Důchodová kalkulačka 2023 pro zaměstnance i OSVČ

Český stát funguje na principu mezigenerační solidarity. Střední generace, která právě nyní vydělává peníze, automaticky platí penze současným seniorům a doufá, že později bude živena svými dětmi a vnoučaty. Důchodová kalkulačka vám přepočítá, na jakou starobní pojistnou dávku máte pravděpodobně nárok.

• Základní pojmy
• Kalkulačka
• Vysvětlujeme výpočet

Co znamená vyměřovací základ a vyloučená doba

V každém kalendářním roce vyplňte 2 údaje, které najdete ve svém osobním archivu, nebo dostanete od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Kontaktujte její nejbližší okresní pobočku (OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ).

• Vyměřovací základ:
  1. Zaměstnanec sečte výdělky, ze kterých platil svoje sociální pojištění. Typicky jde o hrubou mzdu.
  2. Živnostník (osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ) sečte částky, které odvedl jako důchodové pojištění a tuto sumu vynásobí číslem 3,42465753425. Sociální pojistné bez nemocenského totiž činí 29,2 % vyměřovacího základu.
• Vyloučené dny: Tímto pojmem míníme dobu, kdy jste sice byli účastníky veřejného pojišťovacího systému, ale nepracovali jste. Sem patří rodičovská dovolená, ošetřování blízkého příbuzného, dočasná pracovní neschopnost, podpora v nezaměstnanosti apod.

Následně sečtěte ještě léta, která se vám započítávají do důchodu. Jde o kalendářní roky, kdy jste dosáhli dostatečného vyměřovacího základu. Svoji starobní penzi dostanete, až odpracujete minimálně 15 let a dožijete se důchodového věku. Mladíci nemohou ani do předčasného důchodu, který bývá nižší. Naproti tomu senioři svoji penzi zvyšují, pokud nadále pracují a platí sociální pojištění…

Jaké operace provádí důchodová kalkulačka 2023

Zatímco vyplňujete svůj vyměřovací základ, vyloučené dny a další údaje, zadaná data zpracovává počítačový program. Přepočítává výsledný starobní důchod, přitom šetří lidskou energii a čas. Ale popravdě, stejné operace zvládne každý absolvent základní školy.

1. Každý vyměřovací základ vynásobíme předepsaným koeficientem, abychom dorovnali inflaci. Například mzdy z roku 1986 násobíme číslem 13,6044, takže tehdejší tisícovku započítáváme jako 13 604,40 Kč.
2. Všechny vyměřovací základy sečteme a vydělíme počtem dnů, které připadají na posuzované období. V letech 1986 až 2022 jde o 13 514 dnů, od kterých ovšem odečteme takzvané vyloučené dny.
3. Výsledek vynásobíme číslem 30,4167, čímž dostaneme takzvaný osobní vyměřovací základ, neboli průměrnou hrubou měsíční mzdu.
4. Z osobního vyměřovacího základu počítáme do 17 743 Kč všechno, výše až do 161 296 Kč zahrneme jenom 26% podíl a nad tuto druhou „redukční hranici“ škrtáme všechny korunky. Tady stát šetří na výkonnějších nebo šťastnějších občanech.
5. Vyjde takzvaný výpočtový základ, jehož 1,5% podíl vynásobíme počtem započtených let. Tady žádnou geniální logiku nehledejte. Prostě potřebujeme takový výsledek, aby sociální odvody současné mladé generace stačily na důchody dnešních seniorů.
6. Dostáváme takzvanou procentní výměru, kterou případně pokrátíme či zvýšíme.
   1. Krátíme kvůli předčasnému důchodu: Za každých (i započatých) 90 dnů, které zbývaly či zbývají do důchodového věku. Redukce = 0,9 %, 1,2 %, nebo 1,5 % z výpočtového základu v prvních 360, druhých 360, nebo dalších dnech.
   2. Zvyšujeme díky dalším odpracovaným rokům: Za každých 360 dnů, kdy důchodce jakožto zaměstnanec nebo živnostník platil sociální pojištění. Navýšení = součet těchto intervalů x (0,4 % z výpočtového základu).
   3. Zvyšujeme díky výchovnému: Za každého dospělého člověka, na jehož výchově jste měli hlavní výchovný podíl. Navýšení = 500 Kč/dítě.
7. K výsledné procentní výměře přičteme základní výměru (4 040 Kč), a je hotovo.

Naše důchodová kalkulačka počítá podle předlohy, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pravidla závisejí především na zákonech č. 155/1995 Sb. (o důchodovém pojištění), č. 589/1992 Sb. (o pojistném na sociální zabezpečení) a č. 187/2006 Sb. (o nemocenském pojištění).

Autor úvodní ilustrační fotografie: Matheus Bertelli