Bytová krize vyhání lidi do periferních lokalit, nejchudším občanům dokonce hrozí bezdomovectví. Přepočítejme, jaký případně dostanete doplatek na bydlení. Od Nového roku 2021 stouply maximální uznatelné náklady, takže některým občanům může povyrůst i státní podpora.



Maximální příjmy domácností, které dostanou doplatek

Podmínky stanovuje trojice zákonů: o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.), o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb. a o pomoci v hmotné nouzi (č. 111/2006 Sb.). Doplatek náleží především jedincům a domácnostem, které vlastními silami nedokážou získat tolik peněz, aby zaplatily svoje bydlení a další základní výdaje.

Do příjmů započítáváme například 70 % mzdy, 80 % nemocenské, důchodu a podpory v nezaměstnanosti nebo 100 % podnikatelských výdělků. Pokud součet těchto částek dosahuje maximálně 130 % žadatelova životního nebo existenčního minima, má šanci na úspěch. Záleží však také na jeho snaze, majetku a závazcích – podle toho má právo na vyšší, nebo nižší „částku živobytí“. Znevýhodněni jsou třeba neplatiči výživného.

Dávka dorovnává základní životní náklady – příklad

Nízkopříjmové domácnosti primárně čerpají příspěvek na bydlení, který vyžaduje finanční spoluúčast. Příjemce nejdříve sám zaplatí 30 %, respektive v Praze 35 % svých příjmů, státní podpora pokrývá do přiměřené výše zbytek jeho nájmu a souvisejících služeb. Finanční spoluúčast nejchudších občanů však znamená, že ztrácejí část svého životního nebo existenčního minima, které jinak postačuje tak akorát na jídlo. Právě proto existuje doplatek na bydlení, jakožto kompenzace předchozího výdaje, abychom všichni měli, kde složit hlavu a čím naplnit žaludek. Princip výpočtu sepíšeme formou vzorce.

Měsíční doplatek na bydlení = (odůvodněné náklady na bydlení – příspěvek na bydlení za předchozí kalendářní měsíc) – [(příjem + vyplacený příspěvek na živobytí) – částka živobytí]

Doplatek na bydlení v konkrétním příkladu (osaměle žijící jedinec v menším krajském městě):

  • odůvodněné náklady na bydlení (nájem, energie a související služby) 6 637 Kč
  • příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) 5 479 Kč
  • vyplacený příspěvek na živobytí (dávka pomoci v hmotné nouzi) 3 860 Kč
  • částka živobytí (zákonem stanovené životní minimum) 3 860 Kč
  • jiný příjem (například z brigády) 0 Kč
  • měsíční doplatek na bydlení = (6 637 – 5 479) – [(0 + 3 860) – 3 860] = 1 158 Kč

Doplatek na bydlení v roce 2021 schvalují dva úřady

Žádosti přijímá Úřad práce. V normálních časech můžete přijít osobně na místní pobočku, v době virové epidemie musíte komunikovat elektronicky (třeba přes e-mailovou adresu podatelna.gr@uradprace.cz). Každopádně musíte prokázat, že bydlíte legálně. Nestačí čestné prohlášení – předložte příslušnou nájemní smlouvu nebo rozhodnutí, případně jiný dokument, na základě kterého užíváte byt.

Doplatek na bydlení v roce 2021 nemusíte dostat, například pokud odmítáte pracovní nabídky. Úředníci také mohou chtít, abyste se přestěhovali do menšího a levnějšího bytu, který však samozřejmě musí splňovat stavební a hygienické standardy.

Přiměřená podlahová plocha v metrech čtverečních:

  • pro jednu osobu 38 m2
  • pro dvě osoby 52 m2
  • pro tři osoby 68 m2

Obce smějí vyhlásit bezdoplatkovou zónu

Doplatky na bydlení často kasírují provozovatelé předražených ubytoven, kteří vlastně parazitují na cizí bídě, což vadí všem ostatním: chudým nájemníkům, většinové společnosti, i politikům. Naši zákonodárci dlouhodobě nevědí, jak tuhle peripetii vyřešit, a proto vyšli vstříc samosprávám.

Obecním úřady mohou svoje území označit jako „oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, aby tam další žadatelé nedostali tuto dávku. Někteří lokální politici toho využívají, vyhlašují takzvané bezdoplatkové zóny a doufají, že se chudina odstěhuje jinam. Důsledkem však často nebývá oboustranně výhodná integrace a spolupráce, nýbrž další tragická exkluze. Jinými slovy, na periferii naší společnosti chřadnou zanedbávané děti, které by se mohly stát šťastnými a užitečnými doktory, vědci nebo inženýry, kdyby měly lepší podmínky.

Autorka úvodní fotografie: Marisa Sias

65 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, chci se zeptat, jestli mně úřad práce může ještě stáhnout doplatek na bydlení. Platím nájem 10 000 Kč. Úřad práce mně dává doplatek na bydlení 2 082 Kč, příspěvek na bydlení mám 6 647 Kč, mateřskou 4 300 Kč, příspěvek na živobytí 1 030 Kč a alimenty 1 200 Kč. Dohromady je to 15 259 Kč. Takže zbývá pro mě a syna 5 259 Kč, z toho ještě platím 2 000 Kč. Tak jak mně to můžou snížit? Děkuji moc za odpověď. Viková

    • Romano, myslím, že odpověď na Vaši otázku je snadná. Životní minimum pro 1 dospělého člověka a 1 dítě mladší šesti let je dohromady 4 880 Kč. Tato částka může podle českého právního řádu stačit zmíněné dvojici na potraviny a nezbytné výdaje, kromě bydlení a energií (teď neřešme, jestli to je dostatečná částka, jenom přepočítávám oficiální čísla). A Vám zůstává, jak sama píšete: 5 259 Kč – tedy víc. Navíc podle tabulky uznatelných nákladů na bydlení je nájem 10 000 Kč pro 2 osoby poměrně hodně vysoký kdekoli, kromě Prahy.

  2. Dobrý den, mám dotaz. Bydlím s manželem a dvěma dětmi v družstevním bytě. Byt nám pronajímá manželův bratr. Beru hmotnou nouzi, příspěvek a doplatek na bydlení. V červenci jsem se vdala a paní na úřadě mi nyní řekla, že mi zastavila doplatek na bydlení a prý, když je švagr rodina, tak by po nás neměl chtít nájem. Že se to nájemné nebude započítávat! Ale já mu to nájemné platím a přece po něm nemůžeme chtít, aby nám pronajímal byt zadarmo. Máme normálně družstevní i podnájemní smlouvu. Dokládám výpis s platbou.
    Je tohle vůbec možné? Je takový zákon?

    • Barboro, bohužel si myslím, že Vás odpovědný zástupce Úřadu práce může hodnotit dohromady se švagrem, jako byste byli jedna domácnost. V Zákoně č. 111/2006 Sb. (o pomoci v hmotné nouzi), § 8, odstavci 2 totiž stojí: „Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob, do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.“ Citované pasáži osobně rozumím tak, že úředníci mohou hodnotit švagra jako součást Vaší domácnosti, pokud dospějí k názoru, že společně užíváte stejný byt.

      Není ale problém spíše ve Vaší podnájemní smlouvě? Lidé s podnájemní smlouvou obvykle nedostávají ani příspěvek na bydlení, natož doplatek – zpravidla musejí mít nájemní smlouvu (ve Vašem případě přímo s bytovým družstvem), nebo být majiteli bytu.

      • Dobrý den, podnájemní smlouvu máme v pořádku, švagr s námi nebydlí. Paní úřednice mi tvrdí, že co je nad rámec plateb v družstvu a elektřiny (tzn. nájemné, které si švagr účtuje navíc za to, že nám pronajímá byt), mi nebude započítávat, protože je to rodina a neměl by to po nás chtít! Jak můžou vědět, jaké máme vztahy? A to platí jako jen pro některé rodinné členy? Třeba strýc už by byl v pohodě? Jako vůbec mi to nedává smysl. Normálně mu platíme, máme smlouvu, výpisy za platby.

        • Barboro, jestli jste přesvědčená, že Vám Úřad práce křivdí, napište stížnost veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) na e-mailovou adresu: podatelna@ochrance.cz – stačí vylíčit podstatu problému, připojit svoje kontaktní údaje a možná raději taky upřesnit, s jakou pobočkou Úřadu práce o svojí žádosti jednáte.

  3. Ubytovny, i když se schváleným provozním řádem, jsou často po stránce hygienické a provozní ve špatném stavu. Netekoucí teplá voda, rušení lidu sousedy, a provozovatelé odmítají rozdělovat klienty na pokoje pro kuřáky a nekuřáky. Stížnosti však Úřad práce odmítá řešit. Dále je nepochopeno, proč úřady práce nerozlišují doplatek na bydlení podle zákona o rodině. Žiji-li na ubytovně na jednolůžkovém pokoji, mám nárok na doplatek v plné výši. Žiji-li na dvoulůžkovém pokoji, tak ze životního minima musím na nájem doplácet. A to podle lůžek na pokoji. Úřad práce odmítá konkretizovat důvody. Obávám se, že ochránce práv je v tomto případě budižkničemu.

  4. Dobrý den, bydlím sama v bytě RPG 2+1, 51 metrů čtverečních, již 15 let. V loňském roce jsem přišla o práci, jsem vedena na Úřadě práce a pobírám sociální dávky. Do srpna tohoto roku jsem dostávala dávky, které pokryly nájem a služby + energie. Od září mi paní na úřadu značně snížila dávku doplatek na bydlení, protože údajně mám nárok na příspěvek jenom do 38 m2. Momentálně mi po zaplacení nákladu na byt + energie zůstává na živobytí 900 Kč na měsíc. Je tohle dané nějakým zákonem, kolik m2 může maximálně mít 1 osoba, aby příspěvek + doplatek na bydlení dohromady pokryly náklady spojené s bydlením a člověku zůstalo životní minimum? Děkuji předem za odpověď. Jarka

    • Jaroslavo, vím, že dříve někdo navrhoval, aby byl doplatek na bydlení limitován taky rozlohou bytu. Ale neznám žádný právní předpis, kde by tohle kritérium bylo oficiálně stanoveno a upřesněno. Napsal jsem dotaz na Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda třeba pro Úřad práce nevydalo nějakou interní směrnici, kde vymezují uznatelnou velikost obytného prostoru pro účely sociálních dávek. Oficiální odpověď sem doplním, jakmile přijde (předpokládám do 3 pracovních dnů, tiskové oddělení ministerstva bývá rychlé).

      Aktualizace 15.11.:

      Úřad práce je ze zákona metodicky veden k tomu, že je-li možné, aby si příjemce doplatku na bydlení (např. za pomoci sociálních pracovníků) našel levnější přiměřený byt, může započítat přiměřenou podlahovou plochu bytu. V případech, kdy je podlahová plocha bytu nepřiměřeně velká, porovnává se výše nájemného v místě obvyklého s náklady na plochu bytu připadající na jednotlivé osoby. Přiměřená podlahová plocha na jednu osobu je 38 m2, pro dvě 52 m2 a pro tři činí 68 m2.
      Pokud v bytě bydlí více osob, lze obytnou plochu navýšit. Platí ale, že pokud pro příjemce doplatku na bydlení není dostupný přiměřenější byt (např. menší a levnější), je mu poskytnut doplatek ve výši odpovídající skutečné podlahové ploše.
      S pozdravem
      Petr Sulek, tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí“

  5. Dobrý den. Žádala jsem o příspěvek na bydlení za červenec, srpen a září. Mám důchod 11 488 Kč a za nájem platím celkem 9 700 Kč. Bydlím v Praze. Přišlo mi rozhodnutí 3 734 Kč. Podle tabulek to neodpovídá. Mám nárok dostat zbytek za 7., 8. a 9. měsíc zpětně? Na úřadu mi řekli, že zpětně nic nedostanu. První částka mi přišla dnes 10.11.2016. Můžete mi, prosím, poradit? Děkuji.

    • Libuše, tabulky a kalkulačku pro výpočet příspěvku na bydlení najdete pod TÍMTO odkazem. Pokud bydlíte sama v pražském nájemním bytě, podle zákona Vám Úřad práce může uznat nájemné jenom do výše 7 731 Kč měsíčně a jako adekvátní náklady za bydlení považuje 35 % Vašeho příjmu. To znamená, že částku podpory spočítáme následovně: 7 731 mínus (11 488 x 0,35) = 3 710 Kč. Vychází mi tedy, že Vám Úřad práce posílá dokonce ještě trošku více, než by podle mně dostupných informací měl.

  6. Dobrý den, od května jsem nezaměstnaný, za 2. čtvrtletí jsem dostal příspěvek na bydlení 350 Kč. Bydlím sám, sháním práci, ale dost často jsem u dcery a vnoučat. Můžu žádat o příspěvek na bydlení za 3. čtvrtletí, když jsem hodně u dcery, která mě dost finančně podporuje? Nechtěl bych žádat o hmotnou nouzi, ale byt zaplatit musím a žádný příjem nemám.

    Také uvažuji, že bych do budoucna byt pronajal a šel bydlet k dceři, pokud neseženu práci, ale má dvě děti a manžela, tak je určitá obava. Pokud zažádám o příspěvek na toto čtvrtletí, budou mi nějaké peníze vyplaceny a já od Nového roku byt pronajmu, tak bych byl vyplacen půl roku z celého roku. Můžu vracet nějaké peníze, nebudu vědět, jestli by byl přeplatek? NEBO UŽ PROSTĚ ŽÁDAT NEBUDU. NERAD BYCH SE DOSTAL DO PROBLÉMU.

    • Karle, pozor, abychom nezaměňovali různé sociální dávky. O příspěvek na bydlení klidně opět požádejte, budete hodnocený společně jenom s lidmi, kteří mají trvalé bydliště ve stejném bytě jako Vy. (Takže pokud tam například máte trvalé bydliště jenom Vy, budou zohledněny jenom Vaše příjmy.) Abyste neriskoval žádné problémy, stačí, když v žádosti uvedete celou pravdu. (Takže mezi svými příjmy uveďte nejlépe i veškerou finanční pomoc od dcery.)

      Kdybyste ovšem žádal o takzvanou pomoc v hmotné nouzi – tedy příspěvek na živobytí (obvykle životní, eventuálně existenční minimum), doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc – budete hodnocený se všemi lidmi, se kterými společně hospodaříte. Takže pokud trávíte čas u dcery, vnoučat a zetě, byly by dohromady sčítány příjmy Vaše + dcery + zetě a pro výpočet životního minima by byli počítáni všichni členové takové domácnosti, tedy i vnoučata.

  7. Dobrý den, jsem vlastníkem bytu 3+1, který pronajímám svojí matce, vedené na úřadu práce. Pobírá hmotnou nouzi a zároveň příspěvek na bydlení již zhruba 7 let. Nyní byla na úřadě přeřazena do gesce jiného pracovníka a přišla právě o příspěvek na bydlení, údajně protože bydlí u syna. Rodinný příslušník prý nemůže účtovat nájemné.

    Sám bydlím v pronajatém bytě se svojí rodinou za podstatně vyšší nájemné, než které platí matka v mém bytě. Hradí pouze základní náklady, takže mně nezbude ani koruna navíc. Nicméně úředníkům vadí, že v rozpisu uvádí položku nájemné: 1 900 Kč. Tudíž najednou po 7 letech přestali počítat tuto částku do nároku na příspěvek!

  8. Dobrý den, máme nárok na doplatek, když platíme nájem 7 500 Kč? Příspěvek na bydlení nemáme. V bytě žiji já a dvě malé děti.

  9. Dobrý den. Jsem v nájmu, v bytě vlastní matky a na hmotné nouzi mi řekli, že nemám nárok na doplatek. Mám normální nájemní smlouvu a každý měsíc zaplacení nájmu dokazuji výpisem z účtu. Mám tedy nárok na doplatek, nebo nemám? Děkuji. Alice

    • Alice, ano, v podobných případech nyní dochází k zamítání žádostí. Úřad práce, respektive Ministerstvo sociálních věcí zřejmě předpokládá, že v rodinném kruhu převládá solidarita (pomůžeme si zadarmo) a vzájemné platby nejsou zcela standardní. Anebo mají obavu, aby nedocházelo ke zneužívání sociálních dávek (matka a dcera sice jsou formálně pronajimatelkou a nájemnicí, ale prakticky hospodaří společně a doplatek využívají dohromady – tohle neberte osobně, jenom uvádím fiktivní příklad, ze kterého možná mají úředníci obavu).

    • Michaelo, za účelem pomoci v hmotné nouzi (kam patří také doplatek na bydlení) budete posuzována dohromady se všemi lidmi, se kterými žijete a aspoň částečně hospodaříte společně – takže nahlásíte rovněž příjmy svého přítele. Vzhledem k tomu, že životní minimum dvou dospělých lidí činí letos 5 970 Kč měsíčně, obávám se, že pomoc v hmotné nouzi nedostanete (Váš přítel vydělává víc.)

      Ale zkuste požádat o podporu v nezaměstnanosti, a příspěvek na bydlení (to je něco jiného než doplatek, počítá se podle jiných právních předpisů) – tam vidím velkou šanci, pokud bydlíte ve svém vlastním bytě/domě, anebo v nájmu (nikoli v podnájmu – tedy máte uzavřenou smlouvu přímo s majitelem nemovitosti, nikoli s nájemníkem).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno