Zaměstnanci ve veřejných službách občas spekulují, zda mají právo na vyšší plat. Koneckonců nadřízení mohli udělat chybu a ve hře jsou stokoruny, nebo spíše tisícikoruny měsíčně! Dohady můžeme definitivně rozetnout. Zákon vysvětluje celkem jasně a stručně, komu náleží jaká platová třída. Postačí chvilka četby.

Zákon o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě říká: „Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je podle katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.“ Naše legislativa používá trošku kostrbatý jazyk, ale smyslu sdělení porozumíme lehce.

Správná platová třída je zjistitelná ve 3 krocích:

  1. V zákonném katalogu prací vyhledejte oficiální jméno svého povolání, které máte uvedené v pracovní smlouvě.
  2. Pod oficiálním názvem svého povolání najděte nejtěžší úkony, které vykonáváte podle smlouvy a požadavků nadřízených.
  3. U nejtěžších úkonů, které máte podle smlouvy a požadavků nadřízených vykonávat, je napsaná vaše platová třída.

Úplně vyhráno ale ještě není. Odpovídající třídu a délku svojí praxe musíte zařadit do správné platové tabulky, určené vašemu povolání nebo pracovišti. Všechno spolehlivě objevíte ZDE.

Platová třída není nutně podmíněná vzděláním

Nedostatečné vzdělání kupodivu lze obejít, ačkoli s výhradami a výjimkami. Zmíněný zákon totiž dále říká: „Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl  potřebného vzdělání, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání.“ Teoreticky tedy může významné místo ve veřejné správě zastávat jedinec, který nemá formálně vůbec žádnou školu. V takovém případě sice zůstává platová třída stejná, ale dochází k odečítání praxe, neboli ke snižování platového stupně, což znamená menší finanční ohodnocení.

Ideální tedy je, když vyhovíme kvalifikačnímu předpokladu, uvedenému v následujícím seznamu. Každá platová třída má uvedené odpovídající vzdělání, ovšem někdy není střední škola jako střední škola, a jindy není univerzita jako univerzita. Někteří pracovníci bezpodmínečně potřebují speciální oborové vzdělání: například lékaři, dentisté, farmaceuti, nelékařští zdravotničtí pracovníci, pedagogové a speciální požadavky bývají kladené taky na sociální pracovníky.

1. platová třída: ZŠ
2. platová třída: ZŠ
3. platová třída: SŠ
4.  platová třída: SŠ s výučním listem nebo SŠ
5. platová třída: SŠ s výučním listem
6. platová třída: maturita nebo SŠ s výučním listem
7. platová třída: maturita
8. platová třída: maturita
9. platová třída: VOŠ nebo maturita
10. platová třída: Bc. nebo VOŠ
11. platová třída: Mgr. nebo Bc.
12. platová třída: Mgr. nebo Bc.
13. platová třída: Mgr.
14. platová třída: Mgr.
15. platová třída: Mgr.
16. platová třída: Mgr.

Vysvětlivky zkratek pro uvedené stupně vzdělání: ZŠ – základní nebo základy, SŠ – střední, VOŠ – vyšší odborné, Bc. – vysokoškolské v bakalářském studijním programu, Mgr. – vysokoškolské v magisterském studijním programu