Na ekonomickou krizi navázal politický konflikt, a proto naši západní sousedé brzy vyberou své nové vládce. Průzkumy ukazují, že končí dominance sociálních demokratů, zelených a liberálů. Preference naopak stoupají lidovcům a krajní pravici. Předčasné parlamentní volby v Německu proběhnou v neděli 23. února 2025. Výsledky krátce poté zjistíme od Spolkového statistického úřadu.
Předčasné volby v Německu 2025
Největší evropská ekonomika klesá a její političtí kormidelníci se mezi sebou rozhádali, takže se ke kormidlu vracejí obyčejní lidé. Voliči v neděli 23. února 2025 rozhodnou, kdo nově zasedne v jejich Spolkovém sněmu neboli Bundestagu. Jde o jednokomorový parlament, který volí kancléře, čili premiéra. Taky vyslovuje důvěru, nebo nedůvěru jeho vládě. Jednotlivé ministry ovšem formálně jmenuje a odvolává spolkový prezident.
| Událost | Předčasné parlamentní volby v Německu |
|---|---|
| Termín | Neděle 23. února 2025 od 8:00 do 18:00 hodin |
| Cíl | Zvolit poslance Spolkového sněmu, ze kterého vzejde nová vláda |
| Favoriti | CDU/CSU, neboli křesťanští demokraté (lidovci) |
| Preference | CDU/CSU 29 až 33 %, AfD 18 AŽ 21,5 %, SPD 15 až 17 % |
| Prognózy | První odhady publikuje veřejnoprávní televize ZDF už kolem 18:05 |
| Výsledky | Úředníci zveřejní výsledky v pondělí 24. února 2025 |
| Důsledky | Zvolení poslanci poprvé zasednou v Bundestagu 25. března 2025 |
| Reklamace | Voliči se mohou odvolat proti výsledkům do 23. dubna 2025 |
Termín oznámil spolkový prezident
Zatím poslední německé parlamentní volby proběhly 26. září 2021, když občané otočili pomyslným volantem doleva. Lidovci (CDU/CSU) přišli o svoji dominanci a novou většinovou vládu sestavili sociální demokraté (SPD), zelení (Grünen) a liberálové (FDP). Jenomže krátce poté přišel šok.
Rusko zahájilo totální válku proti Ukrajině a zastavilo dodávky zemního plynu do Německa, Polska, České republiky a dalších států, aby nás oslabilo a vystrašilo. Demokratická Evropa obstála, protože podporuje napadenou zemi, ale trpí kvůli dražším energiím. Německé vládní strany se neshody na strategii, jak krizi řešit, a proto budou předčasné parlamentní volby.
Konflikt a katarze na časové ose
- Německý hrubý domácí produkt (HDP) ještě v roce 2022 vzrostl o 1,9 %, ale potom klesl v roce 2023 o 0,3 % a v roce 2024 o 0,1 %. Ve státní pokladně náhle chybějí peníze, protože příjmy jsou oproti původním předpokladům nižší.
- Sociální demokraté chtěli zrušit ústavní dluhovou brzdu, podle které nové státní dluhy nemohou být vyšší než 0,35 % HDP za rok. Liberálové však trvali na současné rozpočtové disciplíně, a proto ve vládě 6. listopadu 2024 skončili.
- Sociální demokrat a kancléř Olaf Scholz požádal poslance o důvěru, aby mohl vládnout dál, ale 16. prosince 2024 neuspěl.
- Jeho spolustraník a prezident Frank Walter Steinmeier proto vypsal předčasné parlamentní volby na 23. února 2025, přestože původně byly plánované až na 28. září 2025.
Preference jsou příznivé pro lidovce
Vládní strany oslabily, zatímco opozice posílila. Podle průzkumů veřejného mínění zvítězí lidovci, jejichž předseda Friedrich Merz podporuje Ukrajinu a připouští eventuální reformu dluhové brzdy. Takže teoreticky jako nový kancléř může obnovit velkou koalici se sociálními demokraty, na tomto půdorysu vládla v letech 2005-2009 a 2013-2021 tehdejší kancléřka Angela Merkelová (CDU).
Vysoké volební preference má taky Alternativa pro Německo (AfD), která by však obtížně hledala koaličního partnera. Její čelní představitelé totiž zastávají extrémní postoje.
Předsedkyně Alice Weidelová se sice prezentuje jako libertariánka a vychovává dva syny se svojí lesbickou partnerkou, která pochází ze Srí Lanky. Ale zároveň přiznala, že porážku nacistického Německa ve druhé světové válce nepovažuje za osvobození, nýbrž za prohru svojí vlasti. Spolupředseda Tino Chrupalla zase v současném válečném konfliktu tvrdí, že vyhrálo Rusko a musíme akceptovat ruské zájmy.
| Strana | Preference 2025 | Volební výsledky 2021 |
|---|---|---|
| CDU/CSU (Lidovci) | 29 až 33 % | 24,1 % |
| AfD (Krajní pravice) | 18 až 21,5 % | 10,4 % |
| SPD (sociální demokraté) | 15 až 17 % | 25,7 % |
| Grünen (zelení) | 12 až 14 % | 14,7 % |
| BSW (komunisti) | 4 až 7 % | 0 % |
| FDP (liberálové) | 3 až 5 % | 11,4 % |
| Linke (komunisti) | 3 až 4 % | 4,9 % |
Výsledky německých voleb online
Poslanecký mandát v Bundestagu trvá 4 roky, pokud mezi zákonodárci jako nyní nepřevládne názor, že v současném složení chtějí skončit dříve. Potom probíhají všeobecné, přímé a tajné parlamentní volby. Německo má složitější volební systém než Česká republika. Každý dospělý občan může odevzdat 2 hlasy – jeden konkrétní osobnosti, druhý preferované politické straně.
Volební lístky sčítají samosprávy, zemští a federální statistici. Výsledky zveřejňuje předsedkyně Spolkového statistického úřadu na svých internetových stránkách (online).
- 299 křesel v Bundestagu obsadí osobnosti, které ve svých okrscích získaly většinu prvních hlasů.
- Zbylé mandáty jsou rozděleny mezi politické strany, které získaly v celém Německu minimálně 5 % druhých hlasů.
- Parlament ve výsledku dostává takovou podobu, aby reflektoval pluralitu celé republiky a jejích spolkových zemí. Minimálně má 598 poslanců, skutečný počet však bývá vyšší, například nyní čítá 736 zákonodárců. Vždycky záleží na rozložení prvních a druhých hlasů v posledních volbách.
