Víte, která pojišťovna je v tuzemsku největší? No přece samotný český stát! Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vybírá od zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků pojištění, ze kterého následně vyplácí důchody. Podobně jako když platíme soukromému finančnímu ústavu, aby nám potom pomohl, pokud nám třeba vyhoří dům. Ovšem abychom dostávali vysoké důchody v roce 2020 („pojistné plnění“), musíme splňovat 2 podmínky:

  1. Máme zaplacené dostatečné pojištění – aspoň za minimální předepsanou dobu, v požadované výši (buďto ze svojí osobní kapsy, nebo prostřednictvím manžela, manželky, rodiče nebo osvojitele).
  2. Zažíváme „pojistnou událost“ (vysoký věk, pokles pracovní schopnosti kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, nebo úmrtí blízké osoby – manžela, manželky, rodiče, osvojitele).

důchody v roce 2019

Pozor! Důchody nepatří mezi sociální dávky, které fungují pouze na solidárním principu a uspokojují základní potřeby chudých občanů, nebo mladých domácností (například příspěvky na rodičovství, na bydlení apod.).

Všechny základní a odvozené důchody v roce 2020

Každý důchod má „solidární“ a „zásluhovou“ složku

Stát vyplácí pojistnou dávku tak, že vlastně kombinuje „rovnostářský“ a „konkurenční“ princip. Každému pojištěnci, který splnil podmínky, dává základní složku podle aktuální průměrné mzdy v České republice (například penzisté letos dostávají 10 % z 32 698 Kč, zaokrouhlených na celé desetikoruny nahoru = 3 270 Kč; v novém roce 2020 má tato částka podle Ministerstva práce a sociálních věcí stoupnout na 3 490 Kč). Takže máme svoje jisté, i když třeba celý život pracujeme v užitečných, ale špatně placených sociálních službách. Navrch připočítáváme ještě motivační složku podle toho, kolik pojištěnec zaplatil (obvykle rozhoduje hrubý plat).

Co kdyby všichni dostávali úplně stejnou penzi?

Velké vášně vyvolává valorizace penzí v roce 2020. „Celý život jezdím po republice a prodávám vlastnoručně vyšívané oblečky pro děti. Teď dostávám minimální starobní důchod 4 040 Kč – a po další slavné valorizaci mně vyjde úžasných 4 452 Kč. Výsměch!,“ naříká jedna čtenářka. „Valorizace důchodů má vykrývat zdražování základního zboží, bydlení, energií a služeb, takže by všichni měli dostat přidáno stejně,“ navrhuje další seniorka. (Svůj názor přidejte do diskusního fóra níže, věcnou diskusí kultivujeme sebe i společnost!)

Naproti tomu jeden vysoce produktivní občan namítl, že není spravedlivé, když dostává důchod jenom ve výši 19 % svého bývalého příjmu, zatímco průměrná výše penze činí 44 % průměrného hrubého příjmu (57 % čisté mzdy). Ústavní soud souhlasil, že tady rovnostářský princip vlastně vedl k nerovnosti naruby. Jak vnímáte spravedlnost vy? Revolucionář Ernesto Che Guevara v minulém století na Kubě zavedl příjmový strop, což vedlo k propadu ekonomiky. Některé státy (hlavně Finsko) nyní zvažují jiný model: nepodmíněný základní příjem pro všechny.

48 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, můžeme být všichni rádi, že ve vládě stojí paní Mgr. Marksová a díky ní dostaneme všichni přidáno. Díky. Důchodkyně.

  2. Dobrý den. Je mi 78 let. Pracovala jsem od svých 14 let. Mám odpracováno 50 let. Vystudovala jsem večerně a dálkově VŠ pedagogickou, včetně postgraduálního studia atd. Mám 1 dítě (už 55 let!), vdaná. Pracovala jsem od r. 1963 jako učitelka, předtím jako úřednice. Můj důchod činí 11 306 Kč.

    Nejsem sice zvyklá na přepych, ale přece jen se domnívám, že dostávám skutečně málo. Samozřejmě jsem nikdy neměla problémy s placením pojištění, daní apod. Dnes se – konečně! – učitelům něco přidalo, ale nás, učitelské důchodce, už nikdo nezvýhodní.

  3. V roce 1980 se mi narodil syn, který vinou nešetrného porodu zůstal invalidní. Přestože vyžadoval péči 24 hodin denně, do roku 1994 jsem pracovala a zároveň se také starala o syna (s pomocí matky). Pak jsem ale musela zůstat doma, protože matku postihla mrtvice. Do roku 2011 jsem měla syna doma a státu šetřila nemalé peníze za ústavní péči – toto ale není pro výpočet důchodu důležité. Proč? Také jsem stát nedrancovala, navíc syn je doživotně postižený vinou lékaře, na což doplácíme oba dva. To je spravedlivé?

    • Také preferuji rovnou valorizaci. Nelze dogmaticky tvrdit, že nízký důchod je vždycky důsledkem malých zásluh (odvodů, užitečnosti, snahy). Znám dokonce i opačné případy! Má například kapelník vojenského orchestru právo na vyšší důchod, než matka dvou dětí, která dlouho pracovala jako zdravotní sestra ve směnném provozu? Argument, že vysoké penze by se rovnou valorizací snižovaly, mi přijde urážlivý, necitlivý, trapný.

  4. Do roku 1996 stoupaly důchody hodně, třeba i o 7 %. Počínaje rokem 1997 valorizace zmírňovala, ale přitom vyostřovala příjmové rozdíly. Takže příslušníci starších ročníků, kteří mají například jenom základní vzdělání a vydělávali málo, dneska můžou pobírat více než mladší senioři, kteří mají vzdělání na úrovni bakaláře a vydělávali relativně hodně. Jinými slovy, valorizace spravedlivá není: Boháči dostanou přidáno dost a chuďasové obdrží jenom žebračenku. Spravedlivá by byla paušální částka – přilepšit všem stejně.

  5. Dobrý den, z čeho budou vypočítávány důchody osobám, které nemají odpracováno nic, nebo jenom velmi málo let? Předem děkuji za vyčerpávající odpověď.

    • Dobrý den, Pavle, předpokládám, že myslíte starobní důchod ze systému veřejného (státního) pojištění, které tady povinně platí každá výdělečně činná osoba. Při velmi vysokém věku stačí 20 „odpracovaných let“. Podrobnosti najdete pod TÍMTO odkazem. Při menším, nebo nulovém počtu odpracovaných let – tedy pokud jsme do veřejného rozpočtu nepřisypávali žádné sociální odvody, nemáme vůbec nárok na vlastní starobní penzi, ani když dosáhneme třeba 100 let věku.

      Důvod je nemilosrdně logický: Důchod dostává jenom občan, který dostatečně dlouho dával státu peníze formou sociálních odvodů (v rámci mzdy, platu nebo živnostenského paušálu apod.). Podobně jako když vyhoří dům, potom taky dostaneme finanční kompenzaci, jenom pokud jsme měli svoji nemovitost pojištěnou.

      Na druhou stranu, každý dospělý občan České republiky má právo na základní finanční příjem. Kromě starobního, vdovského, vdoveckého a invalidního důchodu existují ještě sociální dávky, jako příspěvky na živobytí a na bydlení, na které mají chudobní lidé nárok, i když třeba nikdy vůbec nepracovali.

  6. Pěkný den! Záleží, jak definujeme slovo „valorizace“. Podle mě valorizace znamená vyrovnání cen. Takže když ceny výrobků a služeb zdražují všem stejně, taky důchody mají stoupat všem stejně. Ale přitom mám, po 42 letech práce a výchově dvou dětí, 8 300 Kč měsíčně.

  7. Důchody mají stoupat tak, aby valorizace pokryla zvýšení nákladů. Pokud ceny potravin nebo jiného nezbytného zboží zdraží například o 1 000 Kč měsíčně, tak chudší penzisté dostanou přidáno 200 Kč, tedy příliš málo – a bohatší penzisté dostanou přidáno 1 800 Kč, tedy vzhledem k inflaci zbytečně mnoho. A ekonomické rozdíly jsou stále větší.

  8. Pořád dokola: Ti co mají málo, dostanou zase málo a ti co mají nadprůměrný důchod, opět dostanou přidáno víc. Měli bychom zavést trochu jiný systém. A zastropovat penze, bohatým seniorům už nepřidávat tolik.

  9. Moje paní šla do důchodu 25.12.2017. Jsem zvědav, jestli dostane v lednu 2018 přidáno, jako všichni ostatní důchodci.

  10. Je nesmysl, aby valorizace byla pro všechny důchodce naprosto stejná, čímž by fakticky klesal vyšší důchod, vypočítaný podle zásluh. Souhlasím však, aby procento základní i zásluhové výměry stoupalo všem podle růstu mezd, jinak budou senioři ještě více chudnout!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno