Arytmie, vysoký tlak nebo cévní vada má někdy takové následky, že postižený občan dostává od státu pravidelnou pojistnou dávku. Srdce a oběhová soustava proto zaujímají speciální kapitolu ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou sepsalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V uvedeném právním předpisu najdeme podrobnou klasifikaci zdravotních problémů, od chronického selhání po arteriovenózní píštěle (patologické spojení mezi tepenným a žilním systémem). Posudkový lékař na základě ministerské vyhlášky zhodnotí, o kolik procent klesla pacientova „pracovní schopnost“. Někteří žadatelé následně dostanou invalidní důchod prvního, druhého, či třetího stupně.
Prostudujme, jaké důsledky má ischemie (nedokrevnost), kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu), arytmie a synkopy (ztráty vědomí), hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo „cor pulmonale chronicum“ (zvětšení pravé srdeční komory).
Kapitola IX. – Postižení srdce a oběhové soustavy
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z funkčního postižení, možností a výsledku léčby, vývoje a prognózy postižení. Pro hodnocení je nejdůležitější posouzení funkčního stavu, které vychází jak z vyhodnocení subjektivních kriterií (NYHA, CCS, dotazníky, skórovací systémy), tak z objektivně zjištěných kriterií (hodnoty ejekční frakce-EF, plazmatické koncentrace natriuretických peptidů-NP, výsledku Holterova monitorování, hodnot metabolického ekvivalentu-MET, spotřeby kyslíku-VO2max., zátěže vztažené k tělesné hmotnosti – W/kg tělesné hmotnosti). Pro zařazení do příslušné funkční skupiny musí být splněna 3 popř. i více kritérií. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad zjištěného funkčního omezení na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při hodnocení by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok. Při posouzení je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že řada srdečně cévních postižení může vyústit v syndrom chronického srdečního selhání.
A – Postižení srdeční
| Položka | Druh zdravotního postižení | Procenta |
|---|---|---|
| 1 | Chronické srdeční selhání Systolická a diastolická dysfunkce jako výsledný stav řady kardiovaskulárních postižení. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí intenzita subjektivních potíží podle klasifikace NYHA, z objektivních ukazatelů se u systolické dysfunkce hodnotí ejekční frakce levé komory, event. srdeční index; u diastolické dysfunkce transmitrální diastolický průtok (poměr rychlostí E/A), tok krve vplicních žilách (Vs:Vd), diastolický pohyb mitrálního prstence (TDI), velikost levé síně, event. plnící tlak levé komory (při dysfunkci stoupá nad 12 mmHg) a dopad zjištěné funkční poruchy na celkovou výkonnost. Pro zařazení do příslušné funkční skupiny musí být splněna 3 kritéria. | |
| 1a | bez podstatného omezení výkonnosti při běžné zátěži, NYHA I, tolerovaná zátěž 2W/kg a větší, METS 7 a větší, V02 max. 20 a větší, normální systolická funkce levé komory, EF větší než 0,50, normální nebo lehká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) normální nebo lehce zvýšené | 5-10 |
| 1b | s lehkým poklesem výkonnosti, NYHA II, tolerovaná zátěž 1- 2W/kg, METS 5-7, VO2 max. 16-20, lehká systolická dysfunkce levé komory, EF 0,35-0,50, lehká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) lehce zvýšené | 20-40 |
| 1c | se středně těžkým poklesem výkonnosti, NYHA III, tolerovaná zátěž kolem 1W/kg, METS 3-5, VO2 12-15, středně těžká systolická dysfunkce levé komory, EF cca 0,30, středně těžká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) značně zvýšené | 50-60 |
| 1d | neschopnost jakékoliv zátěže, NYHA IV, tolerovaná zátěž menší než 1W/kg, METS 2 a méně, VO2 max. 10 a méně, těžká systolická dysfunkce levé komory, EF 0,25 a méně, těžká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) výrazně zvýšené | 70-80 |
| 2 | Ischemická choroba srdeční, ICHS Asymptomatická forma ICHS, stabilní angina pectoris, stavy po prodělaném infarktu myokardu. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí intenzita subjektivních potíží podle funkční klasifikace NYHA nebo CCS, z objektivních ukazatelů hodnota EF, plazmatická koncentrace natriuretických peptidů (NP), zátěžové EKG, dále VO2, W/kg, MET, výsledek echokardiografického vyšetření, event. selektivní koronární angiografie. Znevýhodňujícím faktorem je závažný koronarografický nález, který je nerevaskularizovatelný, dysfunkce levé komory s nízkou hodnotou EF nebo závažné dysrytmie. Míra poklesu pracovní schopnosti u ICHS se hodnotí podle položky 1, oddíl A, kapitola IX. Míra poklesu pracovní schopnosti u dysrytmické formy ICHS se hodnotí se podle položky 7, oddíl A, kapitola IX. | |
| 3 | Kardiomyopatie Dilatační, restriktivní, hypertrofleká, kardiomyopatie pravé komory. Posudkové hledisko: Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti je nutno vycházet ze skutečnosti, že jednotlivé typy kardiomyopatií se liší dopadem na funkční stav a pokles pracovní schopnosti. Dilatační kardiomyopatie vyúsťuje v systoličkou dysfunkci LK, restriktivní kardiomyopatie v diastolickou dysfunkci LK. Míra poklesu pracovní schopnosti se u uvedených postižení stanoví srovnatelně podle položky 1, oddíl A, kapitola IX. Hypertrofická kardiomyopatie a kardiomyopatie pravé komory je charakterizovaná závažnými komorovými poruchami srdečního rytmu vedoucími až k náhlé smrti a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 7, oddíl A, kapitola IX. | |
| 4 | Transplantace srdce Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno vycházet ze skutečnosti, že dlouhodobá prognóza a dopad na pracovní schopnost jsou podmíněny reakcí imunitního systému a závažnými vedlejšími účinky trvalé imunosupresivní léčby a dopadem na celkovou výkonnost. Při posuzování se vychází zhodnocení funkce štěpu pomocí echokardiografie, výsledku endomyokardiální biopsie (chronická rejekce), koronarografického vyšetření (vývoj vaskulopatie štěpu), Holterova monitorování EKG, stanovení funkční třídy podle klasifikace NYHA a její objektivizace bicyklovou ergometrií. | |
| 4a | do stabilizace zdravotního stavu | 70 |
| 4b | po stabilizaci zdravotního stavu s lehkým poklesem výkonnosti | 20-40 |
| 4c | po stabilizaci zdravotního stavu se středně těžkým poklesem výkonnosti | 50-60 |
| 4d | neschopnost jakékoliv zátěže, přítomnost opakovaných rejekčních epizod, výskyt závažných infekcí, komplikace při imunosupresivní léčbě, vývoj obstrukční vaskulopatie štěpu | 70-80 |
| 5 | Získané a vrozené srdeční vady, vady velkých cév Posudkové hledisko: Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z hemodynamické významnosti vady stanovené echokardiograficky (u posuzovaných hůře vyšetřitelných transezofageálně), případně výsledku invazivního vyšetření, (které je indikováno nelze-li stupeň poruchy objektivizovat a klinický nález svědčí pro významnou vadu), zhodnocení funkčního stavu na základě klasifikace NYHA objektivizované bicyklovou ergometrií případně zátěžovou echokardiografií, z prognózy, kterou u hemodynamicky významných vad zásadním způsobem ovlivňuje chirurgická léčba. Za nepříznivé prognostické ukazatele je nutno považovat postižení několika chlopní, současnou přítomnost ICHS, těžkou plicní hypertenzi, trikuspidalizaci vady, mitrální nebo aortální regurgitaci s výrazně dilatovanou levou komorou, ejekční frakci klesající při zátěži, závažné arytmie. Za významný gradient v místě zúžení se považuje 40 mmHg a vyšší. Pro zařazení do funkční podskupiny musí být splněna 3 rozhodující kritéria určující hemodynamickou významnost vady-index plochy ústí, výše gradientu, stupeň regurgitace, velikost zkratu a dále nejméně 2 další kritéria jako např. hodnota ejekční frakce levé komory, dosažený výkon při bicyklové ergometrií, hodnoty METS, VO2 max., klasifikace NYHA, omezení výkonu a rychlosti a dosahu chůze. Koarktaci aorty hodnotíme obdobně jako stenotické vady. | |
| 5a | bez podstatného snížení výkonnosti při obvyklém tělesném zatížení | 10 |
| 5b | s lehkým poklesem výkonnosti při obvyklém tělesném zatížení | 25-45 |
| 5c | se značným poklesem výkonnosti při méně než obvyklém zatížení | 50-60 |
| 5d | pokles výkonnosti při minimálním zatížení nebo obtíže v klidu | 70-80 |
| 6 | Postižení po operačních a intervenčních zákrocích na srdci a velkých cévách A) Stavy po intervenčních kardiologických výkonech a chirurgické revaskularizaci myokardu Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze stanovení EF levé komory echokardiograficky, zátěžových testů (bicyklová ergomentrie, dynamická zátěžová echokardiografie), funkční klasifikace NYHA, CCS. Horší prognózu mají stavy se známkami reziduální ischemie při zátěži se systolickou dysfunkcí levé komory a s větším počtem rizikových faktorů. Míra poklesu pracovní schopnosti po výkonech na věnčitých tepnách se podle výsledku zákroku hodnotí podle položky 2, oddíl A, kapitola IX, v případě přetrvávajícího nebo rozvinuvšího se chronického srdečního selhání podle položky 1, při přetrvávání arytmií podle položky 7. Angioplastika věnčitých tepen se zavedením stentu, balónková valvuloplastika chlopenní stenózy, alkoholová septální ablace u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, katetrizační uzávěr defektu sinového septa samy o sobě nepodmiňují pokles pracovní schopnosti. B) Stavy po operační korekci srdečních vad, vad velkých cév a aneuryzmat Posudkové hledisko: Při hodnocení funkčního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z výsledku echokardiografie transtorakální a transezofageální, klasifikace NYHA objektivizované bicyklovou ergometrií, Holterova monitorování EKG. Hodnocení úspěšnosti zákroku a výsledného stavu se provádí s odstupem 3 měsíců po operaci, rehabilitaci a readaptaci, přičemž za rozhodující faktory pro dopad na pracovní schopnost a funkční stav se považují stupeň korekce hemodynamické poruchy, přítomnost reziduální vady, přidružených vad a jejich pooperační vývoj, stav funkce levé komory srdeční, přítomnost a stupeň plicní hypertenze. Za faktory, které nepříznivě ovlivňují funkční stav se považuje vznik infekční endokarditidy, exacerbace revmatické karditidy, přítomnost ICHS, kterou nelze řešit chirurgicky, přítomnost závažných arytmií. | |
| 6a | bez snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení, úplná korekce vady, dobrá funkce levé komory, dobrý výkon při bicyklové ergometrii | 10 |
| 6b | lehké snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení, téměř úplná korekce vady, lehce snížená funkce levé komory, snížený výkon při bicyklové ergometrii | 25-40 |
| 6c | se značným poklesem výkonu při středně těžkém zatížení, částečná korekce vady, podstatně snížený výkon při bicyklové ergometrii | 50-60 |
| 6d | pokles výkonu při lehké zátěži, obtíže v klidu, pokročilá vada pozdě indikovaná k operačnímu zákroku nebo vady, které nebylo možno uspokojivě korigovat, těžká porucha funkce levé komory, obtíže při jakékoliv tělesné aktivitě | 70-80 |
| 7 | Arytmie, synkopy A) Tachykardie, supraventrikulární tachykardie (sinusová tachykardie, AV nodální reentry tachykardie, AV reentry tachykardie, ektopické sinové tachykardie, fluttery síní, fibrilace síní), komorové tachykardie, flutter komor, fibrilace komor Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti závisí na závažnosti tachykardie, na jejím typu a komorové frekvenci, na přítomnosti strukturálního kardiovaskulárního postižení, frekvenci a intenzitě projevů. K posouzení subjektivních potíží lze využít klasifikace podle NYHA, míru funkčního omezení lze objektivizovat bicykloergometrií. Z posudkového hlediska je rozhodující efekt farmakologické i nefarmakologické léčby (katetrizační ablace). Funkčně závažné jsou především komorové tachykardie s významně sníženou EF levé komory. Tachykardie bez organického postižení srdce či primární elektrické poruchy myokardu mají zpravidla dobrou prognózu. B) Bradykardie, kardiostimulátory, implantabilní kardioverter-defibrilátory Posudkové hledisko: Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti. Asymptomatické bradykardie nevedou ke snížení pracovní schopnosti. Symptomatické bradykardie vedou k projevům nízkého minutového srdečního výdeje a vyžadují úpravu farmakoterapie (vysazení bradykardizujících léků) nebo implantaci trvalého kardiostimulátoru. Stavy po implantaci kardiostimulátoru, kde není přítomno organické srdeční postižení, nevedou k poklesu pracovní schopnosti. Při hodnocení je nutno vzít v úvahu, zda indikace k implantaci byla primárně či sekundárně preventivní. C) Synkopy Posudkové hledisko: Většina neurokardiogenních synkop je uspokojivě kompenzovaná režimovými opatřeními a nepůsobí pokles pracovní neschopnosti. Rozhodující je stanovit riziko dalších recidiv a jejich závažnost. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví zejména podle poklesu srdečního výkonu. | |
| 7a | stavy bez omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti při běžném zatížení, izolovaná synkopa bez strukturálního onemocnění srdce, neurokardiogenní synkopy s dostatečně dlouhými prodromy, kardiogenní synkopy vyřešené implantaci kardiostimulátoru či katetrizační ablací | 10 |
| 7b | stavy s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při středně těžkém (obvyklém) zatížení, podle rozsahu omezení recidivující neurokardiogenní synkopy se zraněním a s minimálními či žádnými prodromy | 30-60 |
| 7c | stavy s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při lehkém či minimálním zatížení recidivující kardiogenní synkopy přetrvávající i po zavedení cílené terapie | 70-80 |
| 8 | Arteriální hypertenze Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit funkční poškození cílových orgánů, odpověď na léčbu, přítomnost dalších rizikových faktorů včetně rizika fatální kardiovaskulární příhody (hodnocené dle SCORE) a dopad stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při posouzení se vychází z monitorování hodnot krevního tlaku, výsledků biochemického vyšetření krve a moče, EKG, ECHO, vyšetření očního pozadí, sonografického vyšetření karotid a ledvin. V případě sekundární hypertenze je nutno přihlížet k charakteru základního onemocnění. | |
| 8a | minimální postižení, žádné objektivně prokazatelné orgánové morfologické či funkční změny, bez dopadu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity | 5 |
| 8b | lehké orgánové poškození, postižení ledvin se vzestupem kreatininu, mírný pokles kreatininové clearence, mikroalbuminemie, normální srdeční funkce, změny na očním pozadí ve stadiu angiopatie či angiosklerózy, bez omezení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 10-20 |
| 8c | středně závažné funkční a morfologické změny, závažný pokles kreatininové clearence, hypertrofie levé komory s poklesem srdečního výkonu a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 35-45 |
| 8d | těžké funkční postižení, s poklesem srdečního výkonu a celkové výkonnosti při lehčím zatížení, některé denní aktivity omezeny | 50-60 |
| 8e | manifestní orgánové postižení, těžký pokles kreatininové clearence, výrazná proteinurie, systolická dysfunkce levé komory nebo přítomnost levostranné srdeční insuficience, změny na očním pozadí ve stadiu exudátů na sítnici, proběhlá cévní mozková příhoda na podkladě krvácení do mozku s těžkými funkčními následky, hypertenzní encefalopatie | 70-80 |
| 9 | Cor pulmonale chronicum Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno vycházet z postižení, které vedlo k rozvoji cor pulmonale, z přítomnosti či nepřítomnosti oběhové nedostatečnosti, ze zjištění známek plicní hypertenze v echokardiografickém nálezu, event. z hodnot tlaku v plicnici, z efektu léčby, tíže dechové nedostatečnosti a dopadu stavu na celkovou výkonnost. K objektivizaci funkčního postižení se používá i test 6 minutové chůze (hodnoty do 350 m svědčí pro špatnou prognózu, hodnoty nad 350 m jsou prognosticky příznivější). | |
| 9a | dlouhodobá oběhová kompenzace, podle stupně snížení celkové výkonnosti a dopadu na schopnost vykonávat denní aktivity | 30-60 |
| 9b | známky pravostranné srdeční insuficience přetrvávající i přes dostatečnou komplexní léčbu, neschopnost jakékoliv zátěže | 70-80 |
B – Postižení cév
| Položka | Druh zdravotního postižení | Procenta |
|---|---|---|
| 1 | Ateroskleróza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z rozsahu a tíže degenerativního procesu, dostatečnosti průtoku a zásobení cílového orgánu, postižení jeho funkce, projevů ischemie a dopadu stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při posuzování se vychází z výsledku duplexní ultrasonografie, zjištěných rychlostí průtoku, významnosti stenózy, z průkazu ischemie. | |
| 1a | stadium s průkazem mírné ischemie, bez omezení celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé aktivity vykonávány s obtížemi | 10-20 |
| 1b | stadium se středně závažnou ischemií, s poklesem celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 30-45 |
| 1c | stadium s těžší ischemií, s poklesem celkové výkonnosti při lehčím zatížení, některé denní aktivity omezeny | 50-60 |
| Id | stadium s těžkým orgánovým poškozením, neschopnost jakékoliv zátěže | 70-80 |
| 2 | Obliterace (stenóza, okluze) karotické tepny/tepen Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na karotických tepnách Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví na základě cévního a neurologického nálezu (ložiskové změny na CT a MR, postižení obou karotid) a podle rozsahu funkčního postižení. | |
| 2a | prostá obliterace nebo stav po karotické endarterektomii (nebo jiném výkonu), minimální funkční důsledky | 10 |
| 2b | obliterace provázená lehčími poruchami oběhu, tranzitorní ischemické ataky, krátkodobé výpadky vědomí, lehčí psychické změny nebo výše uvedené stavy, které byly intervenčně nebo operačně uspokojivě korigovány, některé denní aktivity omezeny | 35-45 |
| 2c | obliterace provázená závažnými poruchami oběhu, funkčně závažný neurologický nález, významné psychické změny a poruchy nebo stavy, které nebylo možno intervenčně nebo operačně uspokojivě korigovat, některé denní aktivity značně omezeny | 50-60 |
| 3 | Obliterace tepen dolních končetin Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na pánevních tepnách a tepnách dolních končetin Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází zhodnocení funkčního stadia podle Fontaina nebo Rutherforda. Přitom se bere v úvahu rychlost vzniku potíží, rozsah postižení, přítomné komorbidity a hodnota ischemického indexu, přínos zavedené terapie včetně výsledku revaskularizačního zákroku. | |
| 3a | stadium asymptomatické (Fontain I), bez dopadu na celkovou výkonnost při běžném zatížení nebo stavy po operačním nebo intervenčním zákroku s miminálními funkčními důsledky | 5-10 |
| 3b | stadium mírných klaudikací, klaudikační interval 200 m a více (Fontain IIa) nebo dobrá korekce a funkce po revaskularizačním zákroku, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny | 15-25 |
| 3c | stadium středně těžkých klaudikací, klaudikační interval pod 200 m (Fontain IIb) nebo částečná korekce a uspokojivá funkce po revaskularizačním zákroku, značné omezení funkce končetiny/ končetin, značné omezení celkové výkonnosti a některých denních aktivit | 30-40 |
| 3d | stadium těžkých klaudikací, klaudikační interval pod 50 m, (Fontain IIc) nebo stav, který nebylo možno uspokojivě revaskularizačně korigovat, závažné omezení funkce končetiny/končetin, většina denních aktivit omezena | 50-60 |
| 3e | stadium klidových ischemických bolestí, ischemické kožní defekty, gangrény (Fontain III a IV), neschopnost zátěže končetin | 70-80 |
| 4 | Obliterace tepen horních končetin Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na tepnách horních končetin Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí funkční důsledky aterosklerotického procesu tepen horních končetin, které se projevují analogií klaudikace, zejména bolestí ve svalech paže při jejím zatížení, častěji při elevaci končetiny, a poruchou funkce končetiny. Postižení tepen předloktí může vést k tvorbě ischemických defektů na konečcích prstů. | |
| 4a | asymptomatické stadium, diference systolických tlaků na horních končetinách již větší než 10 mmHg nebo stavy po operačním nebo intervenčním zákroku s mininálními funkčními důsledky, bez dopadu na výkonnost při běžném zatížení | 5-10 |
| 4b | zátěží vyvolané bolesti nebo dobrá korekce a funkce po revaskularizačním zákroku, omezení funkce končetiny/ končetin | 30-40 |
| 4c | závažné poruchy prokrvení a funkce nebo částečná korekce a uspokojivá funkce po revaskularizačním zákroku, závažné omezení funkce končetiny/končetin | 50 |
| 4d | těžké poruchy prokrvení, klidové bolesti až vznik kožních defektů, gangrén nebo stav, který nebylo možno uspokojivě revaskularizačně korigovat, neschopnost zátěže končetiny/ končetin | 60-70 |
| 5 | Funkční cirkulační poruchy charakteru Raynaudova syndromu Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí funkční důsledky ischemie prstů ověřené chladovým testem nebo pletysmografickým vyšetřením. | |
| 5a | stadium I, lehké poruchy, reverzibilní změny, občasné záchvaty postihující špičky prstů | 5-15 |
| 5b | stadium II, občasné záchvaty postihující distální a střední články prstů, oboustranné středně těžké cirkulační poruchy bez poruch trofiky | 25-35 |
| 5c | stadium III, časté záchvaty postihující všechny články prstů, trvalé poruchy vazospastické a vazoparalytické s poruchou trofiky kůže, ale bez defektů, omezení funkce končetin, podle dopadu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity | 45-60 |
| 5d | stadium IV, uzávěry digitálních tepen, trofické kožní změny s defekty, neschopnost zátěže končetin | 70-80 |
| 6 | Aneuryzmata viscerálních tepen, aneuryzma aorty Funkční postižení po operačních zákrocích Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí lokalizace a velikost aneuryzmatu, přičemž za posudkově závažné se považuje zvýšené riziko ruptury aneuryzmat viscerálních tepen o průměru 2-2,5 cm, aneuryzmatu aorty o průměru 5 cm a více a dopad stavu na celkovou výkonnost. | |
| 6a | bez funkční poruchy (malá periferní aneuryzmata), bez snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 10-15 |
| 6b | aneuryzmata větších průměrů nebo mnohočetná, se snížením výkonu při běžném zatížení | 20-40 |
| 6c | velká aneuryzmata aorty abdominální a velkých pánevních arterií, stavy po operacích aneuryzmat s omezením funkce orgánu a výrazným snížením celkového výkonu při lehkém zatížení, s jiným paralelním postižením oběhu nebo závažné komplikace spojené s léčbou | 50-70 |
| 7 | Aortální disekce Funkční postižení po operačním zákroku Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí stupeň rozšíření aorty, funkční postižení orgánů, výše krevního tlaku, výsledek případného operačního zákroku a dopad na celkovou výkonnost a event. další komplikace. | |
| 7a | bez významného rozšíření aorty a bez orgánové dysfunkce, bez omezení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 20-30 |
| 7b | rozšíření aorty, lehká orgánová dysfunkce, snížení celkové výkonnosti při lehkém zatížení | 40-60 |
| 7c | s orgánovým postižením, cerebrovaskulární nebo koronární insuficience, ischemie končetin, paralýza, renální insuficience, dysfunkce gastrointestinálního systému, vysoké riziko dalších komplikací | 70-80 |
| 8 | Nemoci z útlaku v oblasti horní hrudní apertury - thoracic outlet syndrom (TOS), neurovaskulární kompresivní syndrom ramenního pletence, syndrom krčního žebra Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí závažnost funkční poruchy, závažnost cévního a neurologického postižení, zvláště jedná-li se o dominantní končetinu a omezení celkové výkonnosti. | |
| 8a | lehké funkční omezení, bez snížení výkonnosti při běžném zatížení | 10-15 |
| 8b | středně těžké funkční důsledky, snížená celková výkonnost při běžném zatížení | 25-40 |
| 8c | těžké funkční důsledky, omezení celkové výkonnosti při lehkém zatížení | 60-70 |
| 9 | Mízní edém na jedné nebo obou končetinách Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí stadium postižení, rozsah a tíže postižení funkce končetiny, dopad stavu na celkovou výkonnost a pohyblivost. | |
| 9a | stadium I, bez podstatného omezení funkce končetiny/končetin | 10 |
| 9b | stadium II, s lehkým omezením hybnosti končetiny/končetin | 30-40 |
| 9c | stadium III, s výraznou poruchou hybnosti končetiny/končetin, podstatně snížená pohyblivost | 50-60 |
| 9d | stadium IV, se ztrátou motorické funkce končetiny/končetin, těžkým omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti | 70 |
| 10 | Křečové žíly, posttrombotický syndrom, recidivující tromboflebitidy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí závažnost funkční poruchy na základě pletyzmografického záznamu volumových změn končetin, flebografie, varikografie, přímého měření žilních tlaků. Při posouzení se vychází z klasifikace CEAP a dopadu stavu na funkci končetiny/končetin, pohyblivost a celkovou výkonnost. | |
| 10a | stadium I, bez podstatného omezení funkce, stadium C0-1 podle CEAP | 10 |
| 10b | stadium II, s lehkým omezením funkce končetiny/končetin, stadium C2-3 podle CEAP | 20-30 |
| 10c | stadium III, se středně těžkým omezením funkce končetiny/končetin, značně snížená celková výkonnost a pohyblivost, stadium C4-5 podle CEAP | 40-50 |
| 10d | stadium IV, s těžkým omezením funkce končetin, těžkým omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti, stadium C6 podle CEAP | 50-70 |
| 11 | Arteriovenózní píštěle s poruchami periferního prokrvení Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí hybnost a funkce končetiny, přítomnost lymfatického otoku a jeho komplikací, přítomnost klaudikací a tromboembolických komplikací, dopad stavu na celkovou výkonnost. Při významném arteriovenózním zkratu může být posuzovaný limitován projevy srdeční nedostatečnosti. V úvahu je nutno brát fyzickou náročnost práce. | |
| 11a | bez poruchy funkce, rozsah anomální tkáně je malý a průtok zkratem nevýznamný | 5-10 |
| 11b | lehká funkční porucha, lehké omezení funkce končetiny, bez snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 20-25 |
| 11c | středně těžké funkční postižení, podstatně snížená funkce končetiny, značně snížená celková výkonnost a pohyblivost | 40 |
| 11d | těžké funkční postižení, projevy srdeční nedostatečnosti | 60-70 |
Srdce a oběhová soustava v dalších kontextech:
- Srdeční orgán obsahuje dvě síně a dvě komory.
- Levá komora má několikrát silnější svalovinu, než pravá komora, protože pracuje proti většímu odporu.
- O svoje srdce pečujme přiměřeným pohybem, ale také zdravou stravou a relaxací.
- Normální zdraví lidé mají tepovou frekvenci v rozmezí 60 až 100 pulsů za minutu.
- V České republice funguje 7 transplantačních center – v Praze (IKEM a Motol), Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Hradci Králové.
Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com
Jsem po mozkové příhodě a zjistili mi vadu srdce, levá chlopeň špatně dovírá. Nevím, jestli mám nárok na nějaký důchod, aspoň částečný.
Prechodil jsem infakt a v nemocnici mi zistila ze me srdce uz nejde na 100 procent ale uz jen na 50 procet ze se stim uz neda nic delat mel bych narok na duchod
Dobry den prechodil jsem infarkt a srdicko mi funguje na 50 procent mel bych narok na duchod dekuji
Dobrý den, jsem po opakovaném zákroku síní. Občasné záchvaty přetrvávají. Jak bude posuzováno lékařem?
Dobrý den, po těžké nemoci mi 40 % srdečního svalu „odumřelo“, takže taky požádám o invalidní důchod.
Jsem po operaci srdce – náhrada aortální chlopně, 2x by-pass. 4 měsíce po operaci jsem byl Lékařskou posudkovou komisí (LPK) poslaný do práce. U LPK jsem přitom ještě nebyl. Podivný postup!