Evropští, američtí i asijští vědci došli ke shodnému výsledku. Takzvané „antibakteriální“ mýdlo zabírá na mikroorganismy víceméně stejně jako jeho levnější „obyčejná“ alternativa. Pro praktický život nemá přidanou hodnotu.

Jakmile přijdeme domů, umyjeme si ruce, abychom spláchli venkovní špínu. Samozřejmě přitom používáme pitnou vodu a ideálně také mýdlo, které voní a odmašťuje (přestože se – paradoxně – vyrábí hydrolýzou, neboli rozkladem, tuku). Tento prostředek může mít tekutou nebo pevnou formu, 100gramová kostka stojí zhruba kolem 15 korun.

Některá mýdla jsou ovšem označována jako „antibakteriální“, v České republice například pod značkami Protex, Prosavon, Dettol, Sanytol, Bio-d nebo Riva. Většinou jsou o něco dražší, ale podle jejich názvu lze usuzovat, že naše ruce (lépe) vydezinfikují. Několik vědeckých a výzkumných týmů otestovalo, zda takzvané „antibakteriální“ prostředky skutečně zasluhují deklarované adjektivum.

Experiment s bakteriemi fekálního původu

Londýnská univerzita sehnala 20 dobrovolníků, kteří byli ochotni opakovaně osahávat kliky a zábradlí ve veřejných prostorách. Každý za tímto účelem vyrazil do terénu 24krát, všichni dohromady tedy 480krát. Po každém kolečku byl dotyčný dobrovolník vyzván, aby si buďto umyl ruce vodou, nebo aby přitom použil ještě mýdlo, případně aby se nijak neočistil. Výzkumníci vždycky poté zkoumali, zda na prstech daného jedince jsou přítomny bakterie Enterococcus a Enterobacter, které zpravidla pocházejí z výkalů. Nakonec získali 480 vzorků, které svědčí o (ne)efektivitě běžné hygieny.

A jaká tedy vychází pravděpodobnost, že fekální mikroorganismy zůstanou na našich rukách, poté co osaháme kupříkladu nákupní vozík?

  • Pokud neproběhne žádná očista: 44%
  • Pokud se umyjeme vodou: 23%
  • Pokud použijeme navíc ještě obyčejné mýdlo: 8%

Pomocí obyčejného mýdla tedy odstraníme nechtěné mikroorganismy lépe, než samotnou vodou. Jinými slovy, má antibakteriální účinky, které navíc umocníme jeho správným použitím. Pojďme prostudovat, jestli dražší alternativy fungují ještě lépe.

Antibakteriální mýdlo má působit déle

Harvardova univerzita popisuje experiment, který proběhl na newyorském Manhattanu. Zúčastnilo se 240 domácností. Polovina byla vyzvána, aby používala takzvané „antibakteriální mýdlo“, které obsahuje speciální látku: triclosan. Zbylé domácnosti používaly obyčejná mýdla. Experiment trval rok, poté výzkumníci srovnali, zda mezi účastníky existují nějaké rozdíly. Přesněji řečeno, měřili, jestli „antibakteriální mýdlo“ účinněji odstraňuje bakterie, které jsou rezistentní vůči antibiotikům. Výsledek? Mezi obyčejným a „antibakteriálním“ mýdlem nebyl nalezen žádný významný rozdíl.

Podobný pokus proběhl na Korejské univerzitě v Soulu. Tentokrát „antibakteriální“ mýdlo obsahovalo 0,3% podíl triclosanu, vyšší koncentrace kvůli tamějším zákonům nebyla možná. Výzkumníci opět zkoumali, zda tento čistící prostředek dokáže efektivněji odstraňovat bakterie, které odolávají antibiotikům. Antibakteriální mýdlo očistilo ruce stejně dobře, ale své uživatele potom chránilo déle – ještě po 9 hodinách, kdy jeho levnější obyčejná alternativa jakožto dezinfekce už ztrácela sílu. Podle korejských vědců však tato nuance v „reálném životě“ nehraje roli.

Další podobnou zkoušku uspořádala britská veřejnoprávní televize BBC. Nechala otestovat, nakolik jsou prospěšné „antibakteriální utěrky“, kterými některé hospodyňky očišťují domácnost. Verdikt vynesla bioložka Clare Lanyon z Northumbrijské univerzity: „Řada takzvaných antibakteriálních čisticích přípravků nebyla ani tak efektivní, jako staré dobré mýdlo a voda.“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno