Stát vybírá daně a povinné pojištění, ale taky vám nabízí slevu, a díky vyživovaným dětem dokonce můžete dostat něco navíc. Vysvětlíme vám, jakému vzorci podléhá výpočet čisté mzdy v roce 2020. Eventuálně stačí, když vyplníte svoji hrubou výplatu do kalkulačky a zaškrtnete všechno, na co máte nárok.

Od pojištění, přes daň, až po výsledek krok za krokem

V pracovní smlouvě, nebo mzdovém výměru máme napsanou hrubou mzdu, která někdy zahrnuje také příplatky, náhrady, prémie a odměny. Následující měsíc dostaneme na účet většinou méně, protože musíme odvádět sociální a zdravotní pojištění, plus zálohu na daň z příjmu. Výpočet mzdy za rok 2020 provedeme následovně:

  1. Z hrubé mzdy strhneme sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění, která jsou odvedena za zaměstnance.
  2. Ke hrubé mzdě připočteme sociální (24,8 %) a zdravotní (9 %) pojištění, která odvede státu zaměstnavatel.
  3. Právě jsme zjistili takzvanou superhrubou mzdu (133,8 % hrubé mzdy), kterou zaokrouhlíme (do 100 Kč na celé koruny nahoru, nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru) a spočítáme 15% daň z příjmu.
  4. Zálohu na daň z příjmu eventuálně upravíme slevami (musí vyjít minimálně 0 Kč) a zvýhodněním na děti (může vyjít negativní daň, neboli kladný daňový bonus) – a máme čistou mzdu.

Kdo podepíše Prohlášení poplatníka, dostane slevu

Mzdové účetnictví není procházka růžovou zahradou, ačkoli… Hodně nám pomůže Prohlášení poplatníka daně z příjmů (dále jenom „Prohlášení“). Tento takzvaný „růžový papír“ podepisujeme, abychom dostali daňovou slevu na poplatníka (a eventuálně také na invaliditu, na průkaz ZTP/P, na studium nebo na chudého manžela/manželku, která nevydělává více než 68 000 Kč ročně), plus případně ještě zvýhodnění na děti. Shrňme všechny měsíční benefity, které potenciálně ovlivňují výpočet mzdy 2020:

  • Sleva na daňového poplatníka 2 070 Kč
  • Zvýhodnění na první dítě 1 267 Kč, anebo 2 534 Kč v případě, že má dítě průkaz ZTP/P
  • Zvýhodnění na druhé dítě 1 617 Kč, anebo 3 234 Kč v případě, že má dítě průkaz ZTP/P
  • Zvýhodnění na třetí a každé další dítě 2 017 Kč, anebo 4 034 Kč v případě, že má dítě průkaz ZTP/P
  • Sleva na manžela bez dostatečných příjmů 2 070 Kč, nebo 4 140 Kč v případě manželova průkazu ZTP/P
  • Sleva na invalidní důchod prvního a druhého stupně 210 Kč
  • Sleva na invalidní důchod třetího stupně 420 Kč
  • Sleva na průkaz ZTP/P samotného poplatníka 1 345 Kč
  • Sleva pro studenta 335 Kč

Konkrétní výpočet mzdy 2020 na vzorových příkladech

A nyní konečně uveďme konkrétní PŘÍKLADY. Předpokládejme přitom, že náš fiktivní figurant bere 30 000 Kč hrubého měsíčně, což je v České republice víceméně prostřední mzda.

  • Zaměstnanec, který nepodepsal Prohlášení, dostane 20 670 Kč čistého měsíčně.
    1. sociální a zdravotní pojištění placené za zaměstnance = 11 % hrubé mzdy = 11 x 300 = 3 300 Kč
    2. daňový základ = hrubá mzda x 1,338, zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru = 40 200 Kč
    3. z daňového základu spočítáme zálohu na daň 15 % = 15 x 402 = 6 030 Kč
    4. čistá mzda = hrubá mzda bez pojištění a daně = 30 000 – 3 300 – 6 030 Kč = 20 670 Kč
  • Kdyby podepsal Prohlášení, dostane 22 740 Kč čistého měsíčně (+ sleva na poplatníka 2 070 Kč).
  • Pokud navíc živí ve své domácnosti děcko, může dostat 24 007 Kč čistého (+ zvýhodnění na dítě 1 267 Kč).
  • Kdyby měl doma i druhou, třetí, čtvrtou a pátou ratolest, na které uplatní další zvýhodnění, vznikne daňový bonus. Výpočet mzdy potom vyjde následovně: Z 30 000 Kč hrubého máme 31 675 Kč čistého!

Koukněte na průměry, zaručené sazby a platové tabulky

31 KOMENTÁŘE

    • Dobrý den, Veroniko, asi máte 1. platový stupeň (nejnižší možnou započitatelnou praxi), že? V tom případě by plný platový tarif činil 17 260 Kč hrubého, 65 % dělá 11 219 Kč – přesně, jak uvádíte :-).

      Předpokládám, že jste podepsala Prohlášení poplatníka (takzvaný „růžový papír“), tudíž dostanete slevu na daňového poplatníka + slevu na studenta, a tím pádem nebudete platit daň z příjmu. Odečteme tedy pouze 11 % na sociální a zdravotní pojištění, takže vyjde 9 985 Kč čistého měsíčně. Pokud Vám dá zaměstnavatel osobní příplatek, což muže a nemusí, vyšlo by samozřejmě více – totéž při zákonem předepsaných příplatcích například za přesčasy.

  1. Dobrý den, nastoupila jsem 16.2.2017 do nové práce. Hrubá mzda za celý měsíc má činit 17 100 Kč. Jakou mám dostat čistou mzdu za únor, když jsem nastoupila až toho 16. dne v únoru? Odpočet na děti nemám.
    Kolik mi bude strženo za leden a část února dovolené (25 dní bych měla mít za celý rok)? Děkuji.

    • Mílo, počítal bych následovně: Letošní únor měl 20 pracovních dnů, Vy jste však byla v novém zaměstnání „jenom“ 9 dnů, takže vychází nárok na 9/20 celé smluvní hrubé mzdy = 7 695 Kč hrubého, tedy 6 401 Kč čistého (vzhledem k nízké mzdě nestačí zdravotní pojištění ve výši 4,5 % hrubé mzdy, ještě musíte odvést doplatek ve výši 13,5 % rozdílu mezi Vaší a minimální mzdou).

      Pokud jde o dovolenou, podle věčného plánovacího kalendáře ZDE máme letos celkem 250 pracovních dnů (bez svátků), Vám počínaje 16. únorem zbývá 217 pracovních dnů. Z celkových 25 dnů placené dovolené dostaneme uvedeným poměrem 217/250 zbývajících 21,7 dnů placené dovolené (takže pokud je zaměstnavatel frajer, zaokrouhlí Vám zbylou dovolenou na 22 dnů :-).

      • Při zkráceném úvazku nemůže zaměstnavatel nařídit práci přesčas.
        A dovolenou musí zaokrouhlit správně nahoru → nejde o libovůli zaměstnavatele.

  2. Dobrý den, pracovala jsem na plný úvazek 8,5 hodiny denně za 18 000 Kč hrubého, nyní jsem požádala o zkrácení úvazku na 7,5 hodiny. O kolik se moje hrubá mzda poníží? Děkuji. Daniela

    • Danielo, jestli jste měla úvazek 8,5 hodiny denně, zřejmě byla půlhodina nad rámec standardní pracovní doby přesčasem, za který jste dostávala příplatek 25 %, že? (Obvykle trvá směna 8 hodin denně). Ovšem v takovém případě by nevycházela paušální měsíční mzda, nýbrž různě vysoká částka podle počtu pracovních dnů v měsíci. Předpokládám proto, že jste do sumy žádné příplatky nezahnula. Počítám tedy následovně:

      Úvazek 7,5 hodin denně je roven 88,24 % z původního úvazku 8,5 hodin denně. Stejným poměrem dostáváme sníženou mzdu 15 882 Kč hrubého měsíčně, z původních 18 000 Kč hrubého měsíčně.

  3. Dobrý den, můj potenciální nový zaměstnavatel slibuje, že z hrubého platu 14 000 Kč nebude strhávat daně – pouze zdravotní a sociální pojištění. Přitom nemám žádná omezení ani důchod, takže váhám, zda věřit a podepsat smlouvu.

    • Dobrý den, z hrubé mzdy 14 000 Kč by skutečně nemusela být strhávána žádná daň, ovšem pouze pokud byste mohla uplatnit například daňové zvýhodnění na dítě, nebo slevu na velmi chudého manžela apod. Další případné úlevy najdete výše ve článku. Každopádně však daně nestrhává ani nezmírňuje zaměstnavatel, nýbrž Finanční úřad podle právních předpisů.

  4. Dobrý den, pobírám částečný invalidní důchod, ale mám možnost pracovat na zkrácený úvazek. Uvádějí hrubý plat 7 300 – 6 800 Kč, jaká vyjde čistá mzda? Děkuji.

    • Lenko, zkrácený pracovní poměr za 6 800 Kč až 7 300 Kč nebude krácen daní z příjmu, nýbrž „jenom“ zdravotními a sociálními odvody. Takže vychází 5 485 Kč, respektive až 5 997 Kč čistého měsíčně.

  5. Dobrý den, jsem zaměstnaná na 6,8 hodiny denně, tedy 34 hodin týdně. Zajímá mě, zdali mám právo na obědovou pauzu, případně na jak dlouhou. V práci totiž jíme za pochodu. Obsahuje můj částečný úvazek i půlhodinu na oběd, nebo ne? Tedy mám být v práci úvazek + půl hodiny na oběd, anebo úvazek – pauza na oběd? Díky moc.

    • Hezký den, Martino, mám pro Vás dobrou a špatnou zprávu. V zákoníku práce, § 88, sice stojí: „Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.“

      Ale potom tam taky stojí: „Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.“ Existuje výjimka, která – předpokládám – není Vaším případem: „Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.“

      Takže pokud jste plnoletá, zaměstnavatel Vám musí nejpozději po 6 hodinách poskytnout přestávku na oběd, aspoň 30 minut. Ale pokud přitom svoji práci můžete přerušit (a pokračovat po jídle), pauzu nemusí započítat do Vaší pracovní doby, tudíž byste zůstala v zaměstnání o půlhodiny déle, než kdybyste například jedla teprve doma.

  6. Dobrý den, potřebuji poradit. Můj základní hrubý tarif je 131 Kč/hod., můj zaměstnavatel však spočítal základní měsíční mzdu následovně. V září 19 995 Kč za 152 hodin, což je v pořádku. V říjnu 21 095 Kč za 168 hodin, tedy došlo ke snížení (na 125 Kč/hod.). V listopadu 20 844 Kč za 166 hodin, tedy opět snížení (na 125 Kč/hod.). V prosinci 22 100 Kč za 168 hodin, tedy v pořádku. Postupoval zaměstnavatel správně? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Lubomíre, zaměstnavatel musí dodržovat smlouvu nebo dohodu, kterou s Vámi uzavřel, dokud spolu konsensuálně nevyjednáte jiné podmínky. Nemůže jednostranně snižovat cenu Vaší práce, podobně jako ani Vy nemůžete svévolně říci: „Chci slíbený tarif, ale nikoli za hodinu, nýbrž 131 Kč za minutu.“ Zkrátka dvoustranně podepsanou smlouvu nebo dohodu lze změnit, jenom pokud souhlasí obě strany, protože jste (měli byste být) rovnocennými partnery. Ve Vašem případě tedy zaměstnavatel musí chybějící částku doplatit.

  7. Různé zjednodušující kalkulačky ukazují, že veškeré „daňové odvody“ představují „skoro polovinu“ celého průměrného zaměstnaneckého výdělku („super-hrubé mzdy“). Člověk tedy logicky čte mezi řádky, že odvádí státu příliš mnoho, a politici by měli „zlevnit lidskou práci“.

    Jenomže ve skutečnosti podstatnou část „daňových odvodů“ tvoří sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance povinně podle zákona platí zaměstnavatel! A kdyby tyto odvody byly sníženy, vydělaly by především – anebo pouze – firmy, nikoli lidé. Sice by lehce stoupla čistá mzda, ale ještě více by klesly veřejné výdaje na zdravotnictví, důchody, podporu a rekvalifikaci v nezaměstnanosti apod. Jinými slovy, zaměstnanec by trochu vydělal, ale ještě více by zaplatil například na zdravotnických poplatcích, a nakonec by dostal nižší starobní důchod!

    Závěr: K vyšší životní úrovni nevede „zlevňování lidské práce“, ale pouze „zdražování lidské práce“, tedy vyšší mzdy, třeba i díky sociálnímu pojištění, které povinně platí zaměstnavatel za zaměstnance. Pozitivní efekt pocítí nejenom pracující mladá generace, ale i senioři, protože jejich penze závisejí na aktuálním „domácím produktu“ (na množství protočených peněz).

  8. Netušila jsem, že čistá mzda, uvedená na výplatní pásce, může být vyšší než smluvená hrubá mzda! 🙂

  9. Dobrý den, prosím o radu. Při výpočtu koeficientu částečného úvazku ve školství používáme tvar 0,xx. Mzdový účetní najíždí na nový systém, který ho používá ve tvaru XX,xx. Který tvar je správný? Děkuji.

    • Dobrý den, Heleno, jestli Vám rozumím správně, tak jde pouze o formální změnu. Například při polovičním úvazku tudíž bude místo „0,50“ uvedeno „00,50“. V podstatě tedy ani jeden uvedeným tvar není chybný. Přeji Vám spravedlivé a včasně vyplacené mzdy!

  10. Dobrý den, jak postupovat při vrácení přeplatku na dani? Tato částka ve výplatě znovu podléhá dani a pojistným (zdravotním a sociálním) odvodům? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Zuzano, podle mého názoru ne. Daň a povinné pojistné odvody jsou počítány z „odpracovaného příjmu“, což vrácený daňový přeplatek není – tady jde o vyrovnání deficitu, jejž má stát vůči danému poplatníkovi. Raději se ale ještě zeptám Finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, a kdybych zjistil, že se mýlím, dám Vám vědět.

      Aktualizace 27.2.2018: Můj názor potvrdila paní Klára Křehlová, z Odboru komunikace Generálního finančního ředitelství. Budu citovat její odpověď:

      „Vrácený přeplatek na dani z příjmů fyzických osob už nepodléhá dani z příjmů, ani z něj zaměstnanec a zaměstnavatel nemusejí odvádět sociální a zdravotní pojištění.

      Podle § 154 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu je přeplatek částka, o kterou úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn předpisů a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu poplatníka, tato částka již nepodléhá dalšímu zdanění. Nutno dodat, že vratitelný přeplatek však vznikne až dnem splatnosti daně, tedy zpravidla 1. dubna (letos 3. 4. 2018).“

  11. Dobrý den, pracuji na poloviční úvazek a za leden 2018 mi byla vypočítána výplata 4 605 Kč, při 88 odpracovaných hodinách a 4 hodinách placeného svátku. Je takový výsledek správný? Děkuji.

    • Dobrý den, Zuzano, jakou mzdu máte domluvenou v pracovní smlouvě? A podepisovala jste Prohlášení poplatníka daně z příjmů (růžový papír)? Kdybyste vykonávala velmi jednoduché práce (třeba jako uklízečka ve škole apod.), máte nárok aspoň na zákonné minimum 73,20 Kč/hod. hrubého, tedy za 92 lednových hodin celkem 6 734 Kč hrubého. Čistá mzda však záleží právě na tom, zda jste podepsala onen „růžový papír“, eventuálně jestli uplatňujete nějaké další slevy a zvýhodnění (na děti apod. – podrobnosti výše ve článku).

  12. Dobrý den, nastoupil jsem do nového zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Dle výplatní pásky mám plat 50 000 Kč hrubého. Jedno nezletile dítě a manželku na mateřské. Dle mzdové kalkulačky vychází čistá mzda 37 787 Kč. Nicméně ve skutečnosti mám 35 717 Kč. Když kontroluji detailní výpočet mzdové kalkulačky, tak vše sedí, pouze v jedné položce je rozdíl: v daňové slevě. Dle mzdové kalkulačky 2 070 Kč, ve skutečnosti však 0 Kč. Daňové zvýhodnění (předpokládám, že na dítě) je na pásce uvedeno ve výši 1 267 Kč, což odpovídá mzdové kalkulačce. Prosím o radu, jak vznikl uvedený rozdíl. Děkuji moc.

    • Dobrý den, Martine, 2 070 Kč/měsíc (24 840 Kč/rok) = takzvaná sleva na daňového poplatníka, na kterou taky máte právo (stejně jako třeba i já jakožto podnikající fyzická osoba). Zeptejte se účetního nebo účetní ve firmě, kde jste zaměstnaný, zda tuto úlevu nezapomněl/a po státu požadovat. Je možné, že dostanete zbytek toho, co Vám na čisté mzdě patří, jako přeplatek, poté co Finanční úřad vyhodnotí daňové přiznání.

    • Dobrý den, Aleno, když odečtu 696 Kč (6,5 %) za sociální pojištění, 684 Kč za zdravotní pojištění (tak, aby společně se zaměstnavatelovým příspěvkem vyšla minimální požadovaná částka 1 647 Kč, tj. 13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč) a daň z příjmu 90 Kč (15 % z celkových nákladů zaměstnavatele, zaokrouhlených na stokoruny nahoru, tedy z 14 400 Kč – ale mínus sleva na poplatníka 2 070 Kč), vychází čistá měsíční mzda 9 230 Kč. (Nevím, zda uplatňujete například zvýhodnění na děti, proto výpočet dále nekomplikuji.)

  13. Dobrý den. Jako prodavačky nás zahrnuli do 2. mzdové skupiny, přestože děláme všechno i na pokladně. Možná oprávněně. Ale zajímala by mě přesná výše minimální mzdy. Pracujeme totiž na 6 hodin. Takže nám náleží 75 %? Tudíž vychází jaká zaručená hodinová mzda?

    • Dobrý den, Evo, skupiny prací pro určení Vaší zaručené mzdy najdete pod TÍMTO odkazem. Do 3. skupiny patří například prodavačka, do jejíž náplně spadá toto: „Kontrola zakoupeného zboží, inkaso peněz v hotovosti nebo na úvěrové karty např. v supermarketech.“

      Záleží však, zda máte v pracovní smlouvě sjednanou měsíční, nebo hodinovou mzdu. V prvním případě by při 3/4 úvazku skutečně vycházely 3/4 zaručené měsíční mzdy (například ve 3. skupině letos 12 210 Kč hrubého). Ve druhém případě by Vám vycházelo 88,10 Kč (ve 2. skupině) nebo 97,30 Kč (ve 3. skupině) hrubého za hodinu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno