Na první příčce sílí největší opoziční hnutí, zatímco vládní koalice za svým hlavním rivalem zaostává. Volební preference politických stran ovšem závisejí nejenom na oslovených respondentech, ale také na výzkumných agenturách a jejich pracovních metodách.
Masmédia pravidelně referují, jakou aktuální podporu mají jednotlivé partaje a jestli průběžně získávají, nebo spíše ztrácejí příznivce. Pod shrnujícími grafy ovšem bývají podepsány různé výzkumné agentury, které používají rozdílné pracovní metody. Nejdříve tedy prozkoumejme zdroje – a teprve potom zhodnotíme, jaké vyšly preference politických stran v listopadu 2024.
CAPI, CATI, CAWI, PAPI
Výzkumné metody srovnáme podle toho, jak jsou dotazováni respondenti (vybraní občané) a kam jsou zapisovány zjištěné informace.
Metoda | Anglickojazyčný název | Komunikace | Záznam |
---|---|---|---|
CAPI | Computer Assisted Personal Interviewing | Osobně | Do počítače |
CATI | Computer Assisted Telephone Interviews | Telefonicky | Do počítače |
CAWI | Computer Assisted Web Interviewing | Přes internet | Do počítače |
PAPI | Pen-and-Paper Personal Interview | Osobně | Na papír |
CVVM, Kantar, Median, STEM
Nejvýznamnější výzkumné agentury porovnáme podle toho, jaké pracovní metody používají, komu patří a kde sídlí jejich majitelé.
Agentura | Metoda | Majitel | Centrála |
---|---|---|---|
CVVM | CAPI a PAPI | Akademie věd ČR | Praha |
Kantar CZ s.r.o. | CATI a CAWI | Kantar Square Two B.V. | Rotterdam |
Median s.r.o. | CAPI a CAWI | Přemysl Čech | Praha |
STEM | CAWI a CATI | STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. | Praha |
Zkoumaný vzorek zastupuje všechny voliče
Výzkumné agentury hledají a oslovují takové respondenty, kteří dohromady věrně reprezentují celou popisovanou populaci. Muži, ženy, věkové, vzdělanostní a regionální skupiny jsou potom zastoupeny ve stejných poměrech jako mezi všemi dospělými občany České republiky.
Respondentů bývá kolem tisícovky, jejich názory a preference však mají různou váhu. Někdo aktivně a dlouhodobě zastává pevné postoje, zatímco jiný člověk jedná nevyzpytatelně, případně zůstává pasivní.
Výzkumníci tedy zjišťují volební preference politických stran, ale také odhodlání a předvídatelnost jejich sympatizantů. Následně sestavují teoretický model. Rozdělují voličské hlasy a poslanecké mandáty tak, aby nejlépe reflektovali svůj aktuální sociální vzorek a tuzemská pravidla politické soutěže. Výsledky ovšem zestárnou dříve, než se dostanou do médií.
Volební preference politických stran v listopadu 2024
Lidé stále přehodnocují, upravují nebo mění svoje názory. Proto nevíme, jak by volby dopadly dneska, ale tušíme, jak by skončily v nedávné minulosti. Kantar v listopadu 2024 došel k závěru, že nejvýznamnější opoziční hnutí ANO znovu posílilo. Politický projekt bývalého premiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta Andreje Babiše údajně dosahuje 37 %, což znamená vedoucí příčku.
Vládní strany mají samostatně i v součtu nižší podporu: SPOLU (ODS + KDU-ČSL + TOP 09) 21 %, STAN 12 %. Topka a lidovci spadli pod pětiprocentní klauzuli, kterou samostatně kandidující partaj potřebuje pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ale ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pravděpodobně znovu sestaví společnou kandidátku jako SPOLU.
Piráti v říjnu opustili vládu a nyní jejich předvolební preference činí 7 %. Stejného výsledku dosahuje hnutí SPD, které chce vládnout po příštích volbách.
Zdroj grafu: Kantar CZ, Česká televize
Volební model vychází dobře pro ANO
Na každém hlasu záleží, ale ve volbách definitivně vítězí teprve strana nebo koalice, která získá většinu poslaneckých mandátů. V dolní komoře našeho Parlamentu zasedá 200 zákonodárců, takže majoritu tvoří 101 nebo více zastupitelů. Pokud vláda nemá dostatek svých vlastních poslanců, o podporu žádá také nejbližší opoziční kolegy, kterým slibuje programové ústupky a významné funkce.
Jak by vypadala nová Poslanecká sněmovna, kdyby se volby konaly v listopadu 2024? Podle aktuálních volebních modelů by ANO získalo minimálně 85 poslanců a pravděpodobně by sestavilo novou vládu. Nejsilnější politické hnutí by zůstalo v opozici, pouze pokud by se proti němu spojily všechny ostatní poslanecké kluby, což vzhledem k roztříštěnosti tuzemského politického spektra prakticky nepřipadá v úvahu.
Rýsují se opoziční volební koalice
Také Median a STEM uvádějí, že ANO má nejvyšší preference. Nejsilnější hnutí zřejmě najde koaliční partnery v SPD, nebo v menších volebních koalicích. Společnou kandidátku zvažují KSČM a SOCDEM, podobně jako Motoristé sobě a Přísaha. Tyto partaje jsou samostatně poměrně slabé, ale v tandemech mohou překročit osmiprocentní klauzuli, kterou potřebuje volební dvoukoalice ke vstupu do Poslanecké sněmovny.
Kdybychom nyní uspořádali předčasné volby, samostatně by zřejmě neuspěly PRO 2022, Zelení, Trikolora, Svobodní a další. Nicméně současní poslanci mají mandát až do roku 2025 a většinou podporují stávající vládu, proto není pravděpodobné, že svůj zákonodárný sbor rozpustí dříve. Tudíž nedělejme unáhlené závěry a počkejme, jak rozhodnou voliči.
Volby do parlamentu sice za dva roky ,do té doby se nevyprofilují nové osobnosti lidí
,vidíme kdo vede nynější shluky protestů,doufám že tisk a média budou po nich pátrat ,představí je veřejnosti a ony samy”osoby”budou chtít jí dát republice své ,znalosti šarm řídit ji bez zisku ,,,,
Průzkumníci veřejného mínění ukazují hlavní trendy – kdo zrovna vede a dlouhodobě stoupá nebo klesá. Ale nedokážou odpovědět na další klíčové otázky: Kolik dospělých občanů zůstane doma, kam se nakonec přikloní nerozhodní voliči a kdo přeleze 5% hranici. Někteří jedinci se zachovají podle toho, jak se před volebními dny vyspí, pohodnou či nepohodnou s manželkou apod. A pomyslným jazýčkem na vahách může být jediné maloměsto, které se v průzkumech rovná „statistické chybě“.
Mnohé politické strany v odhadovaných volebních modelech chybějí, protože jejich preference jsou na úrovni statistické chyby.
A kde jsou ostatní politické strany?