Jedna z věcí, nad kterou si (doufám, delší dobu) budeme lámat hlavu, je to otázka, zda dramatický pád cen akcií na spoustě míst na světě je předzvěstí „průšvihu“. Svůj pocit bych označil jako mírně váhavé „NE“. Co mne k tomu vede:

  1. Pokles cen akcií po době, kdy investoři díky poklesu úroků prakticky „na nulu“ hledali cokoliv, co by mohlo vynášet (i když často v rozporu se zdravým rozumem), je logická reakce na nárůst úroků již uskutečněný, nebo čekaný.
  2. To, že to trvá déle, ale je to o to radikálnější, je bohužel inherentní způsob chování finančníků.
  3. Od krize se zvýšila odolnost finančního sektoru, což je další důvod mého pohledu na věc.

Nicméně. Rizika existují. Hledal bych je hlavně v politické oblasti (v čele s presidentem Trumpem a v závěsu za ním riziko nezvládnutí Brexitu).

A je jasné, že naše vládní politika, která se tváří, jako kdyby „šťastné dny neměly nikdy skončit“, je v době, kdy bude ekonomiku podporovat rekordní zaměstnanost a růst mezd, zcela chybná… Ale to je na jinou, ne globální, ale lokální, debatu…

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno