Firmy, živnostníci a zaměstnanci musejí státu prozradit, kolik vydělávají a případně taky jaké mají náklady. Podle toho zaplatí, nebo nezaplatí daň z příjmu. Obchodní společnosti odvádějí Finančnímu úřadu 19 % svých zisků, zatímco někteří zaměstnanci naopak dostanou od státu zaplaceno.
Jedinci platí více než instituce
Český stát funguje částečně jako pojišťovna, kde průběžně spoříme na zdravotní péči a důchody. Infrastrukturu, školy nebo soudy však financujeme svými daněmi. Nepojistné odvody z příjmů vloni představovaly 12,3 % státního rozpočtu (171,6 miliardy Kč). Přitom 6,3 % (87,8 miliardy Kč) připadlo na fyzické a 6 % (83,8 miliardy Kč) na právnické osoby, které ovšem sponzorují většinu sociálního a zdravotního systému.
Daňovým základem bývá hrubý výdělek nebo čistý zisk (kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji), dosažený ve zdaňovacím období, například v kalendářním roce 2022. Tuto částku zaokrouhlujeme dolů: právnickým osobám na tisícikoruny, fyzickým osobám na stokoruny. Následně násobíme patřičnou daňovou sazbou, podle zákona č. 586/1992 Sb. Fyzické osoby mají právo na slevu, a živitelé nezaopatřených dětí mohou dokonce dostat bonus.
Kolik odvádějí zaměstnanci
Primárně jde o příjmy, založené na pracovním nebo služebním poměru, eventuálně na brigádnických dohodách. Tady bereme jako základ hrubou mzdu, plat anebo odměnu. Daňová sazba činí 15 %, respektive 23 % pro příjmy nad 1 867 728 Kč.
Příklad: Zaměstnanec letos vydělá 500 000 Kč. Tento daňový základ násobíme 15% sazbou, vychází 75 000 Kč. Pokud uplatníme slevu na poplatníka 30 840 Kč a zvýhodnění na jedno vyživované dítě 15 204 Kč, vyjde daň z příjmu fyzické osoby 28 956 Kč.
Osoby samostatně výdělečně činné
Živnostník spočítá svůj daňový základ buďto tak, že od svých celkových příjmů odečte přesné pracovní výdaje, nebo uplatní takzvaný výdajový paušál. Případně, pokud nepřesahuje milionový roční obrat a nesnáší byrokracii, posílá státu 5 994 Kč/měsíc (71 928 Kč/rok) – a má vyřešené berně i povinné pojistné odvody.
Příklad: Překladatel, který utrží celkem 500 000 Kč a přitom má mizivé pracovní náklady, může odečíst 60 % jako paušální výdaje. Daňový základ potom klesá na 200 000 Kč. Nyní násobíme 15% sazbou, vychází 30 000 Kč. Uplatníme slevu na poplatníka, přidáme zvýhodnění na jedno vyživované dítě, a máme zápornou daň z příjmu. Uvedený živnostník dostane od státu 15 204 Kč jako „bonus“, místo aby musel něco odvádět.
Daň z příjmu právnických osob
Nakonec prolétneme společnosti, které mají v tuzemsku sídlo, nebo vydělávají na místních zdrojích. Často jde o obchodní společnosti (s.r.o., a.s.).
Daňová sazba = 19 % pro většinu právnických osob, 15 % pro samostatný základ daně (třeba podíl na zisku), 5 % pro základní investiční fond a 0 % pro fond standardní penzijní společnosti. Příklad: Běžný soukromý obchod (s.r.o.), který v roce 2022 utrží 10 milionů Kč a na provozních výdajích utratí 9,5 milionu Kč, spočítá svoji pravděpodobnou daň jako 19 % z 500 000 Kč. Vychází 95 000 Kč, ale definitivní částku pochopitelně vyměří teprve Finanční úřad.
Autor úvodní fotografie: Miloslav Hamřík
Dobrý den, díky za informace a doplněný kontext. Článek mi pomohl, abych zaplatila daň z příjmu fyzických osob. (A mimochodem, srovnání státu s pojišťovnou mně připadá trefné.)