Do České republiky možná přece jenom přijedou váleční uprchlíci, i když naše vláda sehrává pouze vedlejší roli a iniciativu přebírají někteří konkrétní občané. Aktuálně jde o 50 syrských sirotků, přesněji nezletilých chlapců (a dívek), kteří žijí bez rodinného doprovodu v provizorních řeckých táborech.
Na europoslankyni navazuje občanská iniciativa
Česká politická reprezentace donedávna zastávala jednotný postoj: Z Řecka jsme převzali 12 žadatelů o azyl, další imigranty nechceme, budeme pomáhat „pouze“ v zahraničí. Koncem letošního léta však lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová otevřela novou debatu. Navrhla, aby Česká republika z Řecka přijala „50 syrských sirotků“, podobně jako stovky nezletilých imigrantů v posledních letech převzalo Spojené království. Tam potřebný zákon prosadil lord Alfred Dubs, který kdysi taky utíkal před válkou: Stejně jako stovky dalších dětí byl převezený z Československa do Anglie, a tak zachráněný před nacisty dobrodincem Nicholasem Wintonem.
Šojdrová píše, že v řeckých uprchlických táborech žije 252 dětí, které nemají doprovod a jsou mladší 14 let. Většinou jde o chlapce, kterým v Sýrii hrozí vojna, protože vládnoucímu režimu docházejí dospělí bojovníci. Europoslankyně navrhuje, aby 50 syrských sirotků bylo přijato „na základě usnesení Vlády ČR provedeného MV ČR“. Eventuální přesun zaplatí Evropská unie, nikoli (přímo) český stát. Co by se stalo potom? O chlapce mají pečovat „neziskové a charitativní organizace (např. Slezská diakonie), případně dětské domovy zřizované kraji nebo církvemi“. Iniciativa Češi pomáhají údajně našla „více než 50 rodin, které projevily ochotu přijmout syrské děti mezi sebe“.
Šojdrová dále navrhuje, aby byly děti vráceny do zahraničí, pokud se tam objeví jejich rodiny. Ale zatímco vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) víceméně souhlasí, premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) chce cizincům pomáhat mimo tuzemské území.
Nejdříve 15 000 uprchlíků, nyní 50 syrských sirotků
Michaela Šojdrová zdaleka není první, kdo navrhl, aby Česká republika v kontextu blízkovýchodních válek přijala žadatele o azyl. Shrňme aspoň některé vyzyvatele, kdy a kolik uprchlíků chtěli přijmout.
- Září 2015 – Jiří Dienstbier mladší (ČSSD), ještě jako ministr pro lidská práva: 7 000 až 15 000 osob
- Červenec 2018 – politické hnutí Žít Brno: „několik desítek“ osob do jihomoravské metropole
- Září 2018 – Strana zelených: 5 000 osob do hlavního města
Proč předchozí výzvy působily spíše jako anomálie, a zrovna Michaela Šojdrová dokázala zaujmout? Lidovecká europoslankyně navrhla poměrně malý počet azylantů, pouze opuštěné děti, a navíc přiznala kontroverzní fakta (relativně vysoký věk a mužské pohlaví většiny „sirotků“). A tudy možná vede jediná demokratická cesta ke konsensu, ať už máme jakýkoli názor: Respektovat většinu společnosti a její politickou reprezentaci, a upřímně navrhovat pouze cíle, které mají šanci na realizaci. Jinak neuspějeme ani trochu, přestože naše vize jsou – subjektivně či objektivně – lepší.
