Srovnejme, kolik stojí energetická jednotka, která vystačí na hodinové vaření či dvoudenní svícení. Kilowatthodina samotné elektřiny nebo tepla vyjde na 1 až 27 Kč. Započítejme také dotované náklady na fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo či peletový kotel, abychom odhadli jejich návratnost. (Vstupní investice + průběžné výdaje) / spotřeba = cena kWh energie 3 až 9 Kč.
Vztahy mezi fyzikálními jednotkami
Až objevíte novou hvězdu, dostane vaše jméno. Řekové odhalili sílu okolní hmoty a uspořádali čísla, a proto používáme řecké pojmy: energie, kilo (tisíc), mega (milion), giga (miliarda), tera (bilion)… James Joule pochopil, že sílu obsahuje také teplo a James Watt sestrojil výkonný parní stroj. Související fyzikální jednotky proto byly pojmenovány podle těchto britských vynálezců: Energii měříme v joulech a výkon kvantifikujeme ve wattech.
Dneska používáme efektivnější technologie, než byly první parní stroje, a proto jsou praktičtější příbuzné vyšší jednotky. Kupříkladu kilowatthodina (kWh) znamená práci, která trvá hodinu a dosahuje stabilního kilowattového výkonu.
Jakmile pochopíme základní názvosloví, odvodíme různé kombinace: 1 terawatthodina (TWh) = 1 000 gigawatthodin (GWh) = 1 000 000 megawatthodin (MWh) = 1 000 000 000 kilowatthodin (kWh). Anebo také: 1 gigajoule (GJ) = 0,278 megawatthodiny (MWh) = 278 kilowatthodin (kWh).
Kilowatthodina vás zahřeje krátce
Teoretické pojmy vysvětlíme pomocí konkrétních příkladů, které zaměříme na elektřinu.
- Kilowatthodina (kWh) vystačí přibližně na půlhodinový provoz elektrického přímotopu, nebo hodinové vaření na plotýnce kuchyňského sporáku, anebo dvoudenní svícení diodovou (LED) zářivkou apod.
- Megawatthodina (MWh) padne na celoroční provoz základních elektrospotřebičů v úsporné garsonce, která vytápí a ohřívá vodu jinou komoditou než elektřinou.
- Gigawatthodina (GWh) pokryje celodenní spotřebu okresního města.
- Terawatthodina (TWh) postačí všem tuzemským elektrospotřebičům na 5 dnů – a zároveň odpovídá produkci, kterou české elektrárny zvládnou za 4 dny.
Cena kWh elektřiny v roce 2024
Praktické příklady byly zaměřené na komoditu, která skýtá nejširší využití. Elektřina rozhýbe dopravní prostředky, rozsvítí žárovku, pohání průmyslové stroje i domácí spotřebiče, prohřeje dům i byt. Její cena na velkoobchodních burzách momentálně klesá, ale průměrnému českému spotřebiteli v roce 2024 pravděpodobně zdraží.
Vláda omezí dotace, kterými doposud pomáhala domácnostem. Především zruší cenové stropy. Zároveň vrátí do faktur povinný příspěvek na obnovitelné zdroje. Paralelně stoupnou distribuční poplatky, určené na provoz elektrického vedení. Největším smolařům, kteří mají uzavřené nejhorší smlouvy, elektřina zdraží až o 150 %. Ale pokud výhodně změníte svého dodavatele nebo tarif, účty vám mohou klesnout.
Ceny v Kč/kWh | Levná | Běžná | Drahá |
---|---|---|---|
Teplo z hnědého uhlí | 1,27 | 1,44 | 2,01 |
Teplo ze dřeva | 0,92 | 1,84 | 2,17 |
Teplo z pelet | 1,67 | 2,08 | 2,54 |
Teplo ze zemního plynu | 2,29 | 2,91 | 9,59 |
Teplo z teplárny | 2,22 | 3,41 | 6,02 |
Elektřina z centrální sítě | 5,22 | 7,83 | 26,74 |
V tabulce srovnáváme průměrné a extrémní ceny v Kč/kWh pro rok 2024. Započítáváme tržní hodnotu, regulované poplatky a daně. Celkové ceny hnědého uhlí, palivového dřeva, dřevěných pelet, dálkového tepla, zemního (fosilního) plynu a elektřiny jsme spočítali podle oficiálních maloobchodních ceníků.
Jak fungují emisní povolenky
Základem současné české energetiky jsou fosilní paliva – ropa, uhlí a zemní plyn. Uhelné a plynové spalovny fungují spolehlivě, nezávisejí na počasí a mají předvídatelný výkon. Jenomže české a evropské zásoby fosilních paliv jsou malé. Uhelné a plynové spalovny mezitím vypouštějí do vzduchu oxid uhličitý (CO2) a další emise, které zamořují naše životní prostředí a urychlují klimatickou změnu.
Proto v Evropské unii existují takzvané emisní povolenky. Fosilní spalovna povinně platí za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí do vzduchu. Vybrané peníze jsou rozdělovány občanům, například přes český dotační program Nová zelená úsporám, abychom zateplovali svoje domy a investovali do chytrých technologií.
Emisní povolenka nyní stojí zhruba 80 eur/tunu, zatímco elektřina na evropských velkoobchodních burzách kolísá kolem 130 eur/MWh. V tuzemsku přibývají tepelná čerpadla a elektromobily, ale zároveň zateplujeme domy a technologie jsou stále efektivnější. Takže celková poptávka po elektřině stagnuje, Česká republika v posledním desetiletí spotřebovávala 70 až 74 TWh/rok.
Zkapalnělý zemní plyn vyjde dráž
Různá fosilní paliva mají odlišný dopad na životní prostředí. Uhelná elektrárna vypustí tunu tunu oxidu uhličitého, aby vyrobila megawatthodinu elektrické energie. Plynová elektrárna dosáhne stejné produktivity, ačkoli přitom emituje zhruba 560 kilogramů CO2.
Evropská unie proto nahrazovala uhlí zemním plynem, který jsme odebírali především z Ruska. Jenomže ruský diktátor toho zneužil. Náhle zastavil dodávky svého zemního plynu do Německa, Polska, Nizozemska, České republiky a některých dalších zemí, aby nás paralyzoval a mezitím zaútočil na Ukrajinu. Udělal fatální chybu, Evropané se nelekli a pomáhají Kyjevu. Ale energie a vzápětí také další komodity prudce zdražily.
V současnosti spalujeme plyn, který přitéká z Norska plynovodem, nebo připlouvá zkapalnělý v námořních tankerech. Druhá možnost vychází podstatně dráže. Palivo musí být nejdříve ochlazeno na −162 °C, aby zkapalnělo a nevyprchalo do vzduchu. Podle toho vypadají současné ceny. Plynárny a plynové elektrárny v posledních letech zdražily zhruba o 200 %, a proto dramaticky zrychlila celková inflace.
Čistá lokální energetika se vyplatí
Stále výhodnější jsou obnovitelné zdroje a chytré technologie, které nezávisejí na agresivních diktaturách, ani na špinavých velkovýrobnách. Solární panely ohřejí vodu v bojleru, dobijí baterii nebo rovnou rozsvítí domácnost. Tepelné čerpadlo převádí „chladnou energii“ okolního prostředí (venkovního vzduchu, země, vody) na komfortní teplo (například 65 °C v radiátorech a 22 °C v místnosti).
Nejlevnější palivo mají lidé, kteří hospodaří ve vlastním lese. Ovšem dobrá kamna, automatický kotel na pelety ani solární panely nejsou zadarmo.
Srovnejme různé investice
Do následující kalkulačky vyplňte požadovanou spotřebu, časový horizont a předpokládanou meziroční inflaci. Jestli máte nějaké konkrétní nabídky, přepište pořizovací ceny jednotlivých technologií. Klidně odečtěte dotaci. Následně přičteme odhadované náklady na spotřebovanou energii: její současnou průměrnou cenu + predikovanou budoucí inflaci.
Nakonec vydělíme celkové výdaje souhrnnou spotřebou, aby vyšla… kompletní cena kWh energie. Vstupní investici prodraží případné poruchy a opravy, ale obnovitelné lokální zdroje přesto vypadají perspektivněji, než velké fosilní spalovny nebo současné Rusko.
Pokračujte detailnějšími texty:
- Cena kWh elektřiny závisí na vybrané distribuční sazbě a dodavateli.
- Cena kWh energie v plynárenství záleží také na mezinárodní politické situaci.
- Definitivní cena teplárenského tepla bývá oznamována se zpožděním!
- Voda sice formálně mezi energie nepatří, ale vodné a stočné samozřejmě sledujeme.
Hledal jsem vhodný automatický kotel na pelety, ale všechny modely měly vysoký minimální výkon. Musel bych protopit 2x víc, než ve svém domku opravdu potřebuji, aby normálně fungovaly. Takže jdu do akumulačních kamen na pevná paliva.
Dosud jsem nedohledal přehlednou tabulku cen tepla, kde bych našel i město Most. Kolik platím a budu platit v roce 2017 za 1 GJ tepla z Komořan? Řekne mi (nám) to někdo?
Pane Mostecký, teplárny mají v České republice poněkud nadstandardní postavení, protože mohou zveřejňovat svoje výsledné ceny s velkým zpožděním. Nyní jsou známy definitivní ceny za rok 2014, ale za roky 2015 a 2016 zveřejnil Energetický regulační úřad zatím jenom „předběžné ceny“, které mohou být ještě dodatečně upraveny (například pokud prožijeme mírné zimní období a málo protopíme, teplárna smí dodatečně – zpětně zdražit, aby vybrala dost peněz na údržbu infrastruktury).
Abych Vám mohl aspoň předběžně říct, kolik zaplatíte za letošek Severočeské teplárenské, musíte mi prozradit (například podle poslední faktury), jakou máte „předávací úroveň“ (Primár, nebo DVS, nebo Sekundár) a „sazbu“. Například v předávací úrovni Sekundár a sazbách 36C1_J, 37C1_J, 36C1_S je letos předběžná cena 573,24 Kč/GJ včetně DPH (15 %).
Dobrý den, kolik stojí kubík plynu na severní Moravě (Ludgeřovice)? Díky.
Dobrý den, pane Chlupe, zemní plyn teď není účtovaný v kubících, ale v kilowatthodinách (kWh) a megawatthodinách (MWh). Energetické jednotky dostaly přednost, protože prakticky nezáleží na tom, jaký objem (kolik krychlových metrů) koupíte, ale kolik získáte energie (tepla). 1 kubík totiž může mít různou užitnou hodnotu podle toho, jaké má chemické složení, které nebývá vždycky stejné (zemní plyn je chemická sloučenina, pokaždé jinak namíchaná).
Můžu Vám spočítat, kolik Vás stojí 1 kWh nebo 1 MWh energie. Ale potřebuji vědět, od jakého dodavatele plyn odebíráte (Innogy neboli dříve RWE? ČEZ? E.ON? Bohemia Energy? Centropol? Pražská plynárenská? MND? nebo od jiného?) a jakou máte roční spotřebu (záleží totiž taky na poměru mezi fixním paušálem, který platíme za údržbu potrubí – a individuální složkou, která záleží na vyčerpaném množství).
Je mi líto, že Vám nemohu odpovědět krátce a jednoduše, ale snad se nebudete zlobit, že Vám chci dát pravdivou informaci.
E.ON, ale na co máme potom hodiny, které měří v kubících? Aby obyčejný člověk neměl o ceně žádný přehled!
Chápu, že nejjednodušší by bylo, kdybyste mohl údaj z plynoměru (v m3) vynásobit cenou (v Kč/m3), a tak definitivně zjistit, kolik celkově zaplatíte. Jenomže potom byste byl znevýhodněný oproti některým spoluobčanům. Získané teplo totiž nezáleží jenom na objemu paliva, ale taky na jeho spalném teple: Jednoduše řečeno, jeden kubík zemního plynu má zpravidla různou kvalitu (nese různé množství energie) podle toho, z jakého (konkrétního ruského, norského nebo jiného) naleziště pochází. A Česká republika čerpá tuto surovinu z různých zdrojů, takže Vy můžete dostávat kvalitnější dodávky, než třeba já – nebo naopak.
Jako příklad uvedu spalné teplo letos v únoru, podle společnosti GasNet s.r.o. (patří do korporace Innogy, dříve RWE), která na většině území (včetně skoro celé Moravy a Slezska) spravuje distribuční plynovody. V oblasti, kde mám trvalé bydliště (Brno – Vinohrady), bylo v jednom kubíku obsaženo i přes 10,9 kWh (energie). Zatímco v Ludgeřovicích bylo průměrné spalné teplo z plynovou Transgas 10,6950 kWh/m3. Kdyby se za takových podmínek účtovalo jednoduše v Kč/m3, já bych vydělal, ale Vy byste prodělal.
Samozřejmě mi nemusíte věřit, stejně jako nemusíte věřit společnosti GasNet, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu průmyslu, vládě, státu, Evropské unii nebo v Pána Boha. Můžeme se vrátit k palivovému dřevu, abychom si každý sám na prstech spočítali, za kolik platíme polínek :-). Průběžně aktualizované údaje o spalném teplu v konkrétním místě, včetně Ludgeřovic, najdete pod TÍMTO odkazem.
Je nas pet milionov obyvatelov. Prevazna vecsina domacnosti ide na plyn a elektriku. Preco sa informacie o spotrebe a cene neuvadzaju zrozumitelne pre obycajnych ludi? Plyn sa uvadza v kWh, elektrika v MWh. JE TO ZAMER, ZMIAST LUDI? Zrazu sa prestane brat dvanasta mesacna splatka.
Rudolfe, máte pravdu, že málokdo rozumí zkratkám kWh a MWh, ačkoliv vlastně stačí jenom násobit nebo dělit tisícem (megawatthodina je tisícinásobkem kilowatthodiny). Ale bylo ještě mnohem hůř. Dříve byl zemní plyn účtovaný v metrech krychlových (v kubících), což naprosto není dostatečná jednotka pro energii. Kubík přece vyjadřuje prostorový objem, zatímco nám coby odběratelům jde o množství dodané energie, které se liší podle kvality těžebního ložiska (například m3 plynu z Norka může být výživnější, než m3 ze Sibiře – či naopak). Takže díky okolnostem aspoň za kWh a MWh.
V České republice vytápí zhruba třetina domácností vlastním plynovým zařízením a přibližně další třetina vytápí teplem centrálních tepláren, které účtují v jiné energetické jednotce – v GJ (gigajoulech, přičemž 1 GJ = 277,778 kWh; respektive 1 kWh = 0,0036 GJ). Tohle bych navrhoval taky sjednotit, aby bylo zřejmé, jak vychází jednotlivé alternativy ze vzájemného cenového srovnání.