Zastupitelé jihomoravské metropole zkoušejí uskutečnit skvělý nápad: Město Brno založí bytové družstvo, do kterého vloží stavební pozemky a přizve občany. Zájemci investují do projektu určitý základní kapitál, potom budou platit nájemné a jakmile pokryjí všechny náklady, dojde k privatizaci: Město z družstva vystoupí a obyvatelé se stanou soukromými vlastníky bytů. Koncept vypadá logicky a v čase, kdy mnoho občanů utrácí za skromné bydlení více než třetinu svých příjmů, i potřebně. Ale prostudujme, kdo získá právo na nové družstevní byty. Brno totiž nastavilo řadu podmínek.
Charakteristika domácnosti, jejíž přihláška (možná) uspěje
- Jde o více osob, které žijí společně: buďto pár, který není v rozvodovém řízení – nebo dospělý člověk a aspoň jedno dítě.
- Dospělí členové domácnosti doloží potvrzení o bezdlužnosti a taky výpis z rejstříku trestů.
- Doposud nevlastní žádnou nemovitost, určenou k bydlení.
- Partneři, manželé nebo samoživitel/ka v den podání přihlášky nedosáhli věku 36 let.
- Domácnost má čisté měsíční příjmy v rozmezí 35 000 Kč až 50 000 Kč (město ověřuje předešlý kalendářní rok a poslední 3 měsíce)
- Člen družstva vloží nejdříve 10 000 Kč, potom 400 000 Kč až 700 000 Kč (podle velikosti bytu) a následně bude platit nájem.
- Cenu bytu musí formou nájmu doplatit nejpozději za 25 let.
Hledáte nové družstevní byty? Brno nastavilo tvrdé podmínky
Planeta Země, a speciálně území České republiky patří mezi statky, které jsou omezené (na rozdíl například od virtuálního světa, kde lze budovat stále nové internetové stránky, aplikace apod.). Pokud jsou pozemky dlouho obchodované na naprosto volném trhu, může se nakonec stát, že potomek chudé rodiny nikdy nezíská vlastní domov, přestože maká mnohem více a lépe, než jeho šťastnější vrstevník, který zdědil třeba činžovní barák v centru Prahy. A tato situace, do které Česká republika směřuje, není férová ani zdravá, protože člověka demotivuje.
Naše státní správa sice realitní trh reguluje, ale jenom částečně a špatně: Brzdí soukromou výstavbu a omezuje bankovní hypotéky, ale přitom nebuduje byty ve veřejném vlastnictví. Humanitární katastrofu odkládá systém sociálních dávek, které však částečně končí na účtech realitních spekulantů.
Takzvané zvýhodněné půjčky pro mladé nejsou plnohodnotným řešením, protože hlavním problémem jsou především vysoké nájmy a ceny bytů, které někteří občané nesplatí za celý život. Nadějněji vypadá vládní program Výstavba, díky kterému mohou vzniknout například nové družstevní byty. Brno rozjíždí podobný, vlastní projekt, který však můžeme uvést jako varovný příklad:
Většina potenciálních zájemců nesplňuje podmínky, protože nejdříve nemá vstupní kapitál v řádu statisíců korun (absolventi škol), potom nemá dostatečný příjem (mladé rodiny, kde otec nebo matka zůstává na rodičovské dovolené) a nakonec je příliš stará (jeden člen domácnosti má přes 36 let).
