V Černovicích, Novém Lískovci a dalších lokalitách vyrostou nové brněnské byty. Družstevní výstavbu tam chystá město, které také rozhoduje, kdo se do projektu smí zapojit. Vybraní zájemci mají uhradit členský poplatek, zřejmě mezi 200 000 a 700 000 Kč. Následně budou splácet zbylé náklady, které pravděpodobně celkově nepřesáhnou 60 000 Kč za čtvereční metr, aby se nakonec stali vlastníky svého domova.
Realitní trh nadále dramaticky zdražuje. Podle Českého statistického úřadu měly byty v posledním předkrizovém roce (2019) tyto průměrné kupní ceny (v závorkách uvedeme meziroční zdražení):
- v Praze 69 061 Kč/m² (+ 8 %)
- v Brně 49 316 Kč/m² (+ 14 %)
- celorepublikově 28 676 Kč/m² (+ 7 %).
Dneska se zaměřme na jihomoravskou metropoli, kde poptávka výrazně převažuje nad nabídkou, byť nejžádanějším a nejdražším tuzemským městem samozřejmě zůstává Praha.
Kde jsou připravovány nové brněnské byty
„Vzorem je pro mě Vídeň, která ovšem řeší bytovou sociální politiku naprosto systémově a konzistentně nepřetržitě zhruba 70 let,“ řekl nám Jiří Oliva (ČSSD). Jakožto náměstek brněnské primátorky má na starosti právě bydlení, například připravovanou družstevní výstavbu. Nové brněnské byty mají vyrůst v následujících lokalitách (v závorkách uvedeme názvy městských čtvrtí a počty plánovaných jednotek, pokud jsou známy):
- Na Kaménkách (Černovice, 380)
- Kamenný vrch II (Nový Lískovec, 332)
- Rumiště (Trnitá, 220)
- Vnitroblok Francouzská (Zábrdovice, 93)
- V Aleji (Holásky, 50)
- Přízřenice (Přízřenice)
Kolik mají zaplatit družstevníci a vlastníci
Celkově jde o více nežli 1 000 nových bytů. Konkrétně na Kamenném vrchu, kde jsou přípravy nejdál, podle smlouvy s projektantem nesmí cena „v době výstavby“ přesáhnout 60 000 Kč/m². Družstevníci mají zaplatit členský vklad (původně bylo plánováno 400 000 až 700 000 Kč, Jiří Oliva však preferuje 200 000 až 400 000 Kč) a následně přispívat měsíčními částkami, aby přidělený byt nakonec získali do osobního vlastnictví. Příklad: Byt o rozloze 70 m² může stát 4 200 000 Kč, vybraný zájemce zaplatí jednorázově 400 000 Kč a během následujících 25 let bude odvádět 12 667 Kč/měsíc. Přesné podmínky záleží také na úvěrujících bankách.
První zájemci o toto družstevní bydlení byli zaregistrováni na podzim 2018, kdy museli splňovat například věková nebo příjmová kritéria. Město nyní eviduje zhruba 500 adeptů, „takže určitě budeme vypisovat ještě další kolo žádostí,“ upozorňuje Jiří Oliva.
Sociální, družstevní, nájemní a vlastnický pilíř
Dejme slovo také dalším čelním brněnským politikům, kteří však vidí reálný vzor jinde, než ve Vídni. „Rakousko má jiný systém, a to příjem ze státního rozpočtu. V Brně musíme kombinovat všechny typy bydlení,“ navrhuje Petr Hladík (KDU-ČSL), první náměstek brněnské primátorky. Popisuje čtyři pilíře, přičemž první má představovat 15% podíl (ročně 150 nových bytů):
- Sociální bydlení pro seniory nebo hendikepované občany
- Družstevní bydlení
- Nájemní bydlení
- Vlastnické bydlení
Nový územní plán do konce roku 2022
„Rozvojový potenciál města je velký a bude ještě růst, jakmile schválíme nový územní plán, což musíme stihnout do konce roku 2022,“ navazuje brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Místa pro další výstavbu chce uvolnit i tak, že vyřeší protipovodňová opatření. Svoje město popisuje jako partnera, který zajistí odpovídající veřejnou infrastrukturu pro investory.
„Brno nebylo a doufám, že nikdy nebude exkluzivním městem jen pro vyvolené. Ovšem garantovat, že všichni, kdo o to budou mít zájem, dostanou obecní bydlení, to neumím,“ přiznává Markéta Vaňková. „Dá se to považovat za ideální cíl, k čemuž směřuji, ale podle mého názoru nemůže být nikdy naplněn. Město má v oblasti bydlení vytvářet co nejlepší podmínky, a postarat se o lidi, kteří jsou různým způsobem znevýhodněni,“ dodává Markéta Vaňková.
O vyjádření jsme požádali také náměstka Tomáše Koláčného (Pirátská strana), který však neodpověděl.
Zdroj úvodní ilustrační fotografie: pixabay.com
