Evropská unie má svůj společný parlament, právní řád a trh. Ale cena elektřiny v EU harmonizovaná není, ba naopak – existují významné mezistátní rozdíly. Češi dostávají podobné účty jako Němci, ale platí podstatně více než Slováci nebo Maďaři. Příčinou jsou dotace a cenové stropy, které každá národní vláda financuje či vyjednává samostatně.
Jaká je cena elektřiny v EU
Když porovnáme, kolik v loňském druhém pololetí platily domácnosti za 100 kWh elektřiny, Česká republika byla pátá nejdražší v Evropské unii. Průměrné ceny činily 39,43 € v Německu, 37,63 € v Dánsku, 36,99 € v Irsku, 33,13 € v Belgii, 33,02 € v tuzemsku, 28,72 € v unijním průměru a 10,32 € v nejlevnějším Maďarsku.
Ještě hůře vyjdeme, když použijeme takzvaný standard kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS). Jde o umělou měnovou jednotku, která zohledňuje mezistátní cenové rozdíly. Kurz v tomto případě není běžných 25 Kč/€, ale asi 20 Kč/€. Podle této logiky vyjde, že české domácnosti platí za elektřinu nejvyšší ceny v Evropské unii.
| Průměrné ceny za 100 kWh | V eurech | V PPS |
|---|---|---|
| V Německu | 39,43 | 35,23 |
| V České republice | 33,02 | 41,00 |
| Průměrná cena elektřiny v EU | 28,72 | 28,49 |
| Na Slovensku | 17,70 | 22,12 |
| V Maďarsku | 10,32 | 15,45 |
Proč máme (skoro) nejdražší energii?
Hlavní důvody jsou technologické a politické. Evropané chrání udržitelné klima, a proto utlumují své uhelné elektrárny emisními povolenkami. Zároveň zdražil zemní plyn pro plynové elektrárny a obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé. Mnohé evropské státy dotují elektřinu pro své domácnosti, zatímco české vlády poměrně málo zasahují do energetického trhu.
Babišova vláda v roce 2021 pouze dočasně odpustila DPH na elektřinu. Fialova vláda potom pouze pro rok 2023 stanovila cenový strop, který přitom byl poměrně vysoký.
Využívají Češi toho, že mohou přejít na levnější ceníky?
České domácnosti mají asi 5 425 935 elektrických přípojek, ale vloni změnily dodavatele pouze 377 827x. Jinými slovy, pouze 7 % odběrných míst loni změnilo svého dodavatele. Češi přitom preferují velké energetické společnosti, které jsou sice robustnější než jejich menší konkurenti, ale nejsou nejlevnější.
Kdybychom častěji přecházeli k levnějším dodavatelům, mohli bychom se dostat pod evropský cenový průměr, ačkoli na dotované maďarské ceny bychom jenom takhle nedosáhli.
Proč Slováci, Rakušané nebo Maďaři platí méně?
Slovenská republika uzavřela dohodu se Slovenskými elektrárnami, že domácnosti budou chráněny poměrně nízkým cenovým stropem. Vláda hrozila, že jinak na uvedeného výrobce uvalí speciální daň. Dohoda byla jednoduchá, protože Slovenské elektrárny mají jenom 3 velké majitele – stát a zahraniční investory.
Naproti tomu česká společnost ČEZ má více než 150 000 akcionářů, což jsou často řadoví občané, kteří chtějí dividendy za vysoký zisk. Proto naše vláda vůči hlavnímu tuzemskému výrobci postupuje opatrněji.
Rakouská a maďarská vláda vloni stále ještě dotovaly elektřinu pro domácnosti. Tento přístup však vede k větším rozpočtovým deficitům. Když porovnáme, jaké byly státní dluhy vůči hrubému domácímu produktu, potom byl český na 43,6 %, slovenský na 59,3 %, maďarský na 73,5 % a rakouský na 81,8 % HDP.
Rakouská vláda taky proto začátkem letošního roku cenový strop pro elektřinu ukončila, a energie pro domácnosti následně prudce zdražila.
Co čekat od budoucnosti?
Uvidíme po letošních říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jestli svůj mandát obhájí současná vládní koalice, svoji strategii pravděpodobně zásadně nezmění. Jestli vyhraje opozice, možná ceny více zreguluje.
Kdy elektřina pro české domácnosti zlevní?
Napadají mě 4 možnosti:
- A/ Tržní cena postupně sama klesne, až Evropané efektivně využijí obnovitelné zdroje.
- B/ Stát od soukromých investorů vykoupí akcie společnosti ČEZ a její elektřinu bude dodávat domácnostem za výrobní nebo lehce vyšší cenu.
- C/ Evropská unie sníží cenu centrálně pro všechny členské státy, například odpojí její cenotvorbu od aktuálně drahého plynu.
- D/ Česká republika vystoupí z jednotného evropského trhu a vybuduje samostatný ostrůvek levné jaderné elektřiny – v tomto případě bychom ale mohli narazit na jiné nové bariéry, například na cla při vývozu nejrůznějších produktů.
Co by měli udělat naši politici?
Jednoduchý recept neexistuje. Když dotujete cenu, musíte někde jinde šetřit (například na důchodech), nebo zvýšit daně, nebo se zadlužit (na úkor další generace). Když necháte trh, aby cenu snížil sám (novými soukromými investicemi), musíte obyvatelstvu vysvětlit, že sleva nepřijde hned. Ideální by bylo, kdyby politici na evropské úrovni podpořili efektivní investice do nových levných elektráren, akumulátorů a stabilní infrastruktury.
