Realitní trh raketově zdražuje, takže aspoň symbolicky musejí růst i sociální dávky, aby příliš mnoho občanů neskončilo na ulici. Od Nového roku 2021 některým příjemcům stoupá také příspěvek na bydlení. Úředníci totiž žadatelům uznávají vyšší náklady na nájem, údržbu vlastní nemovitosti nebo energie, ačkoli nadále existují určité maximální limity.

Středoevropskému podnebí sice říkáme mírné, ale taky našinec může promoknout a dostat zápal plic, případně venku umrznout. Každý prostě potřebujeme vytápěné přístřeší. Listina základních práv a svobod sice problematiku „bydlení“ nezmiňuje výslovně, ale apeluje: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ Český stát vyplácí slabším občanům sociální dávky, především příspěvek na bydlení


Komu stát zaplatí střechu nad hlavou, energie a služby?

Na podporu má obvykle nárok rodina, jejíž náklady na bydlení včetně energií a odvozu odpadů přesahují 30 % celkových čistých příjmů, v Praze 35 % celkových čistých příjmů. Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) rozumí pod pojmem rodina všechny osoby, mající v daném bytě trvalé bydliště. Nezapočítává dítě v ústavní péči, které dostává stravu, ubytování a ošacení jinde. Počet jedinců hraje důležitou roli, stejně jako velikost obce, protože podle těchto kritérií stát stanovuje maximální uznatelné náklady.

Měsíční příspěvek na bydlení většinou spočítáme tak, že od měsíčních nákladů na bydlení odečteme 30 % čistého měsíčního příjmu, v Praze 35 % čistého měsíčního příjmu. Směrodatné jsou přitom hodnoty za poslední kalendářní čtvrtletí. Pokud rodina disponuje nižšími příjmy, než kolik činí její životní minimum, započítáváme její životní minimum. Podpora má samozřejmě svůj strop. Maximální uznatelné náklady na bydlení jsou upřesněné následujícími tabulkami, obsaženými ve vládním nařízení č. 580/2020 Sb.

Příspěvek na bydlení 2021 pro nájemníky

První tabulka platí pro domácnosti, které bydlí na základě nájemní smlouvy. Započítáme samozřejmě nájemné a další „náklady za plnění poskytované s užíváním bytu“, dále útratu za zemní plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění. Případně zohledníme cenu pevných paliv „částkami za kalendářní měsíc“.

Například čtyřčlenné venkovské rodině stačí, alespoň podle státu, náklady na bydlení 12 955 Kč měsíčně. Předpokládejme, že právě tolik utratí za nájem, energie a odvoz odpadů. Jakého čistého měsíčního příjmu musí dosáhnout, aby nedostala příspěvek na bydlení? 43 184 Kč, protože uvedené náklady jsou 30 % této částky.

Jiný příklad: Jistý osaměle žijící Pražan utratí za nájem, energie a odvoz odpadu 9 000 Kč měsíčně. Jenomže podle následující tabulky můžeme započítat nanejvýš 8 775 Kč! Do jakého čistého měsíčního příjmu se musí vejít, aby dostal příspěvek na bydlení? Přibližně do 25 000 Kč, protože uznatelné náklady těsně převyšují 35 % této částky.

Jaké maximální náklady lze uznat nájemníkům, v Kč

Osob v rodiněObyvatel v obcido 9 99910 000 - 49 99950 000 - 99 999100 000 - milionnad milion(Z toho pevná paliva)
jedna5 4765 6536 6376 9658 775(789)
dvě7 6897 9349 2799 72912 205(1 079)
tři10 43210 75212 51113 09916 337(1 411)
více12 95513 34115 46316 17220 077(1 744)

Příspěvek na bydlení ve vlastních bytech a družstvech

Druhá tabulka náleží občanům, kteří bydlí takříkajíc v osobním vlastnictví, nebo jsou členy bytového družstva. Započítáme samozřejmě energie a odvoz odpadu. Dále zahrneme „srovnatelné náklady“ a případně pevná paliva „částkami za kalendářní měsíc“. Čtenáři v diskusním fóru správně upozornili, že srovnatelné náklady jsou vlastně protějškem nájemného. Zohledňují běžnou, nezbytnou údržbu bytů, kterou musejí vlastníci průběžně platit.

Opět uveďme příklady. Jak vysoký příspěvek na bydlení dostane tříčlenná mimopražská domácnost, která má výdaje (energie a odpad) 5 000 Kč a čisté měsíční příjmy 28 000 Kč (zhruba dvě minimální mzdy)? Do výdajů připočteme ještě srovnatelné náklady 3 808 Kč, čímž dostaneme celkem 8 808 Kč. Vzorec výpočtu je potom snadný: 8 808 – (28 000 x 0,3) = 8 808 – 8 400 = měsíční příspěvek na bydlení 408 Kč.

Konečně poslední situace: Představme si, že ve vlastním pražském bytě žije matka, která sama živí dvojčata předškolního věku. Hlavně kvůli elektrickým přímotopům má vysoké náklady na bydlení 10 000 Kč/měsíc, ale žádné příjmy. Na základě zákona nemůžeme uznat vyšší výdaje, než podle následující tabulky, ale musíme započítat životní minimum domácnosti, i když reálně postrádá jakékoli finanční prostředky! Takže vychází: maximální uznatelné náklady na bydlení mínus (životní minimum krát 0,35) = 9 605 – (7 490 x 0,35) = 9 605 – 2 621,5 Kč = měsíční příspěvek na bydlení 6 984 Kč.

Jaké náklady lze uznat vlastníkům a družstevníkům, v Kč

Osob v rodině"Srovnatelné"Energie/odpadUhlí/dřevoCelkem
jedna2 128dle útraty7894 932
dvě2 912dle útraty1 0797 045
tři3 808dle útraty1 4119 605
více4 592dle útraty1 74411 944

Rozhoduje Úřad práce, ale můžete se odvolat

Všechny internetové poradny a kalkulátory dávají pouze orientační informace! O příspěvek eventuálně požádejte na místní pobočce Úřadu práce. Proti verdiktu se můžete odvolat, klidně opakované, ale svoje pochybnosti musíte pokaždé sdělit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy dostanete odpověď. Úřad práce nesmí nikomu prozrazovat osobní údaje svých klientů, ale přispěvatelé místního diskusního fóra uvedli řadu cenných zkušeností. Příspěvek na bydlení nemusí být přiznaný:

  • pokud dům/byt nevyhovuje stavebnímu zákonu a není zkolaudovaný například kvůli malým rozměrům.
  • pokud žádáte dávku pro dům/byt, kde nemáte hlášené trvalé bydliště.
  • pokud nejste majitel, ani nájemník, ale podnájemník (domu/bytu). Raději upřesněme pojmy.
    • Nájemní smlouvu uzavíráte s vlastníkem nemovitosti – například s bytovým družstvem.
    • Podnájemní smlouvu uzavíráte s nájemníkem – například se členem bytového družstva.
  • pokud jste v posledních 3 měsících neuhradili náklady na bydlení (platí hlavně pro nájem!).
  • pokud jsou vaše náklady na bydlení hrazeny z účtu jiné osoby
  • pokud platíte nájemné svému příbuznému (například synovi nebo otci).

A závěrem ještě důležité upozornění: Kdo dostává vedle příspěvku na bydlení taky příspěvek na živobytí, pravděpodobně může pobírat i doplatek na bydlení!

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com

582 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý večer, jsem studentka a bydlím sama v bytě, na nájemní smlouvu, mám tady i trvalé bydliště. Jako přivýdělek brávám pár brigád, na Dohodu o provedení práce. Každý měsíc mám tak výplatu jinou (někdy 10 tisíc, jindy 3 tisíce Kč), podle toho, kolikrát jdu pracovat. Započítává se takový příjem mezi příjmy rozhodující o příspěvku?
    Děkuji Vám za odpověď.

    • Dobrý den, Tatiano, není potřeba, abych Vás dlouho zdržoval, protože odpovědět lze krátce: ANO, při žádosti o příspěvek na bydlení přiznejte a započítejte (taky) příjem z brigád, který jste dostala jako odměnu na dohodu o provedení práce. Úřad potom pravděpodobně spočítá měsíční průměr za příslušné čtvrtletí.

  2. Dobrý den, od tohoto čtvrtletí dostávám příspěvek na bydlení. Jsme v bytě dva a oba bez jakýchkoli příjmů. Abych vůbec byla schopná zaplatit náklady na bydlení, tak mi půjčuje přítel (který tu nebydlí). Počítá se taková výpomoc jako příjem? Bez půjčky bych nebyla schopná byt zaplatit.

    A další věc: Před rokem jsem prodala auto, zděděné po otci a zároveň vyplatila další dva dědice. Kupec však neměl pohromadě dost peněz, a tak jsme se domluvili na měsíčních splátkách, které dlouho neposílal. Až teď uhradil všechno najednou: 43 000 Kč. Jak tyhle transakce bude hodnotit úřad? Mám velmi špatné tušení. Děkuji. Veronika

    • Dobrý den, Veroniko, pravdivě úřadu nahlaste všechny svoje příjmy a výdaje, včetně půjček a peněz za auto. Pokud Vám příspěvek na bydlení nestačí, požádejte ještě o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. A teď Vám napíšu něco zdánlivě nepříjemného, protože Vám chci pomoci: Se spolubydlícím si najděte placenou práci. Volných míst je teď dost (vizte ZDE), stouply zákonem zaručené mzdy a platy. Věřím, že Vám potom bude lépe, budete žít bez špatného tušení a třeba mezi kolegy zažijete i více zábavy (mluvím z vlastní zkušenosti) :-).

  3. Dobrý den přeji, prosím Vás, jak dlouho mohu dostat příspěvek na bydlení zpětně? Lze ještě nyní, v prosinci, žádat dávku za třetí čtvrtletí? Bohužel paní úřednice mi nedala kompletní informace. O příspěvek jsem žádala 9.10.2017. Mockrát děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Beato, Ministerstvo práce a sociálních věcí píše: „Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné) zaniká nárok uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku.“ Pokud jste 9.10.2017 oficiálně požádala o příspěvek na bydlení za 3. čtvrtletí roku 2017, podle mého názoru jste nestihla lhůtu pro červencovou podporu, ale stihla jste lhůtu pro srpnovou a zářijovou podporu. Nerozumím však, proč jste chtěla o totéž žádat ještě jednou, na konci roku. Anebo jsem Vás možná chybně pochopil.

  4. Dobrý den, v tabulkách vidím pouze byty: Buďto nájem v bytě, nebo osobní vlastnictví bytu. Máme rodinný dům, platíme hypotéku. Pravděpodobně dosáhneme na porodné, manžel vydělává kolem 25 000 Kč, nyní jsme tři (téměř tříletá dcera) a v dubnu se narodí syn. Máme také nárok na příspěvek na bydlení? Vůbec nevím, jak tabulku vyplnit.

    Nemám bohužel nárok ani na mateřskou, smlouva mi skončila kolem porodu prvního dítěte, takže dostanu pouze rodičovský příspěvek, ovšem teprve až od porodu. Nyní dobírám poslední peníze, ale od února jsem bez jakékoli finanční dávky. Mám tady započítat do příjmů rodičovský příspěvek? Pravidla bývají pro různé sociální dávky různá :-). Jinak bydlíme ve městě kolem 15 000 obyvatel. Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Jitko, pokud máte vlastní dům (na hypotéku), vycházejte z tabulky pro byty v osobním vlastnictví. Do příjmů tady započítejte taky rodičovský příspěvek. Když vyplním například čistý příjem domácnosti 25 000 Kč a výdaje 8 939 Kč (= od 1.1.2018 maximum pro tříčlennou rodinu ve vlastním domě, přesněji 3 558 Kč na údržbu + útrata za energie a svoz odpadu), vychází mi příspěvek na bydlení mimo Prahu 1 439 Kč měsíčně.

  5. Dobrý den, chci se přestěhovat do domu svojí matky (je v důchodu, nebydlí tam) a požádat o příspěvek na bydlení. Jak se ubránit nařčení, že by měla fungovat rodinná solidarita? Podotýkám, že nájem bude symbolický, ale energie musím uhrazovat sama. V zákoně nic o solidaritě nenacházím.
    Moc Vám děkuji za odpověď. Lucie

    • Dobrý den, Lucie, pro jistotu připomínám, že příspěvek na bydlení není počítaný pro všechny obyvatele daného domu nebo bytu, ale pro lidi, kteří tam mají oficiálně nahlášený trvalý pobyt. Pokud Vaše maminka nejenom prakticky, ale i formálně žije jinde, souhlasím, že by měla být hodnocena jako příslušnice jiné domácnosti – tedy nikoli jako příbuzná, ale jako pronajimatelka. Nová ministryně sociálních věcí, Jaroslava Němcová, však ohlásila „revizi“ sociálních dávek. Což může (ale nemusí) znamenat, že úředníci dostanou pokyn, aby byli podezíravější a předpokládali, že leckterá rodina chce na systému profitovat. Institucionální obranu máme ve veřejném ochránci práv – ombudsmanovi (více ZDE), kam lze poslat stížnost, aby se zastal občana před státem. Jinak znám pouze nákladnější cesty (soud), eventuálně nájem v jiném, „úplně cizím“ domě.

  6. Dobrý den, podle Nájemní smlouvy ze dne 31. května 2014 platím následující služby, spojené s užíváním bytu (mimo elektrické energie), jednou paušální částkou:
    1) dodávka vody
    2) osvětlení společných prostor
    3) úklid společných prostor
    4) odvoz komunálního odpadu

    Kvůli novele zákona č. 117/1995 Sb. jsem k Dokladu o výši nákladů na bydlení za IV. čtvrtletí 2017 doložila Rozpis měsíčních nákladů na bydlení (vystavený majitelem bytu). V Dokladu o výši nákladů jsem u jednotlivých položek uvedla, že služby nejsou placeny zálohově.

    Pracovnice kontaktního pracoviště Praha 3 však pro přiznání příspěvku na bydlení vyžaduje vyúčtování těchto služeb. Jako důvod uvádí (s odkazem na novelu zákona č. 117/1995 Sb.), že služby spojené s užíváním bytu musejí být placeny zálohově a doloženy vyúčtováním. Jinak není možné příspěvek přiznat.

    V zákoně jsem však nenašla ustanovení, že služby spojené s nájmem bytu musejí být hrazeny zálohově, což ostatně v některých případech ani není možné. Nicméně pracovnice kontaktního místa Praha 3 trvá na doložení vyúčtování.

  7. Dobrý den, prosím vás o radu. Jak často se vyplácí příspěvek na bydlení? Odpověď jsem bohužel nenašla nebo přehlédla.

    • Hezký den, Jarmilo, díky za dobrou otázku. Přiznám se, že ze zákona o státní sociální podpoře jsem nevyčetl úplně jednoznačnou odpověď. Proto jsem se obrátil na Ministerstvo práce, jehož tiskové oddělení odpovědělo následovně:

      „Příspěvek na bydlení je nepojistná sociální dávka, která se dle § 57 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci.

      Rozhodným obdobím, za které se zjišťují příjmy žadatele (a sním společně posuzovaných osob) a náklady na bydlení, je dle § 6 a § 25 zákona období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

      Příspěvek na bydlení je tedy vyplácen měsíčně, nicméně příjmy a náklady nezbytné pro posouzení nároku na dávku se dokládají za kalendářní čtvrtletí.“

  8. Dneska vyšel článek, že poslanci jednají o snižování dávek na bydlení. Dotknou se případné změny všech příjemců, nebo si páni poslanci spravedlivě posvítí na majitelé ubytoven? Tam uvažují o snížení dávek z 80 % na 60 %. Budou v takovém případě ochuzeni všichni? Poslanci se zatím nedohodli.

  9. Dobrý den, koupila jsem družstevní byt, ale jelikož se rozvádím, napsala jsem nájemní smlouvu na svou matku. Trvalé bydliště tam však mám jenom já se svými dětmi. Podle smlouvy můžeme předmět nájmu užívat. Po mém rozvodu bude byt přepsaný na mě. Mohu už teď požádat o příspěvek na bydlení?

    • Marcelo, nedivil bych se, kdyby Vám odpovědná osoba na Úřadu práce odmítla příspěvek na bydlení přiznat, s poukazem na první odstavec § 24 zákona o státní sociální podpoře, kde stojí:

      „Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže
      a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a
      b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.“

      Vy sice máte v bytě hlášený trvalý pobyt, ale momentálně – chápu-li správně – nejste formálně nájemce (ani vlastník), nýbrž „pouze“ uživatel. 🙁

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno