Srovnejme, kolik stojí základní energetická jednotka, která vystačí například na hodinové vaření nebo dvoudenní svícení. Cena kWh, tedy kilowatthodiny energie letos vychází na 1 až 11 Kč.

Fyzika dokáže člověku učarovat, její představitelé ale bohužel používají kostrbaté názvosloví. Posuďte sami: Cena kWh energie vlastně znamená tržní hodnotu práce, která byla efektivně odváděna výkonem 1 kW (kilowatt) po dobu 1 hodiny. A situaci znovu zkomplikujeme, jakmile začneme převádět mezi různými jednotkami: Jedna terawatthodina (TWh) energie obsahuje tisíc gigawatthodin (GWh), neboli milion megawatthodin (MWh), jinými slovy miliardu kilowatthodin (kWh).

Jak dlouho můžeme vařit nebo svítit

Teoretické pojmy raději vysvětleme pomocí konkrétních příkladů, které známe z praxe.

  • Kilowatthodina (kWh) energie vystačí přibližně na půlhodinový provoz elektrického přímotopu, nebo hodinové vaření na jedné plotýnce sporáku, anebo dvoudenní svícení LED zářivkou apod.
  • Megawatthodina (MWh) uspokojí celoroční spotřebu elektřiny v běžné garsonce.
  • Gigawatthodina (GWh) pokryje denní spotřebu elektrické energie v okresním městě.
  • Terawatthodina (TWh) dostatečně nakrmí všechny elektrické spotřebiče v tuzemsku po dobu 5 dnů – a zároveň odpovídá produkci elektřiny, kterou Česká republika zvládá zhruba za 4 dny.

Cena kWh elektřiny v roce 2021 zdražuje, ale…

Praktické příklady byly záměrně zaměřené na jediného energonositele. Elektřina má totiž mnohem širší využití, než všechny ostatní alternativy. Rozhýbe dopravní prostředky, rozsvítí zářivku, pohání průmyslové stroje i domácí spotřebiče, prohřeje dům nebo byt. Průměrná cena elektřiny zůstává vysoká (v roce 2021 zdražila o další 1,5 %), ale poptávka dlouhodobě roste (v roce 2018 Česká republika spotřebovala rekordních 73,94 TWh).

 Levná cenaPrůměrDrahá cena
Teplo z pelet1,241,421,57
Teplo ze zemního plynu1,071,636,86
Teplo z teplárny1,592,102,37
Elektřina z centrální sítě3,205,7810,94

Pozn.: V tabulce srovnáváme průměrné a extrémní ceny v Kč/kWh, za rok 2021, včetně DPH. Tržní hodnotu elektřiny, plynu, teplárenského tepla a pelet jsme spočítali podle oficiálních ceníků.

Špinavé energetické zdroje stojí stále více

Současné trendy budou pravděpodobně pokračovat i v roce 2022. Zastaralé energetické podniky, především elektrárny a teplárny spalující uhlí, musejí kupovat takzvané emisní povolenky. Jde vlastně o evropskou environmentální daň, kterou odvádějí konzervativní průmyslníci, aby směli produkovat a vypouštět oxid uhličitý (CO2). Povolenky mají významný, v extrémních případech dokonce většinový podíl na velkoobchodní ceně elektrické energie. Vloni stály průměrně 24,17 eur/tunu, elektřina na burze kolísala kolem 43,61 eur/MWh. „Špinavá“ energie proto průběžně zdražuje.

Zemní plyn slouží jako přechodové palivo. Sice patří mezi neobnovitelné fosilní komodity, ale jeho zpracováním přece jenom nevzniká tolik skleníkových plynů, jako v uhelném nebo ropném průmyslu. Stará elektrárna vypustí tunu CO2, aby vyrobila jednu megawatthodinu elektrické energie, zatímco její plynová následovnice snižuje tyto exhalace skoro na polovinu, zhruba na 560 kg/MWh. Plyn proto není zatížený takovými vícenáklady, a jeho cena spíše klesá (letos průměrně o 2 %).

Stále výhodnější jsou obnovitelné zdroje a technologie, které vyrábějí energii, aniž by přitom produkovaly tunové exhalace. Pokud vytápíme například dřevěnými peletami, zaplatíme zhruba o 13 % méně, než kdybychom kupovali zemní plyn. Co myslíte, budou jednou podobně výhodné také domácí elektrárny, nebo zůstaneme závislí na centrální elektrárenské síti a benzínkách?

Pokračujte detailnějšími texty:

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com

8 KOMENTÁŘE

  1. Je nas pet milionov obyvatelov. Prevazna vecsina domacnosti ide na plyn a elektriku. Preco sa informacie o spotrebe a cene neuvadzaju zrozumitelne pre obycajnych ludi? Plyn sa uvadza v kWh, elektrika v MWh. JE TO ZAMER, ZMIAST LUDI? Zrazu sa prestane brat dvanasta mesacna splatka.

    • Rudolfe, máte pravdu, že málokdo rozumí zkratkám kWh a MWh, ačkoliv vlastně stačí jenom násobit nebo dělit tisícem (megawatthodina je tisícinásobkem kilowatthodiny). Ale bylo ještě mnohem hůř. Dříve byl zemní plyn účtovaný v metrech krychlových (v kubících), což naprosto není dostatečná jednotka pro energii. Kubík přece vyjadřuje prostorový objem, zatímco nám coby odběratelům jde o množství dodané energie, které se liší podle kvality těžebního ložiska (například m3 plynu z Norka může být výživnější, než m3 ze Sibiře – či naopak). Takže díky okolnostem aspoň za kWh a MWh.

      V České republice vytápí zhruba třetina domácností vlastním plynovým zařízením a přibližně další třetina vytápí teplem centrálních tepláren, které účtují v jiné energetické jednotce – v GJ (gigajoulech, přičemž 1 GJ = 277,778 kWh; respektive 1 kWh = 0,0036 GJ). Tohle bych navrhoval taky sjednotit, aby bylo zřejmé, jak vychází jednotlivé alternativy ze vzájemného cenového srovnání.

  2. Dosud jsem nedohledal přehlednou tabulku cen tepla, kde bych našel i město Most. Kolik platím a budu platit v roce 2017 za 1 GJ tepla z Komořan? Řekne mi (nám) to někdo?

    • Pane Mostecký, teplárny mají v České republice poněkud nadstandardní postavení, protože mohou zveřejňovat svoje výsledné ceny s velkým zpožděním. Nyní jsou známy definitivní ceny za rok 2014, ale za roky 2015 a 2016 zveřejnil Energetický regulační úřad zatím jenom „předběžné ceny“, které mohou být ještě dodatečně upraveny (například pokud prožijeme mírné zimní období a málo protopíme, teplárna smí dodatečně – zpětně zdražit, aby vybrala dost peněz na údržbu infrastruktury).

      Abych Vám mohl aspoň předběžně říct, kolik zaplatíte za letošek Severočeské teplárenské, musíte mi prozradit (například podle poslední faktury), jakou máte „předávací úroveň“ (Primár, nebo DVS, nebo Sekundár) a „sazbu“. Například v předávací úrovni Sekundár a sazbách 36C1_J, 37C1_J, 36C1_S je letos předběžná cena 573,24 Kč/GJ včetně DPH (15 %).

        • Dobrý den, pane Chlupe, zemní plyn teď není účtovaný v kubících, ale v kilowatthodinách (kWh) a megawatthodinách (MWh). Energetické jednotky dostaly přednost, protože prakticky nezáleží na tom, jaký objem (kolik krychlových metrů) koupíte, ale kolik získáte energie (tepla). 1 kubík totiž může mít různou užitnou hodnotu podle toho, jaké má chemické složení, které nebývá vždycky stejné (zemní plyn je chemická sloučenina, pokaždé jinak namíchaná).

          Můžu Vám spočítat, kolik Vás stojí 1 kWh nebo 1 MWh energie. Ale potřebuji vědět, od jakého dodavatele plyn odebíráte (Innogy neboli dříve RWE? ČEZ? E.ON? Bohemia Energy? Centropol? Pražská plynárenská? MND? nebo od jiného?) a jakou máte roční spotřebu (záleží totiž taky na poměru mezi fixním paušálem, který platíme za údržbu potrubí – a individuální složkou, která záleží na vyčerpaném množství).

          Je mi líto, že Vám nemohu odpovědět krátce a jednoduše, ale snad se nebudete zlobit, že Vám chci dát pravdivou informaci.

          • E.ON, ale na co máme potom hodiny, které měří v kubících? Aby obyčejný člověk neměl o ceně žádný přehled!

          • Chápu, že nejjednodušší by bylo, kdybyste mohl údaj z plynoměru (v m3) vynásobit cenou (v Kč/m3), a tak definitivně zjistit, kolik celkově zaplatíte. Jenomže potom byste byl znevýhodněný oproti některým spoluobčanům. Získané teplo totiž nezáleží jenom na objemu paliva, ale taky na jeho spalném teple: Jednoduše řečeno, jeden kubík zemního plynu má zpravidla různou kvalitu (nese různé množství energie) podle toho, z jakého (konkrétního ruského, norského nebo jiného) naleziště pochází. A Česká republika čerpá tuto surovinu z různých zdrojů, takže Vy můžete dostávat kvalitnější dodávky, než třeba já – nebo naopak.

            Jako příklad uvedu spalné teplo letos v únoru, podle společnosti GasNet s.r.o. (patří do korporace Innogy, dříve RWE), která na většině území (včetně skoro celé Moravy a Slezska) spravuje distribuční plynovody. V oblasti, kde mám trvalé bydliště (Brno – Vinohrady), bylo v jednom kubíku obsaženo i přes 10,9 kWh (energie). Zatímco v Ludgeřovicích bylo průměrné spalné teplo z plynovou Transgas 10,6950 kWh/m3. Kdyby se za takových podmínek účtovalo jednoduše v Kč/m3, já bych vydělal, ale Vy byste prodělal.

            Samozřejmě mi nemusíte věřit, stejně jako nemusíte věřit společnosti GasNet, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu průmyslu, vládě, státu, Evropské unii nebo v Pána Boha. Můžeme se vrátit k palivovému dřevu, abychom si každý sám na prstech spočítali, za kolik platíme polínek :-). Průběžně aktualizované údaje o spalném teplu v konkrétním místě, včetně Ludgeřovic, najdete pod TÍMTO odkazem.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno