Zaměstnanec musí pravidelně, ve vymezený čas plnit úkoly, které vyplývají z pracovní smlouvy. Přitom ztrácí část svojí svobody, ale získává jistoty. Například pokud se na pracovišti nadýchá nebezpečných chemikálií, spadne pod těžkým břemenem nebo ochraptí, často nese odpovědnost a platí odškodné – zaměstnavatel! Prostudujme podmínky a seznam nemocí z povolání. Čerpáme z aktuálního znění následujících právních předpisů:

  • zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)
  • vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání
  • nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se vydává seznam nemocí z povolání

Kdy nastává pracovní úraz a nemoc z povolání

Uklouzli jste při cestě do zaměstnání a máte zlomenou nohu? Využili jste obědovou pauzu, abyste zaskočili do blízké restaurace, kde zrovna servírovali otrávené jídlo? Za vaše problémy v takovém případě zaměstnavatel nenese odpovědnost. Pracovní úraz vzniká pouze při svědomitém plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti – tedy za střízliva na pracovišti, v závodní jídelně apod. Zároveň musíme vyhovět následujícím podmínkám:

  1. Chorobu obsahuje seznam nemocí z povolání, který projdeme záhy.
  2. Váš zdravotní problém dosahuje určitého stupně klinické závažnosti, což posoudí specializovaný lékař.
  3. Krajská hygienická stanice konstatuje, že na pracovišti existovalo reálné ohrožení nemocí z povolání.
  4. Vaše činnost při plnění pracovního úkolu je tedy důvodem vzniklé škody (ušlé mzdy na nemocenské apod.).

Seznam nemocí z povolání podle nařízení č. 290/1995 Sb.

Na jiném místě rozebíráme choroby a postižení, kvůli kterým lidé dostávají invalidní důchod. Také nemoci z povolání rozdělili zákonodárci do několika sekcí, které rozkliknete níže. Například syndrom karpálního tunelu („karpály“) a další postižení nervové soustavy můžeme najít ve II. kapitole.

  1. Nemoci způsobené chemickými látkami
  2. Nemoci způsobené fyzikálními faktory
  3. Nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
  4. Nemoci kožní
  5. Nemoci přenosné a parazitární
  6. Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Hlavní slovo má speciální zdravotnické zařízení

Nemoci z povolání posuzují a uznávají „poskytovatelé v oboru pracovní lékařství“, například kliniky pracovního lékařství v Brně ZDE, v Českých Budějovicích ZDE, v Hradci Králové ZDE, v Plzni ZDE, v Praze ZDE, v Olomouci ZDE a v Ostravě ZDE. Pokud dostanete zamítavé stanovisko, uplatněte do 10 pracovních dnů tamtéž „reklamaci“, přesněji požádejte o přezkoumání lékařského posudku.

Odškodnění (renta) dorovnává předešlý průměrný výdělek

Potvrdil specializovaný lékař, že máte pracovní úraz nebo nemoc z povolání? Požádejte zaměstnavatele o odškodnění, případně po skončení pracovní neschopnosti o dlouhodobou rentu. V obou případech dostanete takový doplatek, abyste měli nadále stejný příjem (včetně nemocenské, invalidního důchodu, mzdy apod.), jako průměrný výdělek před nehodou.

Renta obvykle zaniká společně s pracovní smlouvou, nebo s odchodem do starobního důchodu. Teoreticky tedy lze dostávat odškodnění doživotně, do vysokého seniorského věku. Pokud zaměstnavatel nechce platit, zbývá soud. Pokud zaměstnavatel zkrachoval, přebírá odpovědnost likvidátor či insolvenční správce.

18 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, mám kožní nemoc z povolání: alergie na epoxidové pryskyřice. Moje otázka zní: Od kterého zaměstnavatele bude počítána RENTA, na kterou mám nárok?

    Choroba vznikla u bývalého zaměstnavatele, COMPOSIT AIRPLANES spol. s r. o., v listopadu 2015. Deset měsíců jsem se tehdy léčil v několika zařízeních, mimo jiných i na pracovním lékařství v Pardubicích. Nemoc z povolání mi byla uznána od listopadu 2016, zároveň s pracovní neschopností.

    Po rekonvalescenci jsem zhruba do měsíce nastoupil k jinému zaměstnavateli, Autoneum CZ s.r.o. Jelikož tamní materiály také obsahovaly epoxidové pryskyřice, závodní lékařka po dvou měsících napsala na osobní oddělení dokument, že pozbývám pracovní způsobilosti, a tudíž mě propustili. Od prosince 2016 jsem bez zaměstnání, vedený na úřadu práce.

    • Dobrý den, Pavle, myslím, že Vaše renta bude počítána podle mzdy, kterou jste dostával ještě před uznáním nemoci z povolání, od firmy COMPOSIT AIRPLANES spol. s r. o. Usuzuji tak podle zákoníku práce, kde v § 271b, odstavci 1 stojí:

      „Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. (…).“

      Podle další pasáže zákoníku práce (§ 269, odstavec 2) usuzuji, že Vám bude peníze doplácet tentýž zaměstnavatel:

      „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.“

  2. Dobrý den, pane doktore. Momentálně jsem v pracovní neschopnosti, čekají mě operace palců na rukách. Mám silnou artrózu a pan doktor mi řekl, že budu mít tak 30% hybnost v palcích. Mám nárok na chorobu z povolání? 28 let šiji, ale asi určitě už nebudu. Děkuji za odpověď.

    • Vlasto, já sice nejsem doktor, ale myslím, že byste mohla dostat od zaměstnavatele odškodnění nebo rentu, pokud Vaše zdravotní problémy vznikly jako přímý důsledek svědomitého plnění pracovních povinností. Mezi kompenzované nemoci totiž patří taky: „Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.“

      Doporučuji Vám, abyste zašla na kliniku pracovního lékařství, kde najdete specializovaného doktora medicíny – odkazy naleznete výše ve článku. Eventuálně požádejte o invalidní důchod na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ).

  3. Dobrý den, už uplynuly více než 3 měsíce, co mi byla uznána nemoc z povolání. Ale odpovědný lékař mi ještě nevydal lékařský posudek. Přestože jsem panu doktorovi vysvětlila, že tento dokument akutně potřebuji doložit v zaměstnání (neměla bych přetěžovat ruce, ačkoli mám fyzicky velmi náročné povolání, navíc musíme často dělat přesčasy, které bez potřebného „lejstra“ nemohu odmítnout). Co můžu dělat, abych už konečně dostala lékařský posudek, na který mám nárok? Předem děkuji za odpověď. L. Š.

    • Dobrý den, Lusy, pokud – jak píšete, máte právo na potřebný lékařský posudek, který Vám však odpovědný lékař odmítá vydat, jste vlastně poškozována státem. Pro takové případy máme ochránce veřejných práv, takzvaného ombudsmana (kontakty najdete ZDE), který stojí na naší straně, pokud jsme jakožto občané diskriminováni, šikanováni nebo neprávem ignorováni úředníky, lékaři sociálního zabezpečení (ČSSZ) apod. Doporučuji Vám, abyste ještě jednou dotyčného doktora oslovila a slušně jej upozornila, že pokud Vám nevydá potřebný dokument, oznámíte jeho pasivitu ombudsmanovi. Věřím, že se potom probere a rychle dostojí svým povinnostem.

  4. Dobrý den. Mám uznanou rentu do starobního důchodu (podle lékařů), peníze vyplácí Kooperativa. Nyní jsem na Úřadu práce, jelikož nemůžu najít (pro mne) vhodné zaměstnání, kvůli zdravotním důvodům (astma bronchiale III.) – a výuční list taky není příliš atraktivní. Invalidní důchod mi uznaný nebyl, chybí nějaké procento.

    Zajímá mě, zdali je NUTNÉ, abych byla na Úřadu práce. Peníze tam stejně žádné nedostávám. Úředníci se jenom neustále dohadují, jako bych byla nějaký parazit. Je pravda, že mně může renta zaniknout, když nebudu vedená na Úřadu práce? A jak by potom bylo (ne)řešené sociální a zdravotní pojištění? Moc děkuji za informace.

    • Dobrý den, Kristýno, příslušný paragraf zákoníku práce (§ 271b: Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) popisuje situace, kdy člověk pracuje, nebo „je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání“. A obsahuje určité sankce, přesněji snižuje rentu, pokud občan „ze své viny“ dosahuje nižšího výdělku nebo „bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil“.

      Takže bohužel: Být Vámi, na Úřadu práce, respektive v tamní evidenci žadatelů o zaměstnání bych zůstal. Věřím, že někteří úředníci jsou unavení a nepomáhají Vám (přesto, anebo právě proto možná zkuste sama udělat vstřícný krok – třeba úředníkovi/úřednici vysvětlete svoje pocity, že jim nechcete přidělávat starosti, ale máte na trhu obtížné postavení a každopádně oceňujete jejich snahu – někdy stačí jenom ukázat dobrou vůli, třeba potom budou hodnější). Ale na druhou stranu, ještě horší by bylo, kdyby třeba Kooperativa využila příslušný paragraf, aby Vám rentu už nemusela vyplácet. Zdravotní pojištění byste si potom musela platit sama a pokud chcete ve stáří starobní důchod, musela byste si sama odvádět taky důchodové pojištění.

  5. Dobrý den. Od roku 2014 mám uznanou nemoc z povolání (karpální tunely). Můj průměrný plat byl 15 000 Kč. Pojišťovna mi vyplácela 8 860 Kč. Loni jsem začala pracovat u jiné firmy na poloviční úvazek, za 4 500 Kč. Renta mi byla snížena na 5 000 Kč. Teď jsem opět na Úřadu práce a pojišťovna mi vyplácí 4 260 Kč. Zajímá mě, proč počítá průměr z úplně jiné firmy, než ze které vznikla nemoc z povolání. Pracovat chci, ale nikde mě právě kvůli této nemoci nechtějí zaměstnat. Děkuji. Fridrínová

    • Dobrý den, paní Fridrínová, od jaké pojišťovny rentu dostáváte? Zjistil jsem totiž, že různé finanční ústavy používají při výpočtu jiné vzorce. Zákoník práce máme samozřejmě jenom jeden a v § 271b, odstavci 3 tam stojí:

      „Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“

      Ale v interpretaci panují rozdíly, například: Některé pojišťovny s každým další navýšením minimální mzdy (jako třeba teď od Nového roku) snižují rentu, zatímco jiné jednají citlivěji a ponechávají náhradu stejnou. Neboli, 2 právníci obvykle na stejnou otázku nabízejí 10 různých odpovědí a teprve soud případně určuje, kdo má pravdu. Takže kdybyste mi napsala, od jakého peněžního ústavu dávku dostáváte, zeptal bych se přímo tam, podle jaké logiky postupují.

      • Dobrý den, rentu dostávám od Kooperativy. Spíše mi ji podle minimální mzdy pokaždé navýšili, ale zlom nastal, když jsem byla loni zaměstnaná na poloviční úvazek za minimální mzdu. Pak skončila smlouva a zaměstnavatel po mně chtěl dojíždění z Oseka nad Bečvou do Olomouce, což mi vůbec nevyhovovalo. Zaměstnal mě opět v Přerově (Tigon) také na poloviční úvazek, ale za 80 Kč/hod. Po skončení mně byla renta opět snížena.

        Proto nerozumím, proč náhradu nepočítají opět z Gambra, kde mi nemoc z povolání zjistili. Zkoušela jsem se ucházet o hodně zaměstnání, ale nikde mě nechtěli vzít na smlouvu, právě kvůli karpálním tunelům. Ani kdybych šla na operaci. Děkuji. Fridrínová

        • Dobrý den, paní Fridrínová, konečně mi odepsal tiskový mluvčí společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., pan Milan Káňa. Pochopitelně mi nevysvětlil úplně přesně a konkrétně Váš případ, protože musí chránit – a tedy nemůže žádnému novináři (ani mně) prozrazovat Vaše osobní údaje. Ale myslím, že důsledně popsal „modelový příklad“, na kterém lze leccos pochopit. Vyjádření Kooperativy sem zkopíruji v plném znění, aby bylo pokud možno co nejjasnější, podle jaké logiky počítají rentu:

          „Na modelový případ nelze přesně a jednoznačně odpovědět, protože nemáme k dispozici veškeré údaje, které vstupují do výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. renty. Výpočty jsou vždy individuální odvislé i od předchozích řádně zdokladovaných skutečností, např. zda je (byl) veden na ÚP ČR, zda pobírá (pobíral) invalidní důchod, zda pracuje – o jakou formu pracovněprávního vztahu se jedná apod.

          Smyslem a účelem náhrady za ztrátu na výdělku je nahradit poškozenému zaměstnanci jen tu škodu (ztrátu nebo snížení výdělku), která mu vznikla v důsledku jeho snížené pracovní způsobilosti. Do odškodňování nelze promítat jiná tzv. zaměstnanostní hlediska, která přímo nesouvisejí s odškodňováním pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Při výpočtu náhrady by se proto mělo vycházet z předpokládaného výdělku, kterého by poškozený vzhledem ke svému zdravotnímu omezení mohl vykonávat.

          Jako obecná odpověď na modelový příklad by mohl sloužit tento případ, neboť u této paní mohlo dojít přesně k této situaci: dle § 271b odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

          Dle § 271b odst. 3 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za doby trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

          V případě, že by poškozený nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek a nebyla by prokázána nutnost zkráceného úvazku v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, dosahovaný měsíční hrubý výdělek by byl navyšován na plný fond pracovní doby (na plný úvazek). Tento navýšený výdělek by byl zohledňován ve výpočtu náhrady, neboť k tíži odpovědného zaměstnavatele za škodu nemůže jít nedosahování výdělku, např. v důsledku situace na trhu práce, jestliže není plně využit zbývající pracovní potenciál poškozeného. Aby bylo možné akceptovat zkrácený pracovní úvazek, musí poškozený pobírat invalidní důchod I. nebo II. stupně, popřípadě musí doložit rozhodnutí o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné a dále lékařskou zprávu, která by přímou příčinnou souvislost zkráceného úvazku potvrdila(vystavenou poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele).

          Pokud by byl následně rozvázán pracovní poměr dohodou a důvodem ukončení pracovního poměru by nebyly zdravotní důvody související s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, byl by stanoven tzv. Stop výdělek. Tzn. že zaměstnanci, který přestal konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání a byl převeden na jinou ještě méně placenou práci, nebo byl rozvázán pracovní poměr bez souvislosti s pracovním úrazem, náleží náhrada v nezměněné výši. Jelikož koná jinou práci než tu, která je významná pro určení výše jeho náhrady, je třeba tento „nový“ výdělek zaměstnance stanovit způsobem, který vyhovuje smyslu a účelu § 271b zákoníku práce. Takovým požadavkům plně odpovídá postup, který tento výdělek určuje podle průměrného výdělku stanoveného ke dni, kdy byl zaměstnanec převeden na jinou ještě méně placenou práci, popř. s ním byl rozvázán pracovní poměr.“

  6. Dobrý den, 19.10. 1997 jsem prodělal těžký pracovní úraz, a proto podle lékaře nejsem schopný jezdit na vysokozdvižném vozíku. V roce 2003 mi byla přiznána nemoc z povolaní, na loketní úpony. Renta byla navýšena naposledy letos: na 32 029 Kč. Dělal jsem zedníka v ArcelorMittal Ostrava a.s., pak mě přeřadili na skladníka, načež jsem celou dobu na vysokozdvižném vozíku jezdil. Kvůli svému současnému zdravotnímu stavu však už nemohu nadále vykonávat dosavadní práci. Byl jsem upozorněný, že můžu dostat výpověď na základě § 52, odstavce D, ale renta potom už nebude podle letošního navýšení. Nevím, co mám dělat. 22 let u AMO a teď toto. Poradí mi někdo? Děkuji. Josef

    • Dobrý den, pane Hulinko, v zákoníku práce, § 52, odstavci D, stojí, že „zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď“ také z následujícího důvodu: „nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice“.

      Takže pokud ze zdravotních důvodů nemůžete nadále vykonávat svoje současné povolání, opravdu Vám hrozí propuštění. Ale nerozumím Vaší obavě, že byste potom přišel o dostatečnou rentu. Sám píšete, že v dosavadním zaměstnání jezdíte na vysokozdvižném vozíku, což byste podle lékaře, kvůli nemoci z povolání dělat neměl. Eventuální výpověď na základě § 52, odstavce D by tedy potvrdila, že na finanční kompenzaci máte právo. Doporučuji Vám, abyste raději znovu zašel na Oddělení pracovního a preventivního lékařství, třeba do Fakultní nemocnice Ostrava. A pokud Vám potvrdí, že Vás jakožto skladníka omezuje nemoc z povolání, žádejte po eventuální výpovědi dorovnání renty tak, aby Vám neklesl příjem.

      Každopádně Vám přeji hodně zdaru, spravedlivou finanční kompenzaci, a aby Váš zdravotní stav byl čím dál lepší, anebo aby se aspoň nezhoršoval!

    • Zdenku, v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v § 43 mimo jiného stojí:

      „Lékařský posudek musí být vydán, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, nejdéle do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, jde-li o lékařský posudek o nemoci z povolání (…)“

      V odkazovaném § 42 odst. 1 mimo jiného stojí:

      „Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu (dále jen „lékařský posudek“) vydává poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem, a to na základě zhodnocení výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka“) (…)“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno