Evropská komise, parlament a Rada EU: výklad

Dobrý den, nevím, zda jste to s tou kultivovaností myslel ironicky nebo ne, ale při zpětném pohledu se mi můj příspěvek moc kultivovaný nezdá.

Dále se ptáte, čemu věřím – to je problém, nemůžu najít nic, čemu bych věřil (a hledat se snažím), a snad proto jsem ochoten přistupovat i na radikální řešení. Napětí mezi přistěhovalci a původním obyvatelstvem roste, už to nejsou jenom teroristické útoky přistěhovalců, ale občas i snaha původního obyvatelstva vzít spravedlnost do vlastních rukou. A problémy porostou. To je blízko občanské války.

Pokud říkáte, že není možné přijmout všechny imigranty, pak je ale nutné přesně stanovit hranici, kolik jich můžeme přijmout. Po přijetí kvóty se ale dostanete do problému, co s těmi ostatními, a nevyřeší se nic – máte stejný problém jako na začátku a navíc plnou kvótu migrantů.

Na otázku, zda EU postupuje lépe než ostatní mocnosti, nelze jednoznačně odpovědět – ve spoustě věcí je EU skutečně lepší, ale například v případě imigrace bych upřednostnil spíše postup Japonska nebo Austrálie, v případě ekonomické efektivity nebo ostatních oblastí by se také našlo pár zákonů v jiných státech, které by neškodilo okopírovat. Nejde hodnotit ostatní státy jako celky, ale je nutné vybrat těch pár věcí, které dělají dobře, z těch se poučit a to, co je lepší v EU, si ponechat. To, že je nějaký systém horší jako celek, neznamená, že jsou horší všechny části.

Není nutné lodě s uprchlíky potápět, ale je nutné je vracet (a nejen lodě, ale i migranty z pevniny). Bohužel jako jedinou možnost trvalého řešení vidím opětovnou kolonizaci Afriky (nebo problémových oblastí) s tím, že ze začátku sice zavede tvrdý režim, ale veškeré zisky z kolonie budou dány na další vývoj těchto oblastí a zvyšování jejich životní úrovně. Pak můžete dělat pokusy s postupným uvolňováním tvrdého systému, ale ze začátku je nezbytný.

Vyrovnávání regionů v EU je problém, protože na to nestačí dotace. Je nutné postavit zde podniky, které zajistí vyšší přidanou hodnotu, vyšší platy a nebudou zisky odčerpávat do jiných regionů. To dotace nemohou zajistit (hlavně to odčerpávání zisků).

U daňových rájů uvidíme – pokud se to do 10 let nevyřeší, uznáte, že jde o systémový problém (nadměrná moc korporací, nedostatečná razance unie) a nejen pomalost způsobenou rozvážností? U každého projektu je nutné říct předem, jak dlouho jsme ochotni čekat. Většinou ale stejně nevíme, co dělat, pokud se plán nesplní.

Obnovitelné zdroje způsobují další problémy – zabírají spoustu místa, výroba (a likvidace) zařízení není vždy ekologická a nezřídka je prováděna v Číně, což naši soběstačnost moc nevyřeší, zvyšují se náklady a dodávky energie nejsou stabilní (záleží na počasí). Hodně problémů poroste s dalším instalovaným výkonem. Ale vývoj technologií nelze předvídat a třeba se časem uchytí. Asi bych ale spíš věřil projektům jako ITER, ten je ovšem mezinárodní (i když hlavní podíl má EU), ale i u toho je nutné podotknout, že se výrazně zpožďuje za plánem, a že například Čína dělá podobný projekt daleko rychleji.

Přes veškerou snahu však původní obyvatelstvo EU vymírá, příjmová nerovnost obyvatel se zvyšuje, zvyšuje se i počet nepřizpůsobivých obyvatel a efektivita ekonomického systému (kapitalismu) se snižuje. To nejsou projevy dobře fungujícího systému. A utěšovat se tím, že ostatní jsou na tom (v některých ohledech) hůř, není moc uspokojující.

Dobrý den, pane Jakube, nic jsem nemyslel ironicky, opravdu díky za podnětné komentáře. Mám ale pocit, že Vaše představy obsahují vnitřní rozpory, možná právě proto, že zkoušíte spojit výhody rozporných systémů.

V úvodním příspěvku jste pochyboval o demokratičnosti EU, následně ale kritizujete její pomalost, protože například Čína buduje některé projety rychleji. Jenomže demokracie je ze svojí podstaty pomalá. Pokud má významnou roli každý členský stát a centrálním orgánům chybějí pravomoci, můžeme jakožto dvouprocentní česká minorita leccos blokovat, ale potom logicky věci postupují dopředu pomalu.

Taky jste nejprve navrhoval, aby zodpovědnost za příliv migrantů nesly země, které severní Afriku, blízký východ, Afghánistán apod. destabilizovaly například prodejem zbraní – a vzápětí navrhnete opětovnou kolonizaci. Jenomže na zmíněných regionech pravděpodobně nepřímo vydělávají taky české zbrojovky, náš prezident dokonce na nedávném brněnském veletrhu IDET prohlásil, že další využití prodané techniky není naše starost. A mezi nejproblematičtější regiony patří Kongo, které bylo nejprve rozvráceno kolonizací (belgický král Leopold II. tam nechával… ale nebudu „citově vydírat“ dětmi) a nyní slouží jako otrokářský zdroj materiálů pro výrobu naší elektroniky (počítačů, telefonů) – možná znáte TENTO dokument.

Mohl bych pokračovat, ale abych shrnul svůj názor, samozřejmě související s mojí životní situací: Ve vesnici, kde nyní žiju (cca 600 obyvatel), byla nedávno postavena kanalizace, čemuž velmi pomohly právě evropské dotace; nyní už nejsou splašky vypouštěny do potoka. Žije tady taky rodina neznámé etnicity, vychovává několik černoušků a není s nimi vůbec žádný problém; umějí dobře česky, pracují, děti hrají s ostatními dětmi fotbal atd. Hlavní obživou mojí rodiny (2 rodiče, 2 malé děti) je tento web, obchodně zajištěný prostřednictvím irské firmy (žádná tuzemská firma zatím nedokázala obstarat reklamu, ani jiný zdroj příjmu), přičemž právě díky unii trávím úředními formalitami pouze asi 15 minut měsíčně. Jinak tady pomocí článků a diskusních fór pomáhám lidem, aby brali aspoň takové platy, mzdy, důchody a sociální dávky, na jaké mají ze zákona právo. Kdyby se unie rozpadla, kdyby byly obnoveny celní a další bariéry, asi bych svoje samostatné podnikání ukončil a nejspíš skončil jako námezdní služebník nějaké nadnárodní korporace. Takže mně současné trendy vyhovují, lepší alternativu momentálně nevidím a Vaše obavy chápu, ale jsem optimista 🙂.

Dobrý den, ve věcech, které píšu, občas rozpory jsou, je to tím, že skutečně hledám, čemu věřit a nic takového jsem zatím nenašel. Ale ve vámi uváděných věcech rozpory nijak velké nevidím.

Kolonizaci Afriky jsem navrhoval s tou podmínkou, že veškeré zisky z této kolonie budou použity na její rozvoj a zvyšování životní úrovně jejího obyvatelstva. Ta podmínka je klíčová (a jako obvykle těžko splnitelná v kapitalismu). Kromě toho kolonie zavedou pořádek – zatím západ „poráží diktátory“, ale není schopen zavést pak v problémových oblastech pořádek – a to je další kámen úrazu. Nevadí mi boj v Africe, pokud je krátkodobý a splní svůj účel. Vadí mi, pokud se zbytečně protahuje a nevidím pozitivní výsledky. Chyba byla u toho vydělávání peněz zbrojovkami a – asi jsem tu odpovědnost za uprchlíky měl chtít jen po státech, které tyto boje vedou a neprokáží, že v krátké době vedly ke zvýšení úrovně daného afrického státu a k omezení migrace (k pozvednutí úrovně nevedla z těch válek žádná, takže odpovědnost nesou všechny).

To, že Čína postupuje v některých věcech rychleji, je dáno spíš tím, že na konkrétní projekty je konkrétní čas, a v případě nedodržení termínu jsou zaváděny určité sankce vůči odpovědným lidem. Pravda, v Číně možná až moc tvrdě, ale v EU jsou sankce takové, že se odpovědní lidé bojí spíše udělat větší (někdy politicky nekorektní) rozhodnutí než toho, že nedodrží termín. Pokud u nějakého projektu není dodržen termín, mělo by to mít za následek citelné snížení platů u profesionálních činností a navíc pozastavení politické činnosti (zákaz kandidovat na podobnou pozici) v jednom dalším volebním období u politických činností.

Demokracie nemusí být nutně pomalá. Stačí pozorovat průzkumy, dělat nové, ověřovat je a zařídit se podle toho. Příklad ZDE. V rychlé demokracii prostě není možné spoléhat se jen na volby (kde jsou dány myšlenky, kterým většina lidí nevěří), ale je nutné monitorovat názory obyvatel neustále a přizpůsobit se. Průzkum samozřejmě není referendum, ale pokud jde o věc, o kterou se zajímá většina obyvatel, mělo by být buď vypsáno skutečné referendum (evropské) nebo, pokud jde o méně důležitou věc, by o tom měl hlasovat alespoň europarlament – hlasování europarlamentu by možná mělo přijít automaticky po průzkumu, kterého se zúčastní určitý počet obyvatel, nebo má určitý počet zhlédnutí na internetu. Odezvy na tyto průzkumy jsou však nízké. A přistěhovalectví je jedna z věcí, která za referendum určitě stojí (a je mnohem rychlejší než nekonečné dohadování politiků). Ale otázka samozřejmě nesmí být položena účelově (nesmí být jedno řešení zbytečně extrémní, jako například topit uprchlíky nebo přijímat, ale například pustit do EU nebo nepustit, popřípadě tak jak je to v uvedeném průzkumu). Možná bych šel tak daleko, že by se udělal elektronický systém pro referenda (aby to vyšlo levněji něž klasická referenda), a jednou za rok by se podle monitorování internetu zvolila 3 nejdiskutovanější témata a o těch se hlasovalo. Nebo zavést na internetu místo, kde budou lidé referenda navrhovat a pomocí anket vybírat – žádné problematické shánění určitého počtu popisů, ale prostě každý rok tři referenda (současně), která nasbírají nejvíce podpory.

Pokud jde o dotace EU – jejich výsledek musí být takový, aby oblast po nějaké době už dotace nepotřebovala (opět ta doba musí být předem dána). Pokud musíte dávat stejným místům neustále nové a nové dotace, je něco špatně. (Konkrétně tenhle problém je zase špatně řešitelný v kapitalismu – nebo už neoliberalismu? – a na návrh jiného ekonomického systému nemám čas, ale jsem si jistý že by šlo). Stálé dotace mohou být pouze ty, které chodí do všech zemí EU stejně. A i u těch musí být vidět výsledky v určitých časových harmonogramech.

To, že znáte imigranty, se kterými není problém, neznamená, že není celkově problém s imigranty. Otázka (možná taky na referendum) je, zda nám pár bezproblémových imigrantů stojí za no-go zóny, teroristické útoky a další problémy. Vím, že by se migranti měly posuzovat jednotlivě – ale ono to není možné, mnoho teroristických útoků provedli ti, kteří dlouho žili bezproblémově, nebo i potomci imigrantů, kteří žili bezproblémově. Posuzovat imigranty jako celek je špatné – ale nevidím lepší možnost.