Nejdříve rozdělíme zaměstnance podle toho, jestli mají pravidelné, nebo nepravidelné týdny. Fond pracovní doby v roce 2024 dále záleží také na maximální délce přesčasů.
Čas jsou peníze. Tuto základní ekonomickou poučku znají všichni obchodníci, mezi které patří samozřejmě také zaměstnavatelé a zaměstnanci. Jedni kupují cizí práci, druzí svůj tvůrčí potenciál prodávají. Základní směnnou jednotkou přitom není finanční odměna za výkon, nýbrž za uplynulý čas: Kč za měsíc, případně Kč za hodinu.
Ale například leden trvá déle než únor a ještě komplikovanější situace nastává, když firma funguje ve vícesměnném nebo nepravidelném režimu. Proto musí zaměstnavatel respektovat takzvaný fond pracovní doby 2024.
Většina zaměstnanců dělá každý týden 40 hodin
Bůh podle Bible stvořil svět za týden, přičemž poslední den odpočíval. My lidé máme skromnější cíle, takže většinou relaxujeme nejenom v neděli, ale také v sobotu. Základem je tedy týdenní fond pracovní doby, začínající normálně pondělím a končící pátkem.
Pokud individuální smlouva, dohoda, kolektivní smlouva nebo vnitropodnikový předpis nepovoluje nižší úvazek za stejné peníze, podle zákona č. 262/2006 Sb. máme na svoji plnou výplatu právo, jakmile během každého týdne v měsíci odkroutíme:
- 40 hodin ve většině případů
- 38,75 hodiny ve dvousměnném režimu
- 37,5 hodiny ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu (například někteří zdravotníci)
- 37,5 hodiny v dolech, v báňském geologickém průzkumu apod.
Samozřejmě odečítáme dny pracovního klidu (svátky) a řádnou dovolenou. Úměrně krátíme týdny, které leží na pomezí dvou kalendářních měsíců. Takže pokud máme například v lednu dohromady 21 pracovních dnů, plný počet odpracovaných hodin obvykle činí 168 (21 dnů x denní pracovní doba 8 hodin).
Fond pracovní doby 2024 při nepravidelném režimu
Kvůli sezónním výkyvům nebo nepřetržitému provozu mají některé podniky vlastní plánovací kalendář. Zaměstnavatel totiž může svému personálu předepsat různě dlouhé pracovní týdny: například 12hodinové směny v úterý, čtvrtek, sobotu, potom v pondělí, středu, pátek, neděli atd. Ale v průměru musí dodržovat zákon, přičemž rozhoduje dlouhodobý fond pracovní doby:
- normálně v úseku maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů
- v kolektivní smlouvě lze dohodnout úsek až 52 po sobě jdoucích týdnů
Takže ve většině případů, když sečtete směny během posledních 26 týdnů, průměrná týdenní pracovní doba by měla činit 40 hodin (eventuálně 38,75 hodiny, nebo 37,5 hodiny, vizte předchozí kapitolku).
Povinné i dobrovolné přesčasy jsou zákonem omezeny
Jenomže co když má firma hodně velké problémy, hrozí krach a propouštění? Z vážných provozních důvodů může zaměstnavatel nařídit přesčasy, ovšem maximálně 8 hodin v daném týdnu a 150 hodin v kalendářním roce!
Potom samozřejmě musí ke smluvené mzdě nebo platu přihodit ještě příplatek: minimálně 25 % (ve všední dny), 50 % (o víkendech) či 100 % (o státních svátcích) průměrné hodinové sazby za každou hodinu navíc. Anebo aspoň poskytne stejně dlouhé náhradní volno, ideálně do následujících 3 kalendářních měsíců.
Dobrý den, jaký je hodinový fond pracovní doby na prosinec 2017? Dělám v obchodě, kde máme například 17. listopadu otevřeno. Potom chápu, že se tento svátek počítá do hodinového fondu. Počítá se ale taky 25. a 26. prosinec, kdy je zavřeno? Jinými slovy: Vztahují, nebo nevztahují se svátky na zaměstnance, kteří pracují na směny taky o víkendu? Napadá mě možný argument zaměstnavatele: Pracovníci přece mají možnost nahradit si svátky jindy, například v sobotu, neděli nebo někdy večer.
Dobrý den, měsíc není nafukovací. Je-li pracovních dní 19, jako například v letošním prosinci a zaměstnavatel Vás nutí odpracovat 21 dní, nezbývá prostor pro náhradní volno. Navíc, odpracujete-li hodiny připadající na svátek v jiný den, nedostanete příplatek za svátek. Být Vámi, oslovím Inspektorát práce podle kraje Vašeho bydliště.
Dobrý den, paní Aleno, raději jsem se přeptal na Státním úřadu inspekce práce a nakonec jako odpověď sepsal celý nový článek, který najdete pod TÍMTO odkazem. Přeji Vám klidné Vánoce a spokojený nový rok.
Škoda, že (zatím) neexistuje plánovací kalendář pro nepřetržité 12 hodinové směny, přestože už existuje perfektní 8 a 7,5 hodinový rozpis :-).
My máme 11 hodinové směny, pouze v denním (nikoli nepřetržitém) provozu – ale přesto se při počítání fondu pracovní doby pořádně zapotíme :-/.
V půlce prosince roku 2017 mě zaměstnavatel přeřadil z třísměnného do nepřetržitého provozu. Krátce poté byla nařízená dovolená, kterou jsem pochopitelně čerpala. Ale zaměstnavatel mi znenadání sdělil, že na 25. a 26. prosince mi v novém provozu vychází volno, takže tyto svátky nedostanu proplacené! Formálně jsem tedy za celý měsíc odpracovala jenom 19 dní, takže mi výplata vyšla zhruba o 2 000 Kč hrubého horší, než za listopad! Zvažuji, že se budu bránit.
Dobrý den, pracuji v nepřetržitém provozu (12 hodinové směny, 7 dní v týdnu). Celé roky byl fond pracovní doby 37,5 hodiny týdně. Co bylo v daný měsíc navíc, šlo do takzvané „banky“, kam se ukládaly i hodiny za přesčas, které jsme si mohli vybrat.
Od 1.1. 2018 nám zaměstnavatel změnil fond pracovní doby na 38,5 hodiny týdně, bez jakékoli smlouvy. Pouze nám byly rozdány kalendáře s celoročním rozpisem a byly upravené směny na krátký – dlouhý týden. Zajímá mě, zda postupuje adekvátně.
Letos odpracujeme cca 55 hodin navíc, oproti loňskému roku. Tyto hodiny zaměstnavatel platí jako běžné, bez nároku na vybrání. Na konci každého pololetí nám zřejmě zaplatí příplatek za tento „přesčas“. Já bych si ale chtěla tyto hodiny vybrat.
Vy tady uvádíte, že v nepřetržitém provozu je fond pracovní doby 37,5 hodiny týdně. Může mi zaměstnavatel změnit fond pracovní doby na 38,5 hodiny bez mého souhlasu a bez nároku na vybrání 55 hodin/rok, o které jsme přišli? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, Ireno, budu citovat zákoník práce. Tam v § 79 stojí: Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců „s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně“. V § 93 dále stojí: „Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.“
(V odkazovaném § 91 odst. 2 až 4 stojí: „Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.“ A: „Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.“ Ve dnech nepřetržitého odpočinku lze nařídit například “práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu“.)
Co kdybyste se zaměstnavatele zeptali, jaké vážné provozní důvody má, aby Vám nařídil přesčasy? Protože podle zákona evidentně nemůže v nepřetržitém režimu zvýšit pracovní dobu nad 37,5 hod./týden svévolně, bez důležité příčiny. Jinak by byla řešením stížnost na Státním úřadě inspekce práce. Ale přeji Vám, abyste tak daleko nemusela zajít, a zaměstnavatel Vám vyhověl.
Pracuji za pokladnou v hypermarketu, na 6 hodinový úvazek. Mzdová účetní mi sdělila, že v roce 2018 máme naplánovaný fond 1 560 hodin. Ale když studuji kalendář, vychází mi 1 500 hodin. Podle účetní máme víc, protože pracujeme v nepravidelném provozu. Něco tady nehraje, cítím nespravedlnost.
Dobrý den, manželka pracuje jako zdravotní sestra na 12 hodinové směny, krátký/dlouhý týden. Podle rozpisu – fondu pracovní doby na příští měsíc (květen) má odpracovat 172,5 hod. (157,5 + 15 hod. za svátek) – toto mají, jako vždy, vyznačeno v horním rohu na rozpisu. Celkem má odpracovat 16 směn x 11 započítaných hod., což celkově vychází na 176 hod./měsíc. Chtěla o jednu směnu méně, náhrada by se našla, ale vrchní sestra namítla, že by potom manželka měla méně hodin v měsíci (- 7,5 hod.), než je naplánováno ve fondu pracovní doby. Přitom minulý měsíc měla zase o pár hodin více.
Já tvrdím, že z celkového fondu pracovní doby se musí ještě odečíst 15 hod. za svátky. Sám dělám denní směny po 7,5 hod. a ve svátek nepracuji, přesto mám svátek paušálně zahrnutý v měsíční mzdě a nikdo nechce, abych něco dodělával (doplnil počet hodin do pracovního fondu), za měsíc květen fakticky odpracuji jenom 157,5 hod. Kdyby směnaři museli splnit limit 172,5 hod., tedy o 15 hod. více, než denní pracovníci, byli by škodní.
Počítá vrchní sestra a účetní správně? Děkuji za odpověď.
Hezký den, pane Tůmo, díky za dobrý dotaz. Bohužel „směnaři“ mají trochu jiné podmínky, než většina zaměstnanců, která pracuje 8 hodin denně, od pondělí do pátku. Rozdíly popisuji už ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Pro jistotu jsem oslovil Státní úřad inspekce práce, který mi sice podle očekávání připomenul, že existuje více právních názorů (podle jednoho bonmotu 10 advokátů = 11 odpovědí na stejnou otázku). Ale samotní státní úředníci komentují „klouzavý kalendář“ následovně:
„Podle právního názoru, který zastává Státní úřad inspekce práce, by zaměstnavatel zaměstnancům, kteří by podle dlouhodobého rozvrhu směn měli mít v den svátku směnu, a ta jim kvůli svátku odpadla, měl poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která jim ušla v důsledku svátku (a svátek nenapracovávají) (v případě zaměstnanců odměňovaných platem, se zaměstnancům, kteří nepracovali proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, plat nekrátí).
Ti zaměstnanci, kteří mají naplánovanou směnu a neodpadla jim, a opravdu jdou v den svátku do práce, mají nárok na mzdu plus náhradní volno v rozsahu hodin odpracovaných ve svátek nebo mzdu plus příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna (v případě zaměstnanců odměňovaných platem pak plat a náhradní volno v rozsahu hodin odpracovaných ve svátek, nebo plat a příplatek nejméně ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna). Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (u zaměstnanců odměňovaných platem se za dobu čerpání náhradního volna plat nekrátí.)
Těm zaměstnancům, kteří v dlouhodobém rozvrhu měli v den svátku plánované volno, se svátek nijak neprojeví (obdobně jako zaměstnanci, který pracuje pravidelně od pondělí do pátku a svátek připadne na víkend – „jako by svátek nebyl“).
V nemocnici nemůžeme očekávat, že někdy bude zavřeno. Ale pokud Vaše paní manželka podle dlouhodobého rozvrhu musí sloužit například 1. a 8. května 2018, následně má nárok na plat + náhradní volno za oba dny, přičemž náhradní volno může dostat hned, anebo během následujících 3 kalendářních měsíců. Naopak pokud má na 1. a 8. května 2018 naplánováno volno, v takovém případě bohužel „jako by svátek nebyl“. A jak už píšu výše ve článku, v dlouhodobém časovém intervalu (26, maximálně 52 týdnů) musí průměrně vycházet normální týdenní pracovní doba + nanejvýš 150 hodin přesčasů v kalendářním roce.
No, asi jsem Vás nepotěšil, ale zdravotní sestry jsou prostě andělé, bez kterých se společnost neobejde ani ve svátek – mimochodem moje žena má stejné povolání. Tak Vám aspoň popřeju, aby se takové situace neopakovaly a příště jste měli co nejvíce volna společně.
Dobry den.Mame v praci nerovnomernou pracovni dobu.Mame velkou mobilitu v planovani.Muzeme pracovat 8,9,10, 11 hodin denne.S tim pak souvisi i dny ktere je clovek v praci.K veci.Doted v pripade statniho svatku jsme si na ten den pokud byl v tydnu (po-pa) mohli napsat 8 hodin a bud byt doma a mit den zaplacen normalne nebo jit do prace a mit priplatek za 100%. Ted zamestnavatel prisel s tim ze zavede „periody“ 4 dny prace a 4 dny volna.V pripade ze svatek vyjde na periodu,situace zustava stejna,v pripade ze svatek bude mimo tuto periodu musime si tech osm hodin dat na jiny den a defacto si ji nadelat…Je toto v poradku? Dekuji
Dobrý den, pracuji jako řidič MKD a mám odpracováno měsíčně je kolem180h. Přesto mám na pásce stále hodiny podle plánovacího kalendáře tj cca 168h. Zaměstnavatel tvrdí, že hodiny navíc posílá do nějakého fondu. Je toto legální. Díky Gzusi
Dobrý den,v práci došlo k dost divným změnám.Jsme na pracovišti dva a střídáme se po dvou dvanácti hodinových ranních směnách.Sedm roku jsme měli týdenní úvazek 37,5 hodin.Hodiny navíc jsme si vybírali jako náhradní volno.Teď se rozhodlo že náš úvazek bude 40 hodin jak mají úřednici.Což nám nevychází při střídáni dvě dvanáctky dva dny volno.Když chceme rozumné vysvětleni nikdo není schopný nám ho dát.Zajímalo by mě jaký je vlastně týdenní úvazek při našem pracovním cyklu dvě dvanáctky dva a dny volno.Děkuji za odpověď
Dobrý den, pracuje v obchodním řetězci a zaměstnavatel mne do fondu odpracované doby započítává i státem zavřené svátky. V květnu 2019 mám fond 184h. Mám nerovnoměrně rozvrženou prác. dobu. Pracuji denně 10h směny i víkendy 9.5h. Rozvrh vypadá cca 3dny v práci 2 dny volna a opět 3 dny pracovní 3dny volna a 4 dny pracovní atd. Může zaměstnavatel požadovat napracovaní uzavřeného svatku státem nebo ne? Děkuji za odpověď.
Krásný den, nějak nemůžu „rozdýchat“ tu nespravedlnost v odpracované době během roku 2020 – ti, kteří dělají 40 hodin/týden, za rok odpracují 2 008 hodin, ale když máme nerovnoměrný režim, odpracujeme 2 089 hodin. To je, jako by nám vzali 14 dní dovolené a měli jsme jen 3 týdny.
Dobrý den, mám dotaz.. máme fond pracovní doby. (Září 2020 21 dní tj. 168 hod) a zaměstnavatel mi tvrdí, že pokud jdu do práce i ve svátek 28.9 můj fond pracovní doby je oproti jiným zaměstnancům 176 hodin. Je to možné ? Tzn. Ze zaměstnanec který pracuje ve svátek si jej musí nedělat? ( náhradní volno u nás v práci nehrozí ) přijde mi to postavené na hlavu a jako bych přišel o příplatek za svátek když vlastně musím hodiny nedělat navíc
Když vložím do Excelu plán mých směn na celý rok od ledna do prosince v režimu kratký-dlouhý týden, vychází mi 183 směn. Mám-li dovolenou, můj zaměstnavatel mi strhává 11,25 hod. z mých 150 hodin dovolené (smlouva 37,5 hod/týdně). Z toho vyplývá, že můj pracovní rok má 183×11,25 = 2058,75 hodin. Fond pracovní doby pro tento úvazek činil za rok 2021 jen 1890 hodin, tedy o 168,75 hod méně. Z toho plyne, že mi vychází rovných 15 směn navíc. Vy píšete, že počet hodin při nerovnoměrné pracovní době by měl odpovídat stanovenému fondu pracovní doby. Čistě matematicky to ale jednoduše nevychází. Máme nějaký zákon, který tento fakt zohledňuje?
Předem děkuji za odpověď.
Petře, základem je zákon č. 262/2006 Sb., známý také jako zákoník práce.
Dobrý večer,prosím, chtěla jsem se zeptat,pracují 25 hod týdně, tak napsané ve smlouvě,můžou mi rozvrh prac.doby dát,1tyden 16 hod,2 týden 29hod 3 týden 30 hod,4 týden 25hod, děkuji za odpověď.
Problém s přepočítáváním 12-ti hodinových směn nepřetržitého provozu. Opět se jedná o zdravotnictví. Zdravotní sestry mají celoroční rozvrh (52 týdnů schválený odbory). Díky střídání na pracovišti musí být 15 minut před a 15 minut po směně na pracovišti.
Zaměstnavatel jim počítá 1 přestávku 30 minut a podle mne by to mělo být 45 ekvivalentně k násobku osmihodinových směn. Sestry by měly mít 2 přestávky – dejme tomu 25 a 20 minut. V praxi ale málokdy dostanou možnost pravidelně jíst. Často nemají ani čas jít na záchod a někdy se nesmí od pacienta vzdálit ani na minutu (pracoviště JIP).
Podstata mého dotazu je jinde. Sestry mají své složky mzdy jako základní plat, osobní ohodnocení, stabilizační příplatky a další. Z tohoto základu vychází výpočet výše příplatků. Základ je dán rozvrhem a proto někdy kolísají příplatky za přesčas, práci o víkendu a noční. V plánu práce tedy mají místo 11.5 hodiny zaplaceno 12 hodin (půl hodiny přesčasu za směnu 12 hodin).
Čím menší počet plánovaných hodin – tím jsou přepočty příplatků na hodinu větší. Mzdová účtárna dělá něco nepochopitelného. Každý měsíc přepočítává na fond pracovní doby 8-mi hodinových směn a nikoliv na 12-ti hodinové. Každý měsíc tak vyrovnává fond pracovní doby, což není správné. Ale když už, tak neakceptuje skutečnost, že například 22 osmiček obsahuje 11 hodin na přestávky. Přestávky se počítají z dvanáctihodinových směn – tím snižují průměry na příplatky.
Pokud by nařídili osmihodinové směny, špitál by tratil na střídání – bylo by jich více. Výsledkem je poškozování sester na době určené k občerstvení a současně na výši příplatků za přesčasy atd. A to nehovořím o skutečnosti, že každá sestra musí většinou odpracovat 1 přesčasovou směnu a ta se „ztrácí“, respektive vykázané přesčasy jsou vysvětlovány jak se to hodí – za odpracovanou směnu, nebo za půlhodinu navíc každou směnu.
Zdravotnictví je snad nejvzdělanější resort (možná ještě školství), ale vzdělaní lidé nemají odvahu se ozvat a odbory jdou na ruku vedení. Všichni vidí, že výplaty klesají a mzdová účetní řekne – já nic – to počítač. V minulosti bylo více skandálů se mzdami, ale nekorektní odměňování je zde stále. Jasně v Covidu každý věděl, že musí zdravotníci dostat něco navíc. Dnes má ale sestra přibližně průměrný plat přestože má nejméně středoškolské vzdělání (velké procento je VŠ) a často odbornou specializaci. Takže by mne zajímal názor na to jak se má platit za dvanáctihodinové směny a kolik času na svačinu (oběd) by mělo být uznáno.