111/2006 Sb. – Zákon o pomoci v hmotné nouzi

111/2006 Sb.

Zákon

ze dne 14. března 2006

o pomoci v hmotné nouzi

Změna: 165/2006 Sb.

Změna: 379/2007 Sb.

Změna: 261/2007 Sb.

Změna: 239/2008 Sb.

Změna: 259/2008 Sb.

Změna:  585/2006  Sb.,  261/2007 Sb. (část), 382/2008 Sb., 479/2008 Sb.
(část)

Změna: 41/2009 Sb.

Změna: 479/2008 Sb.

Změna: 206/2009 Sb.

Změna: 306/2008 Sb., 382/2008 Sb. (část), 479/2008 Sb. (část)

Změna: 141/2010 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.

Změna: 73/2011 Sb.

Změna: 329/2011 Sb., 364/2011 Sb., 366/2011 Sb.

Změna: 375/2011 Sb.

Změna: 399/2012 Sb.

Změna: 306/2013 Sb.

Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.

Změna: 64/2014 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1)  Tento  zákon  upravuje  poskytování  pomoci k zajištění základních
životních  podmínek^1)  fyzickým  osobám  (dále  jen „osoba“), které se
nacházejí  v  hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi
(dále jen „dávka“).

(2)  Každý  má  nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení
hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

§ 2

Hmotná nouze

(1)  Pro  účely  posuzování  stavu  hmotné nouze se příjmy a sociální a
majetkové  poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy
a  sociálními  a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně
posuzovaných  osob  se  posuzuje  podle zákona o životním a existenčním
minimu^2), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)  Osoba  se  nachází  v  hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak,
jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob

a)  po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje
částky  živobytí (§ 24), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem
ke  svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním
přičiněním  a  zabezpečení  jejích základních životních podmínek je tak
vážně ohroženo, nebo

b)  dosahuje  sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1
písm.  a)  částek  živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných
nákladů  na  bydlení  (§  34) a služby s bydlením bezprostředně spojené
(dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“).

(3)  Osoba  se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje
podmínky  uvedené  v  odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům,
celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.

(4)  Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též  osobu,  kterou  postihne  vážná  mimořádná  událost a její celkové
sociální  a  majetkové  poměry  jsou  takové, že jí neumožňují překonat
nepříznivou  situaci  vlastními  silami;  vážnou mimořádnou událostí se
rozumí  zejména  živelní  pohroma  (například povodeň, vichřice a vyšší
stupně  větrné  pohromy,  zemětřesení),  požár  nebo  jiná destruktivní
událost, ekologická nebo průmyslová havárie.

(5)  Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též  osobu,  která  nemá  vzhledem  k  příjmům  a  celkovým sociálním a
majetkovým poměrům dostatečné prostředky

a)  k  úhradě  nezbytného  jednorázového  výdaje,  spojeného zejména se
zaplacením  správního  poplatku  při prokázané ztrátě osobních dokladů,
při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do
zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a
v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo

b)  na  úhradu  nákladů  spojených  s pořízením nebo opravou nezbytných
základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo

c)  na  úhradu  odůvodněných  nákladů  souvisejících  se vzděláním nebo
zájmovou  činností  nezaopatřeného  dítěte  a  na  zajištění nezbytných
činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí^59).

(6)  Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též  osobu,  která  v  daném  čase,  s ohledem na neuspokojivé sociální
zázemí  a  nedostatek  finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji
situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména

a)  je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z
výkonu trestu odnětí svobody, nebo

b)   je   po   ukončení   léčby  chorobných  závislostí  propuštěna  ze
zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické
léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo

c)  je  propuštěna  ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné
výchovy  nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19
letech, nebo

d)  nemá  uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu,
že je osobou bez přístřeší, nebo

e)  je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné
osoby.

§ 3

Osoba, která není v hmotné nouzi

(1)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba,
která

a)  není  v  pracovním  nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou
výdělečnou  činnost  a  není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s
výjimkou osoby, která je

1. starší 68 let,

2. poživatelem starobního důchodu,

3. invalidní ve třetím stupni,

4.  osobou  pobírající  peněžité  dávky nemocenského pojištění z důvodu
těhotenství   a  mateřství  nebo  rodičem  celodenně,  osobně  a  řádně
pečujícím  alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský
příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této
době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno
v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,

5.  osobou  osobně  pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci
jiné  fyzické  osoby  ve  stupni  I nebo osobou osobně pečující o osobu
závislou  na  pomoci  jiné  fyzické  osoby  ve stupni II (středně těžká
závislost),  nebo  ve  stupni  III (těžká závislost) anebo ve stupni IV
(úplná  závislost),  a  to  za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na
péči  pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo
po  přiznání  příspěvku  na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba
poskytující pomoc^17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení
použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou
dohodou, a nedohodnou- li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,

6.   poživatelem   příspěvku  na  péči  ve  stupni  II  (středně  těžká
závislost),  nebo  ve  stupni  III (těžká závislost) anebo ve stupni IV
(úplná závislost),

7. nezaopatřeným dítětem,

8. uznána dočasně práce neschopnou,

9.  práce  neschopná  z  důvodu,  který by byl u pojištěnce pojištěného
podle   zákona   o   nemocenském   pojištění   důvodem  pro  rozhodnutí
ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

b)  je  vedena  v  evidenci  uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů
odmítla  vykonávat  krátkodobé zaměstnání^3) nebo účastnit se v cíleném
programu  k řešení zaměstnanosti^4), a to po dobu 3 kalendářních měsíců
následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí,

c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním
přičiněním (§ 11),

d)  je  osobou  samostatně  výdělečně  činnou a její příjem po odečtení
přiměřených  nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se
nepřihlásila  k  nemocenskému  pojištění,  a  proto nemá dávky z tohoto
pojištění;  za  osobu  samostatně  výdělečně  činnou se považuje osoba,
která  se  za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o
důchodovém pojištění^60),

e)  je  osobou,  které  byla  za neplnění povinností zákonného zástupce
dítěte  spojených  s  řádným  plněním  povinné  školní docházky uložena
sankce podle zvláštního právního předpisu^5), a to po dobu 3 měsíců ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce,

f)  nastoupila  výkon  zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody
nebo  byla  vzata  do  vazby,  a  to  počínaje prvním dnem kalendářního
měsíce,  následujícím  po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost
nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá,

g)  je  osobou,  které  podle zvláštního právního předpisu^5c) nevznikl
nárok   na   nemocenské   proto,   že  si  úmyslně  přivodila  pracovní
neschopnost,  nebo  jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve
rvačce,   bezprostředním   následkem   opilosti   nebo  užití  omamných
prostředků  anebo  při  spáchání  úmyslného  trestného činu, a proto jí
nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši,

h)  je  osobou,  které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49
odst.  5,  nebo  s  ní  společně  posuzovanou  osobou,  a  to po dobu 3
kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla
dávka odejmuta.

(2)  Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou
společně  posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění
nároku  na  dávku  společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení
výše  dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23
písm.  b).  Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely
zjištění  nároku  na  dávku  považuje  též osoba, která není oprávněnou
osobou.

(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že
osobu  uvedenou  v  odstavci  1  písm.  a)  až  e),  g)  a  h),  a dále
nezaopatřené  dítě  umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v
plném  přímém  zaopatření  v pobytovém zařízení sociálních služeb podle
ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v
hmotné nouzi.

(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že
osobou  v  hmotné  nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové
poměry  jsou  takové,  že  jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na
bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních
osobních potřeb.

(5)  Za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí, se považuje příjemce
příspěvku na živobytí a osoba společně posuzovaná s příjemcem příspěvku
na živobytí.

§ 4

Dávky

(1) Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou

a) příspěvek na živobytí,

b) doplatek na bydlení,

c) mimořádná okamžitá pomoc.

(2)  Příspěvek  na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se
opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.

(3) Náklady na dávky hradí stát.

§ 5

Okruh oprávněných osob

(1)  Na  příspěvek  na  živobytí  a na doplatek na bydlení má nárok při
splnění tímto zákonem stanovených podmínek

a)  osoba,  která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu
podle  zvláštního  právního  předpisu^7)  nebo  která má na území České
republiky  trvalý  pobyt  podle  zvláštního právního předpisu^7a), a to
pokud má bydliště na území České republiky,

b) osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního
právního předpisu^8), a to pokud má bydliště na území České republiky,

c)  cizinec  bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato
práva  zaručuje  mezinárodní  smlouva,  a to pokud má bydliště na území
České republiky,

d)  občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České
republiky  k pobytu podle zvláštního právního předpisu^9) po dobu delší
než  3  měsíce,  nevyplývá-li  mu  nárok  na  sociální  výhody  z přímo
použitelného  předpisu  Evropských  společenství^10),  a  to  pokud  má
bydliště na území České republiky,

e)  rodinný  příslušník občana členského státu Evropské unie^11), pokud
je  hlášen  na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního
předpisu^9)  po  dobu  delší  než  3  měsíce,  nevyplývá-li mu nárok na
sociální    výhody    z    přímo   použitelného   předpisu   Evropských
společenství^10), a to pokud má bydliště na území České republiky,

f)  cizinec,  který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným
právním   postavením   dlouhodobě   pobývajícího  rezidenta  Evropského
společenství  na  území  jiného  členského  státu Evropské unie, a jeho
rodinný  příslušník,  pokud  jim  bylo  vydáno  povolení k dlouhodobému
pobytu   na   území   České   republiky   podle   zvláštního   právního
předpisu^11a), a to pokud mají bydliště na území České republiky.

(2)  Na  mimořádnou  okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 má
nárok při splnění dále stanovených podmínek

a) osoba uvedená v odstavci 1,

b)  osoba  pobývající  na  území  České republiky na základě zvláštního
právního předpisu^9), a to pokud má bydliště na území České republiky.

(3)  Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 4 a 5 lze
poskytnout  osobě  uvedené v odstavci 1 nebo 2. V případech poskytování
mimořádné  okamžité  pomoci  podle  §  2  odst.  5 písm. a) se podmínka
bydliště na území České republiky nezjišťuje.

(4)  Mimořádnou  okamžitou  pomoc  v  situaci uvedené v § 2 odst. 3 lze
poskytnout i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2.

(5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst.
6, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2.

(6)  Osoba  má  bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde
dlouhodobě  zdržuje,  vykonává  zde  výdělečnou  činnost,  žije  zde  s
rodinou,  plní  zde  povinnou  školní  docházku  nebo  se zde soustavně
připravuje  na  budoucí  povolání,  popřípadě  existují  jiné  významné
důvody,  zájmy  či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí
této osoby s Českou republikou.

§ 6

Orgány pomoci v hmotné nouzi

Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou

a)  Úřad  práce  České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní
město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),

b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).

§ 7

Pověřené  obecní  úřady,  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností a
újezdní úřady

V  oblasti  pomoci  v  hmotné  nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené
obecní  úřady,  obecní  úřady  obcí  s  rozšířenou působností a újezdní
úřady.  Výkon  působnosti  stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním
úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.

ČÁST DRUHÁ

VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

§ 8

Společně posuzované osoby

(1)  Pro  účely doplatku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob
shodný  jako  u  příspěvku  na  bydlení  poskytovaného podle zvláštního
právního předpisu^12), s výjimkou situace uvedené v § 33 odst. 4.

2)  Orgán  pomoci  v  hmotné  nouzi může v případech hodných zvláštního
zřetele z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit na žádost žadatele
o  dávku  tu  osobu, u které žadatel prokáže, že společně s ním neužívá
byt a společně s ním se nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb. K
prokázání  skutečnosti uvedené ve větě první přitom nestačí jen písemné
prohlášení žadatele o dávku.

(3)  Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že nastane situace, že
osobu  lze  posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných
osob^13),  do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití
osob.

§ 9

Příjem

(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak,
považuje

a)  70  %  příjmu  ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z
příjmů,  a  to  po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na
důchodové  spoření,  pojistného  na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní   politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na  veřejné  zdravotní
pojištění,  a  ze  mzdových  nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu
práce  podle  zákona  o  ochraně  zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů^3),

b) 80 % příjmu

1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu
prvních  14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních
21  dnů  dočasné  pracovní  neschopnosti  (karantény)  podle zvláštních
právních předpisů^14a) a z dávky nemocenského pojištění^15),

2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

c)  100  %  ostatních  započitatelných příjmů podle zákona o životním a
existenčním minimu^16), s výjimkou příspěvku na živobytí.

(2)  Příjmem  osoby  nebo  společně  posuzovaných  osob  se  pro  účely
příspěvku  na  živobytí  rozumí  příjem  podle  odstavce  1  snížený  o
přiměřené  náklady  na  bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro
účely  tohoto  zákona  považují  odůvodněné  náklady na bydlení (§ 34),
nejvýše  však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu
osoby nebo společně posuzovaných osob.

(3)  Za  příjem  pro  určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje
příjem uvedený v odstavci 1, s výjimkou

a) dávek pěstounské péče^17),

b)  příjmu  uvedeného  v  §  7  odst.  1  písm.  d) zákona o životním a
existenčním minimu a

c)  příjmů  uvedených  v  §  7  odst.  2  písm.  k) zákona o životním a
existenčním minimu.

§ 10

Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období

(1)  Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o
dávku  kalendářní  měsíc,  ve  kterém  byla  podána žádost o dávku, a v
průběhu  poskytování  dávky  kalendářní  měsíc, pro který je posuzováno
splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.

(2)  Rozhodným  obdobím,  za  které se zjišťuje příjem v případě podání
žádosti o dávku, je

a)  u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících
aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u
jedné  ze  společně  posuzovaných  osob k podstatnému poklesu příjmu, a
podstatný  pokles  příjmu  v  aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá,
rozhodné  období  počíná  kalendářním  měsícem, ve kterém k podstatnému
poklesu  příjmu  došlo,  nejdříve  však  kalendářním měsícem, který o 2
kalendářní  měsíce  předchází  aktuálnímu  kalendářnímu  měsíci a končí
aktuálním  kalendářním  měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje
zejména  ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v
nezaměstnanosti  nebo  podpory  při  rekvalifikaci  a  ukončení výplaty
rodičovského příspěvku,

b)  u  jednorázové  dávky  období  kalendářního  měsíce předcházejícího
aktuálnímu kalendářnímu měsíci.

(3)   Rozhodným   obdobím,  za  které  se  zjišťuje  příjem  v  průběhu
poskytování   opakující   se   dávky,  je  období  kalendářního  měsíce
předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.

(4)  Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu
Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží
systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.

(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v
případě  podání  žádosti  o  opakující se dávku a v průběhu poskytování
opakující  se  dávky,  je  kalendářní  měsíc  předcházející  aktuálnímu
kalendářnímu  měsíci. Věta první neplatí v případech, kdy se při podání
žádosti o dávku posuzuje, zda

a)  osoba  není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě není osobou
samostatně výdělečně činnou,

b) osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,

c)  osoba  se  jako  osoba  samostatně  výdělečně  činná nepřihlásila k
nemocenskému pojištění,

d)   osobě   nevznikl   nárok   na  nemocenské  podle  jiného  právního
předpisu^5c) jejím vlastním zaviněním,

e)  osoba  nevyužívá  majetek,  který  jí  umožňuje uspokojování jejích
základních životních potřeb,

f) osoba neuplatnila nároky a pohledávky,

g)   osoba   nemá   nárok   na   podporu  v  nezaměstnanosti  nebo  při
rekvalifikaci,

h)   zdravotní  stav  osoby  nevyžaduje  dietní  stravování;  v  těchto
případech je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc.

(6)  Pokud  v  případě  podání  žádosti  o  dávku dochází k podstatnému
poklesu  příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za
to,  že  se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných
osob.

§ 11

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

(1)  Při  posuzování  nároku  na  příspěvek  na živobytí se zjišťuje, s
výjimkami uvedenými v odstavcích 4 až 6, zda mají osoba a společně s ní
posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.

(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu

a) řádným uplatněním nároků a pohledávek,

b) prodejem nebo jiným využitím majetku.

(3)

zrušen

(4) Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u

a)  nemovitosti  nebo  bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému
bydlení,

b)  prostředků  zdravotnické  techniky  poskytovaných  podle zvláštního
právního předpisu^18) ,

c)  zvláštních  pomůcek  osob  s těžkým zdravotním postižením; zvláštní
pomůckou  se  rozumí  taková  pomůcka,  na  kterou  je možné poskytnout
příspěvek podle zvláštního právního předpisu^19),

d)  motorového  vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k
jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání,

e) uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem^20).

(5)  Orgán  pomoci  v  hmotné  nouzi  nemusí vyžadovat prodej nebo jiné
využití  majetku  též  v  případě,  kdy  majetek  přispívá k pracovnímu
uplatnění osob.

(6)   Možnost   využití  prodeje  nebo  jiného  využití  movitého  nebo
nemovitého  majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje,
není-li  dále  stanoveno  jinak, až po uplynutí 3 měsíců, za které byla
vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá.

(7)

zrušen

(8)  Možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření se posuzuje
až  po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na
tuto dávku trvá; v případě, kdy by výše částky, která by byla pro účely
zvýšení  příjmu  zrušením  stavebního  spoření  získána, byla vyšší než
desetinásobek  částky životního minima osoby nebo společně posuzovaných
osob, se k této možnosti zvýšení příjmu přihlíží ihned.

§ 12

zrušen

§ 13

Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek

(1)  Zvýšením  příjmu  řádným  uplatněním nároků a pohledávek se rozumí
uplatnění

a) nároku na dávky nemocenského pojištění,

b)  nároku  na  dávky  důchodového  pojištění (zabezpečení), s výjimkou
starobního  důchodu,  na který vznikne nárok před dosažením důchodového
věku,

c) nároku na dávky státní sociální podpory,

d)  nároku  na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů
neprovdané  matce;  pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje
vyživovací povinnost podle zákona o rodině,

e)  nároků  z  pracovních  nebo  obdobných  vztahů, nároku na podporu v
nezaměstnanosti  a  podporu  při  rekvalifikaci a mzdových nároků podle
zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a
o změně některých zákonů^3),

f) nároku z jiných pohledávek.

(2) Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi
nevyžaduje  v  případech,  kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo
úměrné  zisku  z  něj  plynoucímu  nebo pokud nepovažuje za možné je po
osobě spravedlivě žádat.

§ 14

Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku

(1)  Zvýšením  příjmu  prodejem  nebo  jiným využitím majetku se rozumí
prodej  nebo  jiné  využití  majetku,  který nepatří mezi věci, jejichž
prodej nebo jejich jiné využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo
které   podle   zvláštních   právních   předpisů   nepodléhají   výkonu
rozhodnutí^22).

(2)  Prodej  nebo  jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné
nouzi  nevyžaduje  v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho
jiné  využití  by  nebyly  úměrné  zisku z něj plynoucímu nebo pokud to
nelze po osobě spravedlivě žádat.

§ 15

Celkové sociální a majetkové poměry

(1) Pro účely tohoto zákona se celkovými sociálními poměry rozumí podíl
rodiny  na  trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při
posuzování  celkových sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné
nouzi  posuzuje  také  využívání  jiného  než  vlastního majetku, které
umožňují zpravidla osoby blízké.

(2)  Pro  účely  tohoto  zákona  se celkovými majetkovými poměry rozumí
hodnota  movitého  a  nemovitého  majetku  vycházející  z jeho zjištěné
ceny^23),  kterého  lze  využít  ihned,  popřípadě  po určité době, pro
zvýšení  příjmu,  a  to  jak  krátkodobě k překlenutí přechodného stavu
hmotné  nouze,  tak  dlouhodobě,  pokud  nelze  využít jiné možnosti. Z
movitého  a  nemovitého  majetku,  uvedeného ve větě první, je vyloučen
majetek,  jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat.
Pokud  jde  podle  poměrů  osoby  o běžný nemovitý nebo movitý majetek,
jehož  hodnota  je  zjevně  nízká  nebo naopak tak vysoká, že nelze mít
pochyby  o  tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo naopak
jsou  na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena podle zvláštního
právního předpisu^23) zjišťována.

§ 16

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi

(1)  Požádá-li  o poskytnutí dávky občan členského státu Evropské unie,
který  je  hlášen  na  území  České republiky k pobytu podle zvláštního
právního  předpisu^9)  po  dobu  delší  než 3 měsíce, nebo jeho rodinný
příslušník^11), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle
zvláštního  právního  předpisu^9) po dobu delší než 3 měsíce, příslušný
orgán  současně  posuzuje,  zda tato osoba není neodůvodnitelnou zátěží
systému   pomoci   v   hmotné  nouzi  podle  tohoto  zákona  (dále  jen
„neodůvodnitelná zátěž systému“); to neplatí, má-li tato osoba na území
České republiky trvalý pobyt.

(2)  Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému, jestliže

a) je účastna nemocenského pojištění^52),

b)  je  jako  osoba  samostatně  výdělečně  činná  účastna  důchodového
pojištění^53),

c)   je  osobou,  které  nárok  na  sociální  výhody  vyplývá  z  přímo
použitelného předpisu Evropských společenství^10),

d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná
a  v  období  10  let  předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla
nejméně  po  dobu  5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o
dávce  nejméně  po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění^52), nebo
jako  osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění^53) a nemá
ke  dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e)  je  osobou,  která  po  skončení  pracovního  poměru  nebo dohody o
pracovní  činnosti,  pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na
nemocenském  pojištění,  nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato
činnost  založila  účast  na  důchodovém  pojištění,  je  dočasně práce
neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

f)  je  osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla
bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána
více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok
na  podporu  v  nezaměstnanosti  podle  §  39 odst. 2 písm. a) zákona o
zaměstnanosti^54),

g)  je  osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil
pracovní  poměr  na  dobu  určitou  uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo
pracovněprávní  vztah založený dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na
dobu  kratší  1  roku,  založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na
nemocenském  pojištění;  podmínkou  přitom  je, že nejde o osobu, která
nemá  nárok  na  podporu  v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a)
zákona   o   zaměstnanosti^54);   taková   osoba   se   nepovažuje   za
neodůvodnitelnou  zátěž  systému  pouze  po  dobu  6 měsíců od vzetí do
evidence,

h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a která
se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání;
podmínkou  přitom  je,  že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v
nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti^54);
taková  osoba  se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po
dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

i)  je  osobou,  která  po  skončení  pracovního  poměru  nebo dohody o
pracovní  činnosti,  pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na
nemocenském  pojištění,  nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato
činnost  založila  účast  na  důchodovém  pojištění,  zahájila odbornou
přípravu;   odbornou  přípravou  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí
soustavná  příprava  na budoucí povolání podle zákona o státní sociální
podpoře^55) a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti^56).

(3)  Při  posuzování  neodůvodnitelné  zátěže systému se u osoby, která
nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů

a)  délka  pobytu  podle zvláštního právního předpisu^9) na území České
republiky,

b)  doba  zaměstnání  nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na
území České republiky,

c)  doba  soustavné  přípravy  na  budoucí  povolání^25) na území České
republiky,  d)  možnost  pracovního  uplatnění na území České republiky
podle  získané  kvalifikace,  nutnosti zvýšené péče při zprostředkování
zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

(4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že

a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu

1. od 1 do 3 let, 2 body,

2. od 3 do 6 let, 4 body,

3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

4. 8 nebo více let, 8 bodů,

b)  započte  v  případě  osoby,  která  byla  poplatníkem pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo
která  se  na  území  České  republiky  soustavně připravuje na budoucí
povolání25) po dobu

1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů,

c) započte v případě osoby, která

1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

2. má střední vzdělání, 2 body,

3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů,

d)  započte  osobě,  které  by  při  zprostředkování  zaměstnání nebyla
věnována zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu^26) , 4 body,

e)  započte  osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního
předpisu^9)  v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci
předcházejícím    dni   podání   žádosti   podle   údajů   zveřejněných
ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup

1.  přesáhla  o  více  než  10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České
republice, 0 bodů,

2.  přesáhla  o  méně  než  10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České
republice, 2 body,

3.  byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice
a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4
body,

4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice,
6 bodů.

(5)  Za  neodůvodnitelnou  zátěž  systému se vždy považuje osoba, jejíž
bodové  ohodnocení  činí  10  nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž
systému  se vždy nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo
více bodů.

(6)  V  případě,  že  bodové  ohodnocení  osoby činí více než 10 bodů a
nedosahuje 20 bodů, příslušný orgán rozhodne, zda jde o osobu, která je
neodůvodnitelnou  zátěží  systému.  Při tomto rozhodování se přihlíží k
vazbám   této  osoby  na  osoby  blízké^27),  které  pobývají  v  České
republice,  a  dále  se  přihlíží  k  tomu,  zda se jedná jen o dočasné
obtíže,  a  zda  poskytnutím  dávek  této  osobě  nedojde  k neúměrnému
zatížení systému pomoci v hmotné nouzi.

(7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží  systému,  též  opětovně  poté,  kdy došlo u posuzované osoby ke
změně jejích sociálních poměrů.

(8)   Správní  úřady,  orgány  sociálního  zabezpečení,  Policie  České
republiky,  obce  a  zaměstnavatelé  osob  uvedených  v odstavci 1 jsou
povinni  na výzvu příslušného orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení,
zda  osoba  je  neodůvodnitelnou  zátěží systému. Pokud příslušný orgán
oznámí   Ministerstvu  vnitra,  že  je  osoba  neodůvodnitelnou  zátěží
systému^28),  je  Ministerstvo vnitra povinna příslušnému orgánu sdělit
ukončení  přechodného  pobytu  této  osoby  podle  zvláštního  právního
předpisu^9). Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost příslušnému
orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky nebo které je tato dávka
poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu^9) pobyt na
území České republiky.

§ 17

zrušen

§ 18

Nezaopatřené dítě

Nezaopatřenost  dítěte  se  posuzuje  podle  zákona  o  státní sociální
podpoře^30).

§ 18a

Veřejná služba

(1)  Veřejnou  službou  se  rozumí  pomoc  obcím  nebo dalším subjektům
zejména  v  oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty
ulic  a  jiných  veřejných  prostranství, pomoci v oblasti kulturního a
sportovního  rozvoje  a  sociální  péče.  Veřejná  služba je vykonávána
osobami  v  hmotné  nouzi  a  osobami  vedenými  v  evidenci uchazečů o
zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje
o  těchto  osobách  (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok
narození  a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby,
uzavřené  s  krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším
subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

(2)  Při  sjednání  rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro
zajištění  bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné
služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou
mladší  18  let  se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní
podmínky  mladistvých  zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu
veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou
smlouvu  kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou
osoba   vykonávající   veřejnou  službu  způsobí  nebo  která  jí  bude
způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími
subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle
věty  první  obsahuje  podmínky  vedení  evidence  osob  vykonávajících
veřejnou  službu  (evidence  obsahuje  základní údaje o těchto osobách,
včetně  informací  o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a
její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby a
zabezpečování  kontroly  výkonu  veřejné  služby. Krajská pobočka Úřadu
práce  poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a
pracovní  prostředky, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne
jinak.

§ 19

zrušen

§ 20

zrušen

ČÁST TŘETÍ

DÁVKY

Hlava I

Příspěvek na živobytí

§ 21

Podmínky nároku na příspěvek na živobytí

(1)  Nárok  na  příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2
odst.  2  písm. a), jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných
osob (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.

(2)  Splňuje-li  podmínky nároku na příspěvek na živobytí více společně
posuzovaných  osob, náleží příspěvek na živobytí jen jednou, a to osobě
určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí
orgán  pomoci  v hmotné nouzi, který o příspěvku na živobytí rozhoduje,
které z těchto osob se příspěvek na živobytí přizná.

§ 22

Povinnost vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část

(1)  Osobě, která se nachází v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a),
avšak  lze  důvodně  předpokládat,  že  se jedná pouze o přechodný stav
hmotné  nouze,  se  poskytne příspěvek na živobytí podle § 21 s tím, že
tato  osoba  je  povinna  za  podmínek  stanovených v odstavci 3 vrátit
příspěvek  na  živobytí  nebo  jeho  část orgánu pomoci v hmotné nouzi,
který   příspěvek   na  živobytí  vyplatil.  Podmínkou  pro  poskytnutí
příspěvku  na  živobytí podle věty první je, že očekávaný důchod má být
poskytnut zpětně.

(2) Za přechodný stav hmotné nouze se považuje stav, kdy lze na základě
zjištěných  skutečností  důvodně předpokládat, že osoba nabude v krátké
době  znovu  soběstačnosti  v  uspokojování  svých základních životních
potřeb.

(3)  Příjemce  příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží
očekávaný  důchod,  je  povinen  vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho
část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku
vyplatil,  tomuto  orgánu.  Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu,
která  byla  s  příjemcem  osobou  společně posuzovanou. Pokud skutečný
získaný  důchod  bude  nižší  než příspěvek na živobytí nebo jeho část,
povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.

§ 23

Výše příspěvku na živobytí

Výše  příspěvku  na  živobytí  činí,  není-li  dále stanoveno jinak, za
kalendářní měsíc rozdíl mezi

a) částkou živobytí osoby (§ 24 odst. 1) a příjmem osoby (§ 9 odst. 2),
není-li osoba společně posuzována s jinými osobami (§ 2 odst. 1),

b) částkou živobytí společně posuzovaných osob (§ 24 odst. 2) a příjmem
společně  posuzovaných  osob (§ 9 odst. 2); pokud však v rámci společně
posuzovaných  osob,  které  jsou  posuzovány  pro účely pomoci v hmotné
nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není
oprávněnou  osobou,  stanoví  se výše příspěvku na živobytí bez poměrné
části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována
za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.

§ 24

Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob

(1) Částka živobytí osoby činí

a)  u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou
podle § 29,

b)  u  osoby,  která  je  vedena  v  evidenci uchazečů o zaměstnání a v
posledních  6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci
v  hmotné  nouzi  jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu
porušení  povinnosti  vyplývající z právních předpisů vztahujících se k
jí  vykonávané  práci  zvlášť hrubým způsobem^61) nebo s ní byl skončen
jiný  pracovní  vztah  z  obdobného důvodu, částku existenčního minima;
zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,

c)  u  osoby,  která není uvedena v písmenech a), b), d) nebo e) částku
existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 29,

d) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo v § 3 odst. 1 písm. a)
bodech  1  až 9 a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než
trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než
částku,  která  by  připadala  na  3  měsíce,  je-li  plnění vyživovací
povinnosti   stanoveno  jiným  způsobem,  částku  existenčního  minima,
nejde-li  o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o
příspěvek  na  živobytí  a  která z důvodu nedostatečného příjmu podala
soudu  návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí
podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,

e)  u  osoby,  které  je  poskytována  zdravotní  péče ve zdravotnickém
zařízení  po celý kalendářní měsíc, částku existenčního minima; zvýšení
částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží.

(2)  Částka  živobytí  společně  posuzovaných  osob  činí součet částek
živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.

§ 25

zrušen

§ 26

Hodnocení možnosti využití majetku

(1)  Nárok  na  zvýšení  částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi
životním  minimem  osoby^31)  a  existenčním  minimem  má  osoba, která
majetek

a) nemá,

b) má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu,

c) má a využívá jej ke zvýšení příjmu.

(2)  Pokud  nedojde  k  využití  majetku do uplynutí 3 měsíců, za které
pobírá osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba příspěvek na živobytí,
má se za to, že jde o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).

(3)  Pokud  je  osoba  vyloučena  z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu
nevyužití  majetku  ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 3
kalendářních  měsíců  ode  dne  odejmutí  dávky,  považuje  se za osobu
uvedenou  v  §  3  odst.  4. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke
zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné
nouzi  před  uplynutím  3  kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a
tato  osoba  znovu  požádá  o  dávku  do  3 kalendářních měsíců ode dne
odejmutí  dávky,  započítají  se do doby potřebné pro hodnocení majetku
podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.

§ 27

Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek

(1)  Nárok  na  zvýšení  částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi
životním minimem osoby^31) a existenčním minimem má osoba, která

a) nemá nároky ani pohledávky,

b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.

(2)  Pokud  nedojde k řádnému uplatnění některého z nároků a pohledávek
do  uplynutí  3  měsíců,  za  které  pobírá  osoba  nebo  společně s ní
posuzovaná  osoba  příspěvek  na  živobytí, má se za to, že jde o osobu
uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).

§ 28

Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí

Pokud není využíván majetek nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve
prospěch   společně  posuzovaných  osob  využíván,  nebo  nejsou  řádně
uplatněny  nároky a pohledávky tohoto dítěte, nezapočítává se příslušná
částka  zvýšení  podle  §  26 nebo 27 u ostatních společně posuzovaných
osob.  Při  zjišťování  možnosti  zvýšení  příjmu využitím majetku nebo
nároků  a  pohledávek u nezletilých dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi
povinen  spolupracovat  s  příslušným  orgánem  sociálně-právní ochrany
dětí^32).  Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože
by  mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván,
a  to  na  základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany
dětí,  popřípadě  nejsou-li  řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto
dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek
na  živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce)
tohoto dítěte o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).

§ 29

Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování

Částka  živobytí  osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje
podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní
stravování,  měsíčně  o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví
prováděcí   právní  předpis.  Prováděcí  právní  předpis  dále  stanoví
odbornost  lékaře,  který  je příslušný k potvrzení potřeby příslušného
typu diety.

§ 30

zrušen

§ 31

zrušen

§ 32

zrušen

Hlava II

Doplatek na bydlení

§ 33

Podmínky nároku na doplatek na bydlení

(1)  Nárok  na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který
užívá  byt,  jestliže  by  po  úhradě  odůvodněných  nákladů na bydlení
snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu^12) byl

a)  jeho příjem (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí
nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo

b)  příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený
příspěvek  na  živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných
osob (§ 24).

(2)  Podmínkou  nároku  na  doplatek  na  bydlení  je získání nároku na
příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k
jejím  celkovým  sociálním  a  majetkovým  poměrům  také  osobě,  které
příspěvek  na  živobytí  nebyl  přiznán  z  důvodu,  že  příjem osoby a
společně  posuzovaných  osob  přesáhl  částku živobytí osoby a společně
posuzovaných  osob,  ale  nepřesáhl  1,3násobek částky živobytí osoby a
společně posuzovaných osob.

(3)  Není-li  příspěvek  na  živobytí  poskytován, činí částka živobytí
osoby  její  existenční  minimum.  V  případě,  že  je  osoba  společně
posuzována s dalšími osobami (§ 2 odst. 1), činí jejich živobytí součet
existenčních  minim  osob,  které nejsou nezaopatřenými dětmi, a součet
životních minim nezaopatřených dětí.

(4)  V  případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné
nouzi  určit,  že  za  nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i
osobu  užívající  jinou  než  nájemní  formu  bydlení.  Za případ hodný
zvláštního  zřetele  se  považuje  též  ubytování  osob  v domovech pro
seniory,  domovech  pro  osoby  se  zdravotním  postižením, domovech se
zvláštním  režimem  a  v  chráněném  bydlení  podle zákona o sociálních
službách^62).  Ustanovení  odstavce  2 věty první a odstavce 7 v těchto
případech neplatí.

(5)  Nárok  na  doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v
odstavcích  1,  2  a  7  nezletilé  nezaopatřené dítě, které je v plném
přímém  zaopatření  ústavu  (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo
které  žije  v  náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo
nájem  bytu  a  dítě  nemá  dostatečný  příjem  nebo  majetek  k úhradě
odůvodněných nákladů na bydlení.

(6) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží
doplatek  na  bydlení  jen  jednou, a to osobě určené na základě dohody
těchto  osob.  Nedohodnou-li  se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné
nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná.

(7)  Doplatek  na  bydlení  lze  poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba
užívá  byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v obci, v níž je hlášena
k  pobytu  podle  zvláštních  právních  předpisů.  V  případech hodných
zvláštního  zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že doplatek
na  bydlení se poskytne i v případě, že podmínka hlášení k pobytu podle
věty první není splněna.

§ 34

(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává

a)   nájemné,   popřípadě   obdobné  náklady  spojené  s  družstevní  a
vlastnickou  formou  bydlení,  a  pravidelné úhrady za služby spojené s
užíváním bytu; nájemným se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a
to  až  do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě nájemné až do výše
cílového  nájemného  podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z
bytu^34);  obdobnými  náklady  spojenými s družstevní formou bydlení se
rozumí  výše  prokazatelných  nákladů,  maximálně  však do výše nákladů
uvedených   pro   tuto   formu  bydlení  v  zákoně  o  státní  sociální
podpoře^63);  úhradou  služeb  bezprostředně spojených s užíváním bytu,
případně  obdobnou  vlastnickou  formou  bydlení,  se  rozumí úhrada za
ústřední   (dálkové)  vytápění  a  za  dodávku  teplé  vody,  za  úklid
společných  prostor  v  domě,  za  užívání  výtahu,  za  dodávku vody z
vodovodů   a  vodáren,  za  odvádění  odpadních  vod  kanalizacemi,  za
osvětlení  společných  prostor  v  domě,  za  odvoz  tuhého komunálního
odpadu,  za  vybavení  bytu  společnou televizní a rozhlasovou anténou,
popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,

b)  úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné
nezbytné   spotřeby   energií  se  rozumí  úhrada  dodávky  a  spotřeby
elektrické  energie,  plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to
ve výši, která je v místě obvyklá, a

c)  v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní
nebo  vlastnické  formy bydlení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) a
b),  maximálně  však do výše normativních nákladů podle zákona o státní
sociální podpoře^64).

(2)  Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví
jako  průměrná  cena  za  dodávku  energií  pro bytovou jednotku určité
velikosti  podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše
však ve výši skutečných úhrad.

(3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce
2  až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc
osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení.

§ 35

Výše doplatku na bydlení

Výše  doplatku  na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou
odůvodněných  nákladů  na  bydlení připadajících na aktuální kalendářní
měsíc,   sníženou   o  příspěvek  na  bydlení^12)  vyplacený  v  měsíci
bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou,
o kterou příjem

a)  osoby  (§  9  odst.  1)  zvýšený  o vyplacený příspěvek na živobytí
převyšuje částku živobytí osoby, nebo

b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený
příspěvek  na  živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných
osob;  pokud  však  v  rámci  společně  posuzovaných  osob,  které jsou
posuzovány  pro  účely  pomoci  v  hmotné  nouzi,  není  některá z osob
považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví
se  výše  doplatku  na  bydlení  s poměrnou částí příspěvku na živobytí
připadající  na  osobu,  která  není považována za osobu v hmotné nouzi
nebo není oprávněnou osobou.

§ 35a

(1) Doplatek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v
období  10  kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku
na  bydlení  v  posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který
oprávněná  osoba  žádá  o  tento doplatek, a to i při změně bytu u téže
oprávněné osoby.

(2) Nejvýše přípustná doba pobírání doplatku na bydlení 84 kalendářních
měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,

a)  který  užívá  osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto
bytu podle zvláštního právního předpisu^19),

b)  zvláštního  určení  podle  občanského  zákoníku,  pokud  je užívaný
osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,

c) kde žijí výlučně osoba nebo společně posuzované osoby starší 70 let.

Hlava III

Mimořádná okamžitá pomoc

§ 36

Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc

(1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má

a) osoba uvedená v § 2 odst. 3,

b)  osoba  uvedená  v  §  2 odst. 4 a 5, pokud je považována za osobu v
hmotné nouzi,

c)  osoba  uvedená v § 2 odst. 6, pokud je považována za osobu v hmotné
nouzi.

(2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2
odst. 3, odst. 5 písm. a) a odst. 6 se tato osoba posuzuje bez společně
posuzovaných  osob.  Mimořádnou  okamžitou  pomoc  lze poskytnout pouze
jedné  z osob společně posuzovaných, jde-li o stav hmotné nouze podle §
2 odst. 4.

§ 37

Výše mimořádné okamžité pomoci

Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené

a)  v  §  2  odst.  3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního
minima  osoby,  která  není  nezaopatřeným  dítětem, a u nezaopatřeného
dítěte do výše jeho životního minima,

b)  v  §  2  odst.  4  se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a
příjmové  situaci  osoby  až do patnáctinásobku částky životního minima
jednotlivce^35),

c) v § 2 odst. 5 písm. a) se stanoví až do výše jednorázového výdaje,

d) v § 2 odst. 5 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v § 2
odst.  5  písm.  b)  nebo c), s tím, že součet dávek poskytnutých podle
každého  z  těchto ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit
desetinásobek životního minima jednotlivce^35),

e)  v  § 2 odst. 6 se stanoví jednorázově až do výše 1 000 Kč s ohledem
na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se
stanoví  s  přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba
při  propuštění  ze  školského  zařízení  pro  výkon ústavní a ochranné
výchovy.  Součet  dávek  poskytnutých  podle  tohoto ustanovení nesmí v
rámci  jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima
jednotlivce^35).

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH

§ 38

Nárok na dávku a její výplatu

(1)  Nárok  na  příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem
splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2)  Nárok  na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný
orgán pomoci v hmotné nouzi přizná.

(3)  Dávka,  na kterou vzniká nárok splněním podmínek stanovených tímto
zákonem  (odstavec 1), náleží osobě od prvního dne kalendářního měsíce,
v němž bylo zahájeno řízení o přiznání dávky, pokud v něm osoba zároveň
splnila všechny podmínky pro přiznání nároku na dávku, jinak od prvního
dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky splnila.

§ 39

Minimální výše příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení

Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní
měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 40

Příjemce a zvláštní příjemce

(1) Příjemcem dávky je ten, komu byla dávka přiznána.

(2)  Orgán  pomoci  v  hmotné nouzi ustanoví zvláštního příjemce vždy v
případech,  kdyby  se  výplatou  dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu,
kterému  má  dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v
jejichž  prospěch  je  příjemce  dávky  povinen  dávku  používat,  nebo
nemůže-li  příjemce výplatu přijímat anebo kdyby hrozila ztráta bydlení
příjemce  a  s  ním  společně  posuzovaných osob. Orgán pomoci v hmotné
nouzi může namísto příjemce uvedeného v odstavci 1 ustanovit zvláštního
příjemce  i  z  dalších  vážných důvodů. Souhlas příjemce s ustanovením
zvláštního  příjemce  se  vyžaduje  jen  v  případě, že příjemce nemůže
výplatu   přijímat;  to  neplatí,  pokud  příjemce  vzhledem  ke  svému
zdravotnímu  stavu  nemůže  podat  vyjádření  k  ustanovení  zvláštního
příjemce.

(3)  Příjemce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch
osoby nebo společně posuzovaných osob, kterým byla dávka přiznána.

(4)   Zvláštní  příjemce  ustanovený  příjemci,  který  nemůže  výplatu
přijímat, je povinen používat dávku podle pokynů příjemce.

(5)  Orgán pomoci v hmotné nouzi může ustanovit zvláštním příjemcem jen
fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 41

zrušen

§ 42

Formy poskytování dávek

(1)  Příspěvek  na  živobytí  se  poskytuje v peněžní nebo věcné formě,
popřípadě v obou těchto formách.

(2)  Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné,
že  by  příjemce  nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena. Pokud v
průběhu  poskytování  peněžité  formy dávky bude tato dávka používána k
jinému  účelu,  než  byla  poskytnuta,  postupuje  se obdobně, a to i s
využitím institutu zvláštního příjemce.

(3)  Doplatek  na  bydlení  se  poskytuje  v peněžní formě. Doplatek na
bydlení  lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo
služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje
pronajimateli nebo poskytovateli služeb.

(4)  Mimořádná  okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě,
popřípadě v obou těchto formách.

§ 43

Výplata dávek

(1)  Příspěvek  na  živobytí  se vyplácí v kalendářním měsíci, na který
náleží,  v  měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Je-li zřejmé,
že  příjemce nedokáže s větší částkou finančních prostředků hospodařit,
lze příspěvek na živobytí poskytovat týdně nebo denně.

(2)  Doplatek  na  bydlení  se  vyplácí  v kalendářním měsíci, za který
náleží,  v  měsíčních  lhůtách  určených plátcem doplatku. Se souhlasem
příjemce může být doplatek na bydlení, nepřesahuje-li jeho výše 100 Kč,
vyplacen najednou po uplynutí delšího, nejdéle však ročního období.

(3) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně.

(4)  Dávka  se  vyplácí  v  české měně převodem na platební účet určený
oprávněnou  osobou,  jiným  příjemcem  dávky  nebo  zvláštním příjemcem
dávky,  v  hotovosti,  poštovním  poukazem, prostřednictvím poukázky na
hmotnou  pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím
poukázky  opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky
na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k
jejichž  úhradě  je  příjemce  dávky  nebo  osoba společně posuzovaná v
hmotné nouzi zavázána.

(5)  Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti
a  možnosti  osoby  v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a
využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty

a) příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a
nejvýše   65   %  přiznané  dávky  bude  poskytnuto  využitím  poukázky
opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,

b)  mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3
může  určit  plátce  dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané
dávky  bude  poskytnuto využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve
stanovené hodnotě,

c)  mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5
určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím přímé úhrady výdaje nebo
nákladu,  který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo
využitím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní
způsob  výplaty  může  u  mimořádné  okamžité  pomoci přiznané z důvodu
uvedeného  v  §  2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li
využít  těchto  způsobů  výplaty,  nebo  pokud  plátce  dávky dospěje v
odůvodněném  případě  k  závěru,  že  je důvodné poskytnutí dávky tímto
způsobem.

(6)  Dojde-li  v  době,  ve které je vyplácen příspěvek na živobytí, ke
změně  místa,  kde  je  příjemce  dávky hlášen k pobytu, zastaví plátce
dávky,  který  byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu
dávky,  a  to  nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
měsíci,  v  němž  se  o  změně  pobytu  příjemce dozvěděl. Plátce dávky
uvedený  ve  větě  první předá orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušnému
podle  místa  pobytu  příjemce  kopie podkladů, na jejichž základě byla
dávka   přiznána.   Plátce  dávky  vyplácí  dávku  od  měsíční  splátky
následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výši

§ 44

(1)  Změní-li  se  skutečnosti  rozhodné  pro  nárok na dávku nebo její
výplatu  tak,  že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se
odejme  nebo  její  výplata  zastaví od prvního dne kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(2)  Změní-li  se  skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má
být  zvýšena,  provede  se  zvýšení  dávky  od prvního dne kalendářního
měsíce  následujícího  po  kalendářním  měsíci,  ve  kterém  tato změna
nastala.

(3)  Změní-li  se  skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má
být  snížena,  provede  se  snížení  dávky  od prvního dne kalendářního
měsíce  následujícího  po  kalendářním  měsíci,  ve  kterém  tato změna
nastala.

(4)  Pokud má dojít ke zvýšení nebo snížení opakující se dávky o částku
nižší  než  50  Kč, nemění se výše dosud vyplácené dávky. Jestliže suma
částek,  o  které se měla zvýšit nebo snížit výše opakující se dávky za
aktuální  kalendářní  měsíc  a  kalendářní měsíce předchozího období, v
němž  nedošlo  k  úpravě  výše  dávky z důvodu uvedeného ve větě první,
dosáhne 50 Kč, výše opakující se dávky se stanoví nově.

(5)  Změní-li  se  v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně
posuzovaných  osob  nebo  jiné  skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
nebo  její  výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši od prvního
dne  kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém
tato změna nastala.

(6) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(7)  Došlo-li  k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka
se

a)  přizná,  vyplatí  nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše za 3
měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově
nárok  na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy příjemce nebo žadatel
o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo

b)  odejme,  její  výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode
dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla dávka
vyplacena.

§ 45

(1) Dávka neprávem

a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,

b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,

c) odepřená, nebo

d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,

se  přizná  nebo  zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
náleží,  nejvýše  však  3  roky zpětně ode dne, kdy orgán rozhodující o
dávkách tuto skutečnost zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo
o přiznání dávky příjemce nebo žadatel požádal.

(2) Dávka neprávem

a) přiznaná,

b) vyplácená, nebo

c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se  odejme  nebo  se  její  výplata  zastaví  nebo  sníží, a to ode dne
následujícího   po  dni,  jímž  uplynulo  období,  za  které  již  byla
vyplacena.  Ustanovení  o odpovědnosti příjemce a společně posuzovaných
osob za přeplatek tím není dotčeno.

§ 46

Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce

(1)  Zemře-li  žadatel  o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádosti,
stává  se  účastníkem  řízení  o dávce osoba, která je nejstarší z osob
společně  posuzovaných se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se
společně posuzované osoby jinak.

(2)  Byla-li  dávka  přiznána  před  smrtí příjemce, vyplatí se splatné
částky,  které  nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je
nejstarší  z  osob společně posuzovaných s příjemcem podle § 2 odst. 1,
nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak.

(3) Nároky na dávky nejsou předmětem dědictví.

(4)  Není-li  osob  společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým
příjemcem nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká.

§ 47

Zánik nároku na dávku, zánik nároku na výplatu dávky

(1)  Nárok  na  dávku  nezaniká  uplynutím  času, není-li tímto zákonem
stanoveno jinak.

(2)  Nárok  na  výplatu  dávky  nebo  její  části zaniká, není-li tímto
zákonem  stanoveno  jinak, uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo
její  část  náleží.  Uvedená  lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po
dobu,  po  kterou  osobě,  která musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník
ustanoven.

§ 48

Postoupení a srážky

(1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny.

(2) Nároky na dávky nelze dát do zástavy.

(3) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách.

(4) Dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí.

§ 49

Povinnosti  a  odpovědnost  žadatele,  příjemce  dávky a osoby společně
posuzované

(1) Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni

a)  osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo
výplatu  a  na  výzvu  se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v
hmotné  nouzi,  nebrání-li  tomu  těžko  překonatelné překážky, zejména
zdravotní stav,

b)   podrobit  se  vyšetření  zdravotního  stavu  pro  účely  posouzení
invalidity   třetího  stupně,  lékařem  plnícím  úkoly  okresní  správy
sociálního   zabezpečení,  popřípadě  lékařem  určeným  Českou  správou
sociálního  zabezpečení,  vyšetření  zdravotního  stavu  poskytovatelem
zdravotních služeb určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo
jinému    odbornému   vyšetření,   předložit   určenému   poskytovateli
zdravotních  služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly
vydány,   sdělit  a  doložit  další  údaje,  které  jsou  významné  pro
vypracování   posudku,  nebo  poskytnout  jinou  součinnost,  která  je
potřebná   k  vypracování  posudku,  jsou-li  k  tomu  okresní  správou
sociálního  zabezpečení  vyzváni,  a to ve lhůtě, kterou okresní správa
sociálního zabezpečení určí^29).

(2) Příjemce dávky je povinen

a)  písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech
rozhodných  pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do
8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl,

b) vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti
rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8
dnů  ode  dne  doručení  výzvy,  neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi
delší lhůtu.

(3)  Osoba  společně  posuzovaná  je  povinna v souvislosti s řízením o
dávce

a)  osvědčit  skutečnosti  rozhodné  pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu,

b) písemně ohlásit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech,
které osvědčila podle písmene a).

(4)  Osoba  společně  posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v
odstavci  3  písm.  a)  a c) na požádání příjemce. Pokud osoba společně
posuzovaná  odmítne  splnit  povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a
c),  je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen vyzvat společně posuzovanou
osobu,  aby  tyto  povinnosti  splnila  do 8 dnů ode dne vyzvání; orgán
pomoci  v hmotné nouzi může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro
splnění uvedených povinností dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v
odstavci  3  písm.  b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do 8
dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(5)  Nesplní-li  osoba  uvedená  v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě stanovené
příslušným  orgánem povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, může být po
předchozím   upozornění   žádost   o  dávku  zamítnuta,  výplata  dávky
zastavena, nebo dávka odejmuta.

(6)  Orgán  pomoci  v  hmotné  nouzi,  který  o dávce rozhoduje nebo ji
vyplácí,  v  případě,  že  je  příslušný k rozhodování ve věcech hmotné
nouze,  může  žadateli,  příjemci nebo společně posuzované osobě uložit
pořádkovou  pokutu  až  do 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v
odstavcích 1 až 4. Pokutu nelze uložit, jestliže příjemci nebo společně
posuzované  osobě  vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost
uhradit  přeplatek  na  dávce. Pro vybírání a vymáhání pokut platí § 59
odst. 5 obdobně.

§ 50

Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob

Státní  orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
osoby,  s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, sdělují
na  výzvu  příslušného  orgánu  pomoci  v  hmotné  nouzi, který o dávce
rozhoduje,  bezodkladně  a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku,
její  výši  nebo  výplatu;  jde-li však o údaje týkající se zdravotního
stavu   vyžádané   orgánem  pomoci  v  hmotné  nouzi,  platí  o  úhradě
zdravotních   služeb   poskytnutých  poskytovateli  zdravotních  služeb
zvláštní právní předpisy^18). Údaji rozhodnými pro nárok na dávku, její
výši  nebo  výplatu  se  rozumí  údaje  o  výši  příjmu  osob,  údaje o
skutečnostech  prokazujících nezaopatřenost dítěte, údaje o nepříznivém
zdravotním  stavu  osob  a  další údaje nezbytné pro zjištění, zda jsou
plněny podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 51

Přeplatky

(1)  Jestliže  příjemce dávky přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností
předpokládat,  že  tato  dávka  byla  vyplacena  neprávem nebo ve vyšší
částce,  než náležela, nebo jestliže dávka byla přiznána nebo její výše
stanovena  na  základě  nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů,
sdělených příjemcem, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.

(2)  Jestliže osoba společně posuzovaná s příjemcem dávky způsobila, že
dávka   byla  poskytována  neprávem,  ačkoliv  to  musela  z  okolností
předpokládat, je povinna neoprávněně poskytnuté částky vrátit.

(3)  Jestliže  osoba  nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro
který  byla  určena,  popřípadě  využije  pouze  její  část, jedná se o
přeplatek a osoba je povinna mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její
část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.

(4)  Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavcích 1
až  3  společně,  odpovídají  orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku
vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně.

(5)  Povinnost  vrátit  přeplatek  nevzniká,  jestliže  tento přeplatek
nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(6)  O  povinnosti  vrátit  dávku  nebo její část podle odstavců 1 až 4
rozhoduje  orgán  pomoci  v  hmotné  nouzi,  který  dávku  vyplácí nebo
naposledy  vyplácel.  Částky  neprávem  přijaté mohou být sráženy též z
běžně  vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky; po provedení
srážky  musí  povinné  osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního
minima,  a  v  případě  dalších  povinných  společně posuzovaných osob,
nejméně  částka  ve  výši  existenčního minima, a jsou-li mezi společně
posuzovanými  osobami  též  nezaopatřené  děti,  nejméně částka ve výši
jejich  životního  minima,  a  to  každé  z  těchto  osob. Ustanovení o
nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí.

(7)  Povinnost  vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši
zaniká  uplynutím  3  let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta
neplyne  po  dobu  řízení  o  opravném  prostředku  nebo o žalobě proti
rozhodnutí  o  povinnosti  vrátit  přeplatek,  po  dobu řízení o výkonu
rozhodnutí  a  jeho  provádění  a po dobu, kdy jsou na úhradu přeplatku
prováděny srážky z dávky nebo jiného příjmu.

§ 52

Informační systém pomoci v hmotné nouzi

(1)  Orgány  pomoci  v  hmotné  nouzi  jsou oprávněny zpracovávat údaje
potřebné  pro  rozhodování  o  dávkách a jejich výplatu včetně osobních
údajů,  a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup
a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů^36).

(2)  Ministerstvo  je  správcem  informačního  systému  pomoci v hmotné
nouzi,  který  obsahuje  údaje  o dávkách a jejich výši, o poživatelích
těchto  dávek  a  žadatelích  o  tyto  dávky  a osobách s nimi společně
posuzovaných.  Údaje  z  tohoto  informačního  systému sděluje ostatním
orgánům pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s řízením o dávkách, a to v
rozsahu nezbytném pro řízení o dávkách.

(3)  Ministerstvo  zajišťuje  pro  provádění  zákona na vlastní náklady
aplikační   program  automatizovaného  zpracování  údajů  potřebný  pro
rozhodování  o  dávkách,  jejich výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho
aktualizací,  a  poskytuje  tento  program  bezplatně  orgánům pomoci v
hmotné  nouzi.  Orgány  pomoci v hmotné nouzi jsou povinny při řízení o
dávkách, při jejich výplatě a kontrole tento program používat.

(4)  Orgány  pomoci  v hmotné nouzi jsou povinny zajistit uložení všech
údajů  z informačního systému pomoci v hmotné nouzi, které byly získány
na  základě  zpracování  údajů  o  hmotné  nouzi  (odstavec 2), a všech
písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení
o  dávkách  po  dobu  15  kalendářních let následujících po kalendářním
roce,  v  němž  došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení
nebo  k  poslednímu  uložení  údajů  do informačního systému. Pro účely
tohoto  zákona  se  písemností  a  spisem rozumí spis a písemnost podle
zvláštního právního předpisu.

(5)  Veškeré  údaje,  které  jsou vedeny v informačním systému pomoci v
hmotné  nouzi,  jsou  součástí  Jednotného informačního systému práce a
sociálních věcí^66).

§ 53

Údaje poskytované Ministerstvem vnitra

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely pomoci v
hmotné nouzi poskytuje orgánům pomoci v hmotné nouzi

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d)  údaje  z  registru  rodných  čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno  rodné  číslo,  avšak  nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území se narodil,

d) rodné číslo a jeho změny,

e) státní občanství,

f)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
trvalého pobytu,

g)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
republiky,

h) omezení svéprávnosti,

i)  rodné  číslo  otce,  matky,  popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě,  že  jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník
nemá  rodné  číslo,  jeho  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a datum
narození,

j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní  moci  rozhodnutí  soudu o tom, že manželství není, datum zániku
manželství  smrtí  jednoho  z  manželů,  nebo  datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl  v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den  smrti,  popřípadě  jako  den,  který  manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,

k)  datum  a místo vzniku registrovaného partnerství^39a), datum nabytí
právní   moci   rozhodnutí  soudu  o  neplatnosti  nebo  o  neexistenci
registrovaného  partnerství,  datum  zániku  registrovaného partnerství
smrtí  jednoho  z  partnerů,  nebo  datum nabytí právní moci rozhodnutí
soudu  o  prohlášení  jednoho  z partnerů za mrtvého a den, který byl v
pravomocném  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého uveden jako den
smrti,   popřípadě  jako  den,  který  partner  prohlášený  za  mrtvého
nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
registrovaného partnerství,

l)  rodné  číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě
partnerem  cizinec,  který  nemá  přiděleno  rodné  číslo,  jeho jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,

m)  rodné  číslo  dítěte;  je-li  dítětem cizinec, který nemá přiděleno
rodné  číslo,  jeho  jméno,  popřípadě  jména,  a příjmení a datum jeho
narození,

n)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

o)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát narození,

d) rodné číslo a jeho změny,

e) státní občanství,

f) druh a adresa místa pobytu,

g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

h) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,

i) omezení svéprávnosti,

j)  správní  vyhoštění  a  doba,  po kterou není umožněn vstup na území
České republiky,

k) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní  moci  rozhodnutí  soudu o tom, že manželství není, datum zániku
manželství  smrtí  jednoho  z  manželů,  nebo  datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl  v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den  smrti,  popřípadě  jako  den,  který  manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil,  anebo  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,

l)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum
narození    partnera,    datum    a    místo    vzniku   registrovaného
partnerství^39a),   datum   nabytí   právní  moci  rozhodnutí  soudu  o
neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku
registrovaného  partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého
a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden  jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za
mrtvého  nepřežil,  anebo  datum  nabytí právní moci rozhodnutí soudu o
zrušení registrovaného partnerství,

m)  jméno,  popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho  rodné  číslo;  v  případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,

n)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  otce,  matky, popřípadě jiného
zákonného  zástupce  nebo  opatrovníka,  pokud jsou obyvateli, a jejich
rodné  číslo;  v  případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce
nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
a datum narození,

o)  vyhoštění  a  doba,  po  kterou  není  umožněn vstup na území České
republiky,

p)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

q)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

r) jméno, popřípadě jména, příjmení

1. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území
České  republiky  nebo  jeho  manželu,  popřípadě  partneru rozhodnutím
příslušného  orgánu  svěřen  do  náhradní  rodinné péče, nebo který byl
cizincem  s  povolením  k  pobytu  na  území  České republiky nebo jeho
manželem,  popřípadě  partnerem  osvojen  anebo  jehož  poručníkem nebo
manželem,  popřípadě  partnerem jeho poručníka je cizinec s povolením k
pobytu na území České republiky,

2.  osamělého  cizince  staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který  se  o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení  rodiny  s  rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území
České republiky,

3.  cizince,  který  je  nezaopatřeným  přímým  příbuzným  nebo takovým
příbuzným manžela, popřípadě partnera občana Evropské unie,

4.  rodiče  nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl nebo doplňková
ochrana  podle  zvláštního  právního  předpisu^8),  a jeho rodné číslo;
jde-li  o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c)  místo  narození;  u  fyzické  osoby  narozené v cizině místo a stát
narození,

d) rodné číslo a jeho změny.

(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 54

(1)  Krajské  pobočky  Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a
dávky   poskytnuté  v  nesprávné  výši  a  v  individuálních  případech
rozhodují  o  prominutí  povinnosti  vrátit  tyto  dávky.  Rozhodnout o
prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s
předchozím souhlasem ministerstva.

(2)  Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu
v  případě  jejich  vrácení  v  jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto
prostředky  je  povinen  orgán,  který je vybral, bezodkladně odvést do
státního  rozpočtu.  Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce
jejich  poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v
tomtéž  roce,  popřípadě  se  stávají  předmětem  finančního vypořádání
vztahů se státním rozpočtem.

(3)  Vymáhání  neoprávněně  vyplacených  dávek  provádí příslušný celní
úřad. Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 55

Mlčenlivost

(1)  Zaměstnanci  orgánů  pomoci  v  hmotné  nouzi,  zaměstnanci státu,
zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního
města  Prahy  zařazení  do  úřadu  městské  části,  zaměstnanci krajů a
zaměstnanci  hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města
Prahy  jsou  povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými
se  seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním,
pokud  se  dále  nestanoví  jinak.  Tato  povinnost  trvá i po skončení
pracovního   vztahu.   Povinnosti   zachovávat  mlčenlivost  mohou  být
zaměstnanci  uvedených  orgánů  zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto
povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2)  Údaje  týkající  se  příjemců  dávky,  společně posuzovaných osob,
státních  orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se
orgány  uvedené  v  odstavci  1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným
subjektům,  jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis^40); jinak mohou
tyto  údaje  sdělit  jiným  subjektům  jen se souhlasem příjemce dávky,
společně  posuzované osoby, státního orgánu nebo dalších fyzických nebo
právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a)  orgánům  sociálního  zabezpečení^41)  údaje  potřebné pro provádění
důchodového   pojištění,   orgánům   nemocenského  pojištění^67)  údaje
potřebné  pro  provádění  nemocenského  pojištění  a  orgánům úrazového
pojištění^68)  údaje  potřebné pro provádění úrazového pojištění; těmto
orgánům  sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících z
práva   Evropských   společenství   a   plnění  úkolů  vyplývajících  z
mezinárodních  smluv  v  oblasti  důchodového  pojištění,  nemocenského
pojištění či úrazového pojištění,

b)   ministerstvu,  krajským  pobočkám  Úřadu  práce,  obecním  úřadům,
krajským  úřadům  a  Úřadu  pro  mezinárodněprávní  ochranu  dětí údaje
potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí^42),

c)  správcům  daně  z  příjmů^43)  údaje potřebné k vyměření a vymáhání
daní,

d)  zdravotním  pojišťovnám^44) údaje potřebné pro stanovení pojistného
na veřejné zdravotní pojištění,

e) krajským pobočkám Úřadu práce^45),

f)  orgánům  činným  v  trestním  řízení^46) údaje potřebné pro trestní
řízení,

g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní
řízení,

h) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^47)ke kontrole
činností  orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této
kontroly,

i)  Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických
registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Krajské pobočky Úřadu práce

a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností a
zobecněné  informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které
orgán  pomoci  v  hmotné nouzi získá při své činnosti; tím není dotčena
povinnost podle odstavce 1,

b)  na  žádost  poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního
předpisu^47)   ke  kontrole  činnosti  orgánů  pomoci  v  hmotné  nouzi
informace potřebné k provádění této kontroly,

c)  na  žádost  osoby,  která  je  příjemcem  dávky nebo společně s ním
posuzovanou  osobou,  nebo  zákonného  zástupce  anebo opatrovníka této
osoby,  vydat  pro  účely  stanovené  zvláštním  právním  předpisem^48)
potvrzení  o  tom, že daná osoba je příjemcem dávky nebo společně s ním
posuzovanou osobou.

(5)  Povinnost  mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně
pro  zaměstnance  obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních
úřadů  obcí  s rozšířenou působností a pro zaměstnance státu zařazené k
výkonu  práce  v  újezdních úřadech, jde-li o skutečnosti, s kterými se
seznámili  při  výkonu  činností  sociální  práce  podle  § 64 odst. 3.
Pověřené  obecní  úřady,  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností a
újezdní úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné
nouzi  potřebné  údaje  pro  účely  rozhodování  o  dávkách a pro účely
odvolacího řízení.

(6)  Zobecněné  informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány
pomoci  v  hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení
konkrétních  jmenných  údajů  využívány  zaměstnanci  těchto orgánů při
vědecké,  publikační  a  pedagogické  činnosti  nebo  ministerstvem pro
analytickou a koncepční činnost.

§ 56

Kontrolní činnost

(1) Na kontrolu podkladů poskytovaných jinými státními orgány, obcemi a
kraji  a  jejich  orgány a dalšími právnickými a fyzickými osobami a na
kontrolu  poskytování  dávek  se  vztahují  zvláštní  právní předpisy o
provádění kontroly^49).

(2)  Zaměstnanci  zařazení  v  orgánech  pomoci v hmotné nouzi pověření
provedením  kontroly mají oprávnění kontrolovat u státních orgánů, obcí
a  krajů  a  jejich  orgánů  a  dalších právnických nebo fyzických osob
plnění  povinností  uložených v § 50. Jde-li o banky, týká se oprávnění
kontrolovat  podle  věty první jen povinností, které banka plní podle §
50  jako  zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky
zjišťují.

Správní delikty

§ 57

(1)  Zaměstnanec  uvedený  v  § 55 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
poruší  povinnost  zachovávat  mlčenlivost podle § 55 odst. 1 nebo § 55
odst. 5.

(2)  Fyzická  osoba  se  dopustí  přestupku tím, že na výzvu podle § 50
nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

§ 58

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že na výzvu podle
§ 50 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.

§ 59

(1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.

(2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3)  Přestupky  uvedené v § 57 odst. 2 a správní delikty uvedené v § 58
odst. 1 projednávají příslušné orgány pomoci v hmotné nouzi, na jejichž
výzvu nebyla povinnost splněna.

(4)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST PÁTÁ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ

Hlava I

Organizace

§ 60

Ministerstvo

Ministerstvo

a)  řídí  a  kontroluje  výkon  státní správy v oblasti pomoci v hmotné
nouzi,

b)  zabezpečuje  jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území České
republiky,

c)  zabezpečuje  jednotný aplikační program automatizovaného zpracování
údajů  potřebný  pro  rozhodování  o  dávkách,  jejich výplatu a jejich
kontrolu,  včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně
orgánům pomoci v hmotné nouzi (§ 52 odst. 3),

d)  stanovuje  jednotné  tiskopisy  žádostí  o  dávky  a zveřejní je na
internetu,

e) je správcem informačního systému o dávkách a jejich výši,

f) vydá metodický pokyn určující optimální počty zaměstnanců vzhledem k
počtu adresátů dávek.

§ 61

Krajská pobočka Úřadu práce

(1) Krajská pobočka Úřadu práce

a)  rozhoduje  o  přiznání  příspěvku  na  živobytí, mimořádné okamžité
pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu,

b)  poskytuje  osobám  informace  vedoucí  k řešení hmotné nouze nebo k
jejímu  předcházení;  tyto  informace  cizinci  s povoleným dlouhodobým
pobytem   na   území   České  republiky  za  účelem  výkonu  zaměstnání
vyžadujícího  vysokou  kvalifikaci  podle  jiného právního předpisu^57)
sdělí písemně,

c)   posuzuje,   zda   se   osoba  uvedená  v  §  16  odst.  1  nestala
neodůvodnitelnou zátěží systému,

d) písemně sděluje Ministerstvu vnitra^28) zjištění, že osoba uvedená v
§ 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému,

e)  písemně  sděluje Ministerstvu vnitra^49a), že úhrnný měsíční příjem
osoby  uvedené  v  §  5  odst. 1 písm. f), a společně s ní posuzovaných
osob,  zjištěný  při  rozhodování  o  příspěvku na živobytí, nedosahuje
částky živobytí společně posuzovaných osob,

f)   spolupracuje   zejména  s  orgány  sociálně-právní  ochrany  dětí,
povinnými  osobami,  orgány  činnými  v  trestním  řízení  a  soudy při
uplatňování  nároku  dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací
povinnosti,

g)  písemně  sděluje  Ministerstvu vnitra^58), že cizinec, kterému bylo
vydáno  povolení  k  dlouhodobému  pobytu  na  území České republiky za
účelem  výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného
právního  předpisu^57),  podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek
na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc.

(2)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  je  oprávněna  provést posouzení a
oznámení  podle  odstavce  1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též
opětovně.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce dále

a)  vede  evidenci  osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje
jméno,  popřípadě  jména,  příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý
pobyt těchto osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o
jejím ukončení a hodnocení,

b)  uděluje  závazné  pokyny  při  výkonu  veřejné služby a zabezpečuje
kontrolu výkonu veřejné služby,

c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby,

d)  uzavírá  pojistnou  smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku
nebo  na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo
která  jí  bude  způsobena,  pokud  se  s  obcemi nebo dalšími subjekty
nedohodne jinak,

e)  uzavírá  dohodu  s  obcí, že na jejím území může být veřejná služba
vykonávána.

(4)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  může  s obcí nebo dalšími subjekty
uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo
dalšími subjekty.

§ 62

zrušen

§ 62a

zrušen

§ 62b

zrušen

Hlava II

Povinnosti  a  oprávnění  orgánů  pomoci  v  hmotné  nouzi,  pověřených
obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních
úřadů a jejich zaměstnanců

§ 63

(1)  Zaměstnanci  orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu
žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni
v  souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí,
v  němž  tyto  osoby  žijí,  a  to  s  cílem provádět sociální šetření.
Oprávnění  k  této  činnosti  jsou  povinni prokázat služebním průkazem
společně  se  zvláštním  oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v
hmotné  nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění
obsahuje  označení  účelu  vydání,  číslo  služebního  průkazu,  jméno,
popřípadě   jména,   a   příjmení  zaměstnance  a  identifikační  údaje
vydávajícího  orgánu  pomoci  v hmotné nouzi. O sociálním šetření podle
věty první se vždy učiní záznam ve spise.

(2)   Pokud  žadatel  o  dávku,  příjemce  dávky  nebo  osoba  společně
posuzovaná  tím,  že  nedají  souhlas  se  vstupem  do obydlí, znemožní
provedení sociálního šetření k ověření skutečností rozhodných pro nárok
na  dávku  nebo  její  výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo
dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.

(3)  Zaměstnanci  obcí  zařazení  do  pověřených  obecních  úřadů  nebo
obecních   úřadů   obcí   s   rozšířenou   působností   jako   sociální
pracovníci^69)  a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v újezdních
úřadech  jako  sociální pracovníci^69) jsou na základě souhlasu osoby v
hmotné  nouzi  a  osob  společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s
plněním  úkolů  podle  tohoto  zákona  vstupovat do obydlí, v němž tyto
osoby žijí, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k
této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem;
náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 64

(1)  Zaměstnanci  orgánů  pomoci  v  hmotné  nouzi jsou v souvislosti s
poskytováním dávek povinni

a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom respektovat jejich
důstojnost,  soukromí  a  důvěrnost  sdělení  a zachovávat mlčenlivost,
nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,

b)  informovat  každou  osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a
zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti,

c)  respektovat  jedinečnost  každé  osoby  bez  ohledu  na její původ,
etnickou  příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou
situaci,   věk,   zdravotní  stav,  sexuální  orientaci,  náboženské  a
politické přesvědčení, a to bez ohledu na skutečnost, jak se tato osoba
podílí na životě společnosti,

d) vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo se
již ve stavu hmotné nouze nacházejí,

e)  spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné
nouzi nachází.

(2)  Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako
sociální  pracovníci^69), jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním
stavu   hmotné   nouze   příjemců  příspěvku  na  živobytí  a  společně
posuzovaných  osob,  které  se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než
tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí,

a)  shromažďovat  a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné
pro posouzení jejich situace,

b)  dohodnout  ve  spolupráci  s  osobami  v hmotné nouzi postup řešení
jejich situace hmotné nouze,

c)  používat  při  řešení  situace hmotné nouze osoby metody a postupy,
které jsou vhodné pro tyto osoby,

d)  vést  nezbytnou  dokumentaci  o metodách a postupech řešení situace
hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v
hmotné nouzi,

e) spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi při
řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod
a postupů,

f)  spolupracovat  při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli
sociálních  služeb,  s  poradenskými  zařízeními  a organizacemi, které
osobám v hmotné nouzi v obci pomáhají.

(3)  Povinnosti  stanovené  v  odstavcích  1  a  2  platí  obdobně  pro
zaměstnance  obcí,  kteří  jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a
obecních   úřadů   obcí   s   rozšířenou   působností   jako   sociální
pracovníci^69), a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce
v  újezdních  úřadech  jako sociální pracovníci^69), při řešení situace
osob  v  hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby
ve stavu hmotné nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s
příslušnou  krajskou  pobočkou  Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále
povinni   v   souvislosti   s  výkonem  činností  sociální  práce  vést
Standardizovaný   záznam   sociálního  pracovníka,  který  je  součástí
Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.

§ 65

Orgány  pomoci v hmotné nouzi, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí
s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny

a)  zabezpečit,  aby  jejich  zaměstnanci při řešení hmotné nouze osoby
dodržovali povinnosti uvedené v § 64,

b) bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování ve
věci hmotné nouze,

c)  využívat  pro řešení hmotné nouze informační systém pomoci v hmotné
nouzi.

Hlava III

Řízení

§ 66

zrušen

§ 67

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí

a)  místem,  kde  je  žadatel  o  dávku  hlášen k trvalému pobytu podle
zvláštních právních předpisů^7),

b)  není-li  žadatel  hlášen podle písmene a), pak jiným místem, kde je
hlášen podle zvláštního právního předpisu^9),

c)  není-li  žadatel hlášen podle písmene a) ani b), pak místem, kde je
zaměstnán,

d)  není-li  žadatel  hlášen podle písmene a) ani b), ani není na území
České  republiky zaměstnán, místem, kde na území České republiky bydlí,
pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)  Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce při postupu podle §
61  odst. 1 písm. c) a d) se řídí místem pobytu^9) osoby uvedené v § 61
odst. 1 písm. c).

(3)  Místní  příslušnost  krajské  pobočky  Úřadu  práce  při  řízení o
mimořádnou  okamžitou  pomoc  se  řídí  místem,  kde je osoba hlášena k
trvalému  pobytu.  Jestliže  však  k situaci, která vyžaduje poskytnutí
mimořádné  okamžité  pomoci,  došlo  mimo správní obvod krajské pobočky
Úřadu  práce, v němž je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušnou ta
krajská  pobočka  Úřadu  práce, v jejímž správním obvodu k této situaci
došlo.

§ 68

Účastníci řízení

Osoby  společně posuzované se žadatelem o dávku nebo jejím příjemcem (§
2  odst.  1)  jsou  účastníky  řízení  o dávkách, jen jde-li o řízení o
přeplatku na dávce.

§ 69

Zahájení řízení

(1)  Řízení  o  přiznání  dávky  se zahajuje na základě písemné žádosti
osoby,  není-li  dále stanoveno jinak (§ 70), podané příslušnému orgánu
pomoci v hmotné nouzi na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(2)  Řízení  o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o
zastavení  její  výplaty  se  zahajuje  na  návrh  příjemce, zvláštního
příjemce, osoby společně posuzované nebo z moci úřední.

§ 70

Zastupování

(1)  Je-li  nezletilá  oprávněná  osoba  svěřena  na základě rozhodnutí
příslušného  orgánu  do  péče jiné fyzické osoby, je oprávněna uplatnit
nárok  nezletilé  oprávněné  osoby  a  zastupuje  ji v řízení o dávkách
namísto zákonného zástupce tato fyzická osoba.

(2)  Je-li  nezletilá  oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu
(zařízení)  pro  péči  o  děti  nebo mládež, je oprávněn uplatnit nárok
nezletilé  oprávněné  osoby  a  zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách
tento  ústav v případě, že zákonný zástupce nebo opatrovník nepožádal o
dávku nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva
krajské  pobočky Úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal,
nebo  v  případě,  kdy  pobyt  zákonného zástupce nebo opatrovníka není
znám.

§ 71

Podání a jiné úkony

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis,
lze podání nebo jiný úkon učinit též

a)  se  souhlasem  orgánu  příslušného k řízení o dávkách na počítačové
sestavě,  která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným
tiskopisem,

b)  v  elektronické  podobě  elektronicky  podepsané  podle  zvláštního
právního předpisu^50), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis
v elektronické podobě.

§ 72

Náležitosti žádosti

(1)  Žádost  o  dávku  obsahuje  kromě náležitostí stanovených správním
řádem

a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na
dávku nebo její výši potřebné,

b)  prohlášení  žadatele,  že  jeho celkové sociální a majetkové poměry
jsou  takové,  že  mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními
silami,

c)  určení,  jakým  způsobem  by  měla  být  dávka vyplácena, popřípadě
vyplacena.

(2)  Žádost  o  dávku  dále obsahuje, posuzují-li se pro nárok na dávku
spolu s žadatelem společně posuzované osoby,

a) údaje o tom, kdo je společně posuzovanou osobou,

b)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  datum  narození,  rodná čísla
společně posuzovaných osob, rodinný stav a adresu místa jejich trvalého
pobytu,

c)  prohlášení  společně  s  ním  posuzovaných  osob, že jejich celkové
sociální  a  majetkové  poměry  jsou takové, že jim neumožňují překonat
nepříznivou situaci vlastními silami.

(3)  K  žádosti  o  příspěvek  na živobytí musí být dále přiloženy tyto
doklady:

a)  doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v
rozhodném období,

b)  doklad  o  výši  a  úhradě nájemného a o výši pravidelných úhrad za
služby   bezprostředně  spojené  s  užíváním  bytu,  popřípadě  o  výši
obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,

c) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
dalších druhů paliv,

d) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,

e)  prohlášení  o  plnění  soudem  stanovené vyživovací povinnosti vůči
nezletilému dítěti, případně o výši dluhu na výživném.

(4)  K  žádosti  o  doplatek  na  bydlení  musí být dále přiloženy tyto
doklady:

a)  doklad  o  tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na
základě vlastnictví k nemovitosti a doklad o podlahové ploše bytu,

b) doklad o tom, že žadatel pobírá příspěvek na bydlení,

c)  doklad  o  výši  a  úhradě nájemného a o výši pravidelných úhrad za
služby   bezprostředně  spojené  s  užíváním  bytu,  popřípadě  o  výši
obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,

d) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
dalších druhů paliv,

e)  doklad  prokazující  zdravotní  stav  žadatele,  jestliže je žádáno
zvýšení podle § 34 odst. 3,

f)  doklady  prokazující  osiřelost  dítěte a skutečnost, že jde o dítě
žijící  v  náhradní  rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření ústavu
(zařízení)  pro  péči  o děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod
nájmu bytu, jde-li o žádost osiřelého dítěte.

(5)  Žádost  o  mimořádnou  okamžitou pomoc dále obsahuje stručný popis
vážné  mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná
okamžitá  pomoc použita, nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní
situace.

(6)  Lze-li skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ověřit z rozhodnutí
příslušných  orgánů^51)  nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení
potvrzení.

(7)  Je-li  žadatelem  nebo  osobou  společně  posuzovanou osoba, které
nebylo   přiděleno   rodné   číslo,  uvede  tato  osoba  číslo  dokladu
opravňujícího osobu k pobytu na území České republiky.

§ 73

Důkazní prostředky

V  řízení  o  dávkách  lze  použít  k důkazu též záznamy na technických
nosičích   dat,   mikrografické  záznamy,  tištěné  produkty  optického
archivačního   systému   a  tištěné  nebo  fotografické  produkty  jiné
výpočetní  techniky  místo  originálu  listiny, podle jehož obsahu byly
pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál
nebo úředně ověřený opis listiny.

§ 74

Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí

Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí
možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, jedná-li se pouze o
podklady, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení.

§ 75

Vydávání rozhodnutí

Rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a) dávka nebyla přiznána,

b) dávka byla odejmuta,

c) dávka byla snížena,

d) výplata dávky byla zastavena,

e) jde o přeplatek na dávce,

f) jde o rozhodnutí podle § 16 odst. 6,

g) jde o rozhodnutí podle § 76 odst. 3,

h) jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (§ 40 odst. 2),

i) jde o rozhodnutí podle § 54 odst. 1.

§ 76

Oznámení a námitky

(1)  Rozhoduje-li  orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy
se  nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o
dávce  a její výši. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních
rukou.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 15 dnů ode dne
výplaty  první  splátky  dávky  po  jejím přiznání nebo ode dne výplaty
dávky  po  jejím  přiznání  námitky.  K  námitkám,  které  byly  podány
opožděně, se nepřihlíží.

(3)  Námitky  se  podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné
nouzi,  který dávku přiznal. Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů
ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

§ 77

Opravné prostředky

(1)  O  odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje
ministerstvo.

(2)  Odvolání  proti  rozhodnutí  vydanému  podle  tohoto  zákona  nemá
odkladný účinek.

§ 78

Výkon rozhodnutí

(1)  Správní  rozhodnutí vydaná orgány pomoci v hmotné nouzi vykonávají
tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.

(2)  Výkon  rozhodnutí  provádí  ten orgán pomoci v hmotné nouzi, který
vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.

§ 79

Náklady řízení

(1) Náklady řízení o příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a
doplatku na bydlení nese stát.

(2)  Orgány  pomoci  v  hmotné nouzi, účastníci řízení a osoby společně
posuzované,  nemají  nárok  na  náhradu  nákladů  vzniklých  v řízení o
dávkách.

ČÁST ŠESTÁ

ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 80

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 29 a § 63 odst. 3.

§ 81

Přechodná ustanovení

(1)  Řízení  o žádostech o dávky sociální péče podle zákona č. 482/1991
Sb.,  o  sociální  potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen
„dávky  sociální  péče“) uplatněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona,  o  nichž  nebylo příslušným správním orgánem prvního stupně ke
dni  nabytí  účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, dokončí orgán pomoci v
hmotné  nouzi,  na  nějž  působnost  podle  tohoto  zákona  přešla. Při
rozhodování  o  nároku  a výši dávky sociální péče v řízení zahájeném a
pravomocně  neskončeném  ke  dni  nabytí  účinnosti tohoto zákona se od
podání  žádosti  do  31.  prosince  2006  postupuje  podle  dosavadních
právních  předpisů a od 1. ledna 2007 se postupuje podle tohoto zákona.
Lhůty  pro vydání správních rozhodnutí se v těchto případech prodlužují
o 30 dnů.

(2)  Řízení  o  odvoláních proti rozhodnutím vydaným o dávkách sociální
péče  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  dokončí příslušný
odvolací orgán podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2007.

(3)  Pokud  byla  dávka  sociální  péče  pravomocně přiznána přede dnem
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  a  nárok  na  ni  k tomuto dni trvá,
příslušný  orgán  pomoci v hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto
zákona  přešla,  posoudí  nárok  na  příspěvek  na živobytí a jeho výši
nejpozději  do  30. dubna 2007, přičemž nárok na výplatu dávky sociální
péče  po  tuto  dobu  nezaniká,  pokud  trvají podmínky stanovené podle
právních  předpisů  účinných ke dni 31. prosince 2006. Zjistí-li se, že
příspěvek  na  živobytí nenáleží, dávka sociální péče se odejme ode dne
následujícího  po období, za které již byla vyplacena. Zjistí-li se, že
by příspěvek na živobytí náležel ve stejné částce, jako dosud vyplácená
dávka sociální péče, anebo že by rozdíl mezi nimi byl menší než 100 Kč,
pokračuje  se beze změny ve výplatě dosavadní dávky sociální péče až do
nejbližší  zjištěné  změny  rozhodných  skutečností.  Zjistí-li  se, že
příspěvek  na  živobytí náleží v částce vyšší o 100 Kč a více než dosud
poskytovaná dávka sociální péče, přizná se příspěvek na živobytí zpětně
od  1.  ledna  2007 a rozdíl mezi již vyplacenou dávkou sociální péče a
příspěvkem  na  živobytí  se  doplatí.  Zjistí-li  se,  že příspěvek na
živobytí  náleží  v  částce  nižší  o 100 Kč a více než dosud vyplácená
dávka   sociální   péče,   dávka   sociální  péče  se  odejme  ode  dne
následujícího po období, za které již byla vyplacena, a od téhož dne se
přizná příspěvek na živobytí.

(4)  Částky  dlužného  příspěvku  na  výživu dítěte podle § 5 zákona č.
482/1991  Sb.,  které  nebyly  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona od
povinné  osoby  vymoženy, se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Při posuzování hmotné nouze osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) se
do doby 12 měsíců, po kterou je tato osoba vedena v evidenci uchazečů o
zaměstnání,  nezapočítává  doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Při posuzování částky živobytí osoby uvedené v § 31 se doba jednoho
roku  vedení  v  evidenci  uchazečů  o zaměstnání a současného pobírání
příspěvku na živobytí počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7)  Náleží-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči
o  blízkou nebo jinou osobu podle čl. II bodu 2 zákona č. 213/2002 Sb.,
kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších  předpisů, považuje se u příjemce tohoto příspěvku podmínka,
že si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní prací, za splněnou.

ČÁST SEDMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 82

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti.

2. Zákon č. 165/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady  č.  482/1991  Sb.,  o  sociální  potřebnosti,  ve znění zákona č.
84/1993 Sb.

3.  Zákon  č. 134/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady
č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

4. Zákon č. 136/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady  č.  482/1991  Sb.,  o  sociální  potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů.

5.  Zákon  č.  280/2003  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 482/1991 Sb., o
sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

6.  Zákon  č.  422/2003  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 482/1991 Sb., o
sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 83

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl. XXVI zákona č. 261/2007 Sb.

Přechodné ustanovení

Doba  12  měsíců  uvedená v čl. XXV bodu 18 se počítá ode dne účinnosti
tohoto zákona.

Čl. VI zákona č. 259/2008 Sb.

Přechodné ustanovení

Pokud  je  osobě, které byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči
nezletilému  dítěti,  ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen příspěvek
na živobytí, upraví se výše příspěvku na živobytí podle článku V bodu 1
nejdříve  od  prvního  dne  čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona;  to  platí  též,  jde-li  o  osobu pro účely
příspěvku  na  živobytí  společně  posuzovanou.  Příjemce  příspěvku na
živobytí  a  osoby  s ním pro účely této dávky společně posuzované jsou
povinni   podat  prohlášení  o  tom,  zda  jim  byla  stanovena  soudem
vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, jak plní tuto povinnost a
případnou  výši  dluhu  na výživném podle článku V bodu 3 nejpozději do
konce druhého kalendářního měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. VI zákona č. 382/2008 Sb.

Přechodné ustanovení

Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 24 odst. 1 písm. g)
a  §  55  odst. 4 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne 1. ledna 2009, se počítá od 1. ledna 2009.

Čl. II zákona č. 366/2011 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Podmínka  bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm.
a) až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, pro nárok na
dávky  pomoci  v  hmotné nouzi se vztahuje na nároky, které vzniknou po
31. prosinci 2011.

2. Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku
na  dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně
skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

3.  Výkon  veřejné  služby,  který byl organizován obcí do 31. prosince
2011,  pokračuje  po  dohodě  s  krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31.
prosinci  2011.  Práva  a  povinnosti  vyplývající  z  pojistné smlouvy
kryjící  odpovědnost  za  škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba
vykonávající  veřejnou  službu  způsobí  nebo  která jí bude způsobena,
která  byla  uzavřena  do  31.  prosince 2011 na období po 31. prosinci
2011, převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na
pojistné  z  této  smlouvy  na období po 31. prosinci 2011 nese krajská
pobočka  Úřadu práce. Spisy týkající se výkonu veřejné služby jsou obce
povinny   bezúplatně  předat  příslušné  krajské  pobočce  Úřadu  práce
bezodkladně  po  dni  nabytí  účinnosti  tohoto zákona. Krajská pobočka
Úřadu  práce  od  1.  ledna  2012  zajistí  ochranné pomůcky a pracovní
předměty, pokud se s obcí nedohodne jinak.

4.  Ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  nevymožené  částky
nahrazující  neplacené  výživné,  o  němž  se  nevede  řízení  o výkonu
rozhodnutí,  přestávají  vymáhat a tyto pohledávky zanikají. V případě,
kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné a pobíral příspěvek na
živobytí  s  částkami  nahrazující neplacené výživné podle § 32, zaniká
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky.

5.  Řízení  o  dávkách  pomoci  v  hmotné  nouzi  zahájená a pravomocně
neskončená  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. XII zákona č. 306/2013 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Osoba,  které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka
vyplácena  způsobem  podle  § 43 odst. 4 a 5 zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění  účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, bude písemně
vyzvána  krajskou  pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1
kalendářního  měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně
nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů.

2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu
způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu
1.

3.  Pokud  osoba  nesdělí  krajské  pobočce Úřadu práce České republiky
způsob  výplaty  dávky  podle  bodu  1 do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou
pobočkou  Úřadu  práce  České  republiky,  nejpozději  však  od šestého
kalendářního  měsíce  následujícího  po  dni  nabytí  účinnosti  tohoto
zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky
oprávněnou  osobou,  jiným  příjemcem  dávky  nebo  zvláštním příjemcem
dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním poukazem.

1) Čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

2) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu., pokud tento
zákon nestanoví jinak.

3) § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4) § 120 zákona č. 435/2004 Sb.

5) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

5a) § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

5b) § 52 zákona č. 108/2006 Sb.

5c)  §  24  odst.  1  zákona  č.  54/1956  Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

§ 25 a 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

7)

7)  Zákon  č.  133/2000  Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.

7a)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8)  Zákon  č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10)  Nařízení  Rady  (EHS)  č.  1612/68  ze dne 15. října 1968 o volném
pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

11) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

11a) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.

12)§  24  a  25  zákona  č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.

13)  §  4  odst.  6  zákona  č.  110/2006 Sb., o životním a existenčním
minimu.

14a) Například § 192 zákoníku práce.

15) Zákon o nemocenském pojištění.

16) § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

17) § 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.

17a) § 21 a 24 zákona č. 108/2006 Sb.

18)  Zákon  č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19)  Zákon  č.  329/2011  Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.

20)   Zákon  č.  42/1994  Sb.,  o  penzijním  připojištění  se  státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů.

21)  Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších
předpisů.

21a)  §  33  odst.  2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.

22) § 321 a 322 občanského soudního řádu.

23)  Zákon  č.  151/1997  Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších
předpisů.

24)  Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.

25) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.

27) § 116 občanského zákoníku.

28)  §  106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 112/2006
Sb.

29)  §  8  zákona  č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

30) § 11 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.

31) § 2 nebo 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

32)  §  4  zákona  č.  359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů.

33) § 717 občanského zákoníku.

33a) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení  a  zákon  České  národní  rady  o  působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a
o  změně  zákona  č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.

35) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

37) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38)  Zákon  č.  40/1993  Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

39) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

39a)  Zákon  č.  115/2006  Sb.,  o  registrovaném partnerství a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

40)  Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu. nebo
tento zákon

41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

43)  §  1  zákona  č.  531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.

44)  § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky.

44)  Zákon  č.  280/1992  Sb.,  o  resortních, oborových, podnikových a
dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

45) § 7 zákona č. 435/2004 Sb.

46) § 12 trestního řádu.

47)  § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.

48)  Zákon  č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský  zákon),  ve  znění  zákona č.
383/2005 Sb.

49)  Například  zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění
pozdějších předpisů.

49a)  § 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007
Sb.

50)  Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších  zákonů  (zákon  o  elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.

51) Například § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.

52) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.

53)  Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.

54)  Zákon  č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti,  ve  znění pozdějších
předpisů.

55)  §  12  až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.

56) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

57) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

58) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

59) § 1 zákona č. 359/1999 Sb.

60) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

61) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.

62)  Zákon  č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.

63)  §  25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

64)  §  26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

67) § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb.

68)  Zákon  č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů.

69) § 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.