Ve svojí lebce nosíte nejcennější počítač na světě, přinejmenším pokud jde o vaše vlastní dobro. Proto zapomeňte na složité ankety, které jsou subjektivním dílem aktivistů. Nejlepší volební kalkulačka 2017 pracuje mezi vašima ušima, stačí, když seřadíte politické subjekty podle následujících informací: Většina kandidátů letos do Poslanecké sněmovny nepronikne; Parlament České republiky zavádí hlavně předpisy, které byly předtím přijaty na úrovni Evropské unie; průměrní zaměstnanci musejí skoro polovinu svého výdělku odevzdávat státu, který následně zvýhodňuje slabé občany.
1. Chcete volit kandidáty, kteří mohou uspět?
O poslanecké mandáty usilují desítky stran, unií a spolků, ale zaboduje málokdo. Pokud nechcete, aby vaše občanská aktivita vyšla nazmar, vyškrtněte relativně bezvýznamné subjekty a zbude jenom hrstka potenciálních favoritů. Podle významných sociologických agentur (CVVM, Focus, Kantar TNS, Médea, Median, SANEP, STEM) mohou získat rozhodující 5% voličskou podporu následující partaje: ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Piráti, SPD (Tomio Okamura), STAN (Starostové a nezávislí) a TOP 09. S ostatními subjekty nemusí tuzemská volební kalkulačka v roce 2017 vůbec počítat.
2. Souhlasíte, aby zákony vznikaly na evropské úrovni?
Český Parlament v současné době hlavně „implementuje“ regulace a směrnice, které byly předtím dojednané jinde: v Evropském parlamentu a Radě EU (kde zasedají národní ministři, tedy i vyslanci naší vlády). Takže ústředním bodem naší volební kalkulačky bude zahraniční politika.
- Výslovně nebo tiše pro členství v EU: ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Piráti, STAN, TOP 09
- Výslovně proti členství v EU: SPD
3. Mají bohatí povinně přispívat chudším spoluobčanům?
Český stát dnes, více než cokoli jiného, hraje roli pojišťovny a charity. Vyplácí důchody a sociální dávky (například příspěvky na rodičovství a na bydlení), organizuje veřejné zdravotnictví a školství. Potřebné peníze nemůže jenom tisknout, a proto z průměrné „super-hrubé“ mzdy strhává přes 40 % formou daně, sociálních a zdravotních odvodů. Pravicové strany chtějí přerozdělovat výrazně méně.
- Jasně pro sociální stát: ČSSD, KSČM (obě plánují progresivnější zdanění, tedy více brát bohatším, abychom udrželi současný důchodový systém, „bezplatné“ zdravotnictví, možnost univerzitního vzdělání bez školného apod.)
- Někde mezi, nebo nejasné ukotvení: KDU-ČSL (daně příliš neměnit, v důchodech zvýhodnit rodiče, ale nepovolit adopci dětí homosexuálním párům), Piráti (snížit daně, ale taky zvyšovat minimální mzdu i platy ve veřejném sektoru, sloučit podporu v nezaměstnanosti + pomoc v hmotné nouzi, rodinné sociální dávky vyplácet plošně), SPD (snížit daně, omezit dotace, rovnostářsky zvyšovat důchody a přitom udržovat vyrovnaný rozpočet)
- Spíše pro menší stát a privatizaci veřejných služeb: ANO, ODS, STAN, TOP 09 (všichni chtějí snížit sociální nebo zdravotní odvody, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, což znamená méně peněz na veřejný důchodový a zdravotní systém, neboli nutnost soukromého spoření a obnovy zdravotnických poplatků)
Volební kalkulačka 2017 pro demokraty a autoritáře
Nakonec ještě jedna důležitá otázka: Věříte v demokracii, anebo preferujete vládu pevné ruky? Tradiční politické strany stojí na dlouhodobých idejích, takže jejich předsedové jsou zástupní. Miloš Zeman nebo Josef Lux odešli, aby přišli Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek – a potom další generace. Nejde o jednoho Mílu nebo Pepu, tady hovoříme o politické filosofii, o staleté tradici, o programu, o mnohatisícové členské základně.
Zatímco ANO a SPD patří svým nenahraditelným vůdcům: Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi. Teorie o přímé demokracii jsou diskutabilní, pokud samo politické hnutí funguje centristicky a autoritářsky. Podobné tendence má taky marxistická KSČM.
Zdroj úvodní fotografie: Facebook.com
