Nový člen naší společnosti potřebuje čas, aby rozvinul svoje vlohy a připravil se na dospělý život. První krůčky dělá doma a pokud nemá vážné zdravotní potíže, následně chodí do školy. Jeho rodina mezitím získává určitě zákonné výhody, kupříkladu daňové slevy a bonusy, nebo sociální dávky. Tento stav ovšem trvá nejpozději do dne, kdy se takzvané NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ dožije svých 26. narozenin.
Dětství bylo ještě donedávna krátkou životní epizodou, která skončila, jakmile děvče dosáhlo na tkací stroj a chlapec udržel lopatu. V nemajetných rodinách platilo, že pole nebo továrna má přednost před školními úkoly. Chudé děti trávily dlouhé směny v hutích, sklárnách, sběrnách, textilkách nebo tiskárnách, aby si vydělaly na boty a uživily mladší sourozence. Pracovní podmínky vrcholného novověku popsali tehdejší literáti, například Charles Dickens a Božena Němcová.
V českých prádelnách, kde se přebírala surová bavlna, dívky trpěly tuberkulózou. Riskantní byly také sirkárny – některá děvčata přišla o prsty, když vytahovala dřívka z řezacího stroje. Zmrzačené čtrnáctileté dělnice sice byly zadarmo ošetřeny, ale od svého zaměstnavatele ani tehdejšího státu nedostaly žádné finanční odškodnění, důchod anebo rentu. Děti jinak v polovině 19. století vydělávaly kolem 60 krejcarů/týden, zatímco dospělí dělníci dostávali 100 až 500 krejcarů/týden.
Mládež potřebuje ochranu a podporu
Moderní lidstvo prošlo obrovskou změnou, která by našim dávným předkům připadala neuvěřitelná. Těžkou fyzickou dřinu přenecháváme strojům, takže získáváme komfortní prostor pro duševní práci, zábavu a odpočinek. Porodnost klesá na úroveň prosté reprodukce, protože prioritou není kvantita, ale kvalitní výchova. Snažíme se, aby se každé dítě harmonicky rozvíjelo doma, venku i ve škole.
Česká republika a další pokrokové státy se v Organizaci spojených národů (OSN) zavázaly, že odstraní dětskou práci. Legálním zaměstnancem se pravděpodobně nestanete dříve, nežli v 15 letech. Tuzemský právní řád obsahuje výjimky, například pro malé umělce a sportovce. Ale častější jsou opačné případy. Mnozí mladíci a slečny stále ještě nemají uzavřenou pracovní smlouvu ani nepodnikají, ale studují, přestože už dosáhli plnoletosti (18 let). Přitom spoléhají na svoje rodinné zázemí a zároveň jsou zvýhodněni naším právním řádem.
Nezaopatřené dítě v české společnosti
Typický školák závisí na svých rodičích, na jejich péči a majetku. Starší studenti vstupují na pracovní trh, když hledají brigády a rozjíždějí vlastní byznys. Ale málokteří vydělávají tolik, aby se sami uživili. Dokud neukončí studium, nedosáhnou určitého věku nebo nedostanou invalidní důchod III. stupně, podle českého právního řádu jsou nezaopatřenými dětmi. Tento klíčový pojem najdeme v zákonech, které se věnují státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) a důchodovému pojištění (č. 155/1995 Sb.). Nezaopatřeným dítětem jste:
- do skončení povinné školní docházky
- do 18 let, pokud jste registrovaní na Úřadu práce jako nezaměstnaní, ale nemáte nárok na podporu (v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci)
- do 26 let, pokud se jako student soustavně připravujete na budoucí povolání
- do 26 let, pokud trpíte zdravotním problémem, který vám znemožňuje práci a studium
Jakožto chudé nezaopatřené dítě máte právo na pravidelný státní přídavek: 630 až 1 380 Kč/měsíc, podle vašeho věku a příjmů vaši domácnosti. Pokud takovou ratolest sami živíte, získáváte nárok na daňovou slevu nebo daňový bonus: 1 267 až 4 640 Kč/dítě/měsíc, podle počtu vašich svěřenců a jejich zdravotního stavu.
Zdroj úvodní ilustrační fotografie: pexels.com
