Česká národní banka (ČNB) existuje proto, aby brzdila inflaci a nedopustila deflaci. Pokud základní produkty rychle zdražují, stahuje peníze z oběhu. Jakmile ekonomika ochladne, nabídne komerčním bankám levné půjčky. Stejnou strategii razí Evropská centrální banka (ECB), která odpovídá za eurozónu. Zatímco Federální rezervní systém (FED) v USA chce především vysokou zaměstnanost. Porovnejme úrokové sazby ČNB, ECB a FED.

Úrokové sazby ČNB

V Ústavě České republiky máme napsáno, že naše centrální státní banka pečuje o cenovou stabilitu. ČNB usiluje, aby meziroční inflace dosahovala 2 %, přičemž toleruje rozmezí od 1 % do 3 %. Pokud průměrná cenová hladina stoupá svižněji, Česká národní banka zvedá svoje úrokové sazby:

  • Diskontní sazba = úrok pro soukromé banky, které do ČNB na jednu noc uschovaly svoji přebytečnou likviditu, minimálně 10 milionů Kč. Ilustrační dnešní příklad: ČSOB uschová do ČNB 10 000 000 Kč, následující ráno obdrží 10 000 486,11 Kč (svůj vklad + roční úrokovou sazbu 1,75 %, neboli podle standardizovaného výpočtu původní vklad + 1,75/360 %).
  • REPO sazba = maximální úrok pro komerční banky, které do ČNB uložily minimálně 300 milionů Kč. Typický současný příklad: Česká spořitelna uloží do ČNB 300 000 000 Kč na 2 týdny, poté dostane zpátky 300 320 833,33 Kč (svůj vklad + 2,75 % per annum = původní vklad + 2,75/360×14 %). Jde o hlavní měnový nástroj ČNB, který v loňském roce znamenal celkové úrokové náklady 22,2 miliardy Kč (pro srovnání, Ministerstvo kultury utratilo asi 16,5 miliardy Kč/rok).
  • Lombardní sazba = úrok pro ČNB, která komerční bance půjčí minimálně 10 milionů Kč, opět na jednu noc. Modelový současný scénář: Komerční banka dneska od ČNB přijme 10 000 000 Kč, zítra vrátí 10 001 041,67 Kč (půjčku + 3,75 % p. a. = půjčku + 3,75/360 %).

Komerční banky zdražují nebo zlevňují svoje produkty právě podle toho, jak stoupají a klesají centrální úrokové sazby. Na diskontní jsou napojena penále za nesplácené úvěry, na REPO navazují hypotéky a na lombardní závisejí dražší půjčky. Zrekapitulujme, jak se úrokové sazby ČNB vyvíjely.

OdDiskontníREPOLombardní
5.11.20211,752,753,75
1.10.20210,501,502,50
6.8.20210,050,751,75
24.6.20210,050,501,25
11.5.20200,050,251,00
27.3.20200,051,002,00
17.3.20200,751,752,75
7.2.20201,252,253,25
3.5.20191,002,003,00
2.11.20180,751,752,75
27.9.20180,501,502,50
3.8.20180,251,252,25
28.6.20180,051,002,00
2.2.20180,050,751,50
3.11.20170,050,501,00
4.8.20170,050,250,50
2.11.20120,050,050,25
1.10.20120,100,250,75
29.6.20120,250,501,50
7.5.20100,250,751,75
17.12.20090,251,002,00
7.8.20090,251,252,25
11.5.20090,501,502,50
6.2.20090,751,752,75
18.12.20081,252,253,25
7.11.20081,752,753,75
8.8.20082,503,504,50
8.2.20082,753,754,75
30.11.20072,503,504,50
31.8.20072,253,254,25
27.7.20072,003,004,00
1.6.20071,752,753,75
29.9.20061,502,503,50
28.7.20061,252,253,25
31.10.20051,002,003,00
29.4.20050,751,752,75
1.4.20051,002,003,00
28.1.20051,252,253,25
27.8.20041,502,503,50
25.6.20041,252,253,25
1.8.20031,002,003,00
26.6.20031,252,253,25
31.1.20031,502,503,50
1.11.20021,752,753,75
26.7.20022,003,004,00
26.4.20022,753,754,75
1.2.20023,254,255,25
22.1.20023,504,505,50
30.11.20013,754,755,75
27.7.20014,255,256,25
23.2.20014,005,006,00
26.11.19995,005,257,50

Inflace v současnosti atakuje 5% hranici, takže Česká národní banka pravděpodobně brzy zase svoje úrokové míry zvýší. Ale žijeme ve sjednocené Evropě a globalizovaném světě, takže nakoukněme i do zahraničí.

Úrokové míry ECB

Evropská centrální banka sleduje stejný cíl, jako její česká partnerka. A také používá úrokové sazby: vkladovou facilitu (pro jednodenní vklady od komerčních bank), hlavní (pro týdenní půjčku komerčním bankám) a marginální zápůjční facilitu (pro jednodenní půjčku komerčním bankám). Jenomže nereguluje Českou republiku, nýbrž eurozónu, kde bývá inflace mírnější. Proto dlouhodobě nastavuje nižší sazby a pro nejbližší dobu neplánuje změny.

OdVkladováHLAVNÍZápůjční
18.9.2019−0,500,000,25
16.3.2016−0,400,000,25
9.12.2015−0,300,050,30
10.9.2014−0,200,050,30
11.6.2014−0,100,150,40
13.11.20130,000,250,75
8.5.20130,000,501,00
11.7.20120,000,751,50
14.12.20110,251,001,75
9.11.20110,501,252,00
13.7.20110,751,502,25
13.4.20110,501,252,00
13.5.20090,251,001,75
8.4.20090,251,252,25
11.3.20090,501,502,50
21.1.20091,002,003,00
10.12.20082,002,503,00
12.11.20082,753,253,75
15.10.20083,253,754,25

Úrokové míry FED

Přeleťme ještě do Spojených států amerických, kde obíhají nejpoužívanější dolary. Zdejší centrální banka, neboli FED sleduje několik cílů: především maximální zaměstnanost, teprve potom cenovou stabilitu, bezpečnost finančního systému či spotřebitelská práva. Hlavními úrokovými sazbami jsou vymezeny úroky, za které si banky nebo družstevní záložny vzájemně přes noc půjčují prostředky.

OdMinimumMaximum
16.3.20200,000,25
3.3.20201,001,25
31.10.20191,501,75
19.9.20191,752,00
1.8.20192,002,25
20.12.20182,252,50
27.9.20182,002,25
14.6.20181,752,00
22.3.20181,501,75
14.12.20171,251,50
15.6.20171,001,25
16.3.20170,751,00
15.12.20160,500,75
17.12.20150,250,50
16.12.20080,000,25

Zaměstnanost v USA sice stoupá, ale stále zůstává nižší, než před covidovou krizí. Takže Federální rezervní systém v dohledné době ponechá svoje hlavní úrokové sazby nízké.

Zdroj úvodní fotografie: Česká národní banka

1 komentář

  1. Úrokové sazby jdou konečně nahoru. Sice pozdě, ale přece. Není dlouhodobě udržitelné, aby peníze byly bezcenné, firmy utrácely za zbytečnosti a spotřebitelé kupovali dvougenerační hypotéky jenom proto, že jsou nízké úroky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno