Námezdní pracovníci dostávají peníze nejdříve od svého zaměstnavatele, následně od státu. Živnostníci musejí aspoň zpočátku pracovat, eventuálně čerpat svoje soukromé úspory. Následující kalkulačka spočítá, jakých částek dosáhne náhrada mzdy a nemocenská v roce 2021.

Choroba, úraz nebo karanténa může zkomplikovat život nejenom samotnému (potenciálnímu) marodovi, ale taky jeho příbuzným a spolupracovníkům. Proto v České republice někteří lidé povinně platí nemocenské pojištění, díky kterému potom dostávají peníze, pokud jsou v pracovní neschopnosti. Tady ale končí jednoduchá logika, a začínají kontroverzní pravidla.

Kalkulačka vám orientační vyčíslí, jaké dostanete pojistné plnění – doplňte jenom délku pracovní neschopnosti a předchozí průměrný výdělek. Potom podrobněji popíšeme, jak se počítá nemocenská 2021.

Náhrada mzdy od 1. dne pracovní neschopnosti

Nemocní a zranění lidé potřebují účinnou léčbu, ale neméně důležité jsou taky běžné provozní výdaje: za jídlo, bydlení, energie apod. A všechny tyto záležitosti stojí peníze. Právě proto, abychom měli finanční příjem i v obtížných časech, průběžně platíme sociální pojištění, které má 3 složky podle účelu:

Nemocenskou složku sociálního pojištění platí povinně námezdní pracovníci (kmenoví zaměstnanci) a nepovinně osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci). Ale následná choroba ještě sama o sobě nestačí, aby dostali aspoň část vložených peněz zpátky.

Živnostníci zpočátku musejí žít ze svých úspor, eventuálně požádat o pomoc dobré přátele a rodinu. Zaměstnanci dostávají „náhradu mzdy“ od svého zaměstnavatele (tuto podporu nyní získávají už od prvního dne pracovní neschopnosti, nikoli teprve od 3. dne jako dříve). Při výpočtu zohledňujeme počet zameškaných pracovních hodin a průměrnou hrubou hodinovou mzdu.

Nemocenská, placená státem, začíná 15. dnem

Stát čeká poměrně dlouho, než pojištěncům bezprostředně pomůže. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) uznává nemocenskou teprve od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. A pojistnou dávku počítá tak, aby zmenšovala příjmové rozdíly. Základem bývá takzvaný denní vyměřovací základ, obvykle odvozený z průměrné hrubé měsíční mzdy. Ale započítáváme jenom část, v roce 2021 platí tyto redukční hranice:

  • do 1 182 Kč: 90 % denního vyměřovacího základu (DVZ)
  • v intervalu nad 1 182 Kč do 1 773 Kč: 60 % DVZ
  • v intervalu nad 1 773 Kč do 3 545 Kč: 30 % DVZ
  • nad 3 545 Kč: 0 % DVZ

Například z denního vyměřovacího základu 1 200 Kč po redukci a zaokrouhlení zbude 1 075 Kč. Jenomže tímto srážky nekončí. Z redukovaného základu počítáme jenom 60 % do 30. dne pracovní neschopnosti, potom 66 % do 60. dne a následně 72 %.

K tématu:

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno