111/2006 Sb.
Zákon
ze dne 14. března 2006
o pomoci v hmotné nouzi
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 379/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb.
Změna: 239/2008 Sb.
Změna: 259/2008 Sb.
Změna: 585/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 382/2008 Sb., 479/2008 Sb.
(část)
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 206/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 382/2008 Sb. (část), 479/2008 Sb. (část)
Změna: 141/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 329/2011 Sb., 364/2011 Sb., 366/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 399/2012 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních
životních podmínek^1) fyzickým osobám (dále jen „osoba“), které se
nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi
(dále jen „dávka“).
(2) Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení
hmotné nouze nebo jejímu předcházení.
§ 2
Hmotná nouze
(1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a
majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy
a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně
posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním
minimu^2), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak,
jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob
a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje
částky živobytí (§ 24), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem
ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním
přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak
vážně ohroženo, nebo
b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1
písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných
nákladů na bydlení (§ 34) a služby s bydlením bezprostředně spojené
(dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“).
(3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje
podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům,
celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.
(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové
sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat
nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se
rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší
stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní
událost, ekologická nebo průmyslová havárie.
(5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a
majetkovým poměrům dostatečné prostředky
a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se
zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů,
při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do
zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a
v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo
b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných
základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo
c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo
zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných
činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí^59).
(6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální
zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji
situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména
a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z
výkonu trestu odnětí svobody, nebo
b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze
zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické
léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo
c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné
výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19
letech, nebo
d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu,
že je osobou bez přístřeší, nebo
e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné
osoby.
§ 3
Osoba, která není v hmotné nouzi
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba,
která
a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou
výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s
výjimkou osoby, která je
1. starší 68 let,
2. poživatelem starobního důchodu,
3. invalidní ve třetím stupni,
4. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu
těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně
pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský
příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této
době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno
v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,
5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci
jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu
závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká
závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV
(úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na
péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo
po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba
poskytující pomoc^17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení
použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou
dohodou, a nedohodnou- li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,
6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká
závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV
(úplná závislost),
7. nezaopatřeným dítětem,
8. uznána dočasně práce neschopnou,
9. práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného
podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí
ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů
odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání^3) nebo účastnit se v cíleném
programu k řešení zaměstnanosti^4), a to po dobu 3 kalendářních měsíců
následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí,
c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním
přičiněním (§ 11),
d) je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení
přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se
nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto
pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba,
která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o
důchodovém pojištění^60),
e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce
dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena
sankce podle zvláštního právního předpisu^5), a to po dobu 3 měsíců ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce,
f) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody
nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního
měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost
nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá,
g) je osobou, které podle zvláštního právního předpisu^5c) nevznikl
nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní
neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve
rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných
prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí
nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši,
h) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49
odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3
kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla
dávka odejmuta.
(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou
společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění
nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení
výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23
písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely
zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou
osobou.
(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že
osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále
nezaopatřené dítě umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v
plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení sociálních služeb podle
ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v
hmotné nouzi.
(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že
osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové
poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na
bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních
osobních potřeb.
(5) Za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí, se považuje příjemce
příspěvku na živobytí a osoba společně posuzovaná s příjemcem příspěvku
na živobytí.
§ 4
Dávky
(1) Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou
a) příspěvek na živobytí,
b) doplatek na bydlení,
c) mimořádná okamžitá pomoc.
(2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se
opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.
(3) Náklady na dávky hradí stát.
§ 5
Okruh oprávněných osob
(1) Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při
splnění tímto zákonem stanovených podmínek
a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu
podle zvláštního právního předpisu^7) nebo která má na území České
republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu^7a), a to
pokud má bydliště na území České republiky,
b) osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního
právního předpisu^8), a to pokud má bydliště na území České republiky,
c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato
práva zaručuje mezinárodní smlouva, a to pokud má bydliště na území
České republiky,
d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České
republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu^9) po dobu delší
než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo
použitelného předpisu Evropských společenství^10), a to pokud má
bydliště na území České republiky,
e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie^11), pokud
je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního
předpisu^9) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na
sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských
společenství^10), a to pokud má bydliště na území České republiky,
f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným
právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského
společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho
rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému
pobytu na území České republiky podle zvláštního právního
předpisu^11a), a to pokud mají bydliště na území České republiky.
(2) Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 má
nárok při splnění dále stanovených podmínek
a) osoba uvedená v odstavci 1,
b) osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního
právního předpisu^9), a to pokud má bydliště na území České republiky.
(3) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 4 a 5 lze
poskytnout osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2. V případech poskytování
mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka
bydliště na území České republiky nezjišťuje.
(4) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 lze
poskytnout i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2.
(5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst.
6, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2.
(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde
dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s
rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně
připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné
důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí
této osoby s Českou republikou.
§ 6
Orgány pomoci v hmotné nouzi
Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní
město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
§ 7
Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a
újezdní úřady
V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené
obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní
úřady. Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním
úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DRUHÁ
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 8
Společně posuzované osoby
(1) Pro účely doplatku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob
shodný jako u příspěvku na bydlení poskytovaného podle zvláštního
právního předpisu^12), s výjimkou situace uvedené v § 33 odst. 4.
2) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v případech hodných zvláštního
zřetele z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit na žádost žadatele
o dávku tu osobu, u které žadatel prokáže, že společně s ním neužívá
byt a společně s ním se nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb. K
prokázání skutečnosti uvedené ve větě první přitom nestačí jen písemné
prohlášení žadatele o dávku.
(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že nastane situace, že
osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných
osob^13), do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití
osob.
§ 9
Příjem
(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak,
považuje
a) 70 % příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z
příjmů, a to po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na
důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu
práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů^3),
b) 80 % příjmu
1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu
prvních 14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních
21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních
právních předpisů^14a) a z dávky nemocenského pojištění^15),
2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a
existenčním minimu^16), s výjimkou příspěvku na živobytí.
(2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely
příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o
přiměřené náklady na bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro
účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady na bydlení (§ 34),
nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu
osoby nebo společně posuzovaných osob.
(3) Za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje
příjem uvedený v odstavci 1, s výjimkou
a) dávek pěstounské péče^17),
b) příjmu uvedeného v § 7 odst. 1 písm. d) zákona o životním a
existenčním minimu a
c) příjmů uvedených v § 7 odst. 2 písm. k) zákona o životním a
existenčním minimu.
§ 10
Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období
(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o
dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v
průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno
splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.
(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání
žádosti o dávku, je
a) u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících
aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u
jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a
podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá,
rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému
poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2
kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí
aktuálním kalendářním měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje
zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v
nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty
rodičovského příspěvku,
b) u jednorázové dávky období kalendářního měsíce předcházejícího
aktuálnímu kalendářnímu měsíci.
(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu
poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce
předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.
(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu
Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží
systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.
(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v
případě podání žádosti o opakující se dávku a v průběhu poskytování
opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu
kalendářnímu měsíci. Věta první neplatí v případech, kdy se při podání
žádosti o dávku posuzuje, zda
a) osoba není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě není osobou
samostatně výdělečně činnou,
b) osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
c) osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásila k
nemocenskému pojištění,
d) osobě nevznikl nárok na nemocenské podle jiného právního
předpisu^5c) jejím vlastním zaviněním,
e) osoba nevyužívá majetek, který jí umožňuje uspokojování jejích
základních životních potřeb,
f) osoba neuplatnila nároky a pohledávky,
g) osoba nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při
rekvalifikaci,
h) zdravotní stav osoby nevyžaduje dietní stravování; v těchto
případech je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc.
(6) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému
poklesu příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za
to, že se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných
osob.
§ 11
Zvýšení příjmu vlastním přičiněním
(1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se zjišťuje, s
výjimkami uvedenými v odstavcích 4 až 6, zda mají osoba a společně s ní
posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu
a) řádným uplatněním nároků a pohledávek,
b) prodejem nebo jiným využitím majetku.
(3)
zrušen
(4) Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u
a) nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému
bydlení,
b) prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zvláštního
právního předpisu^18) ,
c) zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením; zvláštní
pomůckou se rozumí taková pomůcka, na kterou je možné poskytnout
příspěvek podle zvláštního právního předpisu^19),
d) motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k
jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání,
e) uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem^20).
(5) Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné
využití majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu
uplatnění osob.
(6) Možnost využití prodeje nebo jiného využití movitého nebo
nemovitého majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje,
není-li dále stanoveno jinak, až po uplynutí 3 měsíců, za které byla
vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá.
(7)
zrušen
(8) Možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření se posuzuje
až po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na
tuto dávku trvá; v případě, kdy by výše částky, která by byla pro účely
zvýšení příjmu zrušením stavebního spoření získána, byla vyšší než
desetinásobek částky životního minima osoby nebo společně posuzovaných
osob, se k této možnosti zvýšení příjmu přihlíží ihned.
§ 12
zrušen
§ 13
Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek
(1) Zvýšením příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se rozumí
uplatnění
a) nároku na dávky nemocenského pojištění,
b) nároku na dávky důchodového pojištění (zabezpečení), s výjimkou
starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového
věku,
c) nároku na dávky státní sociální podpory,
d) nároku na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů
neprovdané matce; pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje
vyživovací povinnost podle zákona o rodině,
e) nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároku na podporu v
nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků podle
zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a
o změně některých zákonů^3),
f) nároku z jiných pohledávek.
(2) Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi
nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo
úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po
osobě spravedlivě žádat.
§ 14
Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku
(1) Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí
prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž
prodej nebo jejich jiné využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo
které podle zvláštních právních předpisů nepodléhají výkonu
rozhodnutí^22).
(2) Prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné
nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho
jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to
nelze po osobě spravedlivě žádat.
§ 15
Celkové sociální a majetkové poměry
(1) Pro účely tohoto zákona se celkovými sociálními poměry rozumí podíl
rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při
posuzování celkových sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné
nouzi posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které
umožňují zpravidla osoby blízké.
(2) Pro účely tohoto zákona se celkovými majetkovými poměry rozumí
hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné
ceny^23), kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro
zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu
hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti. Z
movitého a nemovitého majetku, uvedeného ve větě první, je vyloučen
majetek, jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat.
Pokud jde podle poměrů osoby o běžný nemovitý nebo movitý majetek,
jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak vysoká, že nelze mít
pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo naopak
jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena podle zvláštního
právního předpisu^23) zjišťována.
§ 16
Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi
(1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan členského státu Evropské unie,
který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního
právního předpisu^9) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný
příslušník^11), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle
zvláštního právního předpisu^9) po dobu delší než 3 měsíce, příslušný
orgán současně posuzuje, zda tato osoba není neodůvodnitelnou zátěží
systému pomoci v hmotné nouzi podle tohoto zákona (dále jen
„neodůvodnitelná zátěž systému“); to neplatí, má-li tato osoba na území
České republiky trvalý pobyt.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému, jestliže
a) je účastna nemocenského pojištění^52),
b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového
pojištění^53),
c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo
použitelného předpisu Evropských společenství^10),
d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná
a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla
nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o
dávce nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění^52), nebo
jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění^53) a nemá
ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o
pracovní činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na
nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato
činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce
neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,
f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla
bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána
více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok
na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o
zaměstnanosti^54),
g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil
pracovní poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo
pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na
dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na
nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která
nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a)
zákona o zaměstnanosti^54); taková osoba se nepovažuje za
neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do
evidence,
h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a která
se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání;
podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v
nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti^54);
taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po
dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo
i) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o
pracovní činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na
nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato
činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou
přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí
soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální
podpoře^55) a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti^56).
(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která
nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů
a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu^9) na území České
republiky,
b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na
území České republiky,
c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání^25) na území České
republiky, d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky
podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování
zaměstnání a míry nezaměstnanosti.
(4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že
a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu
1. od 1 do 3 let, 2 body,
2. od 3 do 6 let, 4 body,
3. od 6 do 8 let, 6 bodů,
4. 8 nebo více let, 8 bodů,
b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo
která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí
povolání25) po dobu
1. 12 až 24 měsíců, 4 body,
2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,
3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,
4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů,
c) započte v případě osoby, která
1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,
2. má střední vzdělání, 2 body,
3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,
4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů,
d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla
věnována zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu^26) , 4 body,
e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního
předpisu^9) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci
předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných
ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup
1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České
republice, 0 bodů,
2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České
republice, 2 body,
3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice
a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4
body,
4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice,
6 bodů.
(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy považuje osoba, jejíž
bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž
systému se vždy nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo
více bodů.
(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a
nedosahuje 20 bodů, příslušný orgán rozhodne, zda jde o osobu, která je
neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k
vazbám této osoby na osoby blízké^27), které pobývají v České
republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné
obtíže, a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému
zatížení systému pomoci v hmotné nouzi.
(7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke
změně jejích sociálních poměrů.
(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České
republiky, obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou
povinni na výzvu příslušného orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení,
zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud příslušný orgán
oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží
systému^28), je Ministerstvo vnitra povinna příslušnému orgánu sdělit
ukončení přechodného pobytu této osoby podle zvláštního právního
předpisu^9). Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost příslušnému
orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky nebo které je tato dávka
poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu^9) pobyt na
území České republiky.
§ 17
zrušen
§ 18
Nezaopatřené dítě
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální
podpoře^30).
§ 18a
Veřejná služba
(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům
zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty
ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a
sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána
osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o
zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje
o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok
narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby,
uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším
subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.
(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné
služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou
mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní
podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu
veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou
smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou
osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude
způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími
subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle
věty první obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících
veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách,
včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a
její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby a
zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby. Krajská pobočka Úřadu
práce poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a
pracovní prostředky, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne
jinak.
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
ČÁST TŘETÍ
DÁVKY
Hlava I
Příspěvek na živobytí
§ 21
Podmínky nároku na příspěvek na živobytí
(1) Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2
odst. 2 písm. a), jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných
osob (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.
(2) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na živobytí více společně
posuzovaných osob, náleží příspěvek na živobytí jen jednou, a to osobě
určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí
orgán pomoci v hmotné nouzi, který o příspěvku na živobytí rozhoduje,
které z těchto osob se příspěvek na živobytí přizná.
§ 22
Povinnost vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část
(1) Osobě, která se nachází v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a),
avšak lze důvodně předpokládat, že se jedná pouze o přechodný stav
hmotné nouze, se poskytne příspěvek na živobytí podle § 21 s tím, že
tato osoba je povinna za podmínek stanovených v odstavci 3 vrátit
příspěvek na živobytí nebo jeho část orgánu pomoci v hmotné nouzi,
který příspěvek na živobytí vyplatil. Podmínkou pro poskytnutí
příspěvku na živobytí podle věty první je, že očekávaný důchod má být
poskytnut zpětně.
(2) Za přechodný stav hmotné nouze se považuje stav, kdy lze na základě
zjištěných skutečností důvodně předpokládat, že osoba nabude v krátké
době znovu soběstačnosti v uspokojování svých základních životních
potřeb.
(3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží
očekávaný důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho
část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku
vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu,
která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou. Pokud skutečný
získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část,
povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.
§ 23
Výše příspěvku na živobytí
Výše příspěvku na živobytí činí, není-li dále stanoveno jinak, za
kalendářní měsíc rozdíl mezi
a) částkou živobytí osoby (§ 24 odst. 1) a příjmem osoby (§ 9 odst. 2),
není-li osoba společně posuzována s jinými osobami (§ 2 odst. 1),
b) částkou živobytí společně posuzovaných osob (§ 24 odst. 2) a příjmem
společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2); pokud však v rámci společně
posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné
nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není
oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku na živobytí bez poměrné
části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována
za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.
§ 24
Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob
(1) Částka živobytí osoby činí
a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou
podle § 29,
b) u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v
posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci
v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu
porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k
jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^61) nebo s ní byl skončen
jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima;
zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,
c) u osoby, která není uvedena v písmenech a), b), d) nebo e) částku
existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 29,
d) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo v § 3 odst. 1 písm. a)
bodech 1 až 9 a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než
trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než
částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací
povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima,
nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o
příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala
soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí
podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,
e) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém
zařízení po celý kalendářní měsíc, částku existenčního minima; zvýšení
částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží.
(2) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek
živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.
§ 25
zrušen
§ 26
Hodnocení možnosti využití majetku
(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi
životním minimem osoby^31) a existenčním minimem má osoba, která
majetek
a) nemá,
b) má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu,
c) má a využívá jej ke zvýšení příjmu.
(2) Pokud nedojde k využití majetku do uplynutí 3 měsíců, za které
pobírá osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba příspěvek na živobytí,
má se za to, že jde o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).
(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu
nevyužití majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 3
kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, považuje se za osobu
uvedenou v § 3 odst. 4. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke
zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné
nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a
tato osoba znovu požádá o dávku do 3 kalendářních měsíců ode dne
odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku
podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.
§ 27
Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek
(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi
životním minimem osoby^31) a existenčním minimem má osoba, která
a) nemá nároky ani pohledávky,
b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.
(2) Pokud nedojde k řádnému uplatnění některého z nároků a pohledávek
do uplynutí 3 měsíců, za které pobírá osoba nebo společně s ní
posuzovaná osoba příspěvek na živobytí, má se za to, že jde o osobu
uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).
§ 28
Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí
Pokud není využíván majetek nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve
prospěch společně posuzovaných osob využíván, nebo nejsou řádně
uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte, nezapočítává se příslušná
částka zvýšení podle § 26 nebo 27 u ostatních společně posuzovaných
osob. Při zjišťování možnosti zvýšení příjmu využitím majetku nebo
nároků a pohledávek u nezletilých dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi
povinen spolupracovat s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany
dětí^32). Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože
by mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván,
a to na základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany
dětí, popřípadě nejsou-li řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto
dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek
na živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce)
tohoto dítěte o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).
§ 29
Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování
Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje
podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní
stravování, měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví
prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví
odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného
typu diety.
§ 30
zrušen
§ 31
zrušen
§ 32
zrušen
Hlava II
Doplatek na bydlení
§ 33
Podmínky nároku na doplatek na bydlení
(1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který
užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení
snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu^12) byl
a) jeho příjem (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí
nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo
b) příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený
příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných
osob (§ 24).
(2) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na
příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k
jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které
příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a
společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně
posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a
společně posuzovaných osob.
(3) Není-li příspěvek na živobytí poskytován, činí částka živobytí
osoby její existenční minimum. V případě, že je osoba společně
posuzována s dalšími osobami (§ 2 odst. 1), činí jejich živobytí součet
existenčních minim osob, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a součet
životních minim nezaopatřených dětí.
(4) V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné
nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i
osobu užívající jinou než nájemní formu bydlení. Za případ hodný
zvláštního zřetele se považuje též ubytování osob v domovech pro
seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se
zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona o sociálních
službách^62). Ustanovení odstavce 2 věty první a odstavce 7 v těchto
případech neplatí.
(5) Nárok na doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v
odstavcích 1, 2 a 7 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném
přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo
které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo
nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě
odůvodněných nákladů na bydlení.
(6) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží
doplatek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody
těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné
nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná.
(7) Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba
užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v obci, v níž je hlášena
k pobytu podle zvláštních právních předpisů. V případech hodných
zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že doplatek
na bydlení se poskytne i v případě, že podmínka hlášení k pobytu podle
věty první není splněna.
§ 34
(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává
a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a
vlastnickou formou bydlení, a pravidelné úhrady za služby spojené s
užíváním bytu; nájemným se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a
to až do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě nájemné až do výše
cílového nájemného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z
bytu^34); obdobnými náklady spojenými s družstevní formou bydlení se
rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů
uvedených pro tuto formu bydlení v zákoně o státní sociální
podpoře^63); úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu,
případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za
ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid
společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z
vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za
osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního
odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou,
popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,
b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné
nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby
elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to
ve výši, která je v místě obvyklá, a
c) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní
nebo vlastnické formy bydlení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) a
b), maximálně však do výše normativních nákladů podle zákona o státní
sociální podpoře^64).
(2) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví
jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité
velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše
však ve výši skutečných úhrad.
(3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce
2 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc
osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení.
§ 35
Výše doplatku na bydlení
Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou
odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní
měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení^12) vyplacený v měsíci
bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou,
o kterou příjem
a) osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí
převyšuje částku živobytí osoby, nebo
b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený
příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných
osob; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou
posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob
považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví
se výše doplatku na bydlení s poměrnou částí příspěvku na živobytí
připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi
nebo není oprávněnou osobou.
§ 35a
(1) Doplatek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v
období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku
na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který
oprávněná osoba žádá o tento doplatek, a to i při změně bytu u téže
oprávněné osoby.
(2) Nejvýše přípustná doba pobírání doplatku na bydlení 84 kalendářních
měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,
a) který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto
bytu podle zvláštního právního předpisu^19),
b) zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný
osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,
c) kde žijí výlučně osoba nebo společně posuzované osoby starší 70 let.
Hlava III
Mimořádná okamžitá pomoc
§ 36
Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc
(1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má
a) osoba uvedená v § 2 odst. 3,
b) osoba uvedená v § 2 odst. 4 a 5, pokud je považována za osobu v
hmotné nouzi,
c) osoba uvedená v § 2 odst. 6, pokud je považována za osobu v hmotné
nouzi.
(2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2
odst. 3, odst. 5 písm. a) a odst. 6 se tato osoba posuzuje bez společně
posuzovaných osob. Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze
jedné z osob společně posuzovaných, jde-li o stav hmotné nouze podle §
2 odst. 4.
§ 37
Výše mimořádné okamžité pomoci
Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené
a) v § 2 odst. 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního
minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného
dítěte do výše jeho životního minima,
b) v § 2 odst. 4 se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a
příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima
jednotlivce^35),
c) v § 2 odst. 5 písm. a) se stanoví až do výše jednorázového výdaje,
d) v § 2 odst. 5 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v § 2
odst. 5 písm. b) nebo c), s tím, že součet dávek poskytnutých podle
každého z těchto ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit
desetinásobek životního minima jednotlivce^35),
e) v § 2 odst. 6 se stanoví jednorázově až do výše 1 000 Kč s ohledem
na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se
stanoví s přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba
při propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné
výchovy. Součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v
rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima
jednotlivce^35).
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH
§ 38
Nárok na dávku a její výplatu
(1) Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem
splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný
orgán pomoci v hmotné nouzi přizná.
(3) Dávka, na kterou vzniká nárok splněním podmínek stanovených tímto
zákonem (odstavec 1), náleží osobě od prvního dne kalendářního měsíce,
v němž bylo zahájeno řízení o přiznání dávky, pokud v něm osoba zároveň
splnila všechny podmínky pro přiznání nároku na dávku, jinak od prvního
dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky splnila.
§ 39
Minimální výše příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení
Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní
měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.
§ 40
Příjemce a zvláštní příjemce
(1) Příjemcem dávky je ten, komu byla dávka přiznána.
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi ustanoví zvláštního příjemce vždy v
případech, kdyby se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu,
kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v
jejichž prospěch je příjemce dávky povinen dávku používat, nebo
nemůže-li příjemce výplatu přijímat anebo kdyby hrozila ztráta bydlení
příjemce a s ním společně posuzovaných osob. Orgán pomoci v hmotné
nouzi může namísto příjemce uvedeného v odstavci 1 ustanovit zvláštního
příjemce i z dalších vážných důvodů. Souhlas příjemce s ustanovením
zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že příjemce nemůže
výplatu přijímat; to neplatí, pokud příjemce vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního
příjemce.
(3) Příjemce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch
osoby nebo společně posuzovaných osob, kterým byla dávka přiznána.
(4) Zvláštní příjemce ustanovený příjemci, který nemůže výplatu
přijímat, je povinen používat dávku podle pokynů příjemce.
(5) Orgán pomoci v hmotné nouzi může ustanovit zvláštním příjemcem jen
fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.
§ 41
zrušen
§ 42
Formy poskytování dávek
(1) Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě,
popřípadě v obou těchto formách.
(2) Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné,
že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena. Pokud v
průběhu poskytování peněžité formy dávky bude tato dávka používána k
jinému účelu, než byla poskytnuta, postupuje se obdobně, a to i s
využitím institutu zvláštního příjemce.
(3) Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Doplatek na
bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo
služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje
pronajimateli nebo poskytovateli služeb.
(4) Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě,
popřípadě v obou těchto formách.
§ 43
Výplata dávek
(1) Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který
náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Je-li zřejmé,
že příjemce nedokáže s větší částkou finančních prostředků hospodařit,
lze příspěvek na živobytí poskytovat týdně nebo denně.
(2) Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který
náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem doplatku. Se souhlasem
příjemce může být doplatek na bydlení, nepřesahuje-li jeho výše 100 Kč,
vyplacen najednou po uplynutí delšího, nejdéle však ročního období.
(3) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně.
(4) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený
oprávněnou osobou, jiným příjemcem dávky nebo zvláštním příjemcem
dávky, v hotovosti, poštovním poukazem, prostřednictvím poukázky na
hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím
poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky
na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k
jejichž úhradě je příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná v
hmotné nouzi zavázána.
(5) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti
a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a
využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty
a) příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a
nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto využitím poukázky
opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,
b) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3
může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané
dávky bude poskytnuto využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve
stanovené hodnotě,
c) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5
určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím přímé úhrady výdaje nebo
nákladu, který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo
využitím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní
způsob výplaty může u mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu
uvedeného v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li
využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje v
odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky tímto
způsobem.
(6) Dojde-li v době, ve které je vyplácen příspěvek na živobytí, ke
změně místa, kde je příjemce dávky hlášen k pobytu, zastaví plátce
dávky, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu
dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
měsíci, v němž se o změně pobytu příjemce dozvěděl. Plátce dávky
uvedený ve větě první předá orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušnému
podle místa pobytu příjemce kopie podkladů, na jejichž základě byla
dávka přiznána. Plátce dávky vyplácí dávku od měsíční splátky
následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.
Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výši
§ 44
(1) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její
výplatu tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se
odejme nebo její výplata zastaví od prvního dne kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.
(2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má
být zvýšena, provede se zvýšení dávky od prvního dne kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna
nastala.
(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má
být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna
nastala.
(4) Pokud má dojít ke zvýšení nebo snížení opakující se dávky o částku
nižší než 50 Kč, nemění se výše dosud vyplácené dávky. Jestliže suma
částek, o které se měla zvýšit nebo snížit výše opakující se dávky za
aktuální kalendářní měsíc a kalendářní měsíce předchozího období, v
němž nedošlo k úpravě výše dávky z důvodu uvedeného ve větě první,
dosáhne 50 Kč, výše opakující se dávky se stanoví nově.
(5) Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně
posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši od prvního
dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém
tato změna nastala.
(6) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(7) Došlo-li k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka
se
a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše za 3
měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově
nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy příjemce nebo žadatel
o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo
b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode
dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla dávka
vyplacena.
§ 45
(1) Dávka neprávem
a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,
b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,
c) odepřená, nebo
d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,
se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
náleží, nejvýše však 3 roky zpětně ode dne, kdy orgán rozhodující o
dávkách tuto skutečnost zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo
o přiznání dávky příjemce nebo žadatel požádal.
(2) Dávka neprávem
a) přiznaná,
b) vyplácená, nebo
c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne
následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla
vyplacena. Ustanovení o odpovědnosti příjemce a společně posuzovaných
osob za přeplatek tím není dotčeno.
§ 46
Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce
(1) Zemře-li žadatel o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádosti,
stává se účastníkem řízení o dávce osoba, která je nejstarší z osob
společně posuzovaných se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se
společně posuzované osoby jinak.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce, vyplatí se splatné
částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je
nejstarší z osob společně posuzovaných s příjemcem podle § 2 odst. 1,
nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak.
(3) Nároky na dávky nejsou předmětem dědictví.
(4) Není-li osob společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým
příjemcem nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká.
§ 47
Zánik nároku na dávku, zánik nároku na výplatu dávky
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem
stanoveno jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li tímto
zákonem stanoveno jinak, uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo
její část náleží. Uvedená lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po
dobu, po kterou osobě, která musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník
ustanoven.
§ 48
Postoupení a srážky
(1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny.
(2) Nároky na dávky nelze dát do zástavy.
(3) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách.
(4) Dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí.
§ 49
Povinnosti a odpovědnost žadatele, příjemce dávky a osoby společně
posuzované
(1) Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo
výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v
hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména
zdravotní stav,
b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení
invalidity třetího stupně, lékařem plnícím úkoly okresní správy
sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou
sociálního zabezpečení, vyšetření zdravotního stavu poskytovatelem
zdravotních služeb určeném okresní správou sociálního zabezpečení anebo
jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli
zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly
vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro
vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je
potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu okresní správou
sociálního zabezpečení vyzváni, a to ve lhůtě, kterou okresní správa
sociálního zabezpečení určí^29).
(2) Příjemce dávky je povinen
a) písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech
rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do
8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl,
b) vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti
rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8
dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi
delší lhůtu.
(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o
dávce
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu,
b) písemně ohlásit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech,
které osvědčila podle písmene a).
(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v
odstavci 3 písm. a) a c) na požádání příjemce. Pokud osoba společně
posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a
c), je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen vyzvat společně posuzovanou
osobu, aby tyto povinnosti splnila do 8 dnů ode dne vyzvání; orgán
pomoci v hmotné nouzi může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro
splnění uvedených povinností dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v
odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do 8
dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.
(5) Nesplní-li osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě stanovené
příslušným orgánem povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, může být po
předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky
zastavena, nebo dávka odejmuta.
(6) Orgán pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje nebo ji
vyplácí, v případě, že je příslušný k rozhodování ve věcech hmotné
nouze, může žadateli, příjemci nebo společně posuzované osobě uložit
pořádkovou pokutu až do 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v
odstavcích 1 až 4. Pokutu nelze uložit, jestliže příjemci nebo společně
posuzované osobě vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost
uhradit přeplatek na dávce. Pro vybírání a vymáhání pokut platí § 59
odst. 5 obdobně.
§ 50
Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob
Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, sdělují
na výzvu příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce
rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku,
její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního
stavu vyžádané orgánem pomoci v hmotné nouzi, platí o úhradě
zdravotních služeb poskytnutých poskytovateli zdravotních služeb
zvláštní právní předpisy^18). Údaji rozhodnými pro nárok na dávku, její
výši nebo výplatu se rozumí údaje o výši příjmu osob, údaje o
skutečnostech prokazujících nezaopatřenost dítěte, údaje o nepříznivém
zdravotním stavu osob a další údaje nezbytné pro zjištění, zda jsou
plněny podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 51
Přeplatky
(1) Jestliže příjemce dávky přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností
předpokládat, že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší
částce, než náležela, nebo jestliže dávka byla přiznána nebo její výše
stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů,
sdělených příjemcem, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2) Jestliže osoba společně posuzovaná s příjemcem dávky způsobila, že
dávka byla poskytována neprávem, ačkoliv to musela z okolností
předpokládat, je povinna neoprávněně poskytnuté částky vrátit.
(3) Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro
který byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o
přeplatek a osoba je povinna mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její
část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.
(4) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavcích 1
až 3 společně, odpovídají orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku
vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně.
(5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek
nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.
(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 4
rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo
naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z
běžně vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky; po provedení
srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního
minima, a v případě dalších povinných společně posuzovaných osob,
nejméně částka ve výši existenčního minima, a jsou-li mezi společně
posuzovanými osobami též nezaopatřené děti, nejméně částka ve výši
jejich životního minima, a to každé z těchto osob. Ustanovení o
nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí.
(7) Povinnost vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši
zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta
neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě proti
rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, po dobu řízení o výkonu
rozhodnutí a jeho provádění a po dobu, kdy jsou na úhradu přeplatku
prováděny srážky z dávky nebo jiného příjmu.
§ 52
Informační systém pomoci v hmotné nouzi
(1) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou oprávněny zpracovávat údaje
potřebné pro rozhodování o dávkách a jejich výplatu včetně osobních
údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup
a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů^36).
(2) Ministerstvo je správcem informačního systému pomoci v hmotné
nouzi, který obsahuje údaje o dávkách a jejich výši, o poživatelích
těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně
posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním
orgánům pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s řízením o dávkách, a to v
rozsahu nezbytném pro řízení o dávkách.
(3) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady
aplikační program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro
rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho
aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně orgánům pomoci v
hmotné nouzi. Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny při řízení o
dávkách, při jejich výplatě a kontrole tento program používat.
(4) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny zajistit uložení všech
údajů z informačního systému pomoci v hmotné nouzi, které byly získány
na základě zpracování údajů o hmotné nouzi (odstavec 2), a všech
písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení
o dávkách po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním
roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení
nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely
tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle
zvláštního právního předpisu.
(5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému pomoci v
hmotné nouzi, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a
sociálních věcí^66).
§ 53
Údaje poskytované Ministerstvem vnitra
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely pomoci v
hmotné nouzi poskytuje orgánům pomoci v hmotné nouzi
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území se narodil,
d) rodné číslo a jeho změny,
e) státní občanství,
f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
h) omezení svéprávnosti,
i) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník
nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
narození,
j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o tom, že manželství není, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
k) datum a místo vzniku registrovaného partnerství^39a), datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci
registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství
smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí
soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v
pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den
smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení
registrovaného partnerství,
l) rodné číslo manžela, popřípadě partnera; je-li manželem, popřípadě
partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,
m) rodné číslo dítěte; je-li dítětem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum jeho
narození,
n) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát narození,
d) rodné číslo a jeho změny,
e) státní občanství,
f) druh a adresa místa pobytu,
g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
h) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území
České republiky,
k) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o tom, že manželství není, datum zániku
manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého
nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu
manželství,
l) jméno, popřípadě jména, příjmení partnera, rodné číslo nebo datum
narození partnera, datum a místo vzniku registrovaného
partnerství^39a), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o
neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku
registrovaného partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého
a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za
mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o
zrušení registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce nebo opatrovníka, pokud jsou obyvateli, a jejich
rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce
nebo opatrovník nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
a datum narození,
o) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České
republiky,
p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,
r) jméno, popřípadě jména, příjmení
1. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území
České republiky nebo jeho manželu, popřípadě partneru rozhodnutím
příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl
cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho
manželem, popřípadě partnerem osvojen anebo jehož poručníkem nebo
manželem, popřípadě partnerem jeho poručníka je cizinec s povolením k
pobytu na území České republiky,
2. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území
České republiky,
3. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným nebo takovým
příbuzným manžela, popřípadě partnera občana Evropské unie,
4. rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl nebo doplňková
ochrana podle zvláštního právního předpisu^8), a jeho rodné číslo;
jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo a jeho změny.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 54
(1) Krajské pobočky Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a
dávky poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech
rozhodují o prominutí povinnosti vrátit tyto dávky. Rozhodnout o
prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s
předchozím souhlasem ministerstva.
(2) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu
v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto
prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do
státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce
jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v
tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání
vztahů se státním rozpočtem.
(3) Vymáhání neoprávněně vyplacených dávek provádí příslušný celní
úřad. Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 55
Mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanci státu,
zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního
města Prahy zařazení do úřadu městské části, zaměstnanci krajů a
zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města
Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými
se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním,
pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení
pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být
zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto
povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se příjemců dávky, společně posuzovaných osob,
státních orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se
orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným
subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis^40); jinak mohou
tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem příjemce dávky,
společně posuzované osoby, státního orgánu nebo dalších fyzických nebo
právnických osob.
(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení^41) údaje potřebné pro provádění
důchodového pojištění, orgánům nemocenského pojištění^67) údaje
potřebné pro provádění nemocenského pojištění a orgánům úrazového
pojištění^68) údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění; těmto
orgánům sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících z
práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z
mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, nemocenského
pojištění či úrazového pojištění,
b) ministerstvu, krajským pobočkám Úřadu práce, obecním úřadům,
krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje
potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí^42),
c) správcům daně z příjmů^43) údaje potřebné k vyměření a vymáhání
daní,
d) zdravotním pojišťovnám^44) údaje potřebné pro stanovení pojistného
na veřejné zdravotní pojištění,
e) krajským pobočkám Úřadu práce^45),
f) orgánům činným v trestním řízení^46) údaje potřebné pro trestní
řízení,
g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní
řízení,
h) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^47)ke kontrole
činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této
kontroly,
i) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických
registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.
(4) Krajské pobočky Úřadu práce
a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností a
zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které
orgán pomoci v hmotné nouzi získá při své činnosti; tím není dotčena
povinnost podle odstavce 1,
b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního
předpisu^47) ke kontrole činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi
informace potřebné k provádění této kontroly,
c) na žádost osoby, která je příjemcem dávky nebo společně s ním
posuzovanou osobou, nebo zákonného zástupce anebo opatrovníka této
osoby, vydat pro účely stanovené zvláštním právním předpisem^48)
potvrzení o tom, že daná osoba je příjemcem dávky nebo společně s ním
posuzovanou osobou.
(5) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně
pro zaměstnance obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností a pro zaměstnance státu zařazené k
výkonu práce v újezdních úřadech, jde-li o skutečnosti, s kterými se
seznámili při výkonu činností sociální práce podle § 64 odst. 3.
Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a
újezdní úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné
nouzi potřebné údaje pro účely rozhodování o dávkách a pro účely
odvolacího řízení.
(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány
pomoci v hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení
konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při
vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo ministerstvem pro
analytickou a koncepční činnost.
§ 56
Kontrolní činnost
(1) Na kontrolu podkladů poskytovaných jinými státními orgány, obcemi a
kraji a jejich orgány a dalšími právnickými a fyzickými osobami a na
kontrolu poskytování dávek se vztahují zvláštní právní předpisy o
provádění kontroly^49).
(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech pomoci v hmotné nouzi pověření
provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u státních orgánů, obcí
a krajů a jejich orgánů a dalších právnických nebo fyzických osob
plnění povinností uložených v § 50. Jde-li o banky, týká se oprávnění
kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle §
50 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky
zjišťují.
Správní delikty
§ 57
(1) Zaměstnanec uvedený v § 55 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 55 odst. 1 nebo § 55
odst. 5.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na výzvu podle § 50
nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 58
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že na výzvu podle
§ 50 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.
§ 59
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Přestupky uvedené v § 57 odst. 2 a správní delikty uvedené v § 58
odst. 1 projednávají příslušné orgány pomoci v hmotné nouzi, na jejichž
výzvu nebyla povinnost splněna.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST PÁTÁ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
Hlava I
Organizace
§ 60
Ministerstvo
Ministerstvo
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti pomoci v hmotné
nouzi,
b) zabezpečuje jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území České
republiky,
c) zabezpečuje jednotný aplikační program automatizovaného zpracování
údajů potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich
kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně
orgánům pomoci v hmotné nouzi (§ 52 odst. 3),
d) stanovuje jednotné tiskopisy žádostí o dávky a zveřejní je na
internetu,
e) je správcem informačního systému o dávkách a jejich výši,
f) vydá metodický pokyn určující optimální počty zaměstnanců vzhledem k
počtu adresátů dávek.
§ 61
Krajská pobočka Úřadu práce
(1) Krajská pobočka Úřadu práce
a) rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité
pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu,
b) poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k
jejímu předcházení; tyto informace cizinci s povoleným dlouhodobým
pobytem na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání
vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu^57)
sdělí písemně,
c) posuzuje, zda se osoba uvedená v § 16 odst. 1 nestala
neodůvodnitelnou zátěží systému,
d) písemně sděluje Ministerstvu vnitra^28) zjištění, že osoba uvedená v
§ 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému,
e) písemně sděluje Ministerstvu vnitra^49a), že úhrnný měsíční příjem
osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f), a společně s ní posuzovaných
osob, zjištěný při rozhodování o příspěvku na živobytí, nedosahuje
částky živobytí společně posuzovaných osob,
f) spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí,
povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při
uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací
povinnosti,
g) písemně sděluje Ministerstvu vnitra^58), že cizinec, kterému bylo
vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za
účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného
právního předpisu^57), podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek
na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc.
(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna provést posouzení a
oznámení podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též
opětovně.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce dále
a) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje
jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý
pobyt těchto osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o
jejím ukončení a hodnocení,
b) uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje
kontrolu výkonu veřejné služby,
c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby,
d) uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku
nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo
která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty
nedohodne jinak,
e) uzavírá dohodu s obcí, že na jejím území může být veřejná služba
vykonávána.
(4) Krajská pobočka Úřadu práce může s obcí nebo dalšími subjekty
uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo
dalšími subjekty.
§ 62
zrušen
§ 62a
zrušen
§ 62b
zrušen
Hlava II
Povinnosti a oprávnění orgánů pomoci v hmotné nouzi, pověřených
obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních
úřadů a jejich zaměstnanců
§ 63
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu
žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni
v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí,
v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření.
Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem
společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v
hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění
obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno,
popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje
vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi. O sociálním šetření podle
věty první se vždy učiní záznam ve spise.
(2) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně
posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní
provedení sociálního šetření k ověření skutečností rozhodných pro nárok
na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo
dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.
(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální
pracovníci^69) a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v újezdních
úřadech jako sociální pracovníci^69) jsou na základě souhlasu osoby v
hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s
plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto
osoby žijí, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k
této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem;
náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 64
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti s
poskytováním dávek povinni
a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom respektovat jejich
důstojnost, soukromí a důvěrnost sdělení a zachovávat mlčenlivost,
nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,
b) informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a
zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti,
c) respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ,
etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou
situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a
politické přesvědčení, a to bez ohledu na skutečnost, jak se tato osoba
podílí na životě společnosti,
d) vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo se
již ve stavu hmotné nouze nacházejí,
e) spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné
nouzi nachází.
(2) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako
sociální pracovníci^69), jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním
stavu hmotné nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně
posuzovaných osob, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než
tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí,
a) shromažďovat a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné
pro posouzení jejich situace,
b) dohodnout ve spolupráci s osobami v hmotné nouzi postup řešení
jejich situace hmotné nouze,
c) používat při řešení situace hmotné nouze osoby metody a postupy,
které jsou vhodné pro tyto osoby,
d) vést nezbytnou dokumentaci o metodách a postupech řešení situace
hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v
hmotné nouzi,
e) spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi při
řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod
a postupů,
f) spolupracovat při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli
sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které
osobám v hmotné nouzi v obci pomáhají.
(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro
zaměstnance obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální
pracovníci^69), a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce
v újezdních úřadech jako sociální pracovníci^69), při řešení situace
osob v hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby
ve stavu hmotné nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s
příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále
povinni v souvislosti s výkonem činností sociální práce vést
Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí
Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.
§ 65
Orgány pomoci v hmotné nouzi, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí
s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny
a) zabezpečit, aby jejich zaměstnanci při řešení hmotné nouze osoby
dodržovali povinnosti uvedené v § 64,
b) bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování ve
věci hmotné nouze,
c) využívat pro řešení hmotné nouze informační systém pomoci v hmotné
nouzi.
Hlava III
Řízení
§ 66
zrušen
§ 67
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí
a) místem, kde je žadatel o dávku hlášen k trvalému pobytu podle
zvláštních právních předpisů^7),
b) není-li žadatel hlášen podle písmene a), pak jiným místem, kde je
hlášen podle zvláštního právního předpisu^9),
c) není-li žadatel hlášen podle písmene a) ani b), pak místem, kde je
zaměstnán,
d) není-li žadatel hlášen podle písmene a) ani b), ani není na území
České republiky zaměstnán, místem, kde na území České republiky bydlí,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce při postupu podle §
61 odst. 1 písm. c) a d) se řídí místem pobytu^9) osoby uvedené v § 61
odst. 1 písm. c).
(3) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce při řízení o
mimořádnou okamžitou pomoc se řídí místem, kde je osoba hlášena k
trvalému pobytu. Jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí
mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky
Úřadu práce, v němž je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušnou ta
krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž správním obvodu k této situaci
došlo.
§ 68
Účastníci řízení
Osoby společně posuzované se žadatelem o dávku nebo jejím příjemcem (§
2 odst. 1) jsou účastníky řízení o dávkách, jen jde-li o řízení o
přeplatku na dávce.
§ 69
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti
osoby, není-li dále stanoveno jinak (§ 70), podané příslušnému orgánu
pomoci v hmotné nouzi na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o
zastavení její výplaty se zahajuje na návrh příjemce, zvláštního
příjemce, osoby společně posuzované nebo z moci úřední.
§ 70
Zastupování
(1) Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí
příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, je oprávněna uplatnit
nárok nezletilé oprávněné osoby a zastupuje ji v řízení o dávkách
namísto zákonného zástupce tato fyzická osoba.
(2) Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu
(zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je oprávněn uplatnit nárok
nezletilé oprávněné osoby a zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách
tento ústav v případě, že zákonný zástupce nebo opatrovník nepožádal o
dávku nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva
krajské pobočky Úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal,
nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka není
znám.
§ 71
Podání a jiné úkony
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis,
lze podání nebo jiný úkon učinit též
a) se souhlasem orgánu příslušného k řízení o dávkách na počítačové
sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným
tiskopisem,
b) v elektronické podobě elektronicky podepsané podle zvláštního
právního předpisu^50), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis
v elektronické podobě.
§ 72
Náležitosti žádosti
(1) Žádost o dávku obsahuje kromě náležitostí stanovených správním
řádem
a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na
dávku nebo její výši potřebné,
b) prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry
jsou takové, že mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními
silami,
c) určení, jakým způsobem by měla být dávka vyplácena, popřípadě
vyplacena.
(2) Žádost o dávku dále obsahuje, posuzují-li se pro nárok na dávku
spolu s žadatelem společně posuzované osoby,
a) údaje o tom, kdo je společně posuzovanou osobou,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodná čísla
společně posuzovaných osob, rodinný stav a adresu místa jejich trvalého
pobytu,
c) prohlášení společně s ním posuzovaných osob, že jejich celkové
sociální a majetkové poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat
nepříznivou situaci vlastními silami.
(3) K žádosti o příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto
doklady:
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v
rozhodném období,
b) doklad o výši a úhradě nájemného a o výši pravidelných úhrad za
služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši
obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,
c) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
dalších druhů paliv,
d) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
e) prohlášení o plnění soudem stanovené vyživovací povinnosti vůči
nezletilému dítěti, případně o výši dluhu na výživném.
(4) K žádosti o doplatek na bydlení musí být dále přiloženy tyto
doklady:
a) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na
základě vlastnictví k nemovitosti a doklad o podlahové ploše bytu,
b) doklad o tom, že žadatel pobírá příspěvek na bydlení,
c) doklad o výši a úhradě nájemného a o výši pravidelných úhrad za
služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši
obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,
d) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
dalších druhů paliv,
e) doklad prokazující zdravotní stav žadatele, jestliže je žádáno
zvýšení podle § 34 odst. 3,
f) doklady prokazující osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě
žijící v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření ústavu
(zařízení) pro péči o děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod
nájmu bytu, jde-li o žádost osiřelého dítěte.
(5) Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc dále obsahuje stručný popis
vážné mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná
okamžitá pomoc použita, nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní
situace.
(6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ověřit z rozhodnutí
příslušných orgánů^51) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení
potvrzení.
(7) Je-li žadatelem nebo osobou společně posuzovanou osoba, které
nebylo přiděleno rodné číslo, uvede tato osoba číslo dokladu
opravňujícího osobu k pobytu na území České republiky.
§ 73
Důkazní prostředky
V řízení o dávkách lze použít k důkazu též záznamy na technických
nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického
archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné
výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly
pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál
nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 74
Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí
Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí
možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, jedná-li se pouze o
podklady, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení.
§ 75
Vydávání rozhodnutí
Rozhodnutí se vydává jen v případě, že
a) dávka nebyla přiznána,
b) dávka byla odejmuta,
c) dávka byla snížena,
d) výplata dávky byla zastavena,
e) jde o přeplatek na dávce,
f) jde o rozhodnutí podle § 16 odst. 6,
g) jde o rozhodnutí podle § 76 odst. 3,
h) jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (§ 40 odst. 2),
i) jde o rozhodnutí podle § 54 odst. 1.
§ 76
Oznámení a námitky
(1) Rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy
se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o
dávce a její výši. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních
rukou.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 15 dnů ode dne
výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty
dávky po jejím přiznání námitky. K námitkám, které byly podány
opožděně, se nepřihlíží.
(3) Námitky se podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné
nouzi, který dávku přiznal. Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů
ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.
§ 77
Opravné prostředky
(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje
ministerstvo.
(2) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona nemá
odkladný účinek.
§ 78
Výkon rozhodnutí
(1) Správní rozhodnutí vydaná orgány pomoci v hmotné nouzi vykonávají
tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
(2) Výkon rozhodnutí provádí ten orgán pomoci v hmotné nouzi, který
vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.
§ 79
Náklady řízení
(1) Náklady řízení o příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a
doplatku na bydlení nese stát.
(2) Orgány pomoci v hmotné nouzi, účastníci řízení a osoby společně
posuzované, nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o
dávkách.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 80
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 29 a § 63 odst. 3.
§ 81
Přechodná ustanovení
(1) Řízení o žádostech o dávky sociální péče podle zákona č. 482/1991
Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen
„dávky sociální péče“) uplatněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, o nichž nebylo příslušným správním orgánem prvního stupně ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, dokončí orgán pomoci v
hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla. Při
rozhodování o nároku a výši dávky sociální péče v řízení zahájeném a
pravomocně neskončeném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se od
podání žádosti do 31. prosince 2006 postupuje podle dosavadních
právních předpisů a od 1. ledna 2007 se postupuje podle tohoto zákona.
Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v těchto případech prodlužují
o 30 dnů.
(2) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím vydaným o dávkách sociální
péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí příslušný
odvolací orgán podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2007.
(3) Pokud byla dávka sociální péče pravomocně přiznána přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na ni k tomuto dni trvá,
příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto
zákona přešla, posoudí nárok na příspěvek na živobytí a jeho výši
nejpozději do 30. dubna 2007, přičemž nárok na výplatu dávky sociální
péče po tuto dobu nezaniká, pokud trvají podmínky stanovené podle
právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006. Zjistí-li se, že
příspěvek na živobytí nenáleží, dávka sociální péče se odejme ode dne
následujícího po období, za které již byla vyplacena. Zjistí-li se, že
by příspěvek na živobytí náležel ve stejné částce, jako dosud vyplácená
dávka sociální péče, anebo že by rozdíl mezi nimi byl menší než 100 Kč,
pokračuje se beze změny ve výplatě dosavadní dávky sociální péče až do
nejbližší zjištěné změny rozhodných skutečností. Zjistí-li se, že
příspěvek na živobytí náleží v částce vyšší o 100 Kč a více než dosud
poskytovaná dávka sociální péče, přizná se příspěvek na živobytí zpětně
od 1. ledna 2007 a rozdíl mezi již vyplacenou dávkou sociální péče a
příspěvkem na živobytí se doplatí. Zjistí-li se, že příspěvek na
živobytí náleží v částce nižší o 100 Kč a více než dosud vyplácená
dávka sociální péče, dávka sociální péče se odejme ode dne
následujícího po období, za které již byla vyplacena, a od téhož dne se
přizná příspěvek na živobytí.
(4) Částky dlužného příspěvku na výživu dítěte podle § 5 zákona č.
482/1991 Sb., které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona od
povinné osoby vymoženy, se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Při posuzování hmotné nouze osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) se
do doby 12 měsíců, po kterou je tato osoba vedena v evidenci uchazečů o
zaměstnání, nezapočítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Při posuzování částky živobytí osoby uvedené v § 31 se doba jednoho
roku vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a současného pobírání
příspěvku na živobytí počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Náleží-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči
o blízkou nebo jinou osobu podle čl. II bodu 2 zákona č. 213/2002 Sb.,
kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, považuje se u příjemce tohoto příspěvku podmínka,
že si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní prací, za splněnou.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 82
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti.
2. Zákon č. 165/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č.
84/1993 Sb.
3. Zákon č. 134/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady
č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zákon č. 136/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů.
5. Zákon č. 280/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o
sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 422/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o
sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 83
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXVI zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 12 měsíců uvedená v čl. XXV bodu 18 se počítá ode dne účinnosti
tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 259/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud je osobě, které byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči
nezletilému dítěti, ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen příspěvek
na živobytí, upraví se výše příspěvku na živobytí podle článku V bodu 1
nejdříve od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; to platí též, jde-li o osobu pro účely
příspěvku na živobytí společně posuzovanou. Příjemce příspěvku na
živobytí a osoby s ním pro účely této dávky společně posuzované jsou
povinni podat prohlášení o tom, zda jim byla stanovena soudem
vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, jak plní tuto povinnost a
případnou výši dluhu na výživném podle článku V bodu 3 nejpozději do
konce druhého kalendářního měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 382/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 24 odst. 1 písm. g)
a § 55 odst. 4 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne 1. ledna 2009, se počítá od 1. ledna 2009.
Čl. II zákona č. 366/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm.
a) až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nárok na
dávky pomoci v hmotné nouzi se vztahuje na nároky, které vzniknou po
31. prosinci 2011.
2. Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku
na dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně
skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Výkon veřejné služby, který byl organizován obcí do 31. prosince
2011, pokračuje po dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31.
prosinci 2011. Práva a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy
kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba
vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena,
která byla uzavřena do 31. prosince 2011 na období po 31. prosinci
2011, převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na
pojistné z této smlouvy na období po 31. prosinci 2011 nese krajská
pobočka Úřadu práce. Spisy týkající se výkonu veřejné služby jsou obce
povinny bezúplatně předat příslušné krajské pobočce Úřadu práce
bezodkladně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajská pobočka
Úřadu práce od 1. ledna 2012 zajistí ochranné pomůcky a pracovní
předměty, pokud se s obcí nedohodne jinak.
4. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevymožené částky
nahrazující neplacené výživné, o němž se nevede řízení o výkonu
rozhodnutí, přestávají vymáhat a tyto pohledávky zanikají. V případě,
kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné a pobíral příspěvek na
živobytí s částkami nahrazující neplacené výživné podle § 32, zaniká
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky.
5. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně
neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XII zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka
vyplácena způsobem podle § 43 odst. 4 a 5 zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude písemně
vyzvána krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky nejpozději do 1
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby osobně
nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu
způsobu výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu
1.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky
způsob výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou
pobočkou Úřadu práce České republiky, nejpozději však od šestého
kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky
oprávněnou osobou, jiným příjemcem dávky nebo zvláštním příjemcem
dávky, a nebude-li takový účet, bude vyplácena poštovním poukazem.
1) Čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu., pokud tento
zákon nestanoví jinak.
3) § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
4) § 120 zákona č. 435/2004 Sb.
5) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
5a) § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
5b) § 52 zákona č. 108/2006 Sb.
5c) § 24 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
§ 25 a 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
7)
7) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
7a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném
pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
11) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.
11a) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
12)§ 24 a 25 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.
13) § 4 odst. 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním
minimu.
14a) Například § 192 zákoníku práce.
15) Zákon o nemocenském pojištění.
16) § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
17) § 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.
17a) § 21 a 24 zákona č. 108/2006 Sb.
18) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.
20) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších
předpisů.
21a) § 33 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.
22) § 321 a 322 občanského soudního řádu.
23) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších
předpisů.
24) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
25) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.
27) § 116 občanského zákoníku.
28) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 112/2006
Sb.
29) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 11 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.
31) § 2 nebo 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
32) § 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů.
33) § 717 občanského zákoníku.
33a) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a
o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
35) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
39a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
40) Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu. nebo
tento zákon
41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43) § 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
44) § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky.
44) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a
dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
45) § 7 zákona č. 435/2004 Sb.
46) § 12 trestního řádu.
47) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č.
383/2005 Sb.
49) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění
pozdějších předpisů.
49a) § 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007
Sb.
50) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.
51) Například § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
52) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
53) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
54) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
55) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění pozdějších předpisů.
56) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
58) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59) § 1 zákona č. 359/1999 Sb.
60) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.
62) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.
63) § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
64) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
67) § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb.
68) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů.
69) § 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.