Základní sociální jednotku tvoří lidé, kteří žijí a hospodaří společně. Proto bývají posuzováni dohromady, když žádají o daňové slevy a sociální dávky, nebo když platí za elektřinu a vodu. RODINA a společná DOMÁCNOST jsou klíčovými pojmy v českém právním systému, nicméně jejich univerzální definice tam nenajdeme. V konkrétních životních situacích postupujeme podle různých zákonů, které se vzájemně doplňují.
Do tradiční romské rodiny patří manželé, jejich rodiče a děti, sourozenci, bratranci a sestřenice, švagrové, strýcové a tety, synovci, neteře a další příbuzní, pro něž v češtině nemáme speciální označení. Severoameričtí Indiáni žili v klanech a shromažďovali se kolem posvátného zvířete, rostliny nebo jiného symbolu, kterému říkáme totem. Některé muslimské národy uznávají polygamii, a umožňují muži, aby měl čtyři oficiální manželky… Většinová česká společnost ovšem funguje jinak.
Nejčastější jsou dvojice nebo trojice
Svoje příbuzné a přátele navštěvujeme, ale jinak žijeme v menších skupinách, v párech anebo sami. Česká republika má 10 519 913 lidských obyvatel, na které připadají 4 496 126 hospodařících domácností. Tato čísla vydělíme, a vyjde střední hodnota: Na průměrnou tuzemskou domácnost připadají 2,34 lidské bytosti. V naší společnosti zřejmě převládají jedinci, kteří mají rádi svůj klid, a málokoho pouštějí do své intimní zóny.
Domácnost má jediný elektroměr
Nejsolidárnější rodině stačí sdílený rozpočet, kde se osobní příjmy stávají společným majetkem. Zatímco sólisté mají svoje bankovní účty, platební karty a peněženky odděleny. Ve společné domácnosti však není místo pro absolutní individualismus. Běžná bytová jednotka nebo rodinný dům obsahuje jedinou koupelnu, kuchyň a toaletu, jediný elektroměr, vodoměr a plynoměr nebo měřidlo spotřebované tepelné energie.
Energetické a vodárenské společnosti nevydávají ceníky pro každého individuálního spotřebitele, ale pro celou domácnost. Záleží na konkrétních spolubydlících, jak mezi sebe rozdělí náklady na elektřinu, teplo, vodné a stočné, komunální odpad atd. Tyto komodity a služby každopádně využívají společně.
Rodina v zákoně o sociální podpoře
Nejužší rodinná domácnost bývá posuzována společně, když její zástupce žádá o porodné, rodičovský příspěvek, přídavky na děti nebo pohřebné. Podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodinu tvoří:
- Rodiče a jejich nezletilé nezaopatřené dítě, pokud nežije v ústavu, kde dostává stravu a oblečení.
- Rodiče a jejich zletilé nezaopatřené dítě, pokud mají trvalé bydliště nahlášené ve stejném bytě a potomek nežije v ústavu.
- Manželé a registrovaní partneři.
- Nezaopatřené dítě a lidé, kterým bylo soudem svěřeno do péče, pokud žijí a uhrazují svoje potřeby společně.
- Nezaopatřené dítě a partner jeho rodiče, pokud žijí a hospodaří společně.
- Partneři, druhové a družky, pokud žijí a hospodaří společně.
Životní minimum a pomoc v nouzi
Žádná definice není univerzální. Podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, posuzujeme dohromady: rodiče a jejich nezaopatřené děti, manžele a registrované partnery + případně další lidi, kteří užívají stejný byt a neprokážou, že žijí a hospodaří odděleně. Taková nízkopříjmová domácnost získává právo na následující sociální dávky: příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek a doplatek na bydlení.
Příbuzenstvo v přímé a vedlejší linii
Rodina ovšem nestojí na společné nájemní smlouvě, hypotéce ani movitém majetku, ale na hlubších mezilidských vztazích. Příbuzenství se podle občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) zakládá na pokrevním poutu, anebo vzniká osvojením.
- Předkové a jejich potomci (prarodiče, rodiče, děti, vnoučata, pravnoučata) jsou příbuzní v přímé linii.
- Ostatní osoby, které mají společného předka (sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety), a švagrové jsou příbuzní ve vedlejší linii.
Pokud od blízkého rodinného příslušníka přijmete dar, podle zákona č. 586/1992 Sb. (o daních z příjmů) neodvádíte státu žádný podíl. Konkrétně jde o přímé příbuzné, nebo pokrevní sourozence, strýce, tety, synovce či neteře, případně o manžela, manželku, zetě, snachu, nevlastní dítě, tchána, tchyni, otčíma a macechu.
Zdroj úvodní ilustrační fotky: Craig Adderley
Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat na následující. Dostala jsem své sourozence – svěření do péče třetí osoby a jsem vedena s nimi v rámci hmotné nouze. Mám nárok na pěstounské dávky? Paní ze sociálky mi řekla, že mám stoprocentní šanci. Že jako sestra nemám k nim vyživovací povinnost. Děkuji za odpověď. Zemanová
Dobrý den, Deniso, díky za zajímavý dotaz. Občanský zákoník říká: „Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.“ V tomto kontextu tedy zní logicky, že svoje sourozence nutně živit nemusíte – nejste přece jejich matka ani babička. Pokud rodičovskou péči přesto nahrazujete, vidím možnost pěstounských dávek taky nadějně, takže podejte žádost na krajské pobočce Úřadu práce.
V prvním patře rodinného domu bydlí dcera s manželem, v přízemí její tchyně s přítelem. Obě rodiny vlastní svůj TV přijímač. Mají schválně začít hospodařit dohromady, aby tvořily společnou domácnost a mohly platit jenom jeden televizní poplatek za celý dům!? 😀 (Vtip.)
S přítelem žijeme v pronajatém bytě. Majitelé zde mají trvalé bydliště, ale přesto tedy zřejmě musíme uhrazovat televizní i rozhlasový poplatek, protože vlastníme přijímače! Přitom já jsem bohužel v osobním bankrotu, přítel splácí 2 půjčky a navíc ještě alimenty. 🙁
Dobrý den, mám dotaz ohledně rozhlasových a televizních poplatků, respektive „domácnosti“. Jsme 4 členná rodina (rodiče, dospělý syn a dcera): tři jsou trvale přihlášení v bytě, který pronajímáme a kde platíme zmíněné poplatky přes SIPO; dcera je trvale přihlášena v našem druhém bytě, kde fyzicky všichni čtyři bydlíme a podílíme se na nákladech společné domácnosti.
Dcera nyní obdržela od České televize „Přihlášení do evidence poplatníků“. Podotýkám, že dcera nově vlastní družstevní byt v jiném městě, kde bydlí a pracuje v pracovních dnech, televizi tam má; o víkendech bydlí s námi. Prosím o informaci, zdali se musí přihlásit, nebo jestli v tomto případě platí, že poplatek uhrazuje jiný člen domácnosti. Děkuji za informaci.
Dobrý den, pane Raku, můj názor je následující: Pokud Vaše dcera přes pracovní týden (tedy po většinu času) bydlí ve svém družstevním bytě, kde vlastní televizor, měla by tam odvádět koncesionářské poplatky jakožto samostatná domácnost. Přihlášení do evidence poplatníků tedy nechť vyplní, ovšem ať tam uvede adresu v jiném městě, kde přespává mezi všedními dny.
Vy, manželka a syn byste měli paralelně taky odvádět (další) koncesionářské poplatky, oficiálně v bytě, kde skutečně většinu času žijete a společně hospodaříte. Doporučuji tedy, abyste („pro pořádek“) oznámili veřejnoprávnímu médiu „správnou“ adresu – formulář pro změnu údajů najdete pod TÍMTO odkazem.
Dobrý den, v souvislosti s tímto tématem mi stále není jasné, jak je pojem „domácnost“ zákonem přesně definován u „single“ lidí, kteří mají například trvalé bydliště u rodičů, zároveň si pro sebe pronajímají malý byt a když na to přijde, mohou nějaký čas pobývat v bytě přítele, či přítelkyně. Lidé zkrátka mohou zcela legálně žít na více místech, střídat to podle potřeby a žádný úředník jim dost dobře nemůže dokázat, na kterém z nich se vyskytují po většinu času (za poslední týden, měsíc, rok?).