Česká národní banka (ČNB) existuje proto, aby brzdila inflaci a nedopustila deflaci. Pokud obchodníci rychle zdražují, stahuje peníze z oběhu. Když obchody váznou, svým komerčním partnerkám nabízí levné půjčky. Stejnou strategii razí Evropská centrální banka (ECB), která odpovídá za eurozónu. Zatímco Federální rezervní systém (FED) v USA chce především vysokou zaměstnanost. Porovnejme úrokové sazby ČNB, ECB a FED.

Srovnávací graf

Úrokové sazby ČNB

V Ústavě České republiky máme napsáno, že naše centrální státní banka pečuje o cenovou stabilitu. ČNB usiluje, aby meziroční inflace dosahovala 2 %, přičemž toleruje rozmezí od 1 % do 3 %. Pokud průměrná cenová hladina stoupá svižněji, Česká národní banka zvedá svoje úrokové sazby:

  • Diskontní sazba = úrok pro soukromé banky, které do ČNB na jednu noc uschovaly svoji přebytečnou likviditu, minimálně 10 milionů Kč. Ilustrační dnešní příklad: ČSOB uschová do ČNB 10 000 000 Kč, následující ráno obdrží 10 000 763,89 Kč (svůj vklad + roční úrokovou sazbu 2,75 %, neboli podle standardizovaného výpočtu původní vklad + 2,75/360 %).
  • REPO sazba = maximální úrok pro komerční banky, které do ČNB uložily minimálně 300 milionů Kč. Typický současný příklad: Česká spořitelna uloží do ČNB 300 000 000 Kč na 2 týdny, poté dostane zpátky 300 437 500 Kč (svůj vklad + 3,75 % per annum = původní vklad + 3,75/360×14 %). Jde o hlavní měnový nástroj ČNB, který v předloňském roce znamenal celkové úrokové náklady kolem 150 miliard Kč (pro srovnání, Ministerstvo kultury utratilo necelých 19 miliard Kč/rok).
  • Lombardní sazba = úrok pro ČNB, která komerční bance půjčí minimálně 10 milionů Kč, opět na jednu noc. Modelový současný scénář: Komerční banka dneska od ČNB přijme 10 000 000 Kč, zítra vrátí 10 001 319,44 Kč (půjčku + 4,75 % p. a. = půjčku + 4,75/360 %).

Komerční banky zdražují nebo zlevňují svoje produkty právě podle toho, jak stoupají a klesají centrální úrokové sazby. Na diskontní jsou napojena penále za nesplácené úvěry, na REPO navazují hypotéky a na lombardní závisejí dražší půjčky. Zrekapitulujme, jak se úrokové sazby ČNB vyvíjely.

OdDiskontníREPOLombardní
7.2.20252,753,754,75
8.11.20243,004,005,00
26.9.20243,254,255,25
2.8.20243,504,505,50
28.6.20243,754,755,75
3.5.20244,255,256,25
21.3.20244,755,756,75
9.2.20245,256,257,25
22.12.20235,756,757,75
23.6.20226,007,008,00
6.5.20224,755,756,75
1.4.20224,005,006,00
4.2.20223,504,505,50
23.12.20212,753,754,75
5.11.20211,752,753,75
1.10.20210,501,502,50
6.8.20210,050,751,75
24.6.20210,050,501,25
11.5.20200,050,251,00
27.3.20200,051,002,00
17.3.20200,751,752,75
7.2.20201,252,253,25
3.5.20191,002,003,00
2.11.20180,751,752,75
27.9.20180,501,502,50
3.8.20180,251,252,25
28.6.20180,051,002,00
2.2.20180,050,751,50
3.11.20170,050,501,00
4.8.20170,050,250,50
2.11.20120,050,050,25
1.10.20120,100,250,75
29.6.20120,250,501,50
7.5.20100,250,751,75
17.12.20090,251,002,00
7.8.20090,251,252,25
11.5.20090,501,502,50
6.2.20090,751,752,75
18.12.20081,252,253,25
7.11.20081,752,753,75
8.8.20082,503,504,50
8.2.20082,753,754,75
30.11.20072,503,504,50
31.8.20072,253,254,25
27.7.20072,003,004,00
1.6.20071,752,753,75
29.9.20061,502,503,50
28.7.20061,252,253,25
31.10.20051,002,003,00
29.4.20050,751,752,75
1.4.20051,002,003,00
28.1.20051,252,253,25
27.8.20041,502,503,50
25.6.20041,252,253,25
1.8.20031,002,003,00
26.6.20031,252,253,25
31.1.20031,502,503,50
1.11.20021,752,753,75
26.7.20022,003,004,00
26.4.20022,753,754,75
1.2.20023,254,255,25
22.1.20023,504,505,50
30.11.20013,754,755,75
27.7.20014,255,256,25
23.2.20014,005,006,00
26.11.19995,005,257,50

Meziroční inflace v České republice klesla pod 3 %. ČNB plánuje, že v příštím kvartále sníží REPO sazbu na 3,3 %. Nicméně žijeme ve sjednocené Evropě a globalizovaném světě, takže nakoukněme i do zahraničí.

Úrokové míry ECB

Evropská centrální banka sleduje stejný cíl jako její česká partnerka. A také používá úrokové sazby: vkladovou facilitu (pro jednodenní vklady od komerčních bank), hlavní (pro týdenní půjčku komerčním bankám) a mezní zápůjční facilitu (pro jednodenní půjčku komerčním bankám). Reaguje na vývoj v eurozóně, kde meziroční inflace dosahuje 2,5 %. Přesto své sazby asi znovu sníží, aby podpořila chřadnoucí německou ekonomiku.

OdVkladováHLAVNÍZápůjční
5.2.20252,752,903,15
18.12.20243,003,153,40
23.10.20243,253,403,65
18.9.20243,503,653,90
12.6.20243,754,254,50
20.9.20234,004,504,75
2.8.20233,754,254,50
21.6.20233,504,004,25
10.5.20233,253,754,00
22.3.20233,003,503,75
8.2.20232,503,003,25
21.12.20222,002,502,75
2.11.20221,502,002,25
14.9.20220,751,251,50
27.7.20220,000,500,75
18.9.2019−0,500,000,25
16.3.2016−0,400,000,25
9.12.2015−0,300,050,30
10.9.2014−0,200,050,30
11.6.2014−0,100,150,40
13.11.20130,000,250,75
8.5.20130,000,501,00
11.7.20120,000,751,50
14.12.20110,251,001,75
9.11.20110,501,252,00
13.7.20110,751,502,25
13.4.20110,501,252,00
13.5.20090,251,001,75
8.4.20090,251,252,25
11.3.20090,501,502,50
21.1.20091,002,003,00
10.12.20082,002,503,00
12.11.20082,753,253,75
15.10.20083,253,754,25

Úrokové míry FED

Přeleťme ještě do Spojených států amerických, kde obíhají nejpoužívanější dolary. Zdejší centrální banka neboli FED sleduje několik cílů: především maximální zaměstnanost, teprve potom cenovou stabilitu, bezpečnost finančního systému či spotřebitelská práva. Hlavními úrokovými sazbami jsou vymezeny úroky, za které si banky nebo družstevní záložny vzájemně přes noc půjčují prostředky.

OdMinimumMaximum
19.12.20244,254,50
8.11.20244,504,75
19.9.20244,755,00
27.7.20235,255,50
4.5.20235,005,25
23.3.20234,755,00
2.2.20234,504,75
15.12.20224,254,50
3.11.20223,754,00
22.9.20223,003,25
28.7.20222,252,50
16.6.20221,501,75
5.5.20220,751,00
17.3.20220,250,50
16.3.20200,000,25
3.3.20201,001,25
31.10.20191,501,75
19.9.20191,752,00
1.8.20192,002,25
20.12.20182,252,50
27.9.20182,002,25
14.6.20181,752,00
22.3.20181,501,75
14.12.20171,251,50
15.6.20171,001,25
16.3.20170,751,00
15.12.20160,500,75
17.12.20150,250,50
16.12.20080,000,25

Zaměstnanost v USA zůstává vysoká, nezaměstnanost činí 4 %, takže na tamním pracovním trhu těžko seženete volného kvalifikovaného zaměstnance. Staronový americký prezident Donald Trump navíc zvyšuje cla na dovážené výrobky, čímž pravděpodobně urychlí inflaci. Mnozí investoři proto pochybují, že Federální rezervní systém v roce 2025 znovu sníží své úrokové sazby.