Nejdříve rozdělíme zaměstnance podle toho, jestli mají pravidelné, nebo nepravidelné týdny. Fond pracovní doby v roce 2025 dále záleží také na maximální délce přesčasů.
Čas jsou peníze. Tuto základní ekonomickou poučku znají všichni obchodníci, mezi které patří samozřejmě také zaměstnavatelé a zaměstnanci. Jedni kupují cizí práci, druzí svůj tvůrčí potenciál prodávají. Základní směnnou jednotkou přitom není finanční odměna za výkon, nýbrž za uplynulý čas: Kč za měsíc, případně Kč za hodinu.
Ale například leden trvá déle než únor a ještě komplikovanější situace nastává, když firma funguje ve vícesměnném nebo nepravidelném režimu. Proto musí zaměstnavatel respektovat takzvaný fond pracovní doby 2025.
Většina zaměstnanců dělá každý týden 40 hodin
Bůh podle Bible stvořil svět za týden, přičemž poslední den odpočíval. My lidé máme skromnější cíle, takže většinou relaxujeme nejenom v neděli, ale také v sobotu. Základem je tedy týdenní fond pracovní doby, začínající normálně pondělím a končící pátkem.
Pokud individuální smlouva, dohoda, kolektivní smlouva nebo vnitropodnikový předpis nepovoluje nižší úvazek za stejné peníze, podle zákona č. 262/2006 Sb. máme na svoji plnou výplatu právo, jakmile během každého týdne v měsíci odkroutíme:
- 40 hodin ve většině případů
- 38,75 hodiny ve dvousměnném režimu
- 37,5 hodiny ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu (například někteří zdravotníci)
- 37,5 hodiny v dolech, v báňském geologickém průzkumu apod.
Samozřejmě odečítáme dny pracovního klidu (svátky) a řádnou dovolenou. Úměrně krátíme týdny, které leží na pomezí dvou kalendářních měsíců. Takže pokud máme například v lednu dohromady 21 pracovních dnů, plný počet odpracovaných hodin obvykle činí 168 (21 dnů x denní pracovní doba 8 hodin).
Fond pracovní doby 2025 při nepravidelném režimu
Kvůli sezónním výkyvům nebo nepřetržitému provozu mají některé podniky vlastní plánovací kalendář. Zaměstnavatel totiž může svému personálu předepsat různě dlouhé pracovní týdny: například 12hodinové směny v úterý, čtvrtek, sobotu, potom v pondělí, středu, pátek, neděli atd. Ale v průměru musí dodržovat zákon, přičemž rozhoduje dlouhodobý fond pracovní doby:
- normálně v úseku maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů
- v kolektivní smlouvě lze dohodnout úsek až 52 po sobě jdoucích týdnů
Takže ve většině případů, když sečtete směny během posledních 26 týdnů, průměrná týdenní pracovní doba by měla činit 40 hodin (eventuálně 38,75 hodiny, nebo 37,5 hodiny, vizte předchozí kapitolku).
Povinné i dobrovolné přesčasy jsou zákonem omezeny
Jenomže co když má firma hodně velké problémy, hrozí krach a propouštění? Z vážných provozních důvodů může zaměstnavatel nařídit přesčasy, ovšem maximálně 8 hodin v daném týdnu a 150 hodin v kalendářním roce!
Potom samozřejmě musí ke smluvené mzdě nebo platu přihodit ještě příplatek: minimálně 25 % (ve všední dny), 50 % (o víkendech) či 100 % (o státních svátcích) průměrné hodinové sazby za každou hodinu navíc. Anebo aspoň poskytne stejně dlouhé náhradní volno, ideálně do následujících 3 kalendářních měsíců.
