Nedoslýchavost, ušní šelest nebo breptavost má někdy takové následky, že postižený občan dostává od státu pravidelnou pojistnou dávku. Hluchota, poruchy řeči a hluchoslepota proto zaujímají speciální kapitolu ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou sepsalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V uvedeném právním předpisu najdeme podrobnou klasifikaci zdravotních problémů. Například hluchota může být oboustranná praktická nebo úplná. Posudkový lékař na základě ministerské vyhlášky zhodnotí, o kolik procent klesla pacientova „pracovní schopnost“. Někteří žadatelé následně dostanou invalidní důchod prvního, druhého, či třetího stupně.
Prostudujme, jaké důsledky má špatná rovnováha, balbuties (koktavost), rinolálie (huhňavost), dysartrie (neschopnost tvořit artikulovanou řeč) nebo akustická agnozie (neschopnost rozumět slovům).
- Obecné posudkové zásady pro celou kapitolu
- Postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu
- Poruchy řeči
- Hluchoslepota
- Souvislosti
Kapitola VIII. – Postižení ucha a sluchu (hluchota, poruchy řeči, hluchoslepota)
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující rozsah omezení smyslové funkce sluchu vztahující se k vnímání přítomnosti zvuků, rozlišování a lateralizace zvuků, určení výšky, hloubky a kvality zvuků, rozeznávání řeči a schopnost mluvení/řeči. Prokázání hluchoty nebo poruchy sluchu se musí opírat o anamnézu, otoskopické vyšetření, audiologické vyšetření tónovou a slovní audiometrií, tympanometrií, měření reflexů středoušních svalů, evokované kmenové potenciály (BERA), vyšetření otoakaustických emisí, zkoušku rozumění řeči se sluchadlem. Hranicí mezi nedoslýchavostí a hluchotou je, že sluchově postižený vybavený sluchadlem, v tiché místnosti, ve které úroveň rušivých zvuků nepřesahuje 50 dB, rozumí bez odezírání vyslovení jednoduchých vět alespoň 90 procenty. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti jsou nejvýznamnější ztráty sluchu na řečových frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz vzdušného vedení na lépe slyšícím uchu. Pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti platí, že poruchy sluchu se vždy hodnotí s optimální korekcí sluchadlem/implantátem.
A – Postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu (hluchota, nedoslýchavost)
| Položka | Druh zdravotního postižení | Procenta |
|---|---|---|
| 1 | Oboustranná praktická hluchota ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70-90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85-90%, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí mu jen minimálně (z 10-15%) | 40 |
| 2 | Oboustranná úplná hluchota neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem | 50-60 |
| 3 | Oboustranná úplná nebo praktická hluchota, se závažným postižením intelektu nebo zraku na úrovni těžké slabozrakosti obou očí | 70-80 |
| 4 | Hluchota s poruchami komunikace po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy (kmenový implantát) | |
| 4a | schopnost rozumění řeči bez odezírání, telefonování, komunikace na úrovni lehké nedoslýchavosti | 15 |
| 4b | schopnost bez odezírání rozumět běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, identifikovat obecné zvuky, komunikace na úrovni středně těžké až těžké nedoslýchavosti, podle rozsahu poruchy | 20-35 |
| 4c | diferenciace jen obecných zvuků, detekce zvuku, minimální rozumění řeči, komunikace na úrovni praktické hluchoty nebo neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči, komunikace na úrovni úplné hluchoty, podle rozsahu poruchy | 40-60 |
| 5 | Oboustranná těžká nedoslýchavost ztráta sluchu v rozsahu 56-69 dB, ztráta slyšení 65-84% | |
| 5a | při používání sluchadel s dobrými komunikačními schopnostmi | 25 |
| 5b | při používání sluchadel s omezenými komunikačními schopnostmi, bez odezírání rozumění pouze běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, schopnost identifikovat obecné zvuky | 35 |
| 6 | Oboustranná středně těžká nedoslýchavost ztráta sluchu v rozsahu 41-55 dB, ztráta slyšení 40-64% | 20 |
| 7 | Oboustranná lehká nedoslýchavost ztráta sluchu v rozsahu 20-40 dB, ztráta slyšení 10-39% | 10 |
| 8 | Objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí) Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit příčinu, typ závratě, provokační faktory, průběh a trvání ataky, vztah nebo závislost k poloze těla a pohybu, přítomnost doprovodných příznaků, tj. nystagmus, pády (Romberg), úchylky horních končetin (Hautant), vegetativní projevy. Funkční porucha musí být prokázána audiologickým vyšetřením (tónový a slovní audiogram, nadprahovou audiometrií, impedanční audiometrií, vyšetřením stapediálního reflexu, objektivní audiometrií), vyšetřením píštělového příznaku a otoneurologickým vyšetřením (elektronystagmometrie, kalorizace, videookulografie, kraniokorporografie, posturografie). | |
| 8a | lehké poruchy, lehká nejistota, lehčí závratě při celodenním zatížení, silnější nejistota s projevy závratí při vyšších duševních a tělesných zatíženích (vyšších než obvyklých, středních), řídký výskyt záchvatů, s kratším trváním, záchvat neinterferuje s pracovní činností | 10 |
| 8b | středně těžké poruchy, výrazná nejistota a projevy závratí při celodenním zatížení, opakované prudké závratě s vegetativními projevy, zvracením při obvyklém (středním) duševním a tělesném zatížení, častější výskyt záchvatů delšího trvání, záchvat ovlivňuje pracovní činnost | 20-35 |
| 8c | těžké poruchy, prudké závratě několikrát měsíčně, značná nejistota a těžkosti při chůzi, stání, s ohledem na skutečnost, zda k vegetativním projevům dochází při obvyklé (střední) nebo nízké zátěži nebo i v klidu | 50-70 |
| 9 | Postižení středního ucha a bradavkového výběžku Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit zejména dlouhodobost, častost nebo trvalost výtoku z ucha, zda je přítomen převodní nebo kombinovaný typ nedoslýchavosti a jak těžký, případné celkové projevy chronického zánětu, s přihlédnutím k výsledku případného operačního řešení. Pokud je dominantní porucha sluchu, funkční porucha a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle poruchy sluchu, v případě perilymfatických pištěli srovnatelně s poruchami rovnováhy podle položky 8, oddíl A, kapitola VIII. | |
| 9a | vleklé záněty s často recidivujícím výtokem vzdorujícím léčbě | 10 |
| 9b | stavy po operacích s otevřenou trepanační dutinou s trvalým výtokem vzdorujícím léčbě, podle rozsahu komplikací | 25-40 |
| 10 | Komplikace provázející ušní postižení, ušní šelesty, tinnitus Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba podrobným audiometrickým vyšetřením objektivizovat lokalizaci, hlasitost, výšku a trvání tinnitu, zda jde šelest maskovat tónem nebo šumem frekvenčně blízkým tinnitu, stav funkce vnitřního ucha, aktivity a reaktivity rovnovážného ústrojí, případně stanovit, zda jde o sdružený výskyt symptomů. Současně je třeba u úporných tinnitu zhodnotit, zda jsou narušeny i psychické funkce, funkce kvality spánku, udržení pozornosti, bolesti a přihlédnout k tomu, zda je možná chirurgická léčba. | |
| 10a | stabilizované formy, lehká symptomatologie neinterferující s pracovní činností | 10 |
| 10b | funkčně závažné formy, zejména s narušením pozornosti, spánku, s poruchami sluchu, poruchou rovnováhy | 25-35 |
| 11 | Maligní tumory v oblasti hlavy a krku (hrtanu, mandlí, slinných žláz, jazyka, hltanu, rtu) Posudkové hledisko: Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle kapitoly II. Rozhodující pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti u stavů stabilizovaných jsou funkční projevy a následky, zejména poruchy příjmu potravy, polykací potíže, neurologické poruchy s postižením hlavových nervů, bolesti, trismus, porucha hybnosti jazyka, záněty dýchacích cest a omezení ventilace, dopad na smrkání a čich, poruchy hlasu a mluvení, kanylonosičství, trvalá ztráta hlasu, narušení synchronizace polykání, poruchy funkce břišního lisu, mutilující a estetické (hyzdící) následky, ovlivnění smyslových funkcí sluchu, zraku, hybnosti krku a končetin. Přitom je nezbytné přihlédnout i k typu a rozsahu operačního zákroku. |
B – Poruchy řeči
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující rozsah omezení funkce řeči a schopnosti mluvení na komunikaci.
| Položka | Druh zdravotního postižení | Procenta |
|---|---|---|
| 1 | Tracheotomie, kanylonosičství jiné než nádorové etiologie Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle úrovně komunikačních schopností, stavu dýchacích cest a ventilace. | 35-50 |
| 2 | Obrna vratného nervu, nervů | |
| 2a | kompenzovaná s dobrým hlasem | 5 |
| 2b | s částečným obnovením hlasových funkcí | 15-30 |
| 2c | oboustranné poruchy s afonií, se stenózou dýchacích cest, s klidovou nebo námahovou dusností, s narušením synchronizace polykání | 50 |
| 3 | Poruchy artikulace, balbuties, breptavost, dysartrie, akustická agnozie řeči, rinolálie Posudkové hledisko: Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozsahu a tíže poruch výslovnosti a schopnosti komunikace. | 5-30 |
C – Hluchoslepota
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující rozsah omezení smyslové funkce zraku a sluchu a dopad na schopnost orientace a komunikace.
| Položka | Druh zdravotního postižení | Procenta |
|---|---|---|
| 1 | Hluchoslepota | |
| 1a | lehčí forma, v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti (ztráta slyšení podle Fowlera 40 až 65 procent) a oboustranné silné slabozrakosti (vizus 6/60-3/60) nebo oboustranné koncentrické omezení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena | 35-45 |
| 1b | těžká forma, v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty a oboustranné těžké slabozrakosti | 60-70 |
| 1c | hluchoslepota s postižením intelektu (podle tíže postižení) | 70-90 |
| 1d | praktická nebo úplná hluchota s praktickou nebo úplnou nevidomostí | 90 |
Hluchota v jiných kontextech:
- Hluchý se narodí zhruba každý tisící novorozenec.
- Sluch selhává častěji starším lidem, postižení tvoří asi 5 % tuzemské populace.
- Nedoslýchavost bývá léčena odstraněním jejích příčin, operací nebo sluchadlem.
- Sluch lze částečně suplovat i takzvaným kochleárním implantátem, který funguje prostřednictvím elektrických impulsů a slouží jako náhražka vnitřního ucha („hlemýždě“). Tuto pomůcku každoročně dostane přibližně 100 obyvatel České republiky.
Zdroj úvodní ilustrační fotografie: pexels.com
