Česká národní banka (ČNB) existuje proto, aby brzdila inflaci a nedopustila deflaci. Pokud základní produkty rychle zdražují, stahuje peníze z oběhu. Jakmile ekonomika ochladne, nabídne komerčním bankám levné půjčky. Stejnou strategii razí Evropská centrální banka (ECB), která odpovídá za eurozónu. Zatímco Federální rezervní systém (FED) v USA chce především vysokou zaměstnanost. Porovnejme úrokové sazby ČNB, ECB a FED.

Srovnávací graf

Úrokové sazby ČNB

V Ústavě České republiky máme napsáno, že naše centrální státní banka pečuje o cenovou stabilitu. ČNB usiluje, aby meziroční inflace dosahovala 2 %, přičemž toleruje rozmezí od 1 % do 3 %. Pokud průměrná cenová hladina stoupá svižněji, Česká národní banka zvedá svoje úrokové sazby:

  • Diskontní sazba = úrok pro soukromé banky, které do ČNB na jednu noc uschovaly svoji přebytečnou likviditu, minimálně 10 milionů Kč. Ilustrační dnešní příklad: ČSOB uschová do ČNB 10 000 000 Kč, následující ráno obdrží 10 001 666,67 Kč (svůj vklad + roční úrokovou sazbu 6 %, neboli podle standardizovaného výpočtu původní vklad + 6/360 %).
  • REPO sazba = maximální úrok pro komerční banky, které do ČNB uložily minimálně 300 milionů Kč. Typický současný příklad: Česká spořitelna uloží do ČNB 300 000 000 Kč na 2 týdny, poté dostane zpátky 300 816 666,67 Kč (svůj vklad + 7 % per annum = původní vklad + 7/360×14 %). Jde o hlavní měnový nástroj ČNB, který v loňském roce znamenal celkové úrokové náklady 23,2 miliardy Kč (pro srovnání, Ministerstvo kultury utratilo asi 15,8 miliardy Kč/rok).
  • Lombardní sazba = úrok pro ČNB, která komerční bance půjčí minimálně 10 milionů Kč, opět na jednu noc. Modelový současný scénář: Komerční banka dneska od ČNB přijme 10 000 000 Kč, zítra vrátí 10 002 222,22 Kč (půjčku + 8 % p. a. = půjčku + 8/360 %).

Komerční banky zdražují nebo zlevňují svoje produkty právě podle toho, jak stoupají a klesají centrální úrokové sazby. Na diskontní jsou napojena penále za nesplácené úvěry, na REPO navazují hypotéky a na lombardní závisejí dražší půjčky. Zrekapitulujme, jak se úrokové sazby ČNB vyvíjely.

OdDiskontníREPOLombardní
23.6.20226,007,008,00
6.5.20224,755,756,75
1.4.20224,005,006,00
4.2.20223,504,505,50
23.12.20212,753,754,75
5.11.20211,752,753,75
1.10.20210,501,502,50
6.8.20210,050,751,75
24.6.20210,050,501,25
11.5.20200,050,251,00
27.3.20200,051,002,00
17.3.20200,751,752,75
7.2.20201,252,253,25
3.5.20191,002,003,00
2.11.20180,751,752,75
27.9.20180,501,502,50
3.8.20180,251,252,25
28.6.20180,051,002,00
2.2.20180,050,751,50
3.11.20170,050,501,00
4.8.20170,050,250,50
2.11.20120,050,050,25
1.10.20120,100,250,75
29.6.20120,250,501,50
7.5.20100,250,751,75
17.12.20090,251,002,00
7.8.20090,251,252,25
11.5.20090,501,502,50
6.2.20090,751,752,75
18.12.20081,252,253,25
7.11.20081,752,753,75
8.8.20082,503,504,50
8.2.20082,753,754,75
30.11.20072,503,504,50
31.8.20072,253,254,25
27.7.20072,003,004,00
1.6.20071,752,753,75
29.9.20061,502,503,50
28.7.20061,252,253,25
31.10.20051,002,003,00
29.4.20050,751,752,75
1.4.20051,002,003,00
28.1.20051,252,253,25
27.8.20041,502,503,50
25.6.20041,252,253,25
1.8.20031,002,003,00
26.6.20031,252,253,25
31.1.20031,502,503,50
1.11.20021,752,753,75
26.7.20022,003,004,00
26.4.20022,753,754,75
1.2.20023,254,255,25
22.1.20023,504,505,50
30.11.20013,754,755,75
27.7.20014,255,256,25
23.2.20014,005,006,00
26.11.19995,005,257,50

Meziroční inflace v současnosti vyskočila na 17,2 %, ale v červenci se guvernérem České národní banky stal Aleš Michl, který nechce dále zvyšovat úrokové sazby. Nicméně žijeme ve sjednocené Evropě a globalizovaném světě, takže nakoukněme i do zahraničí.

Úrokové míry ECB

Evropská centrální banka sleduje stejný cíl, jako její česká partnerka. A také používá úrokové sazby: vkladovou facilitu (pro jednodenní vklady od komerčních bank), hlavní (pro týdenní půjčku komerčním bankám) a marginální zápůjční facilitu (pro jednodenní půjčku komerčním bankám). Přitom reaguje na vývoj v eurozóně, kde meziroční inflace dosahuje 8,6 %. Proto pravděpodobně letos ještě několikrát zvýší svoje úrokové sazby.

OdVkladováHLAVNÍZápůjční
27.7.20220,000,500,75
18.9.2019−0,500,000,25
16.3.2016−0,400,000,25
9.12.2015−0,300,050,30
10.9.2014−0,200,050,30
11.6.2014−0,100,150,40
13.11.20130,000,250,75
8.5.20130,000,501,00
11.7.20120,000,751,50
14.12.20110,251,001,75
9.11.20110,501,252,00
13.7.20110,751,502,25
13.4.20110,501,252,00
13.5.20090,251,001,75
8.4.20090,251,252,25
11.3.20090,501,502,50
21.1.20091,002,003,00
10.12.20082,002,503,00
12.11.20082,753,253,75
15.10.20083,253,754,25

Úrokové míry FED

Přeleťme ještě do Spojených států amerických, kde obíhají nejpoužívanější dolary. Zdejší centrální banka, neboli FED sleduje několik cílů: především maximální zaměstnanost, teprve potom cenovou stabilitu, bezpečnost finančního systému či spotřebitelská práva. Hlavními úrokovými sazbami jsou vymezeny úroky, za které si banky nebo družstevní záložny vzájemně přes noc půjčují prostředky.

OdMinimumMaximum
28.7.20222,252,50
16.6.20221,501,75
5.5.20220,751,00
17.3.20220,250,50
16.3.20200,000,25
3.3.20201,001,25
31.10.20191,501,75
19.9.20191,752,00
1.8.20192,002,25
20.12.20182,252,50
27.9.20182,002,25
14.6.20181,752,00
22.3.20181,501,75
14.12.20171,251,50
15.6.20171,001,25
16.3.20170,751,00
15.12.20160,500,75
17.12.20150,250,50
16.12.20080,000,25

Zaměstnanost v USA stoupá, nezaměstnanost klesla na 3,6 %, takže covid-19 už nemá zásadní negativní dopady na tamní pracovní trh. Federální rezervní systém pravděpodobně letos ještě bude pokračovat ve zvyšování svých hlavních úrokových sazeb.

Zdroj úvodní fotografie: Česká národní banka

4 KOMENTÁŘE

  1. Úrokové sazby jdou konečně nahoru. Sice pozdě, ale přece. Není dlouhodobě udržitelné, aby peníze byly bezcenné, firmy utrácely za zbytečnosti a spotřebitelé kupovali dvougenerační hypotéky jenom proto, že jsou nízké úroky.

  2. Očekávám, že až FED zvýší úrokové sazby, klesne akciový trh, protože mnozí investoři půjdou raději do dluhopisů.

  3. Ruská centrální banka zvýšila svoji základní úrokovou sazbu na 20 %, aby zmírnila inflační efekt protiválečných sankcí. Zajímalo by mě, kdo si za takový úrok půjčí peníze.

  4. ČNB bojuje proti inflaci vysokými úrokovými sazbami, jakoby lidi utráceli pro zábavu. Drahota má však objektivní příčiny, které řadový občan ani samotná Česká republika neovlivní – covid, lockdowny, válku, sankce, klimatickou krizi a zelenou politiku, převis poptávky nad nabídkou na realitním trhu…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno