Hepatitida, lymeská borrelióza nebo toxoplasmóza někdy zanechá takové následky, že postižený občan dostává od státu pravidelnou pojistnou dávku. Infekce jsou proto kategorizovány ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou sepsalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V uvedeném právním předpisu najdeme podrobnou klasifikaci, od hepatitidy B po zahraniční importované nákazy. Posudkový lékař na základě ministerské vyhlášky zhodnotí, o kolik procent klesla pacientova „pracovní schopnost“. Někteří žadatelé následně dostanou invalidní důchod. Prostudujme, jaké důsledky má neuroinfekce, růže nebo HIV/AIDS.

Kapitola I. – Infekce

Obecné posudkové zásady pro infekce:

Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující výsledek interakce mezi infekčním agens, jeho množstvím, agresivitou, obranyschopností organismu a léčebným procesem. Přitom je nutno vzít v úvahu, že některá infekční agens mohou perzistovat v organismu pod kontrolou imunitního systému, případně s možnými reaktivacemi, mohou zůstat rezidua po akutním onemocnění, může dojít k přechodu do chronického stadia, jeden druh (typ) mikroorganismu může postihovat různé orgány nebo systémy. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle funkčního postižení napadeného orgánu nebo systému, podle aktivity procesu a dopadu na celkovou výkonnost. Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti u infekčních postižení by mělo sledované období, rozhodné pro posouzení, trvat zpravidla jeden rok.

Samotné prodělání infekce, bez funkčních poruch charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nepůsobí pokles pracovní schopnosti. Zjištění nosičství, i když je důvodem k vyloučení z některých pracovních činností, nepůsobí pokles pracovní schopnosti.

PoložkaDruh infekceProcenta
1Chronické virové hepatitidy - B, C, D
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit funkční kapacitu jater podle biochemické a histologické aktivity (zánětlivé a fíbrotické), poruchy metabolismu, encefalopatii, mimojaterní projevy a výsledek léčby. U chronické virové hepatitidy B se hodnotí sérologický průkaz HBsAg, HBeAg a příslušných protilátek, kvantitativní hodnocení viremie a odezva na protivirovou léčbu, jaterní biopsie a stanovení gradingu a stagingu. U chronické virové hepatitidy C se hodnotí sérologický průkaz anti-HCV, molekulárně genetický průkaz HCV RNA, jaterní biopsie a stanovení gradingu a stagingu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad vlastního postižení jater a mimojaterních projevů na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Postižení po hepatitidě A, pokud funkční poruchy mají charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, se posuzují srovnatelně.
1aminimální funkční postižení,
s minimální biochemickou a histologickou aktivitou, nekomplikovaný průběh nebo stabilizované stavy s nízkou sérokonverzí HBsAg do anti-HBs, stavy s nízkou virovou náloží, ve fázi imunotolerantní, stavy se zvýšenou unavitelností
10-15
1blehké funkční postižení,
ve fázi imunoaktivní, s lehce zvýšenou biochemickou a histologickou aktivitou, s lehkými komplikacemi, s lehkým poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení
20-35
1cstředně těžké funkční postižení,
se zvýšenou biochemickou a histologickou aktivitou, kompenzovaná cirhóza, závažné mimojaterní projevy, kde poruchy mají rozsah středně těžké poruchy, se středně těžkým poklesem výkonnosti při běžném zatížení, podle rozsahu postižení
40-60
1dtěžké funkční postižení,
dekompenzovaná cirhóza, těžké mimojaterní projevy, kde poruchy mají rozsah více než polovinu stupnice úplné poruchy nebo s asociací s hepatocelulárním karcinomem nebo konečná stadia s indikací k transplantaci jater
70-80
2Infekce HIV/AIDS
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit virovou nálož a počet CD4+ lymfocytů, výsledek léčby, přítomnost oportunní infekce, syndrom chátrání, HIV encefalopatie, polyneuropatie, rozvoj nádorů a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost.
2alehké funkční postižení,
stadium A1, A2, A3, asymptomatické stadium, perzistující generalizovaná lymfadenopatie
10-15
2bstředně těžké funkční postižení,
stadium Bl, B2
25-40
2ctěžké funkční postižení, stadium B3, Cl50-60
2dzvlášť těžké funkční postižení,
stadium C2, C3, těžké oportunní infekce, syndrom chátrání, encefalopatie, rozvoj nádorů
70-80
3Neuroinfekce
Herpetická encephalitida
Jako chronické neuroinfekce se mohou manifestovat cytomegalovirová infekce, enterovirová infekce u osob s agamaglobulinemií, spalničky, syfilis, tuberkulóza, brucelóza, kandidová a aspergilová infekce a další.
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky infekce, a to anatomické a funkční, zejména postižení mozkových nervů, parézy, sekundární epilepsii, postižení intelektu, kognitivních funkcí, poruchy chování, dále následky na pohybovém ústrojí, smyslových nebo jiných orgánech a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost a schopnost zvládat denní aktivity.
3aminimální funkční postižení,
zvýšená unavitelnost
10-15
3blehké funkční postižení,
lehká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce
20-35
3cstředně těžké funkční postižení,
středně těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce, nestabilní sekundární epilepsie, podle rozsahu a tíže postižení
40-60
3dtěžké funkční postižení,
těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce
70-80
4Lymeská borrelióza
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit závažnost postižení nervové soustavy, kůže, kloubů a srdce, výsledek imunologického vyšetření ELISA a imunoblotu (W-B), zda jde o přechod infekce do vleklého průběhu, zda a jak často dochází k relapsům nebo zda jsou již změny trvalé.
4aminimální funkční postižení, zvýšená unavitelnost, artralgie10-15
4blehké funkční postižení,
kožní forma s acrodermatitis chronica atrophicans, chronické mírně aktivní artritidy, lehký pokles srdečního výkonu při běžném zatížení
20-35
4cstředně těžké funkční postižení,
kde poruchy mají rozsah středně těžké poruchy, se středně těžkým poklesem výkonnosti při běžném zatížení
40-60
4dtěžké funkční postižení,
chronické pozdní stadium s chronickou encefalitidou, subakutní encefalopatií a těžkým postižením kognitivních funkcí a intelektu, kloubní forma s těžkým postižením kolenních kloubů a pohyblivosti
70-80
5Toxoplasmóza
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba podle klinické manifestace zhodnotit o jakou formu se jedná (získaná toxoplasmóza u imunokompetentní osoby, získaná toxoplasmóza u imunodeficientní osoby, oční forma, kongenitální forma nebo toxoplasmóza v graviditě), rozlišit chronickou latentní infekci od akutní infekce a chronické aktivní infekce a posoudit funkční postižení zasažených orgánů a jeho dopad na celkovou výkonnost.
5alehké funkční postižení,
izolované postižení některých orgánů s lehkou poruchou funkce
10-20
5bstředně těžké funkční postižení,
zejména u imunodeficientních, s diseminací do různých orgánů, s projevy encefalitidy, pneumonitidy, myokarditidy, chorioretinitidy
30-60
5ctěžké funkční postižení,
těžké snížení psychické a fyzické výkonnosti a postižení zraku
70-80
6Růže (erysipelas)
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané akutní nebo recidivující infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, lokální i celkový stav (zánětlivou aktivitu) a dopad na celkovou výkonnost.
Pokud je důsledkem prodělané streptokokové infekce lymfedém končetiny, zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 9, oddíl B, kapitola IX.
7Mimoplicní mykobakteriózy
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit jaký orgán nebo systém je postižen (centrální nervový systém, kosti, klouby, páteř, pleura, perikard, trávicí trakt včetně jater, močopohlavní ústrojí, pobřišnice) a jaký je funkční rozsah postižení. Přitom je třeba zohlednit délku terapie extrapulmonální tuberkulózy, její případné následky, zda jde o senzitivní nebo rezistentní formu, zda jde o postižení imunokompromitované osoby.
7alymfadenopatie nebo kožní formy10
7blehké funkční postižení,
urogenitální forma,
nekomplikovaný průběh postižení gastroinstestinálního traktu,
granulomatózní hepatitida,
otitida,
infekce oka (chorioidální tuberkulomy, uveitida, otitida) s ohledem na postižení vizu
20-30
7cstředně těžké funkční postižení,
pozdní střevní obstrukce nasedající na granulomatózní zánět střev nebo peritonea
50
7dtěžké funkční postižení,
akutní miliární tuberkulóza,
kryptická miliární tuberkulóza,
pozdně generalizovaná forma,
nereaktivní tuberkulóza s velkým množstvím mikroorganismů a s malou tkáňovou odpovědí (septická nebo tyfoidní forma), tuberkulózní meningitida,
skeletální forma, zvl. spondylodiscitidy (Pottova nemoc),
Pottovy paraplegie,
perikarditidy,
laryngeální tuberkulóza během léčení,
multirezistentní formy nebo stavy na dlouhodobé terapii (pokud potrvá déle než jeden rok)
70-80
8Infekce kardiovaskulární
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce (endokarditida, myokarditida, perikarditida, mediastinitida), pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, dopad na funkci kardiovaskulárního systému, srdeční výkon a na celkovou výkonnost.
Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1 nebo 5, oddíl A, kapitola IX.
9Infekční postižení pohybového systému
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, dopad na funkci pohybového a nosného systému a na celkovou výkonnost.
Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1 nebo 2, oddíl A, kapitola XIII.
10Infekce močopohlavního ústrojí
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit dlouhodobé nebo trvalé následky prodělané infekce, recidivujících nebo chronických infekcí, ve vztahu k poškození funkce ledvin a chronické renální insuficienci.
Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 2, 4, 6 , oddíl A, kapitola XIV.
11Jiné infekce Importované nákazy
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, rozsah a tíži postižení zasažených orgánů a systémů a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost.
Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle převažujícího typu zdravotního postižení srovnatelně s příslušnými zdravotními postiženími.

Autor úvodní ilustrační fotografie: Andrea Piacquadio

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno