Jakmile spadnete do dluhové pasti, máte dvě základní možnosti. Buďto pasivně necháte exekutora, aby vám zabavoval majetek a peníze. Nebo oznámíte krajskému soudu svoji platební neschopnost (insolvenci) a požádáte, aby proběhlo oddlužení. Pokud máte příjem, v obou případech vám zůstane určitá nezabavitelná částka. V exekuci jsou ovšem jiná pravidla, než v insolvenci, jak ukáže kalkulačka pro rok 2021.

Oddělme přednostní a nepřednostní pohledávky

Nezabavitelnou částku spočítáme podle vzorce, který vyčteme v právních předpisech: č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) a č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Nejdříve musíme rozlišit, jakého charakteru jsou vaše nesplacené závazky. Primárně sčítáme dluhy, které jsou pro věřitele takzvanými přednostními pohledávkami:

Zvlášť sečtěte svoje ostatní dluhy, pro protistranu jde o takzvané nepřednostní pohledávky.

Kalkulačka pro rok 2021

Nyní vyplňte ještě svůj čistý měsíční příjem před exekučními a insolvenčními srážkami, například mzdu bez povinných daňových a pojistných odvodů. Dále uveďte, kolik osob vyživujete a jestli máte manžela nebo manželku. Následující orientační kalkulačka potom spočítá, jakou výplatu pravděpodobně dostanete v exekuci a insolvenci.

Nezabavitelná částka v exekuci

Projděme podrobněji nějaký vzorový příklad. Předpokládejme, že jde pouze o nepřednostní pohledávky, celkem 1 000 000 Kč. Dlužník po daňových a povinných pojistných srážkách vydělává 30 000 Kč/měsíc. Má manželku a vyživuje dvě malé děti, avšak čelí exekuci.

  1. Nezabavitelná částka na dlužníka = 3/4 x (individuální životní minimum + normativní náklady na bydlení pro jednoho nájemníka ve středně velké obci) = 3/4 x (3 860 Kč + 6 637 Kč) = 7 872,75 Kč.
  2. Nezabavitelná částka na rodinu = (manželka nebo manžel + počet jiných vyživovaných osob) x 1/3 x 7 872,75 Kč = 3 x 1/3 x 7 872,75 Kč = 7 872,75 Kč.
  3. Celková nezabavitelná částka = součet předchozích bodů, zaokrouhlený na celé koruny nahoru ≐ 15 746 Kč.
  4. Od čisté mzdy odečteme celkovou nezabavitelnou částku a strhneme všechno, co zbývá nad 20 994 Kč. V tomto případě 30 000 Kč – 15 746 Kč = 14 254 Kč, takže zatím neškrtáme nic.
  5. Zbytek čisté mzdy nad celkovou nezabavitelnou částkou vydělíme třemi a mezivýsledek zaokrouhlíme dolů na celé koruny = 14 254 Kč / 3 ≐ 4 751 Kč. Tolik strhneme uvedenému dlužníkovi; kdyby měl také vysoké přednostní pohledávky, přišel by o dvojnásobných 9 502 Kč.
  6. Vyplacená mzda v exekuci = 30 000 Kč – 4 751 Kč = 25 249 Kč/měsíc.

Nezabavitelná částka v insolvenci

Oddlužení v oficiálním insolvenčním řízení bývá náročnější než exekuce, pokud nemáte přednostní pohledávky. V našem modelovém příkladu sice vyjde stejná nezabavitelná částka: 7 872,75 Kč na samotného dlužníka + 7 872,75 Kč na jeho manželku a vyživované děti = celkem 15 746 Kč. Z čisté mzdy však nestrhneme 4 751 Kč, nýbrž dvojnásobných 9 502 Kč. 30 000 Kč – 9 502 Kč = 20 498 Kč, tolik dostane dlužník po insolvenční srážce.

Autor úvodní ilustrační fotografie: Mikhail Nilov

41 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, v březnu nám mají vracet daně. Máme povolené oddlužení, ale soud proběhne až v květnu. Chtěla jsem se zeptat, jestli daně dostaneme, nebo budou zabaveny insolvenčním správcem.

    • Barboro, pokud proces oddlužení oficiálně již probíhá (byla Vám odpuštěna část dluhu, dochází k automatickému strhávání zabavitelné části příjmu podle kalkulace popsané výše ve článku), vrácené zálohy na daň může zabavit insolvenční správce, ve prospěch Vašeho věřitele. Záleží ovšem taky na Vaší osobní situaci: Kolik vyděláváte, kolik dalších lidí případně živíte, jaké dluhy máte (zda například „jenom“ za spotřebitelskou půjčku, anebo na sociálním pojištění apod.). Za jistých okolností je nezabavitelný celý příjem, obvykle když člověk vydělává málo peněz a živí hodně dětí.

      Pokud celý proces začne až později (část dluhu Vám ještě oficiálně odpuštěna nebyla), vrácené zálohy na daň můžete dostat zpátky.

  2. Dobrý den, bylo mi povoleno oddlužení a teď v březnu bude poprvé stržena část příjmu. Soud nařídil, abych platil 7 000 Kč měsíčně, v usnesení však neuvedl, jakou částku mně zaměstnavatel musí ponechat. Zůstanou mi například příplatky za pravidelné přesčasy a třináctý plat, který dostávám dvakrát ročně? Během insolvence jsem dostal přidáno i na základním platu. Děkuji za odpověď. David L.

    • Davide, celý Váš zvýšený plat, stejně jako všechny příplatky a prémie jsou Vaším normálním příjmem, takže bych považoval za logické, pokud by byly zahrnuty do sumy, ze které bude počítána nezabavitelná – a zabavená částka. Případně pro konkrétní čísla použijte kalkulačku Výše.

  3. Dobrý den, 1.3.2017 jsem měla soud skrze oddlužení. Byla schválena insolvence, a tak mám pár otázek ohledně mzdy. V soudních papírech bylo uvedeno, že pobírám čistou mzdu 13 500 Kč a každý měsíc by mělo být strženo 4 100 Kč. Ale od března mi zvýší mzdu na 17 000 Kč, takže mě zajímá, jestli mi opravdu v dubnu strhnou jenom uvedených 4 100 Kč, anebo exekuce stoupne spolu s platem. Navíc v dubnu mají přijít vrácené zálohy na daň z příjmu; budou taky zabaveny? Jinak jsem samoživitelka jednoho dítěte.

    • Dobrý den, Kamilo, logicky by měla srážka stoupnout spolu s čistým výdělkem. Protože jinak by mohlo docházet k absurdním situacím, které by jistě zneužívali všelijací „podnikavci“. Příklad:

      Představme si, že člověk v době insolvenčního řízení pobírá „jenom“ průměrnou mzdu, ze které bude podle soudního nařízení strháváno několik „málo“ tisícikorun měsíčně; potom však založí vlastní firmu, která bude vytvářet mnohamilionové zisky; bylo by přece absurdní, aby stát nadále strhával jenom řádově několik málo tisícikorun měsíčně, pokud dlužníkovi stoupl příjem – v takovém případě by někteří „podnikavci“ jenom předstírali bankrot, aby potom díky oddlužení mohli vydělávat velké peníze a přitom obcházet nejenom svoje věřitele, ale také daňové a obecně odvodové povinnosti.

      • Dobrý den, mám insolvenci, jsem na neschopence a za měsíc nastupuji mateřskou. Takže se mi zvýší příjem o tři tisíce. Bude mi tedy strháváno více? Jsem samoživitelka, zatím se dvěma dětmi, v květnu budou tři. Děkuji za odpověď. Burešová

        • Paní Burešová, bohužel insolvenční zákon řadí peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) do stejné skupiny jako mzdu nebo plat, takže předpokládám, že po zvýšení Vašeho příjmu touto pojistnou dávkou zároveň naroste zabavovaná částka. Ve zmíněném právním předpise doslova stojí, že takzvanou majetkovou podstatou jsou (§ 206):

          – peněžní prostředky
          – věci movité a nemovité
          – podnik
          – soubor věcí a věci hromadné
          – vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů
          – akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva
          – obchodní podíl
          – dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné
          – dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci
          – další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu
          – příslušenství, přírůstky, plody a užitky předchozího majetku

  4. Dobrý den. Vaše kalkulačka spočítala, že mi z čisté mzdy 18 834 Kč zbude nezabavitelná částka 15 387 Kč. Mám 2 děti. Opravdu mi exekutor nemůže strhnout z platu více? A co ten zbytek mzdy? Známí říkali, že mi exekutor může nechat jenom životní minimum. Děkuji.

    • Dobrý den, paní Chrudimská, svoji nezabavitelnou částku jste spočítala správně. Zopakoval jsem výpočet tady a taky v oficiální kalkulačce Exekutorské komory ČR a pokaždé vyšlo totéž, co Vám. České zákony zkrátka nejsou úplně kruté a věřím, že Vám umožní překonat finanční problémy, aniž byste musela hospodařit s pouhým životním minimem.

  5. Dobrý den, letos v prosinci mi bude končit insolvence. Od července 2015 jsem nezaměstnaná, pečuji o osobu blízkou a pobírám invalidní důchod 1. stupně (4 997 Kč). Jiný příjem nemám. Strhávají mi 1 280 Kč. Od 18.5. mám přiznaný invalidní důchod 3. stupně, což znamená, že dostanu přidáno. Kolik mi můžou strhávat? Děkuji.

    • Dobrý den, Jitko, je podivné, pokud máte celkový příjem 4 997 Kč a dochází k nějaké srážce – podle kalkulačky Ministerstva spravedlnosti by Vám nemělo být strháváno vůbec nic.

      Nevím, kolik let jste platila sociální pojištění, ani jak vysoké byly Vaše odvody. Takže nemohu přesně spočítat Váš nový invalidní důchod, po přiznání III. stupně. Ale například pokud člověk 31 let vydělával hrubou mzdu 25 350 Kč, činí jeho invalidní důchod I. stupně právě 4 997 Kč a po přechodu na III. stupeň stoupne pojistné plnění na 9 890 Kč. Při 1 vyživované osobě by Vám potom (po insolvenční srážce) mělo přicházet 8 426 Kč měsíčně (tedy vychází srážka 1 464 Kč).

    • Dobrý den, Štěpáne, při čisté mzdě 22 000 Kč a 1 vyživované osobě zůstává dlužníkovi 10 772 Kč, protože insolvenční správce strhne 11 228 Kč měsíčně.

  6. Prosím o odpověď: Ovdovělý pan Novák má dvě vlastní děti (A a B), podepsal prohlášení a vydělává čistou mzdu 16 198 Kč. Sdílí domácnost s družkou Janou, která pečuje o dítě C. A spolu mají ještě dítě D. Jaká bude čistá mzda pana Nováka v případě insolvence?

    • Dobrý den, Martino, jestli Vám rozumím správně, zajímá Vás především počet osob, které můžeme panu Novákovi započíst jako oficiálně vyživované. Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (o nezabavitelných částkách) bohužel neříká nic o druhovi, ani družce. Uznává jenom manžela, manželku, dále děti, které spolu manželé vyživují a lidi, kterým dlužník povinně musí poskytovat výživné.

      Takže počítáme jenom se třemi vyživovanými osobami (které jste označila písmeny A, B a D). Z čisté mzdy 16 198 Kč tedy při insolvenci vychází nezabavitelná částka 12 580 Kč měsíčně.

  7. Dobrý den, s jedním zaměstnavatelem mám uzavřený hlavní pracovní poměr + dohodu o provedení práce. Insolvenční správkyně počítá nezabavitelnou částku pouze z HPP (9 000 Kč) a dohodu (4 000 Kč) strhává celou. Pokud postupuje správně, je pro mne tento pracovní poměr při insolvenci nevýhodný? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Veroniko, v Občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), § 277, stojí:

      „(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.
      (2) Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.“

      Takže bychom při výpočtu měli mzdu z HPP + odměnu z dohody od stejného zaměstnavatele sčítat, a teprve potom počítat nezabavitelnou částku. Je možné, že i potom Vám vychází pouze 9 000 Kč. Pro ověření (ne)výhodnosti svojí současné situace, prosím, použijte kalkulačku výše ve článku. Nejdříve vyplňte svůj současný čistý měsíční příjem (na HPP + na dohodu) a potom vyplňte čistý příjem, který byste měla za jiných okolností. Uvidíte, nakolik nezabavitelná částka klesne nebo stoupne, respektive kolik by Vám zůstalo. Za jistých okolností nemusí větší ekonomická aktivita znamenat vyšší finanční zůstatek v peněžence, ale záleží na konkrétních číslech, i na počtu vyživovaných osob atd.

  8. Dobrý den. Jsem v insolvenci (společné oddlužení manželů). Já mám příjem zhruba 25 000 Kč čistého, manželka 1 830 Kč (dohoda o pracovní činnosti – 300 hodin/rok). Máme dvě děti, syn letos v březnu dovršil 15 let, takže manželce od dubna vznikla povinnost, aby platila zdravotní pojištění (1 647 Kč/měsíc).

    Informoval jsem insolvenčního správce, připojil doklady, ale v květnové výplatě mi novou skutečnost nezohlednil. Poslal mi stejnou sumu jako obvykle: okolo 14 000 Kč (z toho platba SIPO = 8 578 Kč, takže po odečtení nákladů na byt zůstává 7 250 Kč). Když manželka zaplatí ještě pojištění 1 647 Kč, zbude nám 5 600 Kč.

    Kde, nebo na koho se mohu obrátit, aby mi bylo dorovnáno životní minimum pro rodinu? Děkuji.

    • Dobrý den, Romane, jestli chápu správně, tak Vám insolvenční správce vůbec neodpověděl a nevysvětlil, proč Vám nepošle více peněz poté, co Vaší manželce vznikla zákonná povinnost platit zdravotní pojištění – jinými slovy poté, co Vaší domácnosti fakticky klesl čistý příjem. Ministerstvo spravedlnosti doporučuje:

      „S podnětem se obraťte přímo na insolvenční soud, který řízení vede, pokud se Vám postup ustanoveného insolvenčního správce v příslušném řízení jeví jako nepřiměřený a poškozující účastníky řízení, případně jinak ztěžující průběh insolvenčního řízení. Jiný orgán nemá pravomoc do probíhajícího insolvenčního řízení přímo zasahovat nebo ovlivňovat jeho průběh.“

      Nepotřebujete žádný speciální formulář, stížnost však musíte podat písemně – například osobně na podatelně soudu v jeho úředních hodinách. Text musí obsahovat:

      – Vaši identifikaci (jméno a příjmení), status (dlužník) a adresu
      – identifikaci příslušného insolvenčního řízení (spisovou značku)
      – identifikaci insolvenčního správce (jméno a příjmení fyzické osoby, nebo název právnické osoby)
      – popis problému
      – co navrhujete (například pořádkovou pokutu, nebo výměnu správce apod.)
      – datum a místo, kdy a kde byla žádost sepsána
      – Váš podpis

      Přeji Vám, aby Vám insolvenční správce co nejdříve vyhověl. Jinak částku životního minima řeší, a prostřednictvím takzvané pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení) případně dorovnává, Úřad práce, respektive jeho místní pobočka.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno