Schengenský prostor: státy, dohoda, kodex a vízum

V Lucembursku leží vesnice, která se jmenuje Schengen. Tady byla podepsána Schengenská dohoda, aby mezi vyspělými evropskými státy zmizely hraniční závory. Doposud se připojilo 27 republik a monarchií, zatím jako poslední přistoupilo Chorvatsko. I Česká republika spoluvytváří Schengenský prostor, v němž funguje sdílený informační systém, hraniční kodex a jednotná vízová politika.

• Schengen je evropská vesnice
• Schengenská dohoda (smlouva)
• Seznam a mapa členských států
• Volný průjezd do Chorvatska
• Odklad pro Bulharsko a Rumunsko
• Schengenský hraniční kodex
• Poplatky za schengenské vízum

Proč se zóně volného pohybu říká Schengen?

Prvotní celní a hospodářskou unii založili Belgičané, Nizozemci a Lucemburčané. Vytvořili Benelux, na jehož vnitřních mezistátních hranicích byly stálé kontroly zrušeny v roce 1948. Svobodný pohyb se osvědčil, a proto se přidali sousedé.

Francie, tehdejší Západní Německo, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko uzavřely přelomovou dohodu v roce 1985. Jejich představitelé přitom pluli na výletní lodi po mezinárodních říčních vodách. Když podepisovali novou smlouvu, nejbližší obcí byla lucemburská vinařská víska, která dala jméno celému projektu: Schengen.

Co obsahuje Schengenská dohoda (smlouva)?

Základní dokument neobsahuje žádné striktní závazky a pravidla, ale spíše společné cíle a projevy dobré vůle. Signatáři „usilují,“ aby byly zrušeny kontroly na jejich společných hranicích. „Mají na mysli“ volný pohyb fyzických osob, služeb a zboží. „Uskutečňují kroky,“ aby sblížili svá daňová pravidla pro pohonné hmoty nebo cestovní kanceláře.

Ale jde také o bezpečnost. Signatáři „hledají prostředky,“ aby byly osobní prohlídky přeneseny na vnější hranice Schengenského prostoru. Dále plánují harmonizaci svých právních a správních předpisů, pokud jde o omamné látky, zbraně nebo výbušniny. „Posílí spolupráci mezi svými policejními a celními orgány,“ které bojují proti trestné činnosti, daňovým podvodům, pašerákům a nelegální migraci.

Schengenská smlouva byla přelomovou dohodou, ale sama o sobě nestačila. Politici, právníci a bezpečnostní složky v následujících letech pracovali na její realizaci. V roce 1990 byla podepsána Schengenská prováděcí úmluva, která podrobněji definuje klíčové pojmy a principy. Zakládající státy tady například píšou, že projednají každou žádost o azyl, ale neúspěšného žadatele mohou vrátit nebo vyhostit jinam.

Kdo tvoří Schengenský prostor? Státy

Smlouva byla plně realizována teprve 26. března 1995. Mezitím se k zakládajícím členům přidaly taky Španělsko a Portugalsko. Od Mnichova až po Lisabon zmizely hraniční zábrany a vznikl takzvaný Schengenský prostor. Zároveň byla zprovozněna mezivládní databáze, přes kterou komunikují policisté, celníci a pohraničníci. Schengenský informační systém (SIS) zahrnuje informace o osobách, které jsou skutečnou nebo potenciální hrozbou pro naši bezpečnost.

Zóna volného pohybu prospívá obchodu i obyčejnému lidskému životu, takže postupně přistoupily další státy. Ovšem společné právní předpisy, vnější hranice a hraniční kontroly vyžadují těsnější spolupráci, a proto existuje taky Evropská unie (EU). Její členské státy tvoří většinu Schengenského prostoru, ačkoli existují výjimky. Některé země jsou součástí volné zóny, ale zůstávají mimo EU – a známe také opačné případy.

Většina EU + Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko

Po zakládajících státech do Schengenského prostoru přistoupili také další členové Evropské unie, která má svůj parlament a další orgány. Islanďané, Norové, Švýcaři a Lichtenštejnci jsou však vybíraví. Mají zájem o svobodný pohyb, ale nechtějí do EU. Proto rozšířili Schengenský prostor a dodržují elementární společná pravidla, avšak nemají svoje zástupce v Evropské radě, komisi ani v Europarlamentu.

Chorvatsko rozšířilo Schengenský prostor v roce 2023

Nově máme volnou cestu až do Záhřebu, Splitu nebo Rijeky. Chorvatsko od 1. ledna 2023 vyměnilo svoji národní měnu za euro a zároveň obohatilo Schengenský prostor. Takže pokud pojedete přes Rakousko a Slovinsko nebo Maďarsko do Dubrovníku, na Korčulu či Hvar, pravděpodobně vás nebude kontrolovat žádný policista ani celník. Ale pro jistotu si přibalte cestovní pas anebo občanský průkaz.

Tip: Kam vyrazit v Chorvatsku na výlet

Kypr, Rumunsko, Bulharsko, Irsko a zámořská teritoria

Vyjmenujme ještě státy, které jsou v Evropské unii, ale nepatří do Schengenského prostoru. Kypr, Rumunsko a Bulharsko užší integraci chtějí, ale momentálně nesplňují podmínky. Ostrovní země ještě nevyřešila separatistické tendence na svém severu, kde se rozkládá samozvaná Severokyperská turecká republika. Rumuni a Bulhaři zatím nepřesvědčili Rakušany, že zvládají migraci na svých východních hranicích. Jejich vstup do bezbariérového evropského společenství byl proto opakovaně odložen.

Irská republika schengenské podmínky splňuje, ale pozvánku do našeho klubu odmítla. Raději založila paralelní zónu volného pohybu se svým jediným sousedem, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Takže pokud poletíte do Dublinu, nezapomeňte občanku či cestovní pas.

Do Schengenského prostoru nepatří ani mnohá zámořská teritoria, která jinak jsou součástí členských států: dánská (Grónsko a Faerské ostrovy), francouzská (Guadeloupe, Martinik, Réunion, Mayotte a další), nizozemská (karibské ostrovy) nebo španělská (Ceuta a Melilla).

Co je Schengenský hraniční kodex?

Evropská unie provozuje informační systém SIS a vydává dodatečné právní předpisy. Europarlament a Rada národních ministrů sepsaly také Schengenský hraniční kodex (jako nařízení 2016/399). Tady například stojí, že vnější hranice můžeme překračovat pouze na oficiálních přechodech, když jsou otevřeny. Takzvaní příslušníci třetích zemí potřebují:

• platný cestovní doklad, který byl vydán v předchozích 10 letech
• krátkodobé nebo dlouhodobé vízum, či povolení k pobytu
• dostatečné prostředky pro obživu
• důvod, proč chtějí do Schengenského prostoru (turistika, zdravotní, obchodní, kulturní, sportovní, soukromá nebo politická návštěva na pozvání, studium, vědecký výzkum, zaměstnání, profesní výcvik)
• bezúhonnost (nejsou vedeni v SIS a nepředstavují nebezpečí)

Běžné vízum platí pouze 90 dnů v 180denním období. Takže jeho držitel může v Schengenském prostoru setrvat například celý únor, březen a duben, pokud 3 měsíce předtím a potom bude mimo. Evropská unie vydala seznam takzvaných třetích zemí, jejichž příslušníci zde potřebují, nebo nepotřebují vízum (nařízení 2018/1806). Uveďme obě možnosti.

Třetí země, jejichž příslušníci potřebují vízum

Afghánistán, Alžírsko, Angola, Arménie. Ázerbájdžán, Bahrajn, Bangladéš, Belize, Bělorusko, Benin, Bhútán, Bolívie, Botswana, Burkina Faso, Burundi, Čad, Čína, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea,, Etiopie, Fidži, Filipíny, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Jamajka, Jemen, Jižní Afrika, Jižní Súdán, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Kazachstán, Keňa, Komory, Kongo, Konžská demokratická republika, Kosovo, Kuba, Kuvajt, Kyrgyzstán, Laos, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Madagaskar, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Mauretánie, Mongolsko, Mosambik, Myanmar/Barma, Namibie, Nepál, Niger, Nigérie, Omán, Pákistán, Palestinská samospráva, Papua-Nová Guinea, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rusko, Rwanda, Saúdská Arábie, Senegal, Severní Korea, Sierra Leone, Somálsko, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svazijsko (eSwatini), Sýrie, Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Togo, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Uganda, Uzbekistán, Vietnam, Zambie, Zimbabwe

Třetí země, jejichž příslušníci nepotřebují vízum

Albánie, Andorra, Antigua a Barbuda, Argentina, Austrálie, Bahamy, Barbados. Bosna a Hercegovina, Brazílie, Brunej. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Dominika, El Salvador, Grenada, Gruzie, Guatemal, Honduras, Chile, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kiribati, Kolumbie, Kostarika, Malajsie, Marshallovy ostrovy, Mauricius Mexiko, Mikronésie, Moldavsko, Monako, Nauru, Nikaragua, Nový Zéland, Palau, Panama, Paraguay, Peru, Samoa, San Marino, Seychely, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy, Srbsko (vyjma osob, kterým cestovní pas vydalo srbské Koordinačním ředitelstvím), Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý stolec (Vatikán), Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ukrajina, Uruguay, Vanuatu, Venezuela, Východní Timor

Jak vysoké jsou poplatky za schengenské vízum?

Evropský parlament a Rada národních ministrů vydaly také Vízový kodex (nařízení 810/2009). Víza rozlišují na letištní průjezdní (A), běžné (C) a dlouhodobé (D, platí déle než 3 měsíce během půlroku). Žádosti o víza vyřizují konzuláty, které přitom vybírají poplatky. České Ministerstvo zahraničních věcí uvádí následující sazby:

Autor úvodní fotografie: Mihis Alex