Obraťme staré známé úsloví, že bez práce nejsou koláče. Zaměstnanec totiž za svoje úsilí musí dostat zaplaceno. V České republice máme sazby takzvané zaručené mzdy, stupňované podle obtížnosti vykonané činnosti. Navíc ještě existuje povinný příplatek za ztížené pracovní prostředí, případně také za přesčas, sváteční, noční nebo víkendovou směnu, za osobní iniciativu a vedení kolektivu (více ZDE). Tady probereme první uvedenou kompenzaci.

U soukromníka aspoň 10 % minimální mzdy za každý ztěžující vliv

Soukromým společnostem je adresováno nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kde stojí: „Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy (…).“ Příklad?

  • Základní sazba minimální mzdy je aktuálně 13 350 Kč/měsíc, respektive 79,80 Kč/hod.
  • Pokud hodinu pracujete ve velmi hlučném prostředí, dostanete jako kompenzaci minimálně 7,98 Kč/hod.
  • Pokud čelíte například ještě prašnosti a vibracím, příplatek za ztížené pracovní prostředí násobíme třemi.
  • Všechny problematické vlivy najdeme v § 6 odst. 2 zmíněného vládního nařízení.

Desetinu minimální mzdy navíc byste měli dostat za každý následující vliv: prach, chemické látky, směsi chemických látek, riziko chemické karcinogenity, hluk, vibrace, špatné mikroklimatické podmínky, biologičtí činitelé nebo jejich zdroje a přenašeči (například Argentinská nemoc, virus Ebola, virus opičích neštovic atd.), zvýšený tlak, radiace, pracoviště určené pro léčení infekční onemocnění.

Vládní nařízení definuje jednotlivé vlivy poměrně podrobně a odkazuje přitom na další právní předpis, č. 178/2001 Sb. Osobně doporučuji, abychom takové detaily řešili jenom v krajní situaci a vyjednávali přátelským tónem. Solidní a prosperující zaměstnavatel poskytne příplatek za ztížené pracovní prostředí, i když třeba prašnost není „vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu“.

Příplatek za ztížené pracovní prostředí ve veřejném sektoru

Příspěvkovým organizacím, obecním školám, státním nemocnicím a dalším veřejným organizacím je adresováno nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Tam nejdříve stojí: „Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 500 až 1 800 Kč měsíčně.“ Vláda přitom odkazuje na ztěžující vlivy, které platí také pro soukromé firmy (vizte předešlou kapitolu). Ovšem potom přidává ještě jeden, zvláštní příplatek za ztížené pracovní prostředí, který určuje zaměstnavatel podle rozpětí „pro příslušnou skupinu prací“.

  1. skupina 500 až 1 300 Kč
  2. skupina 750 až 2 500 Kč
  3. skupina 1 250 až 5 000 Kč
  4. skupina 1 880 až 7 500 Kč
  5. skupina 2 500 až 10 000 Kč

Podrobnosti najdeme v příloze č. 6 stejného vládního nařízení. Svoje místo tam mají náročné pedagogické, zdravotnické, vězeňské, vojenské, policejní nebo dělnické činnosti. Příklad?

  • Zdravotní sestra pracuje na infekčním úseku, zaměstnavatel stanoví příplatek za ztížené pracovní prostředí 500 až 1 800 Kč.
  • Tato pracovnice zároveň soustavně poskytuje zdravotní službu na jednotkách intenzivní péče, takže čelí nejvyšší míře neuropsychické zátěže, patří do IV. skupiny prací a dostane ještě zvláštní příplatek 1 880 až 7 500 Kč.
  • Podle názoru zaměstnavatele tedy uvedená sestra dostane dohromady 2 380 až 9 300 Kč měsíčně navíc, „jenom“ protože působí na rizikovém pracovišti (+ tabulkový plat a eventuálně další příplatky).

12 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, pracuji jako svářeč ve ztíženém – prašném prostředí, délka pracovní doby 40 hodin týdně. Zaměstnavatel vyplácí příplatek 1 000 Kč za měsíc, přičemž částku započítává do základu mzdy. Nedělá chybu? Nemá příplatek počítat jako „prémii“? Můj základ činí 19 800 Kč hrubého, včetně 1000 Kč za prach a 800 Kč jako osobní ohodnocení. Děkuji.

    • Petře, záleží na Vaší pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru. Pokud tam máte napsáno, že budete dostávat 19 800 Kč hrubého včetně příplatku za ztížené pracovní prostředí, problém bych neviděl. Ale pokud máte formálně slíbeno 19 000 Kč bez příplatku za prašnost, souhlasím, že byste tuhle částku měl dostat navíc – podobně jako „prémii“.

  2. Dobrý den, pracuji ve firmě, kde máme prašné prostředí druhého stupně. Mám nárok na příplatek? Děkuji. Josef Kovář

    • Dobrý den, Josefe, prašným prostředím se tady podle vládního nařízení rozumí: „prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem“. Jak vidíte, odpovědět může jenom Krajská hygienická stanice nebo Státní úřad inspekce práce.

  3. Dobrý den, pracuji v kuchyni v domově seniorů, kterou nám na 3 měsíce zavřeli a rekonstruují. Spolu s vybavením na ohřívání jídla jsme vtěsnaní do prostoru 5 x 5 metrů a za provizorní zdí nám velmi, ale opravdu velmi hlasitě hlučí sbíječky, bourající zdi, a to ve 12hodinových směnách od 6 do 18 hod. Celá rekonstrukce má trvat cca 3 – 4 měsíce. Naše pracovní směny jsou též 12hodinové, krátký – dlouhý týden. Věřte, že již v 10 dopoledne bereme brufen na bolení hlavy. Platí taky pro nás zákoník práce, respektive paragrafy o ztížených pracovních podmínkách? A jak nám má zaměstnavatel eventuálně vynahradit horší prostředí?
    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, Jiřino, pokud jste zaměstnankyně (tedy nejste například osoba samostatně výdělečně činná), potom podle zákoníku práce a navazujících právních předpisů velmi pravděpodobně máte nárok na příplatek za ztížené pracovní prostředí. Abychom měli jistotu, museli bychom zavolat hygieniky, kteří by změřili úroveň hluku a další parametry. Ale pokud je Váš šéf rozumný, snad Vám příplatek vyplatí i bez úřední kontroly. Výše kompenzace přitom záleží na právní formě Vašeho zaměstnavatele.

      A/ Pokud jste zaměstnaná v soukromé firmě (například s.r.o. nebo a.s., která má uzavřenou dodavatelskou smlouvu s domovem seniorů), použijeme § 117 zákoníku práce. Tam mimo jiného stojí: „Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy.“ Takže pokud děláte v nadměrném hluku, za každou takovou hodinu musíte letos dostat navíc 6,6 Kč (10 % z minimální hodinové mzdy 66 Kč).

      B/ Pokud jste zaměstnaná ve veřejné organizaci (například v běžné příspěvkové organizaci), použijeme § 128 zákoníku práce. Tam mimo jiného stojí: „Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 5 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy za měsíc.“ Takže mně letos vychází 550 Kč/měsíc (5 % z minimální hrubé měsíční mzdy 11 000 Kč).

  4. Dobrý den, musí zaměstnavatel doplatit (kompenzovat) hlučné prostředí i zpětně, od podepsání pracovní smlouvy, za celou dobu zaměstnancova pobytu na daném ztíženém pracovišti (když prokazatelně neměnil pozici), anebo může dávat příplatek jenom poté, co byla přílišná hlučnost změřena krajským hygienikem?

    • Dobrý den, pane Benčo, zaměstnavatel musí dávat zaměstnanci, se kterým uzavřel pracovní smlouvu, příplatek (například za nadměrnou hlučnost) za celou dobu, kdy měl tento podřízený kolega ztížené podmínky. Pokud tedy pobýval ve velkém rámusu i před návštěvou hygienika, měl by dostat kompenzaci za celé takové období. Podobně má nárok třeba taky na zaručenou mzdu i předtím, než přijde kontrolor ze Státního úřadu inspekce práce, aby ověřil dodržování Sbírky zákonů.

  5. Dobrý den, zajímají mě práva zdravotní sestry, která pracuje na centrální sterilizaci. Má nárok na nějaký rizikový příplatek? Popřípadě do jaké skupiny spadá? Děkuji. Alena H.

    • Dobrý den, Aleno, neupřesnila jste, zdali jde o soukromou, nebo veřejnou (státní apod.) nemocnici, budu tedy předpokládat druhou možnost (když tak mě opravte).

      Asi nemáte právo na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, protože nejste na infekčním oddělení, ani nezacházíte s exotickými „biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči“, jako jsou: Argentinská nemoc, Mycobacterium tuberculosis, virus Marburské horečky apod. Ale pravděpodobně máte nárok na takzvaný zvláštní příplatek podle vládního nařízení č. 564/2006 Sb.:

      Buďto ve 2. rizikové skupině (600 až 2 500 Kč měsíčně), kam také patří: „Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb (…) v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování osob s demencí (…)“.

      Nebo ve 3. rizikové skupině (1 000 až 5 000 Kč), kam taky patří: „Soustavné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb.“

      Záleží tedy na Vaší pracovní náplni a taky na zaměstnavateli, protože jak vidíme, zvláštní příplatek je vládou stanovený vždycky jako poměrně široký interval. Každopádně Vám přeju, ať Vás žádné riziko neohrozí a šéfové Vám připlatí spíše více než méně, už kvůli sobě, protože kvalifikovaný a ochotný zdravotnický personál je dneska nedostatkový.

  6. Dobrý den, pracuji s tiskařskými barvami, rozpouštědly, ředidly již 14 let. Teprve po 11 letech jsem dostal příplatek za ztížené prostředí. Musí mně podnik kompenzovat předchozích 11 let bez příplatku? Podotýkám, že zaměstnavatel za celých 14 let nikdy nenechal změřit, v jakém množství a hustotě jsou látky v ovzduší přítomny. Přitom tam pracujeme, v kuse, 8 hodin denně. Zatímco uvedené chemikálie máme zhruba 1 metr od obličeje. Musí firma přesně monitorovat podmínky v pracovním prostředí?

    • Dobrý den, pane Brožáku, příplatek za ztížené pracovní prostředí v soukromých firmách (s.r.o., a.s.) je stanovený nařízením vlády č. 567/2006 Sb., jehož první znění nabylo účinnosti 1. ledna roku 2007 a už tehdy tam stálo: „Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2.“ Českomoravská konfederace odborových svazů však upozorňuje, že podle občanského zákoníku existuje promlčecí lhůta, která trvá 3 roky a vztahuje se taky například na mzdu :-(.

      Podle mého názoru firma nemusí nutně nechat přeměřit hlučnost, prašnost, koncentraci a složení chemikálií, ani další vlivy na pracovišti. Pokud tak učiní, jedná chvályhodně. Ale svoje práva by si měli hlídat především zaměstnanci, tzn. pokud si myslíte, že máte například nárok ještě na příplatek za přítomnost karcinogenních látek, pozvěte na místo Státní úřad inspekce práce. Protože, jak víme ze starého úsloví, „kde není žalobce, není ani soudce“ – neboli kdo zavčas nepožaduje naplňování svých práv, ten může být ošizen :-(.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno