Nejdříve rozdělíme zaměstnance podle toho, jestli mají pravidelné, nebo nepravidelné týdny. Fond pracovní doby v roce 2020 dále záleží také na maximální délce přesčasů.

Čas jsou peníze. Tuto základní ekonomickou poučku znají všichni obchodníci, mezi které patří samozřejmě také zaměstnavatelé a zaměstnanci. Jedni kupují cizí práci, druzí svůj tvůrčí potenciál prodávají. Základní směnnou jednotkou přitom není finanční odměna za výkon, nýbrž za uplynulý čas: Kč za měsíc, případně Kč za hodinu. Ale například leden trvá déle než únor a ještě komplikovanější situace nastává, když firma funguje ve vícesměnném nebo nepravidelném režimu. Proto musí zaměstnavatel respektovat takzvaný fond pracovní doby 2020.

Většina zaměstnanců dělá každý týden 40 hodin

Bůh podle Bible stvořil svět za týden, přičemž poslední den odpočíval. My lidé máme skromnější cíle, takže většinou relaxujeme nejenom v neděli, ale také v sobotu. Základem je tedy týdenní fond pracovní doby, začínající normálně pondělím a končící pátkem. Pokud individuální smlouva, dohoda, kolektivní smlouva nebo vnitropodnikový předpis nepovoluje nižší úvazek za stejné peníze, podle zákona č. 262/2006 Sb. máme na svoji plnou výplatu právo, jakmile během každého týdne v měsíci odkroutíme:

  • 40 hodin ve většině případů
  • 37,5 hodiny v dolech, v báňském geologickém průzkumu apod.
  • 37,5 hodiny ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu (například někteří zdravotníci)
  • 38,75 hodin ve dvousměnném režimu

Samozřejmě odečítáme dny pracovního klidu (svátky) a řádnou dovolenou. Úměrně krátíme týdny, které leží na pomezí dvou kalendářních měsíců. Takže pokud máme například v lednu dohromady 22 pracovních dnů, plný počet odpracovaných hodin obvykle činí 176 (22 dnů x denní pracovní doba 8 hodin).

Fond pracovní doby 2020 při nepravidelném režimu

Kvůli sezónním výkyvům nebo nepřetržitému provozu mají některé podniky vlastní plánovací kalendář. Zaměstnavatel totiž může svému personálu předepsat různě dlouhé pracovní týdny: například 12hodinové směny v úterý, čtvrtek, sobotu, potom v pondělí, středu, pátek, neděli atd. Ale v průměru musí dodržovat zákon, přičemž rozhoduje dlouhodobý fond pracovní doby:

  • normálně v úseku maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů
  • v kolektivní smlouvě lze dohodnout úsek až 52 po sobě jdoucích týdnů

Takže ve většině případů, když sečtete směny během posledních 26 týdnů, průměrná týdenní pracovní doba by měla vyjít 40 hodin (eventuálně 38,75 hodiny, nebo 37,5 hodiny, vizte předchozí kapitolku).

Povinné i dobrovolné přesčasy jsou zákonem omezeny

Jenomže co když má firma hodně velké problémy, hrozí krach a propouštění? Z vážných provozních důvodů může zaměstnavatel nařídit přesčasy, ovšem maximálně 8 hodin v daném týdnu a 150 hodin v kalendářním roce! Potom samozřejmě musí ke smluvené mzdě nebo platu přihodit ještě příplatek: normálně 25 % průměrné hodinové sazby za každou hodinu navíc, ve veřejném sektoru během víkendů a svátků 50 % odpovídajícího platu. Anebo aspoň poskytne stejně dlouhé náhradní volno, ideálně do následujících 3 kalendářních měsíců.

Větší fond pracovní doby mají zdravotníci: Takzvaná další dohodnutá práce přesčas tady může dosáhnout ještě průměrně 8 hodin týdně navíc (na záchranné službě dokonce 12 hodin týdně navíc!) v úseku maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů, anebo díky kolektivní smlouvě v úseku až 52 týdnů. Zaměstnanec ovšem má právo nadměrný zápřah beztrestně odmítnout.

11 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, jaký je hodinový fond pracovní doby na prosinec 2017? Dělám v obchodě, kde máme například 17. listopadu otevřeno. Potom chápu, že se tento svátek počítá do hodinového fondu. Počítá se ale taky 25. a 26. prosinec, kdy je zavřeno? Jinými slovy: Vztahují, nebo nevztahují se svátky na zaměstnance, kteří pracují na směny taky o víkendu? Napadá mě možný argument zaměstnavatele: Pracovníci přece mají možnost nahradit si svátky jindy, například v sobotu, neděli nebo někdy večer.

    • Dobrý den, měsíc není nafukovací. Je-li pracovních dní 19, jako například v letošním prosinci a zaměstnavatel Vás nutí odpracovat 21 dní, nezbývá prostor pro náhradní volno. Navíc, odpracujete-li hodiny připadající na svátek v jiný den, nedostanete příplatek za svátek. Být Vámi, oslovím Inspektorát práce podle kraje Vašeho bydliště.

  2. My máme 11 hodinové směny, pouze v denním (nikoli nepřetržitém) provozu – ale přesto se při počítání fondu pracovní doby pořádně zapotíme :-/.

  3. V půlce prosince roku 2017 mě zaměstnavatel přeřadil z třísměnného do nepřetržitého provozu. Krátce poté byla nařízená dovolená, kterou jsem pochopitelně čerpala. Ale zaměstnavatel mi znenadání sdělil, že na 25. a 26. prosince mi v novém provozu vychází volno, takže tyto svátky nedostanu proplacené! Formálně jsem tedy za celý měsíc odpracovala jenom 19 dní, takže mi výplata vyšla zhruba o 2 000 Kč hrubého horší, než za listopad! Zvažuji, že se budu bránit.

  4. Dobrý den, pracuji v nepřetržitém provozu (12 hodinové směny, 7 dní v týdnu). Celé roky byl fond pracovní doby 37,5 hodiny týdně. Co bylo v daný měsíc navíc, šlo do takzvané „banky“, kam se ukládaly i hodiny za přesčas, které jsme si mohli vybrat.

    Od 1.1. 2018 nám zaměstnavatel změnil fond pracovní doby na 38,5 hodiny týdně, bez jakékoli smlouvy. Pouze nám byly rozdány kalendáře s celoročním rozpisem a byly upravené směny na krátký – dlouhý týden. Zajímá mě, zda postupuje adekvátně.

    Letos odpracujeme cca 55 hodin navíc, oproti loňskému roku. Tyto hodiny zaměstnavatel platí jako běžné, bez nároku na vybrání. Na konci každého pololetí nám zřejmě zaplatí příplatek za tento „přesčas“. Já bych si ale chtěla tyto hodiny vybrat.

    Vy tady uvádíte, že v nepřetržitém provozu je fond pracovní doby 37,5 hodiny týdně. Může mi zaměstnavatel změnit fond pracovní doby na 38,5 hodiny bez mého souhlasu a bez nároku na vybrání 55 hodin/rok, o které jsme přišli? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Ireno, budu citovat zákoník práce. Tam v § 79 stojí: Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců „s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně“. V § 93 dále stojí: „Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.“

      (V odkazovaném § 91 odst. 2 až 4 stojí: „Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.“ A: „Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.“ Ve dnech nepřetržitého odpočinku lze nařídit například “práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu“.)

      Co kdybyste se zaměstnavatele zeptali, jaké vážné provozní důvody má, aby Vám nařídil přesčasy? Protože podle zákona evidentně nemůže v nepřetržitém režimu zvýšit pracovní dobu nad 37,5 hod./týden svévolně, bez důležité příčiny. Jinak by byla řešením stížnost na Státním úřadě inspekce práce. Ale přeji Vám, abyste tak daleko nemusela zajít, a zaměstnavatel Vám vyhověl.

  5. Pracuji za pokladnou v hypermarketu, na 6 hodinový úvazek. Mzdová účetní mi sdělila, že v roce 2018 máme naplánovaný fond 1 560 hodin. Ale když studuji kalendář, vychází mi 1 500 hodin. Podle účetní máme víc, protože pracujeme v nepravidelném provozu. Něco tady nehraje, cítím nespravedlnost.

  6. Dobrý den, manželka pracuje jako zdravotní sestra na 12 hodinové směny, krátký/dlouhý týden. Podle rozpisu – fondu pracovní doby na příští měsíc (květen) má odpracovat 172,5 hod. (157,5 + 15 hod. za svátek) – toto mají, jako vždy, vyznačeno v horním rohu na rozpisu. Celkem má odpracovat 16 směn x 11 započítaných hod., což celkově vychází na 176 hod./měsíc. Chtěla o jednu směnu méně, náhrada by se našla, ale vrchní sestra namítla, že by potom manželka měla méně hodin v měsíci (- 7,5 hod.), než je naplánováno ve fondu pracovní doby. Přitom minulý měsíc měla zase o pár hodin více.

    Já tvrdím, že z celkového fondu pracovní doby se musí ještě odečíst 15 hod. za svátky. Sám dělám denní směny po 7,5 hod. a ve svátek nepracuji, přesto mám svátek paušálně zahrnutý v měsíční mzdě a nikdo nechce, abych něco dodělával (doplnil počet hodin do pracovního fondu), za měsíc květen fakticky odpracuji jenom 157,5 hod. Kdyby směnaři museli splnit limit 172,5 hod., tedy o 15 hod. více, než denní pracovníci, byli by škodní.

    Počítá vrchní sestra a účetní správně? Děkuji za odpověď.

    • Hezký den, pane Tůmo, díky za dobrý dotaz. Bohužel „směnaři“ mají trochu jiné podmínky, než většina zaměstnanců, která pracuje 8 hodin denně, od pondělí do pátku. Rozdíly popisuji už ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Pro jistotu jsem oslovil Státní úřad inspekce práce, který mi sice podle očekávání připomenul, že existuje více právních názorů (podle jednoho bonmotu 10 advokátů = 11 odpovědí na stejnou otázku). Ale samotní státní úředníci komentují „klouzavý kalendář“ následovně:

      „Podle právního názoru, který zastává Státní úřad inspekce práce, by zaměstnavatel zaměstnancům, kteří by podle dlouhodobého rozvrhu směn měli mít v den svátku směnu, a ta jim kvůli svátku odpadla, měl poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která jim ušla v důsledku svátku (a svátek nenapracovávají) (v případě zaměstnanců odměňovaných platem, se zaměstnancům, kteří nepracovali proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, plat nekrátí).

      Ti zaměstnanci, kteří mají naplánovanou směnu a neodpadla jim, a opravdu jdou v den svátku do práce, mají nárok na mzdu plus náhradní volno v rozsahu hodin odpracovaných ve svátek nebo mzdu plus příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna (v případě zaměstnanců odměňovaných platem pak plat a náhradní volno v rozsahu hodin odpracovaných ve svátek, nebo plat a příplatek nejméně ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna). Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (u zaměstnanců odměňovaných platem se za dobu čerpání náhradního volna plat nekrátí.)

      Těm zaměstnancům, kteří v dlouhodobém rozvrhu měli v den svátku plánované volno, se svátek nijak neprojeví (obdobně jako zaměstnanci, který pracuje pravidelně od pondělí do pátku a svátek připadne na víkend – „jako by svátek nebyl“).

      V nemocnici nemůžeme očekávat, že někdy bude zavřeno. Ale pokud Vaše paní manželka podle dlouhodobého rozvrhu musí sloužit například 1. a 8. května 2018, následně má nárok na plat + náhradní volno za oba dny, přičemž náhradní volno může dostat hned, anebo během následujících 3 kalendářních měsíců. Naopak pokud má na 1. a 8. května 2018 naplánováno volno, v takovém případě bohužel „jako by svátek nebyl“. A jak už píšu výše ve článku, v dlouhodobém časovém intervalu (26, maximálně 52 týdnů) musí průměrně vycházet normální týdenní pracovní doba + nanejvýš 150 hodin přesčasů v kalendářním roce.

      No, asi jsem Vás nepotěšil, ale zdravotní sestry jsou prostě andělé, bez kterých se společnost neobejde ani ve svátek – mimochodem moje žena má stejné povolání. Tak Vám aspoň popřeju, aby se takové situace neopakovaly a příště jste měli co nejvíce volna společně.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno