Rovnoprávnost, demokracie, slušnost – samá vzletná slova, která v České republice oficiálně vyznáváme. Volíme přece svoje poslance a senátory, hanebnost můžeme žalovat před soudem a pro darebáky máme policii. Ovšem většina občanů musí chodit do zaměstnání, aby vydělala na svoje základní životní potřeby a našetřila na starobní důchod. Ve firmách přitom nepanuje demokracie, a někdy ani základní slušnost. Zaměstnavatel má vůči svému personálu nadřízené postavení, čehož může zneužívat. Proto existuje zákoník práce, od 1.1.2018 pořádně buclatý, ke stažení ve formátu PDF ZDE.

Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

V ideálním světě stačí partnerům čestné slovo, v drsnější realitě ale musíme důležité svazky formálně zaznamenat a podepsat. Zákoník práce od 1.1.2018 chrání především zaměstnance v takzvaném pracovním poměru, kteří mají podepsanou plnohodnotnou pracovní smlouvu. Existují také dvě méněcenné dohody: o provedení práce, nebo o pracovní činnosti. V obou případech dostává zaměstnanec peníze formou „odměny z dohody“. Podle zákona nemá právo na mzdu, plat, příplatky, pevný rozpis služeb, ani dovolenou.

Pracovní doba a výjimečné přesčasy

Většina zaměstnanců vydělává od pondělí do pátku, vždycky 8 hodin denně, neboli 40 hodin týdně. Zákonné právo na kratší směny mají lidé ve vícesměnném nebo nepřetržitém režimu (38,75, respektive 37,5 hod.), dále taky například horníci (37,5 hod.). Přesčasy pochopitelně dělat můžeme, v krizových dobách dokonce musíme, ale jenom do jisté míry (obvykle 150 hod./rok). Při velmi pružném programu, třeba když střídáme krátké a dlouhé týdny, vyrovnáváme celkovou bilanci takzvaným fondem pracovní doby.

Mzda, plat, příplatky, náhrady a renta

Soukromé společnosti (například s.r.o., a.s.) vyplácejí zaměstnancům mzdu. Veřejný sektor (stát, samosprávy, běžné příspěvkové organizace) odměňuje svůj personál platem. V obou případech máte nárok na příplatky nebo náhradní volno, pokud děláte přesčasy, víkendové, noční a sváteční šichty, dále taky za ztížené prostředí (prašnost, hluk, chemikálie apod.). Zákoník práce od 1.1.2018 přiznává speciální bonus vedoucím pracovníkům ve veřejném sektoru.

Při služební cestě, čtyřdenní a delší nemoci, nebo kvůli zničenému zdraví vyplácí zaměstnavatel náhrady (za ušlou mzdu, respektive na jídlo, ubytování a pohonné hmoty), případně doživotní rentu (kvůli snížené výkonnosti a horšímu uplatnění).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Legální zaměstnavatel svým svěřencům popíše hrozící rizika a vysvětlí, jak řešit pesimistické scénáře. Respektuje omezené schopnosti každého zaměstnance, takže ukládá pouze přiměřené úkoly. Pokud nelze rizika zcela vyloučit, nebo dochází k rychlému znečištění obleku, bezplatně poskytuje patřičné pomůcky: například boty, přilby, chrániče, brýle apod.

Zotavovací, mateřská a rodičovská dovolená

Pokud projdou návrhy pravicových stran, zaměstnavatel bude moci svému dělníkovi nařídit: „Pracuj pro mě každý den 10 hodin, celý kalendářní rok, včetně víkendů a státních svátků.“ Ale zákoník práce od 1.1.2018 zůstává stále ještě poměrně socialistický. Kmenový zaměstnanec má právo, aby odpočíval o víkendech, státních svátcích a také o dovolené, která trvá minimálně 4 týdny ročně. Otec nebo matka novorozence dostane také mateřské a následně rodičovské volno. (Příbuznými tématy jsou peněžitá pomoc v mateřství, otcovská poporodní péče a rodičovský příspěvek)

Zákoník práce od 1.1.2018 kompletně ZDE

21 KOMENTÁŘE

  1. Čekal bych, že tady budou shrnuty změny, ale zdá se mi, že v oblasti BOZP (která je mi jako bývalému BT blízká) je vše při starém.
    Kromě toho bych řekl, že sdělení: „Pokud nelze rizika zcela vyloučit, nebo dochází k rychlému znečištění obleku, bezplatně poskytuje patřičné pomůcky: například boty, přilby, chrániče, brýle apod.“ je poněkud zjednodušující až zavádějící. Ochranné pomůcky jsou jenom jedním z více možných opatření při „nemožnosti vyloučit rizika“.

    • Dobrý den, Ivane, zásadní novelu zákoníku práce právě projednává Poslanecká sněmovna, zákonodárci ale ještě nejsou hotovi. Vloni byl zákon č. 262/2006 Sb. změněný několika texty: 47/2016 Sb. (změna branného zákona a dalších), 298/2016 Sb. (v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce apod.), 264/2016 Sb. (v souvislosti s přijetím atomového zákona), 440/2016 Sb. (stravné, náhrady za používání motorových vozidel a ceny PHM), 460/2016 Sb. (změna občanského zákoníku a dalších) – ani v jednom případě však nevidím podstatné důsledky pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

      Máte pravdu, že ochranné pomůcky nejsou jediným možným způsobem, jak řešit rizika – ale když nelze jinak, má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci například speciální oblek, chrániče apod. (samozřejmě tak, aby splnil účel). Budu rád, pokud mě doplníte nebo článek dalším komentářem rozšíříte.

  2. Dobrý den, začátkem března jsem posílala zaměstnavateli výpověď – doporučeně. Ale do dnešního dne jsem nedostala odpověď. Do kdy mi zaměstnavatel musí poslat výpověď zpátky, potvrzenou? Já od 5. února 2018 marodím. Věra

    • Dobrý den, Věro, nikde jsem nenašel ustanovení, podle kterého by zaměstnavatel vždycky musel potvrdit převzetí výpovědi. V zákoníku práce, § 337, však stojí: „Zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit.“ Takže pokud kvůli nemoci nemůžete fyzicky cestovat, doporučuji Vám zatelefonovat odpovědné osobě, zeptat se, zdali výpověď adresátovi došla a požádat, aby Vám poslali potvrzení.

  3. Může mi zaměstnavatel srážet část mzdy, pokud nemám podepsanou hmotnou zodpovědnost? Zatím tak nečiní, ale srážkami mně vyhrožuje (za etikety).

    • Jane, v zákoníku práce stojí: „Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b)].“ Takže pokud nemáte podepsanou žádnou (jak píšete) „hmotnou zodpovědnost“, podle tohoto ustanovení Vám zaměstnavatel nemůže krátit výplatu například za špatně nalepené, potrhané nebo prostě vyřazené etikety.

  4. Dobrý den, co mám dělat, když jsem na nemocenské a zaměstnavatel mi pošle výpověď? Může takhle postupovat? A nepřijdu o peníze? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, pane Prášile, v zákoníku práce, § 53, mimo jiného stojí:

      „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je
      a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
      b) při výkonu vojenského cvičení (…).“

      Pokud Váš zaměstnavatel porušil zákon, buďto nejdříve na výpověď odpovězte upozorněním, že není legální. Anebo rovnou napište stížnost (podnět) Státnímu úřadu inspekce práce, který poměrně intenzivně kontroluje, zda podniky dodržují legislativu a případně uděluje sankce apod. Kontakt najdete pod TÍMTO odkazem, stačí e-mailem popsat situaci, uvést svoje kontaktní údaje + identifikovat problémovou firmu. Věřím, že kvůli nezákonné výpovědi o peníze (náhradu mzdy či nemocenskou) nepřijdete a přeju Vám, aby byl zaměstnavatel rozumný.

  5. Dobrý den, pracuji na 12 hodinové směny. Po kolika takových odpracovaných směnách mám nárok na volno? Děkuji. Stáňa

    • Dobrý den, Stanislavo, v § 92 zákoníku práce stojí: „Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.“

      Ale jsou povoleny výjimky. Nepřetržitý odpočinek plnoletých zaměstnanců může činit 24 hodin během jednoho týdne a 70 hodin během dvou týdnů, pokud práce nemůže být přerušena, dále v zemědělství, ve veřejném stravování, v kulturním zařízení, v telekomunikacích a poště, ve zdravotnictví a sociálních službách, stejně jako při naléhavých opravách (je-li ohroženo zdraví), „při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech“.

      A speciálně v zemědělství, po domluvě může nepřetržitý odpočinek trvat: 105 hodin během 3 týdnů, nebo při sezónních pracích 210 hodin během 6 týdnů.

  6. Dobrý den, minulý rok jsme byli převedeni pod externí firmu, zajišťující logistiku, bez podaní výpovědi a bez podepsání nové pracovní smlouvy (prý v souladu se zákonem), abychom nepřišli o bonusy. Dostali jsme slib, že budeme moci sami rozhodnout, zda chceme nebo nechceme přejít, což ale potom nebylo umožněno, i přes upozornění. Já ale nechci dělat pro externí firmu – z osobních i pracovních důvodů. Mohu se nějak bránit, nebo mám jedinou možnost – prostě dát výpověď a odejít? František

    • Dobrý den, Františku, jestli chápu dobře: Zaměstnavatel, se kterým máte uzavřenou a doposud nevypovězenou pracovní smlouvu, Vás nutí, abyste pracoval pro jinou firmu. Popravdě, nemůžu najít paragraf, který by takové nátlakové jednání povoloval. Podle mého názoru Vám tedy zaměstnavatel měl správně dát výpověď a případně taky odstupné, a paralelně jste měli dostat nabídku nového pracovního poměru od „externí firmy“.

      V zákoníku práce například v § 40, odstavci 1 stojí: „Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně.“

      A potom v § 41, odstavci 4: „Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.“

      A v § 43, odstavci 1: „Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba.“

      Jako prostředník Vaší případné obrany slouží Státní úřad inspekce práce, kam můžete poslat e-mail s popisem svojí situace. Inspektoři potom velmi pravděpodobně prošetří, zda Váš zaměstnavatel dodržuje zákony a případně jej mohou sankcionovat.

      • Dobrý den, děkuji za odpověď a cenné informace. Ale poté, co jsem požádal, abych mohl přejít na jiný úsek – pod firmu, se kterou nadále mám podepsanou pracovní smlouvu, nebylo mi vyhověno. Přestože dříve (ještě než externí firma přebrala úsek, na kterém pracuji) bylo slíbeno, že takové přechody budou možné. Takže jsem bohužel podal výpověď. František

  7. Dobrý den, jsem druhým měsícem ve výpovědní lhůtě a onemocněla jsem. Skončí pracovní poměr kvůli mojí indispozici později, anebo podle původního plánu? Bojím se, abych stihla nástup do nového zaměstnání, který mám domluvený hned po konci dvouměsíční výpovědní lhůty. Děkuji.

    • Dobrý den, Romano, díky za zajímavý dotaz. Vyjdu z textu specializovaného právníka Jakuba Olivy. Výpovědní doba může být prodloužena, pokud jste výpověď dostala (byla jste takzvaně „vyhozena“), ale potom ještě nastala Vaše dočasná pracovní neschopnost, která trvá zrovna v čase Vašeho plánovaného odchodu. Například: Dostala jste vyhazov, výpovědní doba měla trvat od 1. června do 31. července, ale zrovna 31. července lékař potvrdil Vaši týdenní pracovní neschopnost, takže pokud nic neuděláte, musíte zůstat do 7. srpna. V takovém případě však postačí, když svému dosavadnímu zaměstnavateli oznámíte, že chcete pracovní poměr ukončit tak, jak bylo původně plánováno, a v našem teoretickém příkladu bysta byla 1. srpna „volná“. Prodloužení výpovědní doby naopak vůbec nehrozí, pokud jste výpověď podala sama.

      V zákoníku práce jde o § 53, kde je nejdříve definována takzvaná ochranná doba, kdy zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď. Především: „v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování“.

      A potom tam ve druhém odstavci stojí: „Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.“

  8. Dobrý den, chci se přestěhovat za přítelem do jiného kraje a hledám si tam práci. Zajímalo by mě, jestli musím v současném zaměstnání dodržet dvouměsíční výpovědní lhůtu, nebo jestli mě díky stěhování můžou pustit hned. Děkuji.

    • Dobrý den, Jano, smluvenou výpovědní lhůtu dodržovat nemusíte, pokud Váš zaměstnavatel bude souhlasit, abyste odešla dříve, třeba hned. Požádejte ho, abyste společně podepsali takzvanou Dohodu o rozvázání pracovního poměru. Návrh, jak můžete tuto písemnost formulovat, naleznete pod TÍMTO odkazem. Podmínky výpovědi, ani dohody o rozvázání pracovního poměru, nezávisejí na případném stěhování zaměstnance, ale jak už jsem napsal, okamžité ukončení spolupráce je možné.

    • Dobrý den, paní Vladěno, záleží na rizikovosti pracoviště. V zákoně č. 309/2006 Sb. (o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), v § 5 stojí: „Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci (…) e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak“.

      V dalších právních předpisech jsou podrobněji popsány podmínky v lese (č. 339/2017 Sb.), ve výškách a nad propastí (č. 362/2005 Sb.), na staveništích apod. (č. 591/2006 Sb.). Detaily speciálně pro pekárny jsem bohužel nenašel. Obecně však můžeme vyjít z posledního zmíněného právního předpisu, kde se mimo jiného píše: „V místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky nebo do hloubky zajišťuje zhotovitel, aby fyzické osoby pracující na takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání pro případ nehody a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného poskytnutí první pomoci.“

      Takže neznám formální překážku, kvůli které byste nemohla být sama na pracovišti, kde není zvýšené riziko (například v kuchyni, kde se „pouze“ válí těsto). V jiných případech, třeba kdybyste zůstávala sama u pece, kde hrozí popálení apod., doporučuji domluvit se zaměstnavatelem rozumná pravidla pro případ nehody, první pomoci apod.

    • Dobrý den, Macku, nevím o tom, že by zaměstnavatel mohl nutit zaměstnance k uzavření jakékoli „pojistky“. Možná Vám pomohou články o pokutách, které hrozí oběma těmto stranám: zaměstnavatelům a zaměstnancům. Anebo mi, prosím, upřesněte, jak se tahle vnucovaná pojistka jmenuje oficiálně (jistě ne doslova „na blbost“ :-).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno