Oblečení a obuv zaujímají malou část tuzemského spotřebního koše. Šaty a boty představují kolem 2,6 % průměrných rodinných výdajů, srovnatelně jako pošty a telekomunikace. To znamená necelých 5 tisíc korun ročně, na osobu. Kdo šije tak levnou konfekci, že nové kalhoty stojí přibližně jednodenní průměrnou mzdu? Odpověď nabízí znepokojivý dokument, jejž najdete ve článku. Poněkud odlišný pohled předkládá v exkluzivním rozhovoru obchodní společnost H&M.
Kambodžské šičky pracují dennodenně. Mají 12hodinové směny, pouze v neděli mohou jít domů po 8 hodinách. Na pracovišti chybí základní zařízení, jako třeba čistá toaleta. Dělnice dostává díky přesčasům 130 dolarů měsíčně. Za miniaturní garsonku, včetně energií utratí 50 dolarů. Takhle zobrazuje odvrácenou stranu oděvního průmyslu největší norský deník Aftenposten. Život kambodžské šičky okouší trojice skandinávských adolescentů a milovníků módy. Ve videoseriálu nakonec deprimovaně pláčou. „Anniken a Frida požádaly vedení H&M o zlepšení pracovních podmínek v textilních továrnách,“ tvrdí Český rozhlas.
Celá pětidílná série trvá celkem 50 minut. Na této stránce je vložený 1. díl, následující najdete ZDE. Jméno značky H&M zazní jenom sporadicky. Třeba když norská milovnice módy představuje svůj šatník. Anniken Englund Jorgensen, která v dokumentu brečí nad údělem asijských dělnic, na módní průmysl nakonec nezanevřela – jak ukazuje její populární blog.
H&M: V Kambodži chceme zůstat a nadále zlepšovat tamní pracovní podmínky
Hennes & Mauritz AB, zkráceně H&M patří mezi největší oděvní podniky. Díky svým tržbám bývá jmenovaný jako druhý největší, díky svojí tržní hodnotě dokonce jako evropská jednička. Sídlí ve Švédsku, ale má skoro globální pokrytí. H&M prodává také ve všech krajských městech České republiky, vyjma Jihlavy. Kalhoty, trička, košile nebo boty nesou cenovky nejčastěji v řádu stokorun. „Někdo vyrobil za 60 centů, jiný koupí za 50 dolarů,“ kritizují aktivisté nerovnost mezi příjmy dělníků a obchodníka. Vyrábí H&M skutečně v manufakturách, jež ukazuje norský dokument? Jak H&M vnímá dělníky svých dodavatelů? Adresujme otázky přímo švédskému gigantovi, odpoví jeho tisková mluvčí Kateřina Papežová!
Co říkáte na reality-show norského deníku Aftenposten?
Co se týká zmíněného pořadu, samozřejmě jsme ho zaznamenali. S lítostí musíme však říci, že obraz H&M, v něm zachycený je nepřesný a žádná z navštívených továren nevyrábí oděvy pro H&M. Již mnoho let vyvíjíme velké úsilí, na zlepšení pracovních podmínek a posílení práv zaměstnanců našich dodavatelů. H&M má jeden z nejvyšších standardů udržitelnosti ve světovém textilním průmyslu. O čemž svědčí mezinárodní ocenění, která kontinuálně získáváme.
Některá média uvádějí, že aktéři zmíněné reality show žádali H&M o zlepšení pracovních podmínek. Jaký je výsledek komunikace?
Producenti ani aktéři pořadu nás nekontaktovali, což bohužel vede k velmi nevyvážené dojmu. Anniken Englund Jorgensen a její kamarádka Frida Ottesen byly pozvány do kanceláře H&M v norském Oslu v září 2014. Tam se setkali s Lucasem Seifertem, Country Managerem pro H&M v Norsku, a Jonahem Wigerhallem, z oddělení Udržitelnosti v kambodžské kanceláři H&M. Setkání bylo natočeno a ZDE se něj můžete podívat.
Působí H&M v Kambodži?
H & M působí v Kambodži více než deset let a produkční kancelář H&M v Phnom Penhu zaměstnává více než 30 lidí na plný úvazek. Naše angažovanost v Kambodži je silná a H&M je nadále odhodláno v Kambodži zůstat a stále pokračovat v práci na zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců našich dodavatelů.
Od roku 2005, H&M je členem ILO´s Better Factories Cambodia, programu, který si klade za cíl zlepšit pracovní podmínky v textilním průmyslu v Kambodži. Na podzim 2013, se Karl-Johan Persson, generální ředitel společnosti H&M setkal s premiérem Kambodži a vyzval k provedení ročního přezkumu minimální mzdy s přihlédnutím k inflaci a dalším faktorům.
Také jsme spustili pracovněprávního projekt v ve spolupráci se švédskými odbory, IF Metall, SIDA (Švédská vláda) a Mezinárodní organizací práce (ILO). Cílem projektu je zvýšení počtu kolektivních smluv sjednaných v dobré víře prostřednictvím kolektivního vyjednávání.
V 2013 jsme provedli 130 auditů v továrnách vyrábějících pro H&M v Kambodži. Navíc, všechny dodavatelské továrny jsou předmětem dalšího pravidelného sledování přes auditory ILO, kteří zastupují projekt Better Factories.
Webové stránky projektu Better Factrories zmiňují H&M několikrát. ZDE píšou, že předloni v lednu dělníci vyrábějící oděvy H&M požadovali, aby byla jejich minimální mzda zvednuta z 61 na 93 dolarů za měsíc. Kolik berou zaměstnanci v kambodžských továrnách vašich dodavatelů nyní?
Nynější minimální mzda v Kambodži je 128 USD. Dohoda s pracovníky byla uzavřena 18. ledna 2013.
H&M dále získala pozornost ZDE. Zpráva popisuje omdlévání stovek dělníků, kteří pracovali pro vaše subdodavatelské firmy. Jak podobné události H&M řeší?
Ano, v roce 2012 bylo hlášeno několik případů nevolnosti pracovníků v sedmi kambodžských závodech. Čtyři továrny vyráběly oděvy pro H&M a 218 pracovníků bylo touto nevolností zasaženo. Objednali jsme nezávislé posouzení pro nalezení příčin těchto závažných incidentů, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Jedním z důvodů bylo, že se tyto případy staly pouze v Kambodže a v továrnách, kde se vyrábějí různé druhy výrobků, takže bylo těžké najít společný jmenovatel.
Na vyřešení tohoto problému jsme pracovali s Better Factories Cambodia (ILO-BFC), našimi dodavateli a asociacemi průmyslu tak, abychom mohli přijmout opatření, která by zabránila podobných incidentům v budoucnu. V souladu s doporučeními, dotčené závody vylepšily chlazení, větrání a chemickou manipulaci.
Také jsme zahájili šestiměsíční program, který zapojil místní zaměstnance do pozic středního managementu. To má za cíl zlepšit komunikaci mezi khmersky mluvícími pracovníky a většinou čínsky mluvícím vedením. Školíme i HR a Compliance zaměstnance (HR je zkratka pro human resources neboli lidské zdroje, Compliance znamená dodržování pravidel, pozn. red.) v lepší komunikaci a systému zpětné vazby. 179 klíčových pracovníků dostalo tento výcvik. H&M nadále řeší tento problém na úrovni celého odvětví, přičemž spolupracujeme s programem ILO-BFC a dalšími zúčastněnými stranami po celé Kambodži.
Shledáváte přístup H&M a dalších korporací morálním?
Bylo by Kambodžanům lépe, kdyby evropské obchodní společnosti nechávaly vyrábět svoje zboží jinde? Nakupovali by Češi a Moravané oděvy H&M, kdyby byly ušité v tuzemsku, podle místních sociálních a mzdových standardů? Lze někoho, a případně koho vinit za chudobu třetího světa? Mají a mohou být koncerny jako H&M společensky odpovědnější? Diskutujme ve fóru pod článkem.