Komíny a výfuky urychlují klimatickou změnu, a proto politici utlumují fosilní ekonomiku. Zavedli emisní povolenky, které jsou povinné pro velké evropské spalovny, aerolinky a námořní dopravce. Od roku 2027 zdraží taky benzín, naftu, uhlí a plyn. Běžná česká domácnost za nové emisní povolenky zprostředkovaně zaplatí kolem 5 400 Kč/rok, ale ještě více může ušetřit díky chytrým inovacím.
Evropská unie chce být soběstačná
Moderní průmyslová ekonomika vznikla díky fosilním palivům, která pohánějí benzínové a naftové automobily, uhelné a plynové elektrárny, nebo nejrůznější další podniky. Jejich spalováním však vznikají skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Vědci zjistili, že průmyslové emise urychlují klimatickou změnu, která vede k extrémním teplotním výkyvům, živelným katastrofám a masové migraci. Politici proto zasáhli za brzdu.
Evropská unie je na fosilní paliva chudá, ale právě proto investuje do větrných, slunečních a dalších obnovitelných zdrojů – aby dosáhla soběstačnosti. Už v roce 1997 přijala Kjótský protokol, jehož signatáři se zavázali, že sníží emise skleníkových plynů.
Všechny významné státy poté v roce 2015 podepsaly Pařížskou dohodu, podle které usilují, aby globální teplota nestoupla o více než 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Směřujeme ke klimatické neutralitě
Představitelé členských států Evropské unie jednohlasně přijali plán, který pojmenovali Green Deal (Zelená dohoda). Tam se zavázali, že do roku 2050 budeme klimaticky neutrální. Evropská unie potom do atmosféry vypustí maximálně takové množství skleníkových plynů, jaké absorbuje její biosféra.
Jak fungují emisní povolenky
Klimatické cíle znějí vznešeně, ale praktické kroky jsou kontroverzní. Čína, Japonsko, Kanada, některé státy USA nebo Evropská unie zavedly takzvané emisní povolenky. Jde o placený úřední souhlas, že jejich držitel může vypustit do vzduchu určité množství jistého skleníkového plynu. Ale přesné podmínky se v jednotlivých státech liší.
Co znamená EU ETS 1 a 2
Evropská komise rozděluje emisní povolenky členským státům, které je prodávají zájemcům v dražbách. Cena záleží na aktuální nabídce a poptávce. Evropští zákonodárci zároveň rozšiřují oblast, ve které požadují emisní povolenky. Doposud regulují jenom velké spalovny, aerolinky a námořní dopravce. Od roku 2027 zatíží taky menší průmyslníky a dodavatele fosilních paliv – benzínu, nafty, plynu nebo uhlí.
Podle toho rozlišujeme první a druhé povolenkové schéma, respektive Evropské emisní obchodní systémy (European Union Emissions Trading System): EU ETS 1 a EU ETS 2. Každopádně kdo poruší klimatickou legislativu a bude pokračovat v podnikání bez emisních povolenek, ten zaplatí pokutu, nebo jako podnikatel skončí.
| Kdo potřebuje emisní povolenky | Od roku | Systém |
|---|---|---|
| Velké uhelné a plynové spalovny | 2005 | EU ETS 1 |
| Aerolinky | 2012 | EU ETS 1 |
| Námořní dopravci | 2024 | EU ETS 1 |
| Menší uhelné a plynové spalovny | 2027 | EU ETS 2 |
| Dodavatelé fosilních paliv | 2027 | EU ETS 2 |
Připlácíme 910 Kč/MWh elektřiny
Průmyslníci potřebují povolenku pro každou tunu oxidu uhličitého (CO2), kterou vypustí do vzduchu. Uhlí přitom vychází hůře nežli zemní plyn. Kupříkladu ve staré uhelné elektrárně připadá zhruba 1 tuna CO2 na každou vyrobenou megawatthodinu (MWh) elektřiny, zatímco v plynové elektrárně připadá zhruba 560 kilogramů CO2 na každou vyrobenou MWh elektřiny.
Oba zdroje jsou tradičně důležitou součástí českého energetického mixu. Uhelné elektrárny vyrábějí asi 40 % a plynové elektrárny obstarávají asi 5 % tuzemské elektřiny. Jejich majitelé platí za emisní povolenky, ale náklady částečně přenášejí na své zákazníky. Pokud tuna oxidu uhličitého stojí 70 eur, potom elektřina pro průměrnou českou domácnost zdražuje až o 910 Kč/MWh, respektive 2 540 Kč/rok.
Kolik stojí emisní povolenky – cena
Normální daně spočítáme jednoduše podle pevné procentuální sazby z určitého daňového základu, například z příjmu nebo z přidané hodnoty. Ovšem emisní povolenky fungují jinak. Jejich cena vzniká ve dražbách na Evropské energetické burze (EEX), kde obchodují státy, průmyslníci, aerolinky, námořní dopravci, překupníci a spekulanti.
Evropská unie přitom zpřísňuje pravidla, abychom rychleji přešli na čistší energetické zdroje a technologie. Vydává stále méně nových emisních povolenek, takže zdražují. Dostupné jsou zvlášť na každý kalendářní měsíc.
Tuna oxidu uhličitého stála v EU ETS 1 původně kolem 5 eur, nyní stojí přes 70 eur. Ale podívejme se taky na nové emisní povolenky. Tuna oxidu uhličitého, kterou v prosinci 2027 vypustí osobní benzínové automobily nebo domácí uhelné kotle, nyní v EU ETS 2 stojí přes 84 eur.
Graf ukazuje, jak se vyvíjí cena emisních povolenek pro benzín, naftu, uhlí a plyn, pro prosinec 2027. Zdroj: ice.com
Od roku 2027 zdraží benzín, nafta, plyn a uhlí
Všichni chceme čisté životní prostředí, ale stále potřebujeme taky dostupná fosilní paliva. Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko, Rumunsko, Nizozemsko, Belgie, Česká republika, Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva proto požadují po Evropské komisi, aby cenu nových emisních povolenek v systému EU ETS 2 zastropovala na 45 eurech/t CO2.
Různí analytici mezitím propočítávají možné scénáře. Například ústav Otevřená data o klimatu došel k závěru, že pokud nová emisní povolenka přijde na 45 eur, v roce 2027 zdraží uhlí o 48 %, zemní plyn o 15 %, nafta o 7,3 % a benzín o 6,8 %.
| Možné zdražení | 30 €/t CO2 | 45 €/t CO2 | 70 €/t CO2 |
|---|---|---|---|
| Uhlí | +32 % | +48 % | +75 % |
| Plyn | +10 % | +15 % | +23,3 % |
| Nafta | +4,9 % | +7,3 % | +11,4 % |
| Benzín | +4,5 % | +6,8 % | +10,5 % |
Co jsou „emisní povolenky pro domácnosti”
Praktického člověka zajímá, kolik za novou ekologickou regulaci zaplatí, takže přepočítejme modelový příklad. Běžná česká rodina v letošním roce utratí 33 521 Kč za benzín, 26 538 Kč za elektřinu a 20 723 Kč za plyn. Nyní přeskočíme do teoretické blízké budoucnosti. Pokud se cena nových emisních povolenek stabilizuje na 45 €/t CO2, modelové rodinné náklady stoupnou o 5 388 Kč/rok.
Ale pozor! Spotřebitelé nekupují emisní povolenky přímo, náklady nesou zprostředkovaně ve spotřebitelských cenách. V ideálním případě na ekologické regulaci vydělají.
Výnosy z prodeje emisních povolenek jdou do českého dotačního programu Nová zelená úsporám, který podporuje technologické inovace: úsporné novostavby, zateplení, tepelná čerpadla, solární systémy apod. Zároveň vzniká Sociální klimatický fond, který cíleně podpoří chudé občany. Mezitím překonáváme závislost na cizích fosilních velmocech a připravujeme se na dobu, kdy jejich zásoby budou vytěženy a spáleny.
