V České republice máme nízkou kojeneckou úmrtnost a délkou svých životů postupně dotahujeme průměr Evropské unie. Na zdravotnický systém však dáváme 7,5 % svého hrubého domácího produktu, zatímco v Německu nebo USA plyne na stejné účely více než 10 % tamního HDP. Čeští lékaři a sestry tedy často musejí jít až na hranici svých možností, aby ve svém oboru zůstali světovou špičkou. Tuzemský systém přitom financujeme především skrze veřejné zdravotní pojištění, přičemž zaměstnavatel platí za zaměstnance zhruba třikrát více, než kolik odvádí stát za starobního důchodce.

Nejdříve porovnejme, kolik do společné kasy přispívají různé subjekty (zaměstnavatelé a zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, další samoplátci a stát). Následně přidáme několik zásadních statistik (veřejné výdaje na české zdravotnictví, mezistátní rozdíly vzhledem místnímu HDP, kojeneckou úmrtnost a délku života). Nakonec porovnáme cenu a výkon tuzemského systému.

Zaměstnavatel a zaměstnanec

Naše státní a krajské nemocnice, stejně jako obvodní lékařské ordinace jsou financovány především firmami. Zaměstnavatel totiž za svého námezdního pracovníka povinně platí zdravotní pojištění: 9 % hrubé mzdy nebo platu. Zatímco samotný zaměstnanec musí přispět poloviční částkou. Například: Pokud byla smluvena průměrná hrubá mzda 34 835 Kč, volitelná zdravotní pojišťovna strhne zaměstnanci 1 568 Kč a zaměstnavatel musí navíc ještě přidat 3 136 Kč, čímž vznikají jeho „superhrubé“ platové náklady. Dohromady jsme na 4 704 Kč/měsíc.

OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) teoreticky platí nejvíc: 13,5 % z takzvaného vyměřovacího základu, který záleží na čistém zisku za předchozí kalendářní rok. Ovšem díky legálním účetním fíglům (výdajovému paušálu apod.) tato částka nebývá příliš vysoká. Řada živnostníků proto odvádí jenom předepsaný paušál: 13,5 % z poloviny průměrné celostátní mzdy, letos 2 352 Kč/měsíc (v důsledku virové pandemie však od března do srpna nemusejí hradit ani korunu). A pokud má někdo podnikání jenom jako drobný přivýdělek, například vedle zaměstnání nebo důchodu, může platit ještě méně, podle svého účetního zisku.

OBZP

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které nepodnikají ani nejsou zabezpečovány nikým jiným, mají také stanovený svůj paušál: 13,5 % z minimální mzdy, což letos znamená 1 971 Kč/měsíc.

Státní pojištěnci

Speciální skupinou jsou děti, důchodci, registrovaní uchazeči o zaměstnání, nebo ženy na mateřské a všichni na rodičovské dovolené. O tyto lidi pečuje stát, který má procentuálně odvádět stejnou částku jako ostatní: 13,5 %. Jenomže v zákoně č. 592/1992 Sb. (o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) stojí, že tentokrát nevycházíme z průměrné ani minimální mzdy, nýbrž z vyměřovacího základu 7 903 Kč. Takže stát může za svoje svěřence platit nejnižší paušál: 1 067 Kč/osobu/měsíc.

Veřejné výdaje na zdravotnictví (v milionech Kč)

 201820172016201520102005
Státní a územní rozpočty21 51818 37317 28417 24420 78121 263
- státní rozpočet8 6178 6947 8106 84410 14712 334
- územní rozpočty12 9019 6799 47410 40010 6348 930
Zdravotní pojišťovny295 290275 306258 872251 945222 500170 093
Celkem316 808293 679276 156269 189243 281191 356

Zdroj dat: Ministerstvo financí

Podíl celkových (regulovaných veřejných + dobrovolných soukromých) výdajů na zdravotnictví vzhledem k místnímu HDP (v %)

 201820172016201520142013
OECD (průměr)8,88,88,88,88,88,8
Česká republika7,57,27,27,27,77,8
Belgie10,410,310,310,310,410,4
Dánsko10,510,110,210,210,210,2
Estonsko6,46,46,56,46,16,0
Finsko9,19,29,49,79,59,5
Francie11,211,311,511,511,611,4
Irsko7,07,27,47,39,710,3
Island8,38,38,28,18,38,2
Itálie8,88,88,99,09,09,0
Litva6,86,56,66,56,26,1
Lotyšsko5,96,06,25,75,55,4
Lucembursko5,45,45,45,45,55,6
Maďarsko6,66,97,17,07,17,3
Německo11,211,211,111,111,010,9
Nizozemsko9,910,110,310,310,610,6
Norsko10,210,410,510,19,38,9
Polsko6,36,56,56,36,26,4
Portugalsko9,19,09,09,09,09,1
Rakousko10,310,410,410,410,410,3
Řecko7,88,08,38,18,08,4
Slovensko6,76,77,06,86,97,5
Spojené království9,89,69,79,79,89,8
Španělsko8,98,99,09,19,09,0
Švédsko11,011,011,011,011,111,1
Švýcarsko12,212,312,211,911,511,3
Austrálie9,39,29,29,39,08,8
Japonsko10,910,910,810,910,810,8
Kanada10,710,710,810,610,110,3
USA16,917,117,116,716,416,3

Zdroj dat: OECD

Počet zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených

 Do 1. rokuDo 27. dneOd 28. dne
Evropská unie (průměr)3,6--
Česká republika2,71,80,9
Belgie3,6--
Bulharsko6,43,82,6
Dánsko3,83,10,6
Estonsko2,3--
Finsko2,01,50,5
Francie3,92,81,0
Chorvatsko4,02,71,4
Irsko3,0--
Itálie2,7--
Island2,72,20,5
Kypr1,3--
Litva3,01,71,2
Lotyšsko4,13,21,0
Lucembursko3,22,11,1
Maďarsko3,52,21,3
Malta6,7--
Německo3,32,31,0
Nizozemsko3,62,70,9
Norsko2,31,60,7
Polsko4,02,81,2
Portugalsko2,71,80,9
Rakousko2,92,00,9
Rumunsko6,73,73,0
Řecko3,52,31,1
Slovensko4,52,61,9
Slovinsko2,11,30,7
Spojené království3,92,81,1
Španělsko2,71,90,9
Švédsko2,41,60,8
Švýcarsko3,52,80,8

Zdroj dat: Eurostat

Střední délka života (pravděpodobnost dožití) při narození (v letech)

 MužiŽeny
Evropská unie (průměr)78,383,5
Česká republika76,182,0
Belgie79,283,9
Bulharsko71,478,4
Dánsko79,283,1
Estonsko73,882,6
Finsko78,984,5
Francie79,685,6
Chorvatsko74,981,0
Irsko80,484,0
Island81,184,3
Itálie80,885,2
Kypr80,284,2
Litva70,780,5
Lotyšsko69,879,7
Lucembursko79,984,4
Maďarsko72,579,3
Malta80,284,6
Německo78,783,4
Nizozemsko80,283,4
Norsko81,084,3
Polsko73,981,8
Portugalsko78,484,6
Rakousko79,484,0
Rumunsko71,779,1
Řecko78,883,9
Slovensko73,880,7
Slovinsko78,284,0
Spojené království79,583,1
Španělsko80,686,1
Švédsko80,884,1
Švýcarsko81,685,6

Zdroj dat: Eurostat

Zdravotní pojištění a zdravotnický systém v Česku

Uvedená data pocházejí z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Elitní výsledky

Vidíme, že málokterý stát má nižší kojeneckou úmrtnost: V Evropě jsou úspěšnější pouze Kypr, Finsko, Slovinsko, Estonsko, Norsko a Švédsko. Děti, které se narodí v České republice, tedy mají větší šanci na přežití, než kdyby přišly na svět například v Německu, Francii, Rakousku nebo Švýcarsku!

Typický český novorozenec se pravděpodobně nakonec dožije více než 79 let, zatímco průměrný občan Evropské unie dosáhne 81 let. Nicméně tento rozdíl ve „střední délce života“ se průběžně zmenšuje. A v rámci bývalého východního bloku jsou Češi druzí nejvitálnější, hned za Slovinci.

Podprůměrné financování

Tuzemský zdravotnický systém přitom financujeme především skrze veřejné zdravotní pojišťovny, pouze okrajově prostřednictvím státního nebo regionálního (krajského, obecního) rozpočtu. Největší podíl dává zaměstnavatel za svého námezdního pracovníka, zhruba třikrát méně přispívá stát za dítě nebo starobního důchodce. Mezi těmito extrémy jsou další plátci – živnostníci, zaměstnanci a další občané. Dohromady jde zhruba o 0,3 bilionu Kč ročně, tedy 6,2 % hrubého domácího produktu. Přidejme ještě dobrovolné platby, například za komerční léčbu, a jsme na 7,5 % HDP.

Nyní se můžeme porovnat s bohatšími státy: Němci, Francouzi, Rakušané nebo Švýcaři na stejné účely věnují přes 10 % svého (podstatně vyššího) HDP. Ke svým lékařům jsou štědřejší také Australané nebo Kanaďané, a rekordmany jsou Spojené státy, kde na prevenci a léčbu jde bezmála 17 % HDP (stejně jako v České republice, také v USA jsou základem povinné platby, představující více nežli 14 % tamního HDP)!

Hrozící kolaps

Tuzemští zdravotníci tedy mají výrazně horší finanční podmínky, ale přitom leckdy dosahují lepších výsledků, než jejich špičkoví zahraniční kolegové. Jak je to možné? Přečtěte si hororové výpovědi českých zdravotních sester, které kvůli nedostatečným personálním kapacitám často ani nemají čas, aby si během směny odskočily na toaletu. Nemluvě o brutálních a tragicky honorovaných přesčasech.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno