Domy, byty a nájmy jsou drahé, hypotéky obtížně dostupné a na stavební povolení musíme dlouho čekat. Kdy praskne realitní bublina, tedy pokud vůbec můžeme hovořit o dočasné cenové anomálii? A dojde ke zlomu v roce 2020, ať už díky novým stavebním projektům, deregulaci, nebo kvůli ekonomické krizi? Odpovědi na tyto otázky hledejme v reálných trendech, ačkoli budoucí vývoj můžeme samozřejmě (jako vždy) pouze odhadovat.

Kdy praskne realitní bublina?

Na úvod několik zásadních čísel

  • Globální poradenská společnost Deloitte zjistila, že Češi musejí na vlastní bydlení šetřit déle, než ostatní Evropané. Na standardní byt (70 m2) potřebujeme zhruba 11 průměrných hrubých ročních platů, zatímco uprostřed žebříčku jsou Italové a Maďaři, kterým stačí výdělky přibližně za 6 až 7 let.
  • Tuzemská Rada seniorů upozorňuje, že problémy mají také lidé ve zdánlivě levných regionech. Například penzista, osaměle žijící v Ústí nad Labem, dá za tržní pronájem garsonky více než 50 % průměrného důchodu.
  • Česká bankovní asociace konstatuje, že „trh s bydlením narazil na své hranice“ a „řada domácností“ kupuje byty „unáhleně“. Lze očekávat, že poptávka klesne a mimo regionální ekonomická centra ceny klesnou.
  • Česká národní banka spočítala, že ve druhé polovině roku 2018 byly rezidenční nemovitosti nadhodnoceny o 10 až 15 %, přičemž zohledňovala, zdali občané dokážou dlouhodobě splácet současné hypotéky a porovnávala různé investiční možnosti.
  • Česká národní banka na hypotečním trhu zavedla regulace, aby půjčku nedostávali lidé, kteří pravděpodobněji mohou v budoucnu trpět platební neschopností. Objem nových úvěrů na přelomu loňska a letoška meziročně klesl o více než 20 %, tento propad se však průběžně zmírňuje a měsíčně jde asi o 15 miliard Kč (asi 4 % tuzemského HDP).
  • Světová banka porovnává, že v České republice vyřizujeme stavební povolení obvykle 246 dnů, zatímco v celé Evropě (a části Asie) jde o 170 dnů.
  • Podle Českého statistického úřadu bylo za letošní první pololetí dostavěno 16 444 a rozestavěno dalších 19 102 bytů, což znamená meziroční nárůst o 10 a 15 %.

Očekávané události v roce 2020

Současná česká vláda (ANO a ČSSD) chce bytovou krizi řešit především tak, že dereguluje realitní trh. Připravuje novelu stavebního zákona, díky které mají schvalovací formality probíhat rychleji než doposud. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) věří, že ještě letos zavede takzvaný fiktivní souhlas: Pokud úředníci nerozhodnou do zákonné lhůty, žádost o stavební povolení bude automaticky schválena. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ovšem tuto automatizaci považuje za nezákonnou a snadno zrušitelnou, pokud jakýkoli oponent – například místní starousedlík nebo ochránce životního prostředí – podá odvolání.

Mezitím přicházejí špatné zprávy z Německa, evropského ekonomického motoru. Tamní hospodářství mělo letos růst o pouhé 1 %, tato predikce byla však dodatečně zredukována na 0,5 %. Když přičteme negativní důsledky případného brexitu (odchodu Spojeného království z Evropské unie) a obchodní války, kterými občas hrozí americký prezident Donald Trump, teoreticky máme na obzoru problémy. A během ekonomických krizí praskají všelijaké bubliny, včetně realitních. Ačkoli naposledy, na přelomu minulé a současné dekády, tuzemské byty zlevňovaly „jenom“ o jednotky procent.

Takže, kdy praskne realitní bublina?

Během poslední ekonomické krize některá města, například americký Detroit, zkolabovala natolik, že řada tamních rodinných domů zůstala prázdná. Takhle vypadá opravdové splasknutí realitní bubliny, které ovšem České republice nepřejí nejspíše ani lidé, kteří tady bytovou krizí trpí.

Jinou koncepci představují aktivisté, sdružení v organizaci „Housing For All“, česky „Bydlení pro všechny“. Na otázku, kdy praskne realitní bublina, odpovídají zhruba tahle: Až důstojné bydlení nebude zbožím, nýbrž lidským právem. Chtějí uvolnit legislativu a veřejné finanční zdroje pro neziskové organizace i vybrané developery, kteří stavějí nebo rekonstruují cenově dostupné byty pro obyčejné občany (nikoli pro spekulanty). Svoje návrhy chtějí realizovat prostřednictvím Evropské unie, a proto hledají milion souhlasných podpisů, aby vrcholní politici museli jejich program zohlednit. Jako příklad má sloužit Vídeň, která provozuje 220 tisíc obecních bytů, kde žije 500 tisíc lidí (více než čtvrtina tamního obyvatelstva). Pro srovnání, o trochu menší Praha poskytuje kolem 30 tisíc obecních bytů.

1 komentář

  1. Jako obvykle by byl nejlepší nějaký rozumný kompromis, tedy aby každý člověk měl právo na důstojný domov, což vzhledem k omezenému životnímu prostoru vyžaduje jistou sociální regulaci – ale pokud někdo chce bydlet nadstandardně, ať klidně nakupuje pozemky a vilky na volném trhu. Zkrátka, minimalizujme pravděpodobnost, že kdokoli bude frustrovaný, a následkem toho konfliktní.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno