Práce znamená pomoc jiným lidem – kolegům nebo klientům, ale přitom lze taky leccos pokazit. Dobrá firma, stejně jako její personál má nárok na odpovídající peněžitou odměnu, zatímco škůdci a popletové dostávají sankce. Pokuty pro zaměstnance popisujeme ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Tady shrneme pokuty pro zaměstnavatele, které dosahují statisícových až milionových částek. Trest může padnout, i pokud podnikatel neposkytne požadovanou informaci státním inspektorům. Ale vůbec nejvyšší bývají pokuty pro dobrodruhy, kteří zaměstnávají lidi načerno.

Sankci uděluje Státní úřad inspekce práce

Začneme na nadnárodní úrovni, abychom následně zavzpomínali na starobylou historii českých zemí: Evropský parlament a Rada národních ministrů sepsaly směrnici 2014/67/EU, podle které vznikl tuzemský zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Podobně jako v Praze pracují vrcholní politici a v moravském Brně úřadují nejvyšší soudci, taky metropole naší třetí historické země dostala svoji důležitou instituci: Ve slezské Opavě sídlí Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Význam tohoto orgánu poznáme podle sankcí, které může udělovat právnickým osobám.

Pokuty pro zaměstnavatele od 100 tisíc po 10 milionů Kč

  • 100 000 Kč za ospravedlnitelné, ale tajné sledování zaměstnance (zaznamenávání telefonních hovorů, pročítání e-mailů apod. – § 11a, § 24a).
  • 200 000 Kč za neproplacení náhrady mzdy, platu nebo výdajů spojených s výkonem práce (§ 14, § 27), dále za krácení běžné dovolené (§ 16, § 29), za bezdůvodné neposkytnutí požadovaných informací, případně nedostavení se na inspektorát apod. (§ 9a)
  • 300 000 Kč pokud rodičům malých dětí bezdůvodně dává odpolední nebo noční směny (§ 15)
  • 400 000 Kč za neprojednání zaměstnancovy stížnosti (§ 24), stejně vysoké jsou pokuty pro zaměstnavatele za nebezpečné noční pracoviště (chybí lékárnička a telefon apod.), nebo za neoprávněné vyhlášení pracovní pohotovosti (§ 15)
  • 500 000 Kč za diskriminační odměňování (například když žena dostává za stejnou práci nižší mzdu – § 26), za nedostatečně odměněnou pracovní pohotovost (§ 13, § 26), za odepření mateřské nebo rodičovské dovolené (§ 18)
  • 1 000 000 Kč za neposkytnutí přestávky (§ 15) nebo náhradního volna nebo neproplacení přesčasu (§ 13, § 26), za neoprávněné nařízení práce ve dni pracovního klidu (§ 15), za vnucování nebezpečného úkolu (například tahání příliš těžkého břemena – § 17), za přetěžování těhotné ženy nebo matky, za nedostatečné přestávky pro kojení (§ 18), za diskriminaci (§ 24), za bezdůvodné narušování zaměstnancova soukromí (pročítání e-mailů apod. – § 11a, § 24a), nebo za trestání jeho asertivity (například pokud dostanete horší práci za to, že chcete domluvenou mzdu – § 11)
  • 2 000 000 Kč za zakázané zaměstnávání dítěte (§ 21, § 34), za nejasný začátek a konec pracovní doby (§ 15), za nezaplacení aspoň zaručené mzdy nebo příslušné odměny, za opožděnou výplatu, za neposkytnutí příplatku za ztížené pracovní prostředí nebo noční práci, za nepovolené mzdové srážky, za nebezpečnou finanční motivaci (například nabídka prémie pro toho, kdo rukama přenese tunový náklad – § 13, § 26), za nesplnění povinností při vzniku nebo změnách zaměstnání (například jednostranný bezdůvodný vyhazov bez výpovědní doby apod.), nebo za překročení maximálního počtu hodin, kdy lze zaměstnávat „na dohodu“ (§ 12)
  • 10 000 000 Kč za neuzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti („zaměstnávání načerno“ – § 12, § 25)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno